Pády a poranění s nimi spojená jsou ve vyšším věku časté a nepříznivě ovlivňují funkční nezávislost a kvalitu života. Je dostatek vědeckých důkazů o negativním vlivu pádů na morbiditu a zvýšenou mortalitu a vysoké celospolečenské náklady. Přes množství osvětových akcí a zdravotních programů cílených na snížení rizika a incidence pádů nedošlo za poslední desetiletí v rozvinutých zemích k jejich poklesu. V článku přinášíme přehled doporučení včetně jejich GRADE klasifikace pro screening a stratifikaci rizika pádů z recentních „Celosvětových guidelines pro prevenci a management pádů u starších osob“. Globální iniciativa, 2022, určený zdravotnickým profesionálům, založený na evidenci a konsenzu expertů. Součástí je i nový algoritmus pro hodnocení rizika pádu. Ten umožní stratifikovat pacienty do tří rizikových skupin (nízké, střední a vysoké riziko pádu), pro něž se liší následný postup a rozsah vyšetření i další doporučení pro účelný a individualizovaný intervenční program. Stratifikace rizika pádu je tak – pokud bude implementována – prvním krokem pro úspěšný management pacientů, který povede ke snížení incidence pádů a jejich zdravotních a celospolečensky nákladných důsledků.
Falls and fall-related injuries are common in old age and negatively influence functional independence and quality of life. There is sufficient scientific evidence on falls-associated negative outcomes – morbidity, mortality and increased societal costs. Despite many awareness campaigns and health programmes targeted at decreased risks and incidence of falls there is no evidence confirming decreased of falls in developed countries in the last decade. In the article we overview the recommendations including their GRADE classification for the screening and stratification of fall risk in view of the recent ”World guidelines for falls prevention and management for older adults: a global initiative“ (2022) aimed at health professional based on scientific evidence and expert consensus. Part of the recommendations is a new fall risk algorithm. It enables to stratify patients into 3 risk groups (low, intermediate, and high fall risk) with specific recommendations for further assessment and for individualized intervention programs. Risk stratification thus represents the first step for successful management of patients which – if implemented – is expected to decrease the incidence of falls and their negative health and high resource-consuming outcomes.
- MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- pacienti hospitalizovaní MeSH
- rizikové faktory MeSH
- samostatný způsob života MeSH
- senioři MeSH
- úrazy pádem prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Klíčová slova
- hodnocení klinického vyšetření, hodnocení funkční zdatnosti, hodnocení duševního stavu, hodnocení sociální oblasti a osobnosti,
- MeSH
- domovy pro seniory MeSH
- geriatrické hodnocení MeSH
- geriatrické ošetřovatelství MeSH
- kognitivní dysfunkce MeSH
- samostatný způsob života MeSH
- senioři MeSH
- služby domácí péče MeSH
- testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
Background: Given the ageing of the population, it is important to examine the perception of dignity and the factors that may influence it among older adults.Aim: To determine how the perception of dignity and the factors that influence it differ in hospitalized older adult men and women.Methods: A quantitative cross-sectional study was used with a battery of the following questionnaires in their Czech versions: Patient Dignity Questionnaire (PDI-CZ), Geriatric Depression Scale, Attitudes to Ageing Questionnaire, Barthel's Index and Mini-Mental State Examination.Results and discussion: 294 hospitalized older adults participated in the study. In the overall assessment of dignity, men and women did not differ. Differences were confirmed in two PDI-CZ items which were more often perceived as a problem by men, namely: Feeling that I do not have control over my life (p = 0.019) and Feeling that I am not being treated with respect and understanding by others (p = 0.048). It was also shown that the men with higher depression (ß = 2.337, p < 0.0001), a more negative attitude to ageing (ß = -0.481, p = 0.002) and those who did not live alone (ß = 8.379, p = 0.008) had a worse perception of dignity. In women, a lower perception of dignity was associated only with higher depression (ß = 1.99, p < 0.0001) and lower age (ß = -0.311, p = 0.012).Conclusion: The results showed that the only common factor influencing the perception of dignity in both men and women was the level of depression.
- Klíčová slova
- změněná mobilita,
- MeSH
- kvalita života MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- samostatný způsob života MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
Přítomnost bolesti vyvolává úzkost, neklid, poruchy spánku, zhoršuje schopnost nemocného spolupracovat, způsobuje stavy zmatenosti a může vést až k agresivitě verbální či fyzické. Bolest má komplexní vliv na kvalitu života nejen samotného seniora, ale přeneseně působí negativně i na jeho pečovatele. Bolest chronického charakteru se vyskytuje u desítek procent starších nemocných a tento výskyt dále stoupá s narůstajícím věkem – jedna třetina seniorů ve vlastním prostředí a dvě třetiny institucionalizovaných seniorů trpí chronickou bolestí. Práh bolesti se u starších nemocných zvyšuje, práh tolerance bolesti se naopak snižuje. Přes tato obecně uznávaná fakta je bolest u nemocných vyššího věku nedostatečně diagnostikována a léčena. Jednou z příčin diagnostických obtíží je klesající kognitivní výkon, u těchto nemocných je nutné začít včas využívat nástroje objektivního hodnocení bolesti. Důležitým aspektem je vztah bolesti a deprese, přítomnost chronické bolesti potencuje vznik či zhoršení deprese, přítomnost deprese zhoršuje vnímání a důsledky přítomnosti chronické bolesti. V léčbě chronické bolesti u seniorů je vhodné využít i pozitivního ovlivnění jejího psychosociálního rozměru a léčbu plánovat s ohledem na aktuální complianci nemocného.
The presence of pain causes anxiety, restlessness, impairs the patient‘s ability to cooperate, causes states of confusion and can lead to verbal or physical aggression. Pain has a complex effect on the quality of life not only of the senior himself, but also negatively affects his caregiver. Tenths percent of seniors suffer from chronic pain and its appearance increases further at higher age. About one third sniors living in their owm environment and two thirds of social facility residents are considered to experience long term chronic pain. While the pain threshold increases in elderly patients, the pain tolerance threshold decreases. Despite the obvious consequences of its presence, pain is very often underdiagnosed and insufficiently treated in elderly patients. One of diagnostic difficulties is the cognitive decline, there is necessary to incorporate objective diagnostic tools into pain evaluation on time. An important aspect is the relationship between chronic pain and depression. Chronic pain potentiates the onset or worsening depression, the presence of depression worsens the perception and consequenes of chronic pain. In the treatment of chronic pain in the elderly, it is appropriate to use the positive influence of its psychosocial dimension and to plan the treatment with regard to the patient‘s current compliance.
- Klíčová slova
- tolerance bolesti,
- MeSH
- adherence a compliance při léčbě MeSH
- chronická bolest * MeSH
- deprese MeSH
- kognice MeSH
- kvalita života MeSH
- management bolesti MeSH
- práh bolesti MeSH
- samostatný způsob života MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Psyché
Vydání 1. 184 stran : ilustrace, grafy ; 21 cm
Publikace se zaměřuje na psychosociální adaptaci seniorů na stárnutí a nemoci v Česku a na jejich kvalitu života. Určeno odborné veřejnosti.
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- kvalita života MeSH
- samostatný způsob života MeSH
- senioři MeSH
- sociální přizpůsobení MeSH
- stárnutí MeSH
- životní změny MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Konspekt
- Vývojová psychologie. Individuální psychologie
- NLK Obory
- psychologie, klinická psychologie
- geriatrie
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
- Klíčová slova
- hodnocení soběstačnosti, ADL Barthelové index základních všedních činností, IADL Test instrumentálních všedních činností, Katzův index nezávislosti, Test hodnocení rovnováhy a chůze podle Tinettiové,
- MeSH
- činnosti denního života MeSH
- geriatrické ošetřovatelství MeSH
- křehkost MeSH
- kvalita života MeSH
- ošetřovatelská diagnóza MeSH
- péče o sebe MeSH
- posturální rovnováha MeSH
- samostatný způsob života MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Check Tag
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
Východiska: Celosvětově patří cévní mozková příhoda (CMP) k nejčastějším akutním stavům v neurologii a Česká republika zaujímá přední příčky v tabulce mezi zeměmi s největší morbiditou a mortalitou na prodělaný iktus. Dlouhodobé dopady CMP na zdraví, společenské uplatnění a kvalitu života pacientů přinášejí výraznou ekonomickou zátěž pro zdravotní i sociální systém. Cíl: Cílem tohoto článku je vymezení dopadu CMP na změny v soběstačnosti a možnosti hodnocení kvality života s provázaností dlouhodobé koordinované rehabilitace z pohledu ergoterapeuta. Metodika: Data byla čerpána z aktuálních českých a zahraničních publikací. K vyhledávání literárních zdrojů byl využit Multivyhledávač EDS. Dokumenty byly vyhledávány v období 2003-2021 v českém nebo anglickém jazyce. Při vyhledávání byla zadána klíčová slova: cévní mozková příhoda, kvalita života, soběstačnost, rehabilitace, ergoterapie Výsledky: Pacienti po CMP mají různý stupeň zdravotních následků, a tedy i různý stupeň disability a úrovmě soběstačnosti. Náklady na rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě rostou s rostoucím zdravotním postižením, kdy u nesoběstačných a imobilních pacientů jsou náklady na péči mnohonásobně vyšší. Dosažení soběstačnost v základních denních aktivitách zlepšuje kvalitu života, usnadňuje pacientovi návrat do domácího prostředí a zároveň nezatěžuje zdravotní a sociální systém. Závěry: Vzhledem k incidenci CMP je potřeba zajistit kvalitní kontinuitu léčby a dlouhodobé rehabilitace.
Background: Globally, stroke is one of the most common acute conditions in neurology, and the Czech Republic is at the forefront of the table with the highest morbidity and mortality due to stroke. The long-term effects of stroke on the health, social role and quality of life of patients bring a significant economic burden on the health and social system. Aim: The aim of this article is to define the impact of stroke on changes in self-sufficiency and the possibility of assessing the quality of life with the connection of long-term coordinated rehabilitation from the perspective of an occupational therapist. Methodology: Data were drawn from current Czech and foreign publications. The EDS Multisearch Engine was used to search for literary sources. The documents were searched in the period 2003-2021 in the Czech or English language. During the search, the following keywords were entered: stroke, quality of life, self-sufficiency, rehabilitation, occupational therapy. Results: Patients after stroke have different degrees of health consequences, and different degrees of disability and levels of self-sufficiency. The costs of rehabilitation of patients after stroke increase with the growing disability, when the costs of care for many non-self-sufficient and immobile patients are many times higher. Achieving self-sufficiency in basic daily activities improves the quality of life, makes it easier for the patient to return to the home environment and at the same time does not burden the health and social system. Conclusion: Due to the incidence of stroke, it is necessary to ensure quality continuity of treatment and long- term rehabilitation.
Cíl práce: Hlavním cílem předvýzkumu bylo sledování vztahu mezi paměťovými funkcemi, měřenými Rivermead behaviorálním paměťovým testem – třetí verze (RBMT-3), a jejich následným ovlivněním výkonu zaměstnávání v personálních aktivitách denního života (pADL) u pacientů po získaném poškození mozku. Dílčím cílem bylo zjistit, zda lze soběstačnost v pADL predikovat z výsledků RBMT-3. Metodika: Výzkumný soubor se skládal ze 40 probandů po prodělaném získaném poškození mozku. Pro sběr dat byla využita pracovní verze RBMT-3 pro hodnocení úrovně paměťových funkcí a Funkční míra nezávislosti (FIM) - verze 5.2, hodnotící úroveň výkonu v pADL. Verifikace hypotéz byla provedena pomocí korelační analýzy a korigovaným Spearmanovým korelačním koeficientem a p-hodnoty. Pro tento předvýzkum byla zvolena hladina významnosti α1<0,05 a α2< 0,01. Výsledky: Předvýzkum nepotvrdil závislost mezi úrovní paměti měřené RBMT-3 a úrovní soběstačnosti měřené FIMem. P hodnota (p = 0,526) z testu závislosti dvou uvedených parametrů byla vyšší než zvolená hladina významnosti (0,526 > 0,05). Prediktivní validita RBMT-3 také nebyla prokázána, byla zjištěna vyšší p hodnota než zvolená hladina významnosti. Závěr: Předvýzkum nepotvrdil přímou souvislost mezi úrovní paměťových funkcí a výkonem v pADL. Předvýzkum dále nepotvrdil prediktivní validitu RBMT-3 ve vztahu k pADL. Pro ergoterapeuty je však zkoumání vztahu mezi úrovní paměťových funkcí a soběstačností nezbytné. Poruchy paměti mohou v různé míře ovlivňovat provádění běžných denních činností, ať už personálních, nebo instrumentálních.
Objective: The main goal of pre-research was to monitor the relationship between memory functions measured by the Rivermead Behavioral Memory Test – Third Version (RBMT-3) and their subsequent influence on occupational performance in ADL (pADL) in patients after aquired brain injury. The partial objective was to determine whether self-sufficiency in ADL can be predicted from RBMT-3 results. Methods: The research group consisted of 40 probands after acquired brain injury. For data collection, the RBMT-3 for assessing the memory function level was used. FIM (version 5.2) was used for evaluating the level of occupational performance in pADL. Hypothesis verification was performed by correlation analysis and corrected Spearman’s correlation coefficient and p-values. For this pre-research, the level of significance α1< 0.05 and α2< 0.01 was chosen. Results: The pre-research did not confirm the dependence between the RBMT-3 memory level and the level of self-sufficiency measured by FIM. The P value (p = 0.526) from the test of the two parameters was higher than the chosen significance level (0.526 > 0.05). The predictive validity of RBMT-3 has also not been demonstrated, a higher p value than the chosen significance level was found. Conclusion: The pre-research did not confirm the direct relationship between the memory function level and the level of self-sufficiency. The pre-research did not confirm the predictive validity of RBMT-3. For occupational therapists, however, it is necessary to examine the relationship between the level of memory functions and self-sufficiency. Memory impairments can affect varying degrees of day-to-day performance, whether personal or instrumental.
