Závěrečná práce NCONZO
1 svazek : grafy, tabulky ; 30 cm +
- MeSH
- bezpečnost pacientů MeSH
- chování snižující riziko MeSH
- pacienti hospitalizovaní MeSH
- řízení rizik metody MeSH
- rizikové faktory MeSH
- úrazy pádem prevence a kontrola MeSH
- zdravotně rizikové chování MeSH
- zdravotnická zařízení MeSH
- Konspekt
- Úrazy a jejich prevence
- NLK Publikační typ
- závěrečné práce
Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit význam fyzické aktivity u pacientů hospitalizovaných během vysokodávkované chemoterapie s autologní transplantací krvetvorných buněk, její vliv na úroveň úzkosti, deprese, únavy a na kvalitu života hematoonkologického pacienta.Metodika: Data byla sbírána na klinice hematoonkologie ve Fakultní nemocnici Ostrava pomocí standardizovaných dotazníků: FACT-G (verze 4), Beckův inventář úzkosti, škála hodnocení závažnosti symptomů (ESAS), posuzovací stupnice tíže deprese PHQ-9. Svalová síla dominantní ruky byla měřena ručním dynamometrem. Výsledky: Do výzkumného vzorku bylo zařazeno 69 pacientů. Ve výzkumu bylo prokázáno, že fyzická aktivita má statistický význam na snižování úrovně úzkosti p = 0,0018 a zlepšení svalové síly p = 0,018. V dílčích doménách došlo ke statisticky významné pozitivní změně v sociální/rodinné pohodě p = 0,0454 a v emocionální pohodě p = 0,0112. V symptomech škály ESAS došlo ke statisticky významnému snížení bolesti, ospalosti, úzkosti, deprese, naopak nevolnost a nechutenství se zhoršila, což se dá přisuzovat vedlejším účinkům vysokodávkované chemoterapie. Závěr: Pohybová aktivita pozitivně ovlivňuje hospitalizaci během autologní transplantace, nezhoršuje zdravotní stav pacientů ve smyslu prodlužování hospitalizace. Vhodnou aktivitou lze předcházet komplikacím, zachovat svalovou sílu a tím soběstačnost, nezávislost a zlepšovat kvalitu života.
Aim: The aim of the thesis was to evaluate the importance of physical activity in patients hospitalized during high-dose chemotherapy with autologous hematopoietic stem cell transplantation, its effect on the level of anxiety, depression, fatigue and insight into the quality of life of hematooncological patient.Methodology: Data were collected in the University Hospital Ostrava, Clinic of Haemotooncology. We used standardized questionnaires: Functional Assessment of Cancer Therapy-General FACT-G (version 4), Beck Anxiety Inventory BAI, Edmonton Symptom Assessment Scale ESAS, Patient Health Questionnaire-9. The muscular strength of the dominant hand was measured with a hand dynamometer.Results: The research sample included 69 patients. The results indicate that physical activity in patients hospitalized during auto-HCT is statistically significant in reducing anxiety p = 0,0018 and improving muscle strenght p = 0,018. In the sub-domains, there was a statistically significant change in social/family well-being p = 0,0454 and in emotional well-being p = 0,0112. There was a statistically significant reduction in pain, drawsiness, anxiety, depression in the symptoms of the ESAS scale, while nausea and anorexia worsened, which can be attributed to the side effects of high-dose chemotherapy. Conclusion: Physical activity has a positive effect on hospitalization during autologous transplantation, it does not worsen the health of patients in the sense o prolonging hospitalization. Appropriate activity can prevent complications, maintain muscle strength and thus self-sufficiency, independance and improve quality of life.
- MeSH
- autologní transplantace MeSH
- deprese MeSH
- hematologické nádory MeSH
- hodnocení výsledků péče pacientem MeSH
- kvalita života MeSH
- pacienti hospitalizovaní MeSH
- pohybová aktivita * MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk * MeSH
- únava MeSH
- úzkost MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
Závěrečná práce NCONZO
1 svazek : grafy, tabulky ; 30 cm
Závěrečná práce NCONZO
1 svazek : grafy, tabulky ; 30 cm
Pády a poranění s nimi spojená jsou ve vyšším věku časté a nepříznivě ovlivňují funkční nezávislost a kvalitu života. Je dostatek vědeckých důkazů o negativním vlivu pádů na morbiditu a zvýšenou mortalitu a vysoké celospolečenské náklady. Přes množství osvětových akcí a zdravotních programů cílených na snížení rizika a incidence pádů nedošlo za poslední desetiletí v rozvinutých zemích k jejich poklesu. V článku přinášíme přehled doporučení včetně jejich GRADE klasifikace pro screening a stratifikaci rizika pádů z recentních „Celosvětových guidelines pro prevenci a management pádů u starších osob“. Globální iniciativa, 2022, určený zdravotnickým profesionálům, založený na evidenci a konsenzu expertů. Součástí je i nový algoritmus pro hodnocení rizika pádu. Ten umožní stratifikovat pacienty do tří rizikových skupin (nízké, střední a vysoké riziko pádu), pro něž se liší následný postup a rozsah vyšetření i další doporučení pro účelný a individualizovaný intervenční program. Stratifikace rizika pádu je tak – pokud bude implementována – prvním krokem pro úspěšný management pacientů, který povede ke snížení incidence pádů a jejich zdravotních a celospolečensky nákladných důsledků.
Falls and fall-related injuries are common in old age and negatively influence functional independence and quality of life. There is sufficient scientific evidence on falls-associated negative outcomes – morbidity, mortality and increased societal costs. Despite many awareness campaigns and health programmes targeted at decreased risks and incidence of falls there is no evidence confirming decreased of falls in developed countries in the last decade. In the article we overview the recommendations including their GRADE classification for the screening and stratification of fall risk in view of the recent ”World guidelines for falls prevention and management for older adults: a global initiative“ (2022) aimed at health professional based on scientific evidence and expert consensus. Part of the recommendations is a new fall risk algorithm. It enables to stratify patients into 3 risk groups (low, intermediate, and high fall risk) with specific recommendations for further assessment and for individualized intervention programs. Risk stratification thus represents the first step for successful management of patients which – if implemented – is expected to decrease the incidence of falls and their negative health and high resource-consuming outcomes.
- MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- pacienti hospitalizovaní MeSH
- rizikové faktory MeSH
- samostatný způsob života MeSH
- senioři MeSH
- úrazy pádem prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Background: Given the ageing of the population, it is important to examine the perception of dignity and the factors that may influence it among older adults.Aim: To determine how the perception of dignity and the factors that influence it differ in hospitalized older adult men and women.Methods: A quantitative cross-sectional study was used with a battery of the following questionnaires in their Czech versions: Patient Dignity Questionnaire (PDI-CZ), Geriatric Depression Scale, Attitudes to Ageing Questionnaire, Barthel's Index and Mini-Mental State Examination.Results and discussion: 294 hospitalized older adults participated in the study. In the overall assessment of dignity, men and women did not differ. Differences were confirmed in two PDI-CZ items which were more often perceived as a problem by men, namely: Feeling that I do not have control over my life (p = 0.019) and Feeling that I am not being treated with respect and understanding by others (p = 0.048). It was also shown that the men with higher depression (ß = 2.337, p < 0.0001), a more negative attitude to ageing (ß = -0.481, p = 0.002) and those who did not live alone (ß = 8.379, p = 0.008) had a worse perception of dignity. In women, a lower perception of dignity was associated only with higher depression (ß = 1.99, p < 0.0001) and lower age (ß = -0.311, p = 0.012).Conclusion: The results showed that the only common factor influencing the perception of dignity in both men and women was the level of depression.
Pády najčastejšie podliehajú hláseniam v akútnom nemocničnom prostredí. Pády môžu mať za následok smrť alebo vážne zranenie, vrátane zlomenín. Žiadny pád nemožno považovať za úplne neškodný, pretože je spojený aj so strachom z ďalších pádov, oneskoreným funkčným zotavením a predĺženou dĺžkou pobytu v nemocnici. Existuje viacero rizikových faktorov pádu v nemocniciach. Pády však nie sú skutočnými nehodami a existujú dôkazy, že koordinovaný prístup multidisciplinárneho klinického tímu môže znížiť ich výskyt.
Pády najčastejšie podliehajú hláseniam v akútnom nemocničnom prostredí. Pády môžu mať za následok smrť alebo vážne zranenie, vrátane zlomenín. Žiadny pád nemožno považovať za úplne neškodný, pretože je spojený aj so strachom z ďalších pádov, oneskoreným funkčným zotavením a predĺženou dĺžkou pobytu v nemocnici. Existuje viacero rizikových faktorov pádu v nemocniciach. Pády však nie sú skutočnými nehodami a existujú dôkazy, že koordinovaný prístup multidisciplinárneho klinického tímu môže znížiť ich výskyt.
