- MeSH
- COVID-19 MeSH
- pandemie prevence a kontrola MeSH
- Světová zdravotnická organizace MeSH
- vakcinace MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Vydání první 271 stran : ilustrace ; 20 cm
Příručka, která se zaměřuje na symptomy dlouhého COVIDu a jejich zvládání pacientem. Obsahuje i případové studie. Určeno široké veřejnosti.; Praktický, přístupný a svépomocný průvodce pro zvládání příznaků chronického covidu čili long-covidu. Rádce pro každého, kdo bojuje s následky pandemie dlouho po jejím odeznění.
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- dlouhodobá péče MeSH
- péče o sebe MeSH
- postakutní syndrom COVID-19 * MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- populární práce MeSH
- příručky MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- zdravotní výchova
- pneumologie a ftizeologie
V době pandemie covidu-19 vzrostla poptávka po poskytování náhrady plicních funkcí pomocí extrakorporální membránové oxygenace (ECMO – extracorporeal membrane oxygenation) ve veno-venózní (VV) konfiguraci i mimo přeplněná anesteziologicko-resuscitační pracoviště. Také na našem oddělení akutní kardiologie byla od podzimu 2020 téměř kontinuálně poskytována péče pacientům s tím nejtěžším postižením plic vyžadujícím VV-ECMO. Mezi nemocnými vyčnívá případ 59letého pacienta, který byl přijat v únoru 2021. Po bezprostředním napojení na VV-ECMO pro těžké respirační selhání došlo sice ke stabilizaci výměny krevních plynů, ale další průběh hospitalizace byl provázen celou řadou závažných komplikací, zejména krvácivými a recidivujícími těžkými infekcemi nejčastěji plicního původu. Postupně bylo zřejmé, že plicní parenchym je poškozen nevratně, a nemocný byl zařazen do programu transplantace plic. Úspěšnou transplantaci podstoupil po 207 dnech na mimotělním oběhu. Péče o pacienta napojeného mnoho měsíců na extrakorporální podporu je z ošetřovatelského hlediska nesmírně náročná. Možnosti polohování a rehabilitace jsou omezené, přesto udržení adekvátního muskuloskeletálního stavu, kondice a kožní integrity je zcela zásadní pro úspěch transplantačního výkonu. Přes všechna úskalí se nemocného podařilo připravit k transplantaci bez dekubitů, v dobré fyzické kondici a pozitivně motivovaného k další léčbě.
COVID-19 pandemic brought new challenges. As the departments of anesthesiology, resuscitation and intensive care across the hospitals reached full capacity and the demand of extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) in the veno-venous (VV) configuration raised, other intensive care units were engaged. From the fall 2020, our acute cardiology department consistently took care about the patients with the most severe pulmonary damage requiring VV-ECMO support. Among these, one case of a 59-year-old patient who was admitted in February 2021, stands out. Immediate insertion of VV-ECMO was associated with prompt improvement of blood gas parameters. Nevertheless, many complications occurred during prolonged hospitalization, especially hemorrhagic and infectious, predominantly originating from respiratory tract. Over time, it was obvious that the lung tissue damage is irreversible and the patient was accepted as an urgent candidate for lung transplantation. After 207 days on VV-ECMO support, he successfully underwent transplant procedure. Caring for a patient on prolonged extracorporeal support brings significant nursing challenges. Positioning and active rehabilitation of the patient is limited, nevertheless, maintaining of musculoskeletal status, overall condition and skin integrity is crucial for the success of potential transplant surgery. Despite these difficulties, our interdisciplinary team succeed to prepare the patient for transplantation with no pressure ulcers, in good physical condition and positively motivated.
Po skúsenosti s vírusom SARS Cov-2, je zvýšený do- pyt po rádiologických zobrazovacích modalitách v diagnostike a v manažmente pacientov. Rádiologické pracoviská sú ohrozené kontamináciou prostredia a následným šírením infekčných ochorení. Riziko sa zvyšuje najmä v prípade, ak sa vyšetrenie vykonáva u pozitívneho pacienta. Je nutné na každom praco- visku zabezpečiť efektívne hygienicko-epidemiologic- ké opatrenia na zamedzenie šírenia ochorenia, keďže v prípade infikovania zdravotníkov by mohlo nastať obmedzenie poskytovania zdravotnej starostlivosti.
In the current period due to the increasing number of patients with SARS Cov-2 infection, there is an increased demand for radiological imaging modalities in the diagnosis and management of patients. Radiological workplaces are equally threatened by environmental contamination and the subsequent spread of any infectious diseases. The risk increases especially if the examination is carried out in a po- sitive patient, who is undergoing a radiological exa- mination to attempt to record thew progress of the disease. It is necessary to ensure hygienic-epidemio- logical measures to prevent the spread of the dise- ase at every workplace, since in the case of infection of many large numbers of medical workers, the col- lapse of the medical facility could occur, which wo- uld cause a limitation of the provided medical care.
Východisko: Zdravotnícki pracovníci nielen na Slovensku, ale na celom svete boli konfrontovaní s enormnou psychickou a fyzickou záťažou, ktorú spôsobila pandémia ochorenia COvID-19. Poskytovali zdravotnú starostlivosť často v nevhodných pracovných podmienkach, unavení z dlhodobého používania ochranných pracovných pomôcok, s veľkým počtom pacientov na oddeleniach, nadčasov a pod. Kľúčovým faktorom k úspešnej motivácii je podpora napĺňania pracovných a osobných cieľov zo strany zamestnan- cov a vedúcich pracovníkov. Cieľom štúdie bolo analyzovať spokojnosť, motivačné a demotivačné fak- tory v práci sestier počas pandémie ochorenia COvID-19. Súbor a metódy: Bola použitá kvantitatívna metóda, štandardizovaný dotazník McCloskey/Muellerova škála pracovnej spokojnosti a dotazník vlastnej konštrukcie. Respondentmi boli sestry pracujúce počas pandémie COvID-19 na Slovensku v období od januára 2020 do januára 2022 na reprofilizovaných oddeleniach. Výsledky: Pre sestry bola počas pandémie ochorenia COvID-19 najviac motivujúca dobrá spolupráca a ko- munikácia na pracovisku. Najviac demotivujúci bol aktuálny systém odmeňovania. Medzi spokojnosťou sestier a vekom sme nezistili štatisticky významný vzťah. Zistili sme štatisticky významnú súvislosť medzi spokojnosťou sestier pri výkone povolania vzhľadom na dĺžku praxe t. j. sestry s väčšou dĺžkou praxe sú viac spokojné s možnosťou profesionálne rásť. Záver: Odporúčame zamestnávateľom pravidelne vy- hodnocovať spokojnosť zamestnancov a predchádzať syndrómu vyhorenia, pocitu záťaže, zabezpečením optimálneho počtu odpracovaných hodín s dostatoč- ným časom na oddych.
Background: Healthcare workers not only in Slovakia, but all over the world were confronted with enor- mous psychological and physical stress caused by the COvID-19 pandemic.They provided healthcare often in inappropriate working conditions, tired from prolonged use of protective work equipment, with a large number of patients in the wards, overtime, etc. A key factor to successful motivation is the support for the fulfilment of work and personal goals by em- ployees and managers. The aim of the study was to analyze job satisfaction, motivational and demotiva- tional factors in nurses during the COvID-19 pande- mic. File and methods: A quantitative method, a standar- dized questionnaire, the McCloskey/Mueller Job Satisfaction Scale and a self-constructed questionna- ire were used. Respondents were nurses working du- ring the COvID-19 pandemic in Slovakia between January 2020 and January 2022 in reprofiled wards. Results: For nurses, the most motivating factor du- ring the COvID-19 pandemic was good workplace collaboration and communication. The most demoti- vating was the current remuneration system. We fo- und no statistically significant relationship between nurses‘ satisfaction and age. We found a statistically significant association between nurses‘ job satisfac- tion with respect to length of experience i.e. nurses with more years of experience are more satisfied with the opportunity to grow professionally. Conclusion: We recommend that employers regular- ly evaluate the satisfaction of employees and prevent burnout syndrome, feelings of burden, by ensuring the optimal number of hours worked with sufficient time for rest.
Téma bylo zpracováno formou diplomové práce, která se zabývá podpůrnými respiračními, ventilačními a neinvazivními technikami dechové podpory, které souvisejí s celosvětovou pandemií covidu-19, která v období 2020–2021 ovlivnila život mnoha lidí. Během pandemie se v nemocnicích rozšířila terapie vysokoprůtokovým nosním kyslíkem (HFNC –high-flow nasal cannul; high-flow) jakožto možná alternativa umělé plicní ventilace (UPV) u covid pozitivních pacientů. Práce se zabývá problematikou, zda HFNC může být alternativou UPV u covid pozitivních pacientů v intenzivní péči. Empirická část vyplývá z kvantitativních výzkumů. První výzkum byl zaměřen na sestry a jejich zkušenosti a znalosti s technikou HFNC, jejím principem a fungováním, a to prostřednictvím rozeslaných dotazníků. Druhý výzkum byl zpracován sběrem sekundárních dat za pomoci statistické analýzy. Ve druhém kvantitativním šetření bylo cílem znázornění ventilačních režimů u všech hospitalizovaných pacientů, kteří podstoupili terapii na UPV či HFNC, zjistit, zda je HFNC alternativou UPV u covid pozitivních pacientů a zda nedošlo k jejímu selhání během terapie.
The topic was explored through a master’s thesis that focuses on supportive respiratory, ventilatory, and non-invasive techniques of respiratory assistance related to the global covid-19 pandemic, which affected the lives of many people during the period of 2020–2021. During this pandemic, the use of high-flow nasal oxygen therapy (high-flow) proliferated in hospitals as a potential alternative to invasive mechanical ventilation for covid-positive patients. The thesis addresses the question of whether high-flow can serve as an alternative to invasive mechanical ventilation for covid-positive patients in intensive care. The empirical part is derived from quantitative research. The first study focused on nurses and their experiences and knowledge of the high-flow technique, its principles, and its functioning, through distributed questionnaires. The second study utilized secondary data collection and statistical analysis. In the second quantitative investigation, the goal was to depict ventilation strategies in all hospitalized patients who underwent therapy with either invasive mechanical ventilation or high-flow, to determine whether high-flow can serve as an alternative to invasive mechanical ventilation for covid-positive patients, and whether its failure occurred during the therapy.
Operačné stredisko záchrannej zdravotnej služby Slovenskej republiky (ďalej len „OS ZZS SR“) zabezpečuje prostredníctvom 8 krajských operačných stredísk záchrannej zdravotnej služby (ďalej len „KOS ZZS“) príjem tiesňového volania na linke tiesňového volania 155 (ďalej len „LTV 155“). Prírastok volaní v období pandémie ochorenia COVID- 19 spôsobil zmenu v manažmente pracoviska a zároveň k personálnemu posilneniu služieb na KOS ZZS. Navzdory tomuto mal za následok pre operátorov, že sa riešenie udalostí stávalo čoraz náročnejším. Podráždenosť, stres a úzkosť u ľudí sa prejavovali čím ďalej vo väčšej miere neprimeraným vystupovaním a mnohokrát hraničiacim až s verbálnou agresiou.
The Operation Center of the Emergency Health Service of the Slovak Republic (hereinafter OS ZZS SR) ensures the reception of emergency calls on emergency call line 155 (hereinafter referred to as LTV 155) through 8 regional operational centers of the emergency health service (hereinafter referred to as KOS ZZS). The increase in calls during the COVID-19 pandemic caused a change in the management of the workplace and at the same time the personnel strengthening of the services at KOS ZZS. Despite this, the consequence for operators was that event resolution became increasingly challenging. People’s irritability, stress and anxiety manifested themselves to a greater and greater extent in inappropriate behavior, often bordering on verbal aggression.
Dobré zdravie je predpokladom blahobytu a kvality života. Je prostriedkom k dosahovaniu životných cieľov i cieľom samotným. Odborný príspevok zameraný na základné preventívne prehliadky (ZPP) v kontexte podpory zdravia v priebehu pandémie COVID-19 popisuje súčasný stav problematiky v oblasti ZPP. Hlavným cieľom prieskumu bolo zistiť postoj respondentov k ZPP v priebehu pandémie COVID-19, a to prostredníctvom dotazníkovej metódy. Prieskumnú vzorku tvorí 132 respondentov vykonávajúcich zdravotnícke povolanie sestra alebo pôrodná asistentka. Prieskum bol realizovaný v online prostredí. Analýzou výsledkov prieskumu sme zistili, že najvyššia účasť respondentov na ZPP je u zubného lekára (87,12 % respondentov). Nasleduje účasť na preventívnej gynekologickej prehliadke (65,15 %). Pravidelne ZPP o dospelých u všeobecného lekára pre dospelých (VLD) absolvuje najmenej respondentov (64,40 %). Záujem o absolvovanie ZPP v priebehu pandémie COVID-19 určite klesol u 20,45 % respondentov. Najviac respondentov určite súhlasí s tvrdením, že význam ZPP spočíva v odhalení včasného štádia ochorenia a pri ZPP mu bol zistený zvýšený cholesterol v krvi. Najčastejšou motiváciou k účasti na ZPP bolo skoré zistenie nádorového ochorenia v rodine alebo v blízkom okolí. V oblasti organizácie ZPP najviac respondentov uviedlo, že na ZPP sú objednaní na presný čas. Najčastejšou prekážkou absolvovania ZPP sú chorí v čakárni. Oblasť životného štýlu, ktorej respondenti počas pandémie venujú najväčšiu pozornosť je starostlivosť o pitný režim. V diskusii sú výsledky prieskumu porovnávané so zisteniami pani Masnej - autorky bakalárskej práce na tému Postoje sestier k preventívnym prehliadkam (2017). Zároveň sú uvedené poznatky z literatúry, ktoré vysvetľujú naše zistenia. V závere príspevku sú uvedené odporúčania pre prax zamerané na zlepšenie účasti na ZPP.
Good health is a presupposition for well-being and quality of life. It is a way to achieve life goals and the goals themselves. The expert contribution focused on basic preventive examinations (PECs) in the context of health promotion during the COVID-19 pandemic describes the current state of issues in the field of prevention and PECs. The main goal of the research was to find out the attitude of the respondents towards PECs during the COVID-19 pandemic, through the questionnaire method. The research sample consists of 132 respondents working as nurses or midwives. The research was implemented in an online environment. Analyzing the results of the research, we found out that the highest participation of respondents in the PEC is at the dentist (87.12% of respondents). This is followed by participation in a preventive gynecological examination (65.15%). The least number of respondents (64.40%) regularly complete the PEC for adults at GP. During the COVID-19 pandemic, 20.45% of respondents certainly decreased their interest in completing the PEC. Most of the respondents certainly agree with the statement that the importance of PECs lies in the detection of an early stage of the disease, and with PEC their blood cholesterol was found to be elevated. The most common motivation for participating in the PECs was the early detection of cancer in the family or in the immediate vicinity. In the area of PEC organization, most respondents said that they are booked for the PEC at the exact time. The most common obstacle to completing the PEC is ill patients in the waiting room. The area of lifestyle that respondents pay the most attention to during the pandemic is taking care of their drinking regime. In the discussion, the results of the research are compared with the findings of Mrs. Masna - the author of the bachelor's thesis on the topic of Nurses' attitudes towards preventive examinations (2017). At the same time, findings from the literature are presented that explain our findings. At the end of the article, there are recommendations for practice aimed at improving participation in the PECs.
Cieľ: Zámerom príspevku je poukázanie na vnímanie záťaže a výskytu strachu z nákazy ochorenia COVID-19 u sestier poskytujúcich komunitnú ošetrovateľskú starostlivosť. Metódy: Zberu údajov sme realizovali prostredníctvom štruktúrovaného rozhovoru. Následne sme údaje získavali dotazníkom zameraným na identifikovanie úrovne strachu u sestier. Prieskumnú vzorku tvorilo 5 sestier, zber údajov prebiehal v mesiacoch november - december 2021 v zariadení APB GO Pflegezentrum Berlin Gmbh. Výsledky: Z hľadiska celkového vyhodnotenia dotazníka skúmajúceho mieru strachu u sestier nášho výberu, strednú mieru strachu pociťovali 4 sestry (s výsledkami 8, 9, 10, 11 bodov pri súhrnom hodnotení) a 1 sestra sa ocitla v pásme vysokej miery prežívania strachu s 15 bodmi, teda na dolnej hranici. Sestry deklarovali významnú záťaž a obavy z prenosu infekcie do domácnosti k rodine a uvádzali zvýšené nároky na ich prácu počas pandémie COVID-19. Záver: Pandémia výrazne ovplyvnila a ovplyvňuje prácu sestry v klinickej praxi, pretože spôsobuje nadmerné pracovné zaťaženie, ktoré je spojené so stresom, novými úlohami a najmä s obavou z nakazenia seba a svojej rodiny. Sestry prežívajú rôznu mieru stresu, strachu a iných psychických ťažkostí, ktoré je potrebné eliminovať.
Objective: The purpose of the contribution is to point out the perception of the burden and occurrence of fear of contracting the disease COVID 19 among nurses providing community nursing care. Methods: We collected data through a structured interview. Subsequently, we collected data using a questionnaire aimed at identifying the level of fear in nurses. The survey sample consisted of 5 nurses, data collection took place in the months of November - December 2021 at the APB GO Pflegezentrum Berlin Gmbh facility. Results: From the point of view of the overall evaluation of the questionnaire examining the level of fear in the nurses of our selection, 4 nurses felt a medium level of fear (with results of 8, 9, 10, 11, points in the summary of the evaluation) and 1 nurse found herself in the zone of high level of experiencing fear with 15 points on the lower limit. Nurses declared a significant burden and concerns about the transmission of infection in the home to the family and reported increased demands on their work during the pandemic. Conclusion: The pandemic has significantly affected and affects the work of nurses in clinical practice, because it causes an excessive workload, which is associated with stress, new tasks and especially with the fear of infecting oneself and one's family. Nurses experience varying degrees of stress, fear and other psychological difficulties that need to be eliminated.
