Cieľ: Zhodnotiť proces zvládania záťaže u pacientov po prekonaní cievnej mozgovej príhody (CMP) podľa teórie proaktívneho zvládania. Hodnotené boli rozdiely v stratégiách zvládania záťaže podľa pohlavia, veku a osobnostných charakteristík pacientov. Metódy: Pre zber dát boli použité sebahodnotiace dotazníky Greenglassovej dotazník PCI a Mini IPIP. Celkovo bolo dotazovaných 50 hospitalizovaných pacientov po CMP. Priemerný vek respondentov bol 70 rokov (SD = 9,86). Výskum bol schválený Etickou komisiou. Išlo o prierezový typ výskumu. Výsledky: Zistili sme, že u pacientov s CMP bolo proaktívne zvládanie záťaže využívané v menšej miere ako u všeobecnej populácie. Stratégie zvládania záťaže vykazovali štatisticky významné vzťahy s viacerými osobnostnými charakteristikami. Osobnostná charakteristika Neurotizmus vykazoval negatívny vzťah s proaktívnym zvládaním u pacientov po CMP. Záver: Zisteniami prispievame k poznaniu zastúpenia proaktívneho zvládania záťaže ako protektívnemu faktoru u pacientov po CMP, ktorý môže napomáhať v účinnejšej rehabilitácii v tejto skupine pacientov.
Aim: The aim of the present study was to evaluate the process of coping in patients after stroke according to the theory of proactive coping. Differences in selection of coping strategies in relation to gender, age and personality traits were evaluated. Methods: Self-assessment questionnaires Greenglass’s PCI (Proactive Coping Inventory) a Mini IPIP (International Personality Item Pool) were used for data collection. A total of hospitalized 50 stroke patients participated in the study. The average age of the respondents was 70 years (SD = 9.86). The study was approved by the Ethics Committee. The study was conducted as cross-section research. Results: Proactive coping in stroke patients was used to a lesser extent than in the general population. Coping strategies showed statistically significant relationships with personality characteristics. Neuroticism has shown negative relationship with proactive coping in patients after stroke. Conclusion: The findings contribute to the understanding of the representation of proactive coping as a protective factor in patients after stroke, which can help more effective rehabilitation in this group of patients.
Cíl: Pro pacienty s cévní mozkovou příhodou by mohlo být přínosem využití vertikálně prezentovaných sebehodnoticích škál bolesti. Tyto škály nejsou v českém jazyce k dispozici. Cílem bylo do českého jazyka přeložit Revidovanou verzi Iowské stupnice bolesti a provést její lingvistickou validaci tak, aby mohla být využita českými pacienty s cévní mozkovou příhodou. Metoda: Do této metodologické studie, probíhající od ledna do dubna 2017, byli zapojeni tři překladatelé, tři panely odborníků z oboru ošetřovatelství a sedm pacientů s cévní mozkovou příhodou. Celý proces byl řízen v souladu s guidelines International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes Research. Tento proces, skládající se z 10 fází, byl podpořen kvantitativními a kvalitativními metodami, jako jsou index obsahové validity a výpočty modifikovaného koeficientu kappa, diskuse s odborníky z oboru ošetřovatelství i kognitivní rozhovor s pacienty. Výsledky: Předběžná česká verze byla vytvořena na základě indexu obsahové validity, hodnot modifikovaného koeficientu kappa a zpětné vazby od odborníků. Kognitivní rozhovor ukázal, že většina pacientů měla s použitím nástroje potíže. Závěr: Proces překladu a lingvistické validace byl náročný, protože bylo obtížné provést nábor sester a překladatelů splňujících stanovená výběrová kritéria; navíc se proces skládal z mnoha kroků. Avšak využití méně striktní metodologie by pravděpodobně vedlo k tvorbě české verze, která by pro zamýšlenou cílovou skupinu – české pacienty s cévní mozkovou příhodou – nebyla tak vhodná. Naše zjištění zdůrazňují, že je důležité do procesu překladu a lingvistické validace sebehodnoticích nástrojů zapojit reprezentativní uživatele, to znamená pacienty s konkrétním onemocněním. Psychometrické vlastnosti české verze budou zjišťovány ve výzkumném šetření, které bude zaměřené na české pacienty s cévní mozkovou příhodou.
Aim: Patients with a stroke could benefit from vertical self-report pain instruments. Such instruments are not available in the Czech language. The aim was to translate and linguistically validate the Revised Iowa Pain Thermometer into Czech for use by Czech patients with a stroke. Methods: Three translators, three nursing expert panels, and seven patients with a stroke participated in this methodological study that took place between January and April 2017. The International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes Research guidelines were used to direct the process. This 10-phase process was supported by quantitative and qualitative methods, such as content validity indexing and modified kappa calculations, discussions with nursing experts, as well as cognitive debriefing with patients. Results: Based on the content validity index, the modified kappa values, and the experts’ feedback, a preliminary Czech version was developed. Cognitive debriefing revealed that most patients had some difficulty using the instrument. Conclusions: The translation and linguistic validation process was demanding as it was difficult to recruit nurses and translators meeting the determined selection criteria; furthermore, many steps were required. However, using a less stringent methodology would have probably produced a Czech version that would not be as suitable for the intended target group – Czech patients with a stroke. The findings underscore the importance of involving representative users, i.e., patients with a specific health condition, in the translation and linguistic validation of self-report instruments. Psychometric properties of the Czech version will be established in a clinical study that will involve Czech patients with strokes.
Východiska: Spastická paréza akra horní končetiny způsobuje problémy v úchopových a manipulativních funkcích ruky, v běžných denních aktivitách, hygieně, ošetřovatelské a rehabilitační péči, zhoršuje kvalitu života a pů- sobí bolest. Snížení event. odstranění spasticity patří k základním úkolům při rehabilitaci spastické parézy ruky po cévní mozkové příhodě (iktu). Cíl: Cílem práce je popsat vliv kombinované terapie botulotoxinem-A a vzduchových dlah u pacientů po iktu se spastickou parézou ruky. Metodika: Jedná se o prospektivní observační kohortovou studii, popisující závislost mezi snížením spasticity a dlahováním pomocí vzduchových dlah (experimentální kohorta s 20 probandy, 16 žen, 14 mužů, průměrný věk 59,5 ± 9,8 let) versus konvenční rehabilitace s progresivním strečinkem spastických svalů (kontrolní kohorta s 20 probandy,18 žen, 12 mužů, průměrný věk 60,0 ± 9,5 let). Všichni pacienti měli postiktální spastickou parézu akra horní končetiny a terapii botulotoxinem-A s navazující šesti týdenní rehabilitací. Naměřená data byla statisticky zhodnocena na hladině významnosti p < 0,05 pomocí Studentova t-testu, Mann-Whitney U-testu, Chí kvadrát testu a pomocí logistické regresní analýzy. Výsledky: V letech 2015–2016 v centru léčebné rehabilitace v Prostějově rehabilitovalo 44 pacientů se spastickou parézou akra horní končetiny. Observační studii, sledující vztah změny spasticity akra horní končetiny a vlivu různé antispastické terapie, dokončilo 40 pacientů (20 v experimentální a 20 v kontrolní kohortě). Po šesti tý- denní terapii byla prokázána velmi významná závislost mezi terapií vzduchovou dlahou a zmírnění spasticity při Odds Ratio 4,0 (95% CI: 3,5–5,0) a významná závislost konvenční rehabilitace (s progresivním strečinkem) a zmírnění spasticity při Odds Ratio 1,5 (95% CI: 1,1–2,0). Závěr: V naší práci je popsán významnější vztah mezi snížením spasticity akra horní končetiny a kombinované terapie pomocí botulotoxinu-A spolu se vzduchovými dlahami, oproti kombinované terapii pomocí botulotoxinu-A se standardní rehabilitací a progresivním strečinkem.
Background: Spastic paresis of the hand causes problems in the grip and manipulative function of hand in activities of daily living, hygiene, nursing and rehabilitative care, detriorations in quality of life and it also causes pain. Reduction or elimination of spasticity is one of the fundamental tasks of the rehabilitation of spastic paresis of the hand after cerebrovascular disease (stroke). Aim: The aim is to describe the combined effect of botulinum toxin-A and air-splinting in patients after stroke with spastic paresis of hand. Methods: This was a prospective observational cohort study describing an association between reduction of spasticity and splinting with air-splints (experimental cohort of 20 patients, 16 women, 14 men, mean age 59.5 ± 9.8 years) versus conventional rehabilitation with progressive stretching of spastic muscles (control cohort of 20 patients, 18 women, 12 men, mean age 60.0 ± 9.5 years). All patients had postictal spastic paresis of hand, therapy with botulinum toxin-A and six-week rehabilitation. The measured data were statistically evaluated at the significance level p < 0.05 using Student‘s t-test, Mann-Whitney U test, Chi quadrate and logistic regression analysis. Results: Forty patients (20 experimental and 20 control) completed the observational study. After six week of therapy was demonstrated very significant association of air-splint therapy and alleviation spasticity of hand – Odds Ratio: 4.0 (95% CI: 3.5 to 5.0) and significant association of conventional rehabilitation (progressive stretching) and alleviation spasticity of hand – Odds Ratio: 1.5 (95% CI: 1.1 to 2.0). Conclusions: In our study has been described more significant relationship between the reduction in spasticity of the hand and therapy with use botulo toxin-A and air splint versus therapy with botulinum toxin-A and conventional rehabilitation with progressive stretching
1. čes. vyd. 207 s. : il., tab. ; 20 cm
Příručka pro pacienty postižené mozkovou příhodou i pro jejich rodinné příslušníky.
- MeSH
- cévní mozková příhoda ošetřování prevence a kontrola terapie MeSH
- kvalita života MeSH
- péče o pacienta MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- příručky MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- neurologie
- angiologie
