Východiská: Reumatoidná artritída patrí medzi chronické choroby, ktoré ovplyvňujú kvalitu života predovšetkým obmedzenou fyzickou aktivitou, bolesťou a disabilitou. Funkčná disabilita predstavuje kľúčový problém v reumatologickej starostlivosti. Cieľom štúdie bolo zhodnotiť kvalitu života pacientov s reumatoidnou artritídou využitím hodnotiacich meraní prostredníctvom štandardizovaného dotazníka kvality života WHOQOL- -BREF a Bartelovej testu základných denných aktivít-ADL(Aktivity daily living). Výskumná vzorka: Vzorku výskumu tvorilo 120 pacientov s diagnózou reumatoidná artritída, 60 pacientov bolo vo veku do 60 rokov a 60 pacientov nad 60 rokov. Výskumu sa zúčastnilo 70 žien a 50 mužov. Metódy: Na zisťovanie informácií sme ako hlavnú metódu použili dotazník kvality života WHOQOL-BREF, škálu zameranú na posúdenie schopnosti vykonávať bežné denné činnosti – Bartelovej test základných denných aktivít- ADL (Aktivity daily living). Na analýzu výsledkov sme použili Pearsonov korelačný koeficient. Výsledky: Reumatoidná artritída prispieva k znižovaniu kvality života pacientov. Negatívne ovplyvňuje ich spoločenský život, záujmy, každodenné povinnosti, vzťahy s ľuďmi a fyzickú aktivitu. Zistili sme, že medzi vekom a subjektívnym vnímaním kvality života existuje mierna závislosť (r= -0,63). Subjektívne vnímanie kvality života sa znižuje s pribúdajúcimi rokmi. Záver: Pri reumatoidnej artritíde sú najvýraznejšími prejavmi bolesť kĺbov, opuchy, slabosť a častá únava. Bežný deň pacienta s reumatickým ochorením vie byť náročný aj pri zvládaní tých najbežnejších činností. My sme dospeli k záveru, že progresiou ochorenia a zvyšujúcim sa vekom klesá kvalita života.
Background: Rheumatoid arthritis is a chronic disease that affects quality of life primarily by limiting physical activity, pain and disability. Functional disability represents a key problem in rheumatology care. The aim of this study was to assess the quality of life of patients with rheumatoid arthritis by using assessment measures through the WHOQOL- -BREF standardized quality of life questionnaire and the Bartel Activities of Daily Living-ADL(Activities of Daily Living) test. Sample: The research sample consisted of 120 patients diagnosed with rheumatoid arthritis, 60 patients were aged under 60 years and 60 patients were aged over 60 years. 70 women and 50 men participated in the study. Methodology: The WHOQOL-BREF quality of life questionnaire, a scale aimed at assessing the ability to perform activities of daily living - Bartel’s test of basic activities of daily living (ADL) - was used as the main method for collecting information. Pearson’s correlation coefficient was used to analyse the results. Results: It negatively affects their social life, interests, daily duties, relationships with people and physical activity. We found that there is a moderate relationship between age and subjective perception of quality of life (r= -0.63). Subjective perception of quality of life decreases with increasing age. Conclusion: In rheumatoid arthritis, joint pain, swelling, weakness and frequent fatigue are the most prominent manifestations. The daily routine of a rheumatoid patient can be challenging, even with the most mundane activities. We conclude that as the disease progresses and age increases, quality of life decreases.
Článek se zabývá problematikou v péči o dítě s kochleárním implantátem. V České republice se kochleární implantát (CI) operuje od roku 1993. Implantát dává možnost neslyšícím jedincům čerpat sluchové vjemy. Jedná se o zákrok, kdy je implantát vložen pod kůži a připojen k řadě elektrod, jež jsou zavedeny do hlemýždě. Tento zákrok provádí specializovaný chirurg na ušní, nosní a krční. Po dlouhodobé rehabilitaci má jedinec možnost správně rozumět mluvené řeči. S pomocí kochleárního implantátu se většina uživatelů může začlenit do společnosti, mezi zdravě slyšící populaci. Kochleární implantát je v současné době v ČR operován pouze v pražské FN Motol, v brněnské FN u sv. Anny a ve FN Ostrava. Tento článek prezentuje výsledky výzkumného šetření zaměřeného na vnímání a prožívání nastavování kochleárního implantátu u dětí. Kvalitativní přístup byl využit prostřednictvím metody polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor zahrnoval deset dospělých rodičů a pět dětských informátorů, kteří pocházeli z různých regionů České republiky. Výsledky naznačují, že vnímání nastavování kochleárního implantátu u dětí je individuální a rozdílné. Prožívání dítěte během programování implantátu může být ovlivněno spoluprací a trénováním zvuků ve spolupráci s rodiči v domácím prostředí. Zjištění ukazují, že problémy po programování implantátu by se měly vyskytovat minimálně díky kontrole prováděné klinickým inženýrem. V rámci ošetřovatelské péče nebyly identifikovány překážky v péči o dítě s kochleárním implantátem. Důležitým aspektem je také edukace rodičů o celkové údržbě řečového procesoru. Psychosociální podpora pro rodinu a spolupráce se školou jsou také klíčové.
The article deals with the issues in the care of a child with a cochlear implant. In the Czech Republic, cochlear implant (CI) surgery has been performed since 1993. The implant enables deaf individuals to draw auditory sensations. It is a procedure where the implant is inserted under the skin and connected to a series of electrodes that are inserted into the cochlea. This procedure is performed by a specialist ear, nose and throat surgeon. After long-term rehabilitation, the individual is able to understand spoken speech properly. With the help of a cochlear implant, most users can integrate into society, among the healthy hearing population. The cochlear implant is currently operated in the Czech Republic only in the Motol Hospital in Prague, the St. Anne’s Hospital in Brno and the Ostrava Hospital. This article presents the results of a research investigation focused on the perception and experience of cochlear implant fitting in children. A qualitative approach was used through a semi-structured interview method. The research population included ten adult parents and five child informants who came from different regions of the Czech Republic. The results suggest that children’s perception of cochlear implant fitting is individual and varies. The child’s experience during implant programming may be influenced by cooperation and training of sounds in collaboration with parents in the home environment. The findings suggest that problems after implant programming should be kept to a minimum through monitoring by a clinical engineer. No barriers to nursing care were identified in the care of the child with a cochlear implant. Parental education about the overall maintenance of the speech processor is also an important aspect. Psychosocial support for the family and collaboration with the school are also key.
Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit význam fyzické aktivity u pacientů hospitalizovaných během vysokodávkované chemoterapie s autologní transplantací krvetvorných buněk, její vliv na úroveň úzkosti, deprese, únavy a na kvalitu života hematoonkologického pacienta.Metodika: Data byla sbírána na klinice hematoonkologie ve Fakultní nemocnici Ostrava pomocí standardizovaných dotazníků: FACT-G (verze 4), Beckův inventář úzkosti, škála hodnocení závažnosti symptomů (ESAS), posuzovací stupnice tíže deprese PHQ-9. Svalová síla dominantní ruky byla měřena ručním dynamometrem. Výsledky: Do výzkumného vzorku bylo zařazeno 69 pacientů. Ve výzkumu bylo prokázáno, že fyzická aktivita má statistický význam na snižování úrovně úzkosti p = 0,0018 a zlepšení svalové síly p = 0,018. V dílčích doménách došlo ke statisticky významné pozitivní změně v sociální/rodinné pohodě p = 0,0454 a v emocionální pohodě p = 0,0112. V symptomech škály ESAS došlo ke statisticky významnému snížení bolesti, ospalosti, úzkosti, deprese, naopak nevolnost a nechutenství se zhoršila, což se dá přisuzovat vedlejším účinkům vysokodávkované chemoterapie. Závěr: Pohybová aktivita pozitivně ovlivňuje hospitalizaci během autologní transplantace, nezhoršuje zdravotní stav pacientů ve smyslu prodlužování hospitalizace. Vhodnou aktivitou lze předcházet komplikacím, zachovat svalovou sílu a tím soběstačnost, nezávislost a zlepšovat kvalitu života.
Aim: The aim of the thesis was to evaluate the importance of physical activity in patients hospitalized during high-dose chemotherapy with autologous hematopoietic stem cell transplantation, its effect on the level of anxiety, depression, fatigue and insight into the quality of life of hematooncological patient.Methodology: Data were collected in the University Hospital Ostrava, Clinic of Haemotooncology. We used standardized questionnaires: Functional Assessment of Cancer Therapy-General FACT-G (version 4), Beck Anxiety Inventory BAI, Edmonton Symptom Assessment Scale ESAS, Patient Health Questionnaire-9. The muscular strength of the dominant hand was measured with a hand dynamometer.Results: The research sample included 69 patients. The results indicate that physical activity in patients hospitalized during auto-HCT is statistically significant in reducing anxiety p = 0,0018 and improving muscle strenght p = 0,018. In the sub-domains, there was a statistically significant change in social/family well-being p = 0,0454 and in emotional well-being p = 0,0112. There was a statistically significant reduction in pain, drawsiness, anxiety, depression in the symptoms of the ESAS scale, while nausea and anorexia worsened, which can be attributed to the side effects of high-dose chemotherapy. Conclusion: Physical activity has a positive effect on hospitalization during autologous transplantation, it does not worsen the health of patients in the sense o prolonging hospitalization. Appropriate activity can prevent complications, maintain muscle strength and thus self-sufficiency, independance and improve quality of life.
- MeSH
- autologní transplantace MeSH
- deprese MeSH
- hematologické nádory MeSH
- hodnocení výsledků péče pacientem MeSH
- kvalita života MeSH
- pacienti hospitalizovaní MeSH
- pohybová aktivita * MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk * MeSH
- únava MeSH
- úzkost MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
Závěrečná práce NCONZO
1 svazek : grafy, tabulky ; 30 cm + 1 CD
Laryngektómia je chirurgický výkon, ktorým sa odstraňuje celá časť hrtana. Ide o radikálny zásah do organizmu, ktorý pacienta ovplyvní nielen po somatickej, ale aj po psychickej stránke. Pacient sa musí vyrovnať s mnohými zmenami, ktoré ho po zákroku čakajú. Jeho kvalita života je narušená napríklad zmenou vzhľadu, narušenou komunikáciou, ťažkosťami s príjmom potravy, či problémami s prehĺtaním. Všetky zmeny, ktoré vzniknú, vyvolávajú u pacienta pocit menejcennosti, neistoty a ďalšie maladaptačné prejavy. Z uvedeného dôvodu je hlavným cieľom nášho príspevku poukázať na náročnosť ochorenia a jeho dopad na kvalitu života pacientov.
Laryngectomy is a surgical procedure that removes the entire part of the larynx. It is a radical intervention in the organism, which will affect the patient not only from a somatic point of view, but also from a psychological point of view. The patient has to cope with many changes that await him after the procedure. His quality of life is impaired, for example, by a change in appearance, impaired communication, difficulties with food intake or problems with swallowing. All the changes that arise cause the patient a feeling of inferiority, insecurity and other maladaptive manifestations. For this reason, the main goal of our contribution is to point out the severity of the disease and its impact on the quality of life of patients.
- MeSH
- bércové vředy diagnóza etiologie farmakoterapie klasifikace komplikace ošetřování patofyziologie patologie terapie MeSH
- chronická nemoc terapie MeSH
- edém MeSH
- hojení ran MeSH
- infekce v ráně MeSH
- kompresní obvazy MeSH
- kvalita života MeSH
- posouzení stavu pacienta MeSH
- psychický stres MeSH
- rány a poranění terapie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- terapie ran pomocí řízeného podtlaku MeSH
