Hodnocení kvality života dětí je stále spojované s medicínskou problematikou dětí s chronickým onemocněním. Dle našeho názoru optimálním kontraktem pro kvalitu života dětí je dotazník Pediatric Quality of Life InventoryTM (dále jen PedsQLTM), protože jeho výsledky jsou bohatě prezentovány v zahraniční literatuře. Validizované dotazníky PedsQLTM se využívají při hodnocení kvality života u dětí a dospívajících a jejich rodin. Cílem tohoto příspěvku je rozšířit povědomí o využití dotazníků PedsQLTM u vybraných onemocnění (ADHD a autismus) u zdravotníků i sociálních pracovníků. Předmětem studie je ověřování obsahu a reliability dotazníků využívaných pro měření kvality života. Objektem studie jsou děti s chronickým onemocněním ADHD a autismem. Byla využita metoda obsahové analýzy dokumentů. Relevantní zdroje byly vyhledávány prostřednictvím vědeckých databází – WOS, Pubmed, ScienceDirect, Scopus. Dotazníky PedsQLTM jsou celosvětově využívány u dětí s ADHD a autismem. Využívají se k hodnocení kvality života u dětí s daným onemocněním a u rodin těchto dětí. Dotazníky se nesoustředí jen na kvalitu života jedinců, ale i rodin jako celku. Jako jeden z mála dotazníků hodnotí i dopad onemocnění dítěte na rodinu.
The assessment of the quality of life of children is continuously connected to their chronic health problems. In our opinion, the optimal indicator of the quality of life of children is the Pediatric Quality of Life InventoryTM questionnaire (PedsQLTM) because foreign literature is rich in its results. The validated PedsQLTM questionnaires are used to assess the quality of life of children and adolescents and their families. The goal of this article is to broaden the knowledge of medical and social workers in using these questionnaires in the case of selected disorders (ADHD and autism). The objective of this study is to verify the content and reliability of questionnaires that are used for the assessment of the quality of life. This study focuses on children with chronic disorders of ADHD and autism. We used the method of document content analysis. We searched for relevant sources in scientific databases – WOS, Pubmed, ScienceDirect, Scopus. PedsQLTM questionnaires are globally used for children with ADHD and autism. They are used for the assessment of the quality of life of children with the mentioned disorders and their families. The questionnaires do not focus only on the quality of life of individuals but families in total. It is one of the few questionnaires that assess the impact of such disorders on families.
Úvod: Prevalencia behaviorálnych symptómov u pacienta s Alzheimerovou demenciou je jeden z faktorov, ktorý výrazne ovplyvňuje ošetrovateľskú starostlivosť, predstavuje veľké problémy ošetrovateľskej starostlivosti a je hlavnou príčinou inštitucionalizácie a zvýšených nákladov. Design: Pre tento výskum bol zvolený dizajn prospektívnej kvantitatívnej štúdie vykonanej na základe posudzovacej škály. Cieľ: Cieľom výskumu bolo zmapovať prevalenciu behaviorálnych symptómov, prejavov problémového správania u pacientov s Alzheimerovou demenciou a zistiť vplyv pohlavia na jednotlivé prejavy. Metodika: Na posúdenie behaviorálnych symptómov, problémového správania pacientov s Alzheimerovou demenciou sme použili posudzovaciu škálu Cohen-Mansfield Agitation Inventory (CMAI) a výsledky sme štatisticky spracovali pomocou Mann–Whitney U testu. Výskumnú vzorku tvorilo 413 pacientov, ktorí boli do vzorky zaradení na základe zámerného výberu. Výsledky: Pomocou škály bol zistený výskyt behaviorálnych symptómov, problémového správania až u 92 % pacientov, u mužov je skóre (54) problémového správania vyššie ako u žien (49), avšak tento rozdiel je iba náhodný a nedosahuje hodnotu štatistickej významnosti (p = 0,273). V súvislosti s agresívnym správaním, konštatujeme, že je štatisticky významný rozdiel (p = 0,038) v prejavoch agresívneho správania medzi mužmi a ženami. V prejavoch fyzicky neagresívneho správania (p = 0,098) a v prejavoch verbálne nepokojného správania (p = 0,220) medzi mužmi a ženami nie je štatisticky významný rozdiel. Záver: Problematika prevalencie behaviorálnych symptómov, problémového správania u pacientov s Alzheimerovou demenciou je vysoko aktuálna. Na záver môžeme konštatovať, že pohlavie nemá jednoznačný vplyv na prejavy behaviorálnych symptómov, problémového správania u pacientov s Alzheimerovou demenciou.
Introduction:The prevalence of behavioral symptoms in a patient with Alzheimer’s dementia is one of the factors that significantly affects nursing care. It is a major problem of nursing care and the main cause of institutionalization and increased costs. Design: For this research, the design of a prospective quantitative study based on the assessment scale was chosen. Objective: The aim of the research was to map out the prevalence of behavioral symptoms, the manifestations of problem behavior in Alzheimer’s dementia patients, and to determine the influence of gender on individual manifestations. Methodology: We used the Cohen-Mansfield Agitation Inventory (CMAI) to assess behavioral symptoms; problem behavior of patients with Alzheimer dementia. We statistically processed the results using the Mann–Whitney U test. The survey sample consisted of 413 patients who were randomly assigned to the sample. Results: The incidence of behavioral symptoms and behavioral problems in up to 92% of patients was detected with the scale (54 average rank). The problem was higher in man than in women (49 average rank), but this difference was only random and did not reach statistical significance (p = 0.273 ). Concerning aggressive behavior, we note that there is a statistically significant difference (p = 0.038) in the manifestations of aggressive behavior between men and women. There is no statistically significant difference in the manifestations of physically nonaggressive behavior (p = 0.098) and verbal restlessness (p = 0.220) between men and women. Conclusions: The problem of prevalence of behavioral symptoms, problem behavior in patients with Alzheimer’s dementia, is highly relevant. Finally, we can state that gender does not have an unambiguous influence on behavioral symptom manifestations, problem behavior in patients with Alzheimer’s dementia.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- posouzení stavu pacienta MeSH
- problémové chování MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- NLK Publikační typ
- studie
Úvod: Fenomén prideľovanej/chýbajúcej/nedokončenej starostlivosti je aktuálnym predmetom zahraničných výskumov v ošetrovateľstve. Jeho kvantifikáciu je možné dosiahnuť len prostredníctvom špecifických hodnotiacich nástrojov. S ich využitím je možné identifikovať nielen ošetrovateľské aktivity, ktoré sestry nerealizujú počas svojej služby, ale aj dôvody, ktoré vedú k vzniku tohto fenoménu. Cieľ: Cieľom nášho príspevku je analýza prístupov k operacionalizácii konceptu prideľovanej/chýbajúcej/nedokončenej ošetrovateľskej starostlivosti a vytvorenie prehľadu nástrojov k jeho meraniu. Metódy: Pre jeho spracovanie bola využitá metóda obsahovej analýzy odborných štúdií publikovaných vo vedeckých databázach PubMed, ScienceDirect a ProQuest. Výsledky: V príspevku sme analyzovali tri prístupy a hodnotiace nástroje, ktoré boli vyvinuté k hodnoteniu fenoménu – MISSCARE Survey, BERNCA/PIRNCA a TU nástroje. Identifikovali sme rozdiely v rozsahu sledovaných činností, časového rozmedzia, skórovaní a vyhodnocovaní. Záver: Dospeli sme k záveru, že fenomén sa najviac týka nezávislých ošetrovateľských aktivít a najčastejším dôvodom jeho vzniku je nedostatok ošetrujúceho personálu. Na základe analýzy konštatujeme, že fenomén významnou mierou ovplyvňuje nielen spokojnosť pacientov, ale aj pracovnú spokojnosť sestier a významne sa odráža v kvalite poskytovanej starostlivosti. Vyzdvihujeme potrebu venovať sa spomínanému fenoménu s využitím špecifických hodnotiacich nástrojov aj v podmienkach Slovenskej republiky.
Introduction: The phenomenon of rationing/missed/unfinished care is a current subject of foreign research in nursing. Its quantification can be achieved only through specific measuring tools. With their use, it is possible to identify not only the nursing activities that nurses do not perform during their shift, but also the reasons which lead to the occurrence of this phenomenon. Aim: The aim of our contribution is to analyze approaches to the operationalization of the concept of rationing/missed/unfinished care and to provide an overview of tools to measure it. Methods: The method of content analysis of research studies published in the scientific databases PubMed, ScienceDirect, and ProQuest was used in the processing of paper. Results: In our contribution, we analyzed three approaches and measuring tools which were developed for measuring the phenomenon – MISSCARE Survey, BERNCA/PIRNCA, and TU instruments. We identified differences in the range of activities, time period, scoring and evaluation. Conclusion: We conclude that the phenomenon is mostly related to independent nursing activities and the most frequent reason for its occurrence is the insufficient number of nursing staff. Based on the analysis, we note that the phenomenon not only significantly influences patient satisfaction but also the job satisfaction of nurses – and this is reflected in the quality of provided care. We emphasize the need to be concerned about the mentioned phenomenon using specific measuring tools in studies conducted in the Slovak Republic.
Cíl: Pro pacienty s cévní mozkovou příhodou by mohlo být přínosem využití vertikálně prezentovaných sebehodnoticích škál bolesti. Tyto škály nejsou v českém jazyce k dispozici. Cílem bylo do českého jazyka přeložit Revidovanou verzi Iowské stupnice bolesti a provést její lingvistickou validaci tak, aby mohla být využita českými pacienty s cévní mozkovou příhodou. Metoda: Do této metodologické studie, probíhající od ledna do dubna 2017, byli zapojeni tři překladatelé, tři panely odborníků z oboru ošetřovatelství a sedm pacientů s cévní mozkovou příhodou. Celý proces byl řízen v souladu s guidelines International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes Research. Tento proces, skládající se z 10 fází, byl podpořen kvantitativními a kvalitativními metodami, jako jsou index obsahové validity a výpočty modifikovaného koeficientu kappa, diskuse s odborníky z oboru ošetřovatelství i kognitivní rozhovor s pacienty. Výsledky: Předběžná česká verze byla vytvořena na základě indexu obsahové validity, hodnot modifikovaného koeficientu kappa a zpětné vazby od odborníků. Kognitivní rozhovor ukázal, že většina pacientů měla s použitím nástroje potíže. Závěr: Proces překladu a lingvistické validace byl náročný, protože bylo obtížné provést nábor sester a překladatelů splňujících stanovená výběrová kritéria; navíc se proces skládal z mnoha kroků. Avšak využití méně striktní metodologie by pravděpodobně vedlo k tvorbě české verze, která by pro zamýšlenou cílovou skupinu – české pacienty s cévní mozkovou příhodou – nebyla tak vhodná. Naše zjištění zdůrazňují, že je důležité do procesu překladu a lingvistické validace sebehodnoticích nástrojů zapojit reprezentativní uživatele, to znamená pacienty s konkrétním onemocněním. Psychometrické vlastnosti české verze budou zjišťovány ve výzkumném šetření, které bude zaměřené na české pacienty s cévní mozkovou příhodou.
Aim: Patients with a stroke could benefit from vertical self-report pain instruments. Such instruments are not available in the Czech language. The aim was to translate and linguistically validate the Revised Iowa Pain Thermometer into Czech for use by Czech patients with a stroke. Methods: Three translators, three nursing expert panels, and seven patients with a stroke participated in this methodological study that took place between January and April 2017. The International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes Research guidelines were used to direct the process. This 10-phase process was supported by quantitative and qualitative methods, such as content validity indexing and modified kappa calculations, discussions with nursing experts, as well as cognitive debriefing with patients. Results: Based on the content validity index, the modified kappa values, and the experts’ feedback, a preliminary Czech version was developed. Cognitive debriefing revealed that most patients had some difficulty using the instrument. Conclusions: The translation and linguistic validation process was demanding as it was difficult to recruit nurses and translators meeting the determined selection criteria; furthermore, many steps were required. However, using a less stringent methodology would have probably produced a Czech version that would not be as suitable for the intended target group – Czech patients with a stroke. The findings underscore the importance of involving representative users, i.e., patients with a specific health condition, in the translation and linguistic validation of self-report instruments. Psychometric properties of the Czech version will be established in a clinical study that will involve Czech patients with strokes.
Cílem literárního přehledu bylo vyhledat nástroje používané pro hodnocení bolesti u pacientů na umělé plicní ventilaci, kteří nemohou verbalizovat svoji bolest. Výzkum se uskutečnil na základě systematického vyhledávání v dostupných elektronických licencovaných a volných dostupných databázích Ebsco, Nursing Ovid, PubMed, Scopus a Web of Science. Pro hledání ve výše uvedených databázích byla použita tato klíčová slova: pain assessment, pain management, intensive care, critical care, nursing. Reference získané prvotním vyhledáváním byly podrobeny užšímu výběru, tak aby splnily následující kritéria: zaměření na hodnocení bolesti u pacientů v intenzivní péči, studie prezentující jednorozměrný nebo multidimenzionální nástroj, testování nástrojů probíhalo u pacientů spontánně ventilujících nebo na umělé plicní ventilaci, nástroj byl testován na využitelnost a psychometrické vlastnosti. Pomocí těchto kritérií bylo v této fázi nalezeno 1 153 plnotextů. Po analýze bylo do konečného přehledu zahrnuto 14 výzkumných studií. Bylo dohledáno šest měřicích nástrojů zaměřených na hodnocení bolesti u pacientů na umělé plicní ventilaci. Na základě analýzy a komparace dohledaných nástrojů se jako nejvhodnější nástroj pro hodnocení bolesti u pacientů na umělé plicní ventilaci jeví nástroje Behavioral Pain Scale a The Critical Care Observation Tool. V současné době existuje řada měřicích nástrojů, které mohou být použity k hodnocení bolesti u pacientů na umělé plicní ventilaci, ovšem žádný z nich není jazykově a kulturně validován pro české ošetřovatelské prostředí. Používání vhodného a platného nástroje pro posouzení bolesti u pacientů na umělé plicní ventilaci, kteří nemohou verbalizovat přítomnost bolesti, je u této skupiny pacientů základem pro detekci a eliminaci bolesti.
The objective of this literature review was to find the tools used for pain assessment in patients with artificial ventilation who cannot verbalize their pain. The research was conducted based on systematic browsing of the available electronic licensed and freely available databases of Ebsco, Nursing Ovid, PubMed, Scopus and Web of Science. The following key words were used for the searches: pain assessment, pain management, intensive care, critical care, nursing. References acquired from the primary search were further selected to meet the following criteria: focus on pain assessment in intensive care (ICU) patients, studies presenting a unidimensional or multidimensional tool. The tool testing was carried out in patients spontaneously ventilating, or those with artificial ventilation. The tool was tested for usability and psychometric characteristics. In this phase, 1,153 full-text documents were found using the criteria. The final list contained 14 research studies upon an analysis carried out. Six measurement tools assessing pain in patients with artificial ventilation were established. Based on the analysis and comparison of the established tools, the most suitable tool for pain assessment in patients with artificial ventilation appears to be the Behavioural Pain Scale and The Critical Care Observation Tool. Presently, there are a number of measurement tools which can be used to assess pain in patients with artificial ventilation. However, none of them are validated for the Czech nursing environment in terms of language and culture. The use of a suitable and valid tool to assess pain in patients with artificial ventilation who cannot verbalize pain is fundamental for this group of patients in order to detect and eliminate pain.
Úvod: Těhotenství a poporodní období jsou rizikovým obdobím v životě ženy, pokud jde o projev duševních poruch, jako je poporodní deprese. Předchozí výzkum identifikoval několik rizikových faktorů ovlivňujících nástup a průběh poporodní deprese. Cíl: (1) zjištění výskytu depresivních příznaků u skupiny žen po porodu; (2) ověření vlivu vybraných faktorů na úrovni poporodní deprese. Metodika: Vzorek byl sestaven z 510 matek v poporodním období v průměrném věku 30,6 let (± 5,3, v rozmezí 19–45 let). Na měření postnatální deprese byla použita Edinburská škála k měření symptomů deprese a vlastní dotazník byl použit k posouzení vybraných faktorů, které by mohly ovlivnit úroveň symptomů deprese. Výsledky: Na Edinburské škále respondenti dosáhli průměrného skóre 9,3 ± 5,6; prevalence závažných depresivních symptomů byla 25,3 %. Lineární regresní model ukázal, že významnými prediktory deprese po porodu byly: nižší vzdělání; historie deprese; závislost na názorech druhých; obavy ohledně budoucnosti; nízká úroveň spokojenosti s mateřstvím; problémy s partnerem; problémy s kojením; plačtivé dítě; negativní emoce vůči dítěti; špatné zvládnutí mateřství. Diskuse: Významné prediktory poporodní deprese identifikované v této studii lze snadno zjistit v klinické praxi pomocí jedinečného dlouhodobého kontaktu, který má žena s její prenatální porodní asistentkou. Vyhodnocení emočního zdraví matek a screening rizikových faktorů poporodní deprese mohou umožnit porodním asistentkám identifikovat ty rizikové a zasáhnout včas.
Introduction: Pregnancy and the postpartum period are a risk period in a woman’s life in terms of manifesting mental disorders, such as postpartum depression. Previous research has identified several risk factors affecting the onset and progression of postpartum depression. Aim: (1) to find the occurrence of depressive symptoms in the postpartum women group; (2) to verify the influence of selected factors on the level of postpartum depression. Materials and methods: Study sample consisted of 510 mothers in the postpartum period, mean age 30.6 years (±5.3; range 19–45 years). The Edinburgh postnatal depression scale was used to measure symptoms of depression; a questionnaire of our own design was used to assess selected factors potentially influencing level of depressive symptoms. Results: In the Edinburgh postnatal depression scale, the respondents achieved an average score of 9.3 ± 5.6; and the prevalence of severe depressive symptoms was 25.3%. The linear regression model showed that significant predictors of postpartum depression were: lower education; history of depression; dependence on the opinion of others; concerns about future; low satisfaction with motherhood; problems with partner; problems with breast-feeding; tearful child; negative emotions toward the baby; and poor mastering of maternity. Discussion: Significant predictors of postpartum depression identified in this study can be easily detected in clinical practice using the unique long-term contact that a woman has with her prenatal midwife. Evaluation of mothers’ emotional health and screening for postpartum depression risk factors can enable midwives to identify those at risk and intervene in a timely manner.
- MeSH
- poporodní deprese MeSH
Cílem této přehledové studie je zmapovat současné trendy péče o seniory v pobytových sociálních službách. V této studii jsme vycházely z aktuálních odborných článků uvedených v databázi SCOPUS a Web of Science v letech 2014–2018. Vyhledávací kritéria byla zaměřena zejména na klíčová slova (rezidenční péče, senior, trendy) a oblasti (sociální práce, sociální vědy, psychologie, geriatrie, gerontologie, zdravotní péče a sociální služby). V souvislosti s touto problematikou jsme vycházely také z webového portálu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, webových stránek Českého statistického úřadu, oficiálních webových stránek pobytových sociálních služeb pro seniory a aktuální odborné literatury na českém trhu za posledních 10 let. Celkový počet zdrojů, které byly využity pro zpracování této studie, je 48. Z výsledků naší analýzy vyplývá, že současné moderní trendy v péči o seniory v pobytových sociálních službách jsou zaměřeny na různé nefarmakologické přístupy a často jsou propojeny s celkovou filozofií organizace. Spektrum činností se odvíjí od individuálních potřeb seniorů s ohledem na zachování lidských práv. Smyslem těchto aktivit je co nejdelší zachování soběstačnosti seniorů, a to s důrazem na respektování důstojnosti a autonomie člověka.
The goal of this study is to map the current trends in the care of seniors in residential facilities of social services. This study is based on academic articles found in the SCOPUS and Web of Science databases between 2014 and 2018. The search criteria were focused on keywords (residential care, senior, trends) and areas (social work, social sciences, psychology, geriatrics, gerontology, health care and social services). We also used the web portals of the Ministry of Labour and Social Affairs of the Czech Republic and the Czech Statistical Office, the official web pages of residential social services for seniors and the academic references available in the Czech Republic in the last 10 years. The total number of sources used for this study was 48. The results of the analysis show that the modern trends in the care of seniors in the residential facilities of social services are focused on various non-pharmacological approaches and very frequently connected to the total organization policy. The activities are related to the individual needs of seniors. The goal of these activities is preserving the seniors’ independence for as long as possible, where dignity and autonomy are respected.
Cíl: Cílem této studie bylo zhodnotit kvalitu života pacientů se syndromem diabetické nohy a závislost kvality života na délce ulcerace, užívaní inzulinu, kouření a indexu tělesné hmotnosti. Design: Průřezová studie. Metodika: Pro sběr dat byl použit standardizovaný dotazník Diabetic Foot Ulcer Scale. Kvantitativní studie zahrnovala 247 pacientů se syndromem diabetické nohy. Sběr dat probíhal od dubna 2014 do prosince 2014 v 18 podiatrických ambulancích a ambulancích pro léčbu chronických ran na celém území České republiky. Výsledky: Nejvyšší průměrný index kvality života byl zjištěn v doméně Nedodržování (84,6), zatímco nejnižší v doméně Volný čas (49,2). Délka trvání ulcerace měla signifikantní vliv na tři domény kvality života: Fyzické zdraví (p = 0,022); Nedodržování (p = 0,044) a Pozitivní postoj (p = 0,018). Užívání inzulinu mělo významný dopad na tři domény kvality života: Fyzické zdraví (p = 0,002); Denní aktivity (p = 0,012) a Emoce (p = 0,029). Statisticky významné rozdíly mezi kuřáky a nekuřáky ve skóre kvality života byly zjištěny ve dvou doménách: Nedodržování (p < 0,0001) a Pozitivní postoj (p = 0,003). Závěr: V našem souboru bylo prokázáno, že kvalita života je závislá na délce trvání diabetické ulcerace – čím delší trvání, tím nižší kvalita života. Závislost přitom byla zjištěna ve třech doménách: Fyzické zdraví, Nedodržování a Pozitivní postoj. Kvalitu života pacientů s diabetickou ulcerací ovlivňuje také užívání inzulinu a kouření. Prevence, včasná detekce a sledování diabetických ulcerací jsou nezbytné, aby se zabránilo dalšímu zhoršování kvality života diabetických pacientů.
Aim: The aim of this study was to assess the quality of life of patients with diabetic foot ulcers, and its dependence on the duration of ulceration, the use of insulin therapy, smoking and Body Mass Index. Design: Cross-sectional study. Methods: A standardized questionnaire, the Diabetic Foot Ulcer Scale, was used for data collection. A quantitative study included 247 adults with diabetic foot ulcers. Data collection was performed between April 2014 and December 2014 in 18 podiatric outpatient and chronic wound outpatient clinics spread out over the entire Czech Republic. Results: The study found that the highest average index of quality of life was in the domain of noncompliance (84.6), while the lowest was in the domain of leisure (49.2). The duration of diabetic foot ulcer has significant influence on three domains of quality of life: physical health (p = 0.022), noncompliance (p = 0.044) and positive attitude (p = 0.018). The use of insulin therapy has an important influence on three domains of quality of life: physical health (p = 0.002), daily activities (p = 0.012) and emotions (p = 0.029). Statistically significant differences in quality of life scores have been found between smokers and non-smokers in two domains: noncompliance (p < 0.0001) and positive attitude (p = 0.003). Conclusions: In our sample it was demonstrated that quality of life is dependent on the duration of diabetic foot ulcers – the longer the duration, the lower the quality of life. The dependence was revealed in three domains: physical health, noncompliance and positive attitude. The use of insulin therapy as well as smoking proved to have an impact on the quality of life of patients with diabetic foot ulcers. The use of insulin therapy as well as smoking proved to have an impact on the quality of life of patients with diabetic foot ulcers. Prevention, early detection and monitoring of diabetic foot ulcers is necessary in order to prevent continuing deterioration of quality of life of diabetic patients.
- Klíčová slova
- Diabetic Foot Ulcers Scale,
- MeSH
- diabetes mellitus MeSH
- diabetická noha MeSH
- kvalita života MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
Cílem příspěvku je popsat přínos pohybové aktivity v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a možnosti sester a lékařů při poskytování zdravotní edukace v oblasti pohybových aktivit. Příspěvek přináší data z kvantitativního výzkumu, který byl realizován za účelem zjištění stavu edukace v oblasti pohybových aktivit. Lze konstatovat, že o změně životního stylu z hlediska úpravy pohybových aktivit hovoří s občany častěji lékař než sestra. O nutnosti úprav pohybových aktivit hovoří s pacientem vždy nebo často přibližně pětina lékařů, necelá čtvrtina lékařů na toto téma s pacientem nehovoří nikdy. Frekvence hovorů s lékařem o nutnosti úpravy pohybových aktivit se významně liší dle pohlaví, věku pacienta, jeho vzdělání, rodinného stavu, místa bydliště a zaměstnání. O nutnosti úprav v pohybových aktivitách hovoří s pacientem vždy nebo často 11,4 % sester, více než dvě pětiny sester na toto téma s pacientem nehovoří nikdy. Frekvence hovorů se sestrou o nutnosti úpravy pohybových aktivit se významně liší dle věku pacienta, jeho vzdělání, rodinného stavu, velikosti místa bydliště a zaměstnání. Z hlediska změny cvičení hodnotí občané pozitivněji vliv lékařů. Vliv sestry na změnu cvičení hodnotí jako velmi dobrý či dobrý 24,8 % občanů, průměrné hodnocení zvolilo 51,1 % dotázaných a jako špatný či velmi špatný označilo vliv sestry v této oblasti 24,1 % respondentů. Hodnocení vlivu sestry na změnu cvičení významně souvisí s pohlavím, velikostí místa bydliště a zaměstnáním občana. Výzkumné šetření prokázalo, že přestože aktivita je zdravotnickými pracovníky nabízena, občané, především ve věkové kategorii 40–59 let, této možnosti nevyužívají.
The aim of this article is to show the positive effects of physical activities in the prevention of cardiovascular illnesses and the options of nurses and doctors in providing education regarding physical activities. The data were collected using the quantitative research method, which intended to find out the level of education regarding physical activities. We can say that doctors speak with their patients about physical activities more frequently than nurses. Approximately one fifth of doctors always or frequently speak about changes in physical activities and almost one quarter do not speak about it with the patients at all. The frequency of conversations with doctors about the changes in physical activities varies by patients' gender, age, education, marital status, place of residence and employment. 11.4% of nurses always or frequently speak about this topic with patients and two fifths never speak about it. The frequency of conversations with nurses about the changes in physical activities varies by patients' gender, age, education, marital status, place of residence and employment. People assess the influence of doctors more positively. 24.8% of respondents assessed a nurse's influence as very good or good, 51.1% assessed it as average and 24.1% assessed it as bad. The assessment of a nurse's influence regarding changes in physical activities was related to patients' gender, size of residence and employment. The research showed that, although the activities are offered by medical personnel, mostly people between 40 and 59 years do not use this possibility.
Cíl: Jednou z komplikací u pacientů po amputaci končetin/y je fantomová bolest (FB) vnímaná v chybějící končetině. Zrcadlová terapie (ZT) je nefarmakologickým přístupem k FB a cílem studie je popsat a posoudit možnost využívání, efektivity, aplikovatelnosti a zahraniční zkušenosti se ZT u pacientů s FB po amputaci končetin/y. Metodika: Deskriptivní mapping study analyzující, komparující a klastrující obsahy 22 dohledaných relevantních studií. Vyhledávání v rozmezí let 2000–2017 pomocí klíčových slov a jejich kombinací bylo provedeno v databázích EBSCO, PsychINFO, PubMed, ProQuest, ScienceDirect, včetně využití metavyhledávačů. Výsledky: Specifika FB po aplikaci ZT u pacientů po amputacích se liší podle lokace amputované končetiny. ZT přináší (z)mírnění FB u pacientů po amputaci horní končetiny, dolní končetiny, stejně jako u smíšených skupin (po amputaci horní anebo dolní končetiny), a za alternativní přístup je považována ZT virtuální. ZT zůstává spíše experimentální modalitou terapie u pacientů, u kterých byly jiné postupy mírnící FB neúspěšné. Vzhledem k tomu, že dochází k modifikacím ZT a častým kombinacím s dalšími terapiemi (a u různých indikací), nelze dosud efektivitu ZT plně generalizovat. Dominantním zjištěním je doložení krátkodobého efektu ZT na snížení intenzity FB. Závěr: Přestože je oproti dalším terapiím, přístupům a intervencím ZT poměrně novým fenoménem, v zahraničí je známá a stále se rozšiřuje okruh situací pro její indikování. K jejímu obecnému rozšíření a uznání je zapotřebí dalších výzkumů a transferu poznatků do týmů poskytujících komplexní péči těmto pacientům. Výstupy mapping study mohou být využity pro rozpracování tématu v podmínkách České republiky, kde se ZT využívá ojediněle a jako experimentálně doplňková terapie (zejména v ergoterapii).
Objective: One of the complications in patients after limb amputation is phantom pain (PP) in the missing limb. Mirror therapy (MT) is a non-pharmacological approach to PP. The objective of the study is to describe and assess possible applications, effectiveness, practicability, and international experience with MT in patients with PP after limb amputation. Methods: A descriptive mapping study that analyses, compares, and clusters the content of 22 relevant studies. The search was performed between 2000 and 2017 using the keywords and their combinations in the following databases: EBSCO, PsychINFO, PubMed, ProQuest, ScienceDirect, including metasearch engines. Results: The specificities of PP after the application of MT in post amputation patients vary by the location of the amputated limb. MT alleviates PP in patients after amputation of the upper limb, lower limb, as well as in mixed groups (after amputation of the upper limb or lower limb); virtual MT is considered an alternative approach. MT remains a rather experimental therapeutic modality aimed at patients, where other attempts to alleviate PP have failed. Regarding the fact that MT is frequently modified and combined with other approaches (including various indications), the effectiveness of MT cannot be fully generalized. The main finding is the evidence of a short-term effect of MT on decreasing the intensity of PP. Conclusions: Although MT is a relatively new phenomenon compared with other therapies, approaches and interventions, it is well known in foreign countries, and the range of indication is increasing. For MT to be generally spread and acknowledged, further research is needed together with a transfer of knowledge to teams providing comprehensive care to these patients. The outcomes of the mapping study will be used for a detailed analysis of the issue in the Czech Republic, where MT is used rarely and as an experimental additional therapy (particularly in occupational therapy).