Background: Given the ageing of the population, it is important to examine the perception of dignity and the factors that may influence it among older adults.Aim: To determine how the perception of dignity and the factors that influence it differ in hospitalized older adult men and women.Methods: A quantitative cross-sectional study was used with a battery of the following questionnaires in their Czech versions: Patient Dignity Questionnaire (PDI-CZ), Geriatric Depression Scale, Attitudes to Ageing Questionnaire, Barthel's Index and Mini-Mental State Examination.Results and discussion: 294 hospitalized older adults participated in the study. In the overall assessment of dignity, men and women did not differ. Differences were confirmed in two PDI-CZ items which were more often perceived as a problem by men, namely: Feeling that I do not have control over my life (p = 0.019) and Feeling that I am not being treated with respect and understanding by others (p = 0.048). It was also shown that the men with higher depression (ß = 2.337, p < 0.0001), a more negative attitude to ageing (ß = -0.481, p = 0.002) and those who did not live alone (ß = 8.379, p = 0.008) had a worse perception of dignity. In women, a lower perception of dignity was associated only with higher depression (ß = 1.99, p < 0.0001) and lower age (ß = -0.311, p = 0.012).Conclusion: The results showed that the only common factor influencing the perception of dignity in both men and women was the level of depression.
Edice celoživotního vzdělávání ČLK
1. vydání xvi, 383 stran ; 25 cm
Publikace, která se zaměřuje na téma důstojnosti v různých lékařských oborech a kontextech. Určeno odborné veřejnosti.
Vnímání osobní důstojnosti ovlivňuje mnoho faktorů. Naším cílem bylo zjistit vliv vybraných faktorů na hodnocení důstojnosti seniorů v závěru života v jednotlivých doménách Dotazníku důstojnosti pacientů (PDI-CZ). Soubor tvořilo 231 seniorů (průměrný věk 77,2 ± 10,3 roku; 141 [61,0 %] žen; 128 [55,4 %] mělo onkologickou diagnózu). Vliv věku na hodnocení v jednotlivých doménách PDI-CZ se nepotvrdil. Pohlaví korelovalo se "Ztrátou autonomie“, kde měly ženy významně horší hodnocení. Vzdělání ovlivňovalo hodnocení v doméně "Ztráta sociální podpory“. Lepší hodnocení měli senioři s vyšším vzděláním. Sociální situace ovlivňovala hodnocení v doménách "Ztráta smyslu života“, "Ztráta autonomie“ a "Ztráta sociální podpory“. V těchto doménách nejlépe hodnotili svoji důstojnost senioři žijící s partnerem. Vliv onkologické diagnózy se potvrdil u domén "Ztráta smyslu života“ a "Ztráta jistoty“, kde měli onkologicky nemocní senioři významně horší hodnocení. Také se ukázal rozdíl v hodnocení ve všech doménách PDI-CZ u seniorů v jednotlivých typech pracovišť poskytujících jim péči.
Many factors influence the perception of one’s personal dignity. Our goal was to determine the influence of selected demographic and clinical factors on the assessment of the dignity of older adults at the end of life in the individual domains of the Patient Dignity Questionnaire (PDI-CZ). The group consisted of 231 older adults (mean age 77,2 ± 10,3 years; 141 (61,0 %) women; 128 (55,4 %) had oncological diagnosis). The influence of age on the evaluation within the individual PDI-CZ domains was not confirmed. Gender correlated with “Loss of autonomy”, where women had significantly worse scores. Education influenced the evaluation in the domain “Loss of social support”. Older adults with higher education rated higher. Social situation influenced the assessments in the domains “Loss of meaning of life”, “Loss of autonomy” and “Loss of social support”. In these domains, older adults living with a partner rated their dignity the highest. The influence of cancer diagnosis was confirmed in the domains “Loss of meaning of life” and “Loss of certainty”, where the older adults with oncological illnesses rated significantly lower. There was also a difference in the assessment in all PDI-CZ domains of older adults in the different types of care facilitieses.
- Klíčová slova
- nevyléčitelně nemocný, autonomie, závěr života,
- MeSH
- důstojnost lidského života * MeSH
- lidé MeSH
- nádory MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sociální opora MeSH
- životní smysluplnost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Vnímání důstojnosti z pohledu seniorů pomáhá pochopit dotazník Jacelon Attributed Dignity Scale (JADS). Cílem studie bylo ověřit psychometrické vlastnosti české verze tohoto dotazníku. Soubor tvořilo 150 seniorů, kteří byli hospitalizování minimálně jeden týden (průměrný věk 77,7±8 let; 104 žen (69,3 %) délka hospitalizace v době vyplnění dotazníku [10,2±5,8 dne]). Celková hodnota přisuzované důstojnosti u seniorů byla poměrně vysoká (63±5,84). Reliabilita české verze JADS byla dobrá (á = 0,802). Byla nalezena slabá pozitivní korelace JADS se škálou Attitude to Ageing Questionnaire (r = 0,288, p =0,0004) a slabá negativní korelace se škálami Patient Dignity Inventory (r = -0,188, p = 0,021) a Geriatric Depresion Scale (r = -0,206, p = 0,011). Fakto-rová analýza vyústila ve čtyřfaktorové řešení (Hodnocení sebe sama; Hodnocení vnímané od ostatních; Hodnocení vztahů s druhými; Vyjádření respektu k druhým). Výsledky byly porovnány s publikovanými výsledky psychometrických validací JADS škály v USA, Řecku a Íránu. Naše studie potvrdila, že česká verze JADS je validní a spolehlivý nástroj pro měření přisuzované důstojnosti u českých hospitalizovaných seniorů.
Jacelon Attributed Dignity Scale (JADS) questionnaire helps to understand the perception of dignity from the perspective of older people. The aim of the study was to verify the psychometric properties of the Czech version of this questionnaire. The group consisted of 150 older adults who were hospitalized for at least one week (mean age 77.7 ± 8 years; 104 women [69.3%], length of hospitalization at the time of completing the questionnaire [10.2 ± 5.8 days]). The total value of attributed dignity in the elderly was relatively high (63 ± 5.84). The reliability of the Czech version of JADS was good (á = 0.802). A weak positive correlation was found in JADS with the Attitude to Aging Questionnaire scale (r = 0.288, p = 0.0004) and a weak negative correlation with the Patient Dignity Inventory (r = -0.188, p = 0.021) and Geriatric Depression Scale (r = - 0.206, p = 0.011). Factor analysis resulted in a four-factor solution (Self-value; Perceived value from others; Self in relation to others; Behaviour with respect towards others). The results were compared with published results of psychometric validations of the JADS scale in the USA, Greece and Iran. Our study confirmed that the Czech version of JADS is a valid and reliable tool for measuring attributed dignity in Czech hospitalized older adults.
- MeSH
- důstojnost lidského života MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
Poskytovanie intenzívnej starostlivosti prináša rôzne etické problémy a dilemy v oblasti uplatňovania autonómie a dôstojnosti pacienta. K zlepšeniu pozície pacienta a dodržiavaniu etických noriem a princípov by pomohlo legislatívne ošetrenie v tejto oblasti. Tým by sa eliminovalo prenášanie zodpovednosti pri rozhodovacích procesoch na zdravotníckych pracovníkov a vznik rôznych etických dilem
The provision of intensive care raises various ethical problems and dilemmas in the application of patient autonomy and dignity. Legislative treatment in this area would help to improve the patient's position and adhere to ethical standards and principles. This would eliminate the transfer of responsibility for decision-making to healthcare professionals and the emergence of various ethical dilemmas.
Cílem této přehledové studie je zmapovat současné trendy péče o seniory v pobytových sociálních službách. V této studii jsme vycházely z aktuálních odborných článků uvedených v databázi SCOPUS a Web of Science v letech 2014–2018. Vyhledávací kritéria byla zaměřena zejména na klíčová slova (rezidenční péče, senior, trendy) a oblasti (sociální práce, sociální vědy, psychologie, geriatrie, gerontologie, zdravotní péče a sociální služby). V souvislosti s touto problematikou jsme vycházely také z webového portálu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, webových stránek Českého statistického úřadu, oficiálních webových stránek pobytových sociálních služeb pro seniory a aktuální odborné literatury na českém trhu za posledních 10 let. Celkový počet zdrojů, které byly využity pro zpracování této studie, je 48. Z výsledků naší analýzy vyplývá, že současné moderní trendy v péči o seniory v pobytových sociálních službách jsou zaměřeny na různé nefarmakologické přístupy a často jsou propojeny s celkovou filozofií organizace. Spektrum činností se odvíjí od individuálních potřeb seniorů s ohledem na zachování lidských práv. Smyslem těchto aktivit je co nejdelší zachování soběstačnosti seniorů, a to s důrazem na respektování důstojnosti a autonomie člověka.
The goal of this study is to map the current trends in the care of seniors in residential facilities of social services. This study is based on academic articles found in the SCOPUS and Web of Science databases between 2014 and 2018. The search criteria were focused on keywords (residential care, senior, trends) and areas (social work, social sciences, psychology, geriatrics, gerontology, health care and social services). We also used the web portals of the Ministry of Labour and Social Affairs of the Czech Republic and the Czech Statistical Office, the official web pages of residential social services for seniors and the academic references available in the Czech Republic in the last 10 years. The total number of sources used for this study was 48. The results of the analysis show that the modern trends in the care of seniors in the residential facilities of social services are focused on various non-pharmacological approaches and very frequently connected to the total organization policy. The activities are related to the individual needs of seniors. The goal of these activities is preserving the seniors’ independence for as long as possible, where dignity and autonomy are respected.
