138 stran : barevné ilustrace ; 22 cm
Publikace se zaměřuje na prevenci cévní mozkové příhody, péči v rámci interdisciplinárního týmu a na neurorehabilitaci. Určeno odborné veřejnosti.
- MeSH
- cévní mozková příhoda prevence a kontrola MeSH
- neurorehabilitace MeSH
- primární prevence MeSH
- týmová péče o pacienty MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- kardiologie
- neurologie
- preventivní medicína
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
- MeSH
- arterioskleróza etiologie komplikace MeSH
- cévní mozková příhoda etiologie komplikace MeSH
- hypertenze etiologie komplikace MeSH
- ischemická choroba srdeční etiologie komplikace MeSH
- kardiovaskulární nemoci etiologie prevence a kontrola MeSH
- ošetřovatelská diagnóza MeSH
- role ošetřovatelky MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání etiologie komplikace MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
Východiska: Poruchy polykání u pacientů po cévní mozkové příhodě jsou velmi častou komplikací, která významně ovlivňuje nutrici, hydrataci a psychosociální aspekty pacientova života. Kvalita života pacientů s dysfagií je proto výrazně změněna. Cíl: Vyhledání všech metod hodnocení kvality života u pacientů s poruchou polykání vzniklou po prodělané cévní mozkové příhodě. Metoda: Přehledová studie (scoping review) v elektronických informačních databázích SCOPUS, Web of Science a PubMed. Výsledky: Dohledáno bylo celkem 9 různých nástrojů pro hodnocení kvality života u pacientů po cévní mozkové příhodě, kteří mají poruchu polykání. Tyto metody jsou: SWALQOL, WHOQOL, EQ-5D, MDADI, DHI, OHRQOL, ADL, SAPP a SS-QOL. Závěr: Rešerší nebyl dohledán žádný nástroj hodnocení kvality života pacientů po cévní mozkové příhodě s poruchou polykání, který by byl validován v českém prostředí. Do budoucna je vhodné provést rešerši i v jiných databázích s cílem identifikovat nástroje validované v českém jazyce nebo s cílem nalézt nástroj vhodný pro české prostředí.
Background: Dysphagia after stroke is a common complication that significantly affects patients' nutrition, hydration and psychosocial aspects of their life. The quality of life is significantly altered. Aim: The aim of this paper is to identify all available instruments used to assess the quality of life in patients with dysphagia after stroke. Methods: Scoping review in electronic databases SCOPUS, Web of Science and PubMed. Results: In total, nine instruments were used to assess the quality of life in patients with dysphagia after stroke. These instruments are: SWAL-QOL, WHOQOL, EQ-5D, MDADI, DHI, OHRQOL, ADL, SAPP and SS-QOL. Conclusion: Scoping review showed no instruments used in Czech settings. Further review in other databases is required to determine which instruments are used to assess quality of life in patients with dysphagia after stroke or which instrument would be appropriate for use in the Czech setting.
- MeSH
- cévní mozková příhoda komplikace MeSH
- kvalita života MeSH
- poruchy polykání MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Náhle cievne mozgové príhody tvoria skupinu ochorení charakterizovanú náhle vzniknutým alebo rýchlo sa rozvíjajúcim deficitom mozgových funkcií v dôsledku poruchy cievneho zásobenia mozgu. Predstavujú závažný zdravotnícky a sociálno-ekonomický problém vyspelých spoločností, pretože po nádorových ochoreniach a infarkte myokardu sú treťou najčastejšou príčinou úmrtia a prvou príčinou invalidity pacientov na Slovensku. Cieľom príspevku je priblížiť faktory ovplyvňujúce prognózu pacienta s cievnou mozgovou príhodou v akútnom štádiu.
Acute strokes are a group of diseases characterized by a sudden or rapidly developing deficit in brain function due to a disorder of the vascular supply to the brain. They represent a serious health and socio-economic problem in advanced societies, because after cancer and myocardial infarction, they are the third most common cause of death and the first cause of disability in patients in Slovakia. The aim of the paper is to present the factors influencing the prognosis of a patient with an acute stage stroke.
Východisko: Častým problémom u pacientov po ciev- nej mozgovej príhode je porucha rovnováhy a pohy- bovej koordinácie spojená so zhoršenou sebestačnos- ťou. Cieľ: Cieľom bolo dosiahnuť zlepšenie rovnováhy a sebestačnosti pacienta pomocou kinezioterapeutic- kých metód. Súbor a metódy: Analyzovali sme pacienta po dvoch mesiacoch prekonania cievnej mozgovej príhody, schopný samostatnej chôdze s použitím alebo bez po- užitia pomôcok. Bola použitá aspeksia, palpácia, vy- šetrenie sedu, stoja a chôdze, testy mozočkových funk- cií, reflexov, povrchovej a hlbokej citlivosti, pyramídových zánikových javov a svalového tonusu podľa Ashworthovej škály. Zo štandardizovaných tes- tov bol použitý Test funkčnej nezávislosti, Test na jed- nej nohe, Test Time Up and Go, Bergova funkčná škála na hodnotenie posturálnej stability a Tinettiová škála na hodnotenie rovnováhy a chôdze. Výsledky: Štvortýždňová aplikácia kinezioterapeutic- kých metód viedla k zlepšeniu rovnováhy a chôdze hodnotenej podľa Tinettiovej škály, k zlepšeniu postu- rálnej stability hodnotenej podľa Bergovej funkčnej škály a funkčnej sebestačnosti hodnotenej podľa testu FIM. Výsledky preukázali vhodnosť vybraných kinezio- terapeutických metód. Odporúčame začať rehabilitáciu čo najskôr, zaradiť pravidelné cvičenie 2- až 3-krát týždenne po cievnej mozgovej príhode, trénovať bez zrakovej kontroly a zaradiť tréning na nestabilnej plo- šine do cvičebnej jednotky.
Background: Among the most common problems in patients after a stroke, a disorder of balance and mo- vement coordination is associated with impaired self- -sufficiency. Goal: The aim of the work is to achieve improvement in the patient‘s overall balance and ability of self-ca- re using kinesiotherapeutic methods. Sample and methods: The criteria for patient selec- tion was that they had been two months after stroke, able to walk independently with or without the help of walking aids. Aspexy, palpation, sitting, standing and walking examinations were used to assess the pa- tient‘s health status. The neurological examination in- cluded tests of cerebellar function, reflexes, superficial and deep sensation, pyramidal extinction phenomena, and muscle tone according to the Ashworth scale. Standardized tests, such as the Functional Independence Test, the One-Leg Stand Test, the Time Up and Go Test, the Berg Functional Scale to assess postural sta- bility, and the Tinetti Scale to assess balance and gait were used. Results: A four-week application of kinesiotherapy methods led to a improvemed in balance and walking according to the Tinetti scale, to a improvement in postural stability assessed according to the Berg functional scale and functional self-sufficiency asses- sed according ti the FIM test. The results demonstra- ted the appropriateness of the selected kinesiotherapy methods. It is recommended to start rehabilitation as early as possible after the stroke, introduce regular exercise 2-3 times a week, do exercise patterns that strengthen the deep stabilization system, train without visual control and include training on an unstable platform
Východiska: Celosvětově patří cévní mozková příhoda (CMP) k nejčastějším akutním stavům v neurologii a Česká republika zaujímá přední příčky v tabulce mezi zeměmi s největší morbiditou a mortalitou na prodělaný iktus. Dlouhodobé dopady CMP na zdraví, společenské uplatnění a kvalitu života pacientů přinášejí výraznou ekonomickou zátěž pro zdravotní i sociální systém. Cíl: Cílem tohoto článku je vymezení dopadu CMP na změny v soběstačnosti a možnosti hodnocení kvality života s provázaností dlouhodobé koordinované rehabilitace z pohledu ergoterapeuta. Metodika: Data byla čerpána z aktuálních českých a zahraničních publikací. K vyhledávání literárních zdrojů byl využit Multivyhledávač EDS. Dokumenty byly vyhledávány v období 2003-2021 v českém nebo anglickém jazyce. Při vyhledávání byla zadána klíčová slova: cévní mozková příhoda, kvalita života, soběstačnost, rehabilitace, ergoterapie Výsledky: Pacienti po CMP mají různý stupeň zdravotních následků, a tedy i různý stupeň disability a úrovmě soběstačnosti. Náklady na rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě rostou s rostoucím zdravotním postižením, kdy u nesoběstačných a imobilních pacientů jsou náklady na péči mnohonásobně vyšší. Dosažení soběstačnost v základních denních aktivitách zlepšuje kvalitu života, usnadňuje pacientovi návrat do domácího prostředí a zároveň nezatěžuje zdravotní a sociální systém. Závěry: Vzhledem k incidenci CMP je potřeba zajistit kvalitní kontinuitu léčby a dlouhodobé rehabilitace.
Background: Globally, stroke is one of the most common acute conditions in neurology, and the Czech Republic is at the forefront of the table with the highest morbidity and mortality due to stroke. The long-term effects of stroke on the health, social role and quality of life of patients bring a significant economic burden on the health and social system. Aim: The aim of this article is to define the impact of stroke on changes in self-sufficiency and the possibility of assessing the quality of life with the connection of long-term coordinated rehabilitation from the perspective of an occupational therapist. Methodology: Data were drawn from current Czech and foreign publications. The EDS Multisearch Engine was used to search for literary sources. The documents were searched in the period 2003-2021 in the Czech or English language. During the search, the following keywords were entered: stroke, quality of life, self-sufficiency, rehabilitation, occupational therapy. Results: Patients after stroke have different degrees of health consequences, and different degrees of disability and levels of self-sufficiency. The costs of rehabilitation of patients after stroke increase with the growing disability, when the costs of care for many non-self-sufficient and immobile patients are many times higher. Achieving self-sufficiency in basic daily activities improves the quality of life, makes it easier for the patient to return to the home environment and at the same time does not burden the health and social system. Conclusion: Due to the incidence of stroke, it is necessary to ensure quality continuity of treatment and long- term rehabilitation.
Východiska: Cévní mozková příhoda bez ohledu na to, jak ovlivňuje morbiditu či mortalitu, má pro pacienta dopad na kvalitu života. V klinickém výzkumu je kvalita života nejčastěji využívána jako hodnotící kritérium pro výběr terapeutických intervencí. Pro vhodná doporučení a použití konkrétních léčebných postupů je důležitá jejich průkaznost podle požadavků Evidence-Based Medicine. Cíl: Cílem přehledové studie je sumarizovat dohledané vědecky doložené důkazy o způsobech a efektivitě nefarmakologických intervencí na kvalitnější život pacientů po cerebrovaskulární příhodě. Metodika: Metodou výzkumu bylo narativní review. Data byla čerpána z dostupných publikací a výsledků zahraničních studií splňujících kritéria Evidence-Based Medicine. Výsledky: Do konečného přehledu bylo zařazeno 16 systematických reviews, které byly relevantní k zahrnujícím kritériím. S ohledem na současný stav poznání, lze konstatovat, že nefarmakologické postupy, které když jsou správně zvolené a vhodně načasované mohou umožnit doplnit a zkvalitnit účinnost i výsledek léčby, což ve svém důsledku může vést k tomu, že negativní dopad na kvalitu života zmírňují. Závěry: Systematická reviews věnující se této problematice sice poskytují pohled na celou škálu efektivních intervencí, ale ve většině případů prozatím chybí silné důkazy doporučující spolehlivé zásahy. Z praktického hlediska je žádoucí saturovat mezinárodní výzkum novými extenzivními a metodologicky přísnými klinickými studiemi.
Background: Cerebrovascular accident has an impact on the patient’s quality of life regardless of how it affects morbidity or mortality. Quality of life is most often used as an evaluation criterion for the selection of therapeutic interventions within clinical research. Appropriate recommendations and use of specific treatment procedures must be proved according to the requirements of Evidence-Based Medicine. Aim: The review study aimed to summarize the scientifically substantiated evidence on the ways and effectiveness of non-pharmacological interventions and their impact on patients’ higher quality of life after a cerebro- vascular accident. Methodology: Narrative review was used as a research method. The data was drawn from available scientific literature and the results of foreign studies meeting the Evidence-Based Medicine criteria. Results: The final review included 16 systematic reviews that were relevant to the inclusion criteria. Following the current state of knowledge, it can be stated that non-pharmacological procedures, when properly chosen and appropriately timed, can allow to supplement and improve the effectiveness and outcome of treatment, which in turn can reduce the negative impact on the quality of life. Conclusions: Although systematic reviews on this issue provide insight into the full range of effective interventions, in most cases, recommending reliable interventions still lacks strong evidence. From a practical point of view, it is desirable to saturate international research with new extensive, and methodologically rigorous clinical studies.
