JavaScript NENÍ povolen !

The aim of the project is to define the frequency with which EER is present in patient with chronic rhinosinusitis (CHR). The measurement will be carried out with a 24-hour monitoring of the pH using the Restech system. This modern device is equipped with a narrow antimony probe. The sensor is able to record not only liquid but also aerosol reflux episodes. The second aim is to determine the relation among EER, CHR and asthma bronchiale. We will compare the presence of reflux in three different patient groups (1. CHR without nasal polyposis, without asthma bronchiale or ASA syndrome, 2. CHR with nasal polyposis, without asthma bronchiale or ASA syndrome, 3. CHR with nasal polyposis and asthma bronchiale and/or ASA syndrome). We expect to find a significantly more frequent presence of EER in patients with CHR and asthma bronchiale or ASA syndrome. In case our hypothesis is confirmed, it will be especially these patients(with a difficult to manage nasal polyposis) benefiting from the antireflux therapy.

Cílem projektu je zjistit, jak často je u pacientů s chronickou rinosinusitidou (CHR) přítomný extraezofageální reflux (EER). Měření EER bude probíhat 24 hodinovým monitorováním nasofaryngeálního pH systémem Restech. Toto moderní zařízení má na špičce tenké antimonové sondy, kterou zavedeme za uvulu, vysoce citlivý senzor schopný zaznamenat nejenom kapalné, ale i aerosolové refluxní epizody. Druhým cílem je stanovit vztah mezi CHR, EER a astma bronchiale. Porovnáme přítomnost refluxu u 3 rozdílných skupin pacientů (1. CHR bez nosní polypózy, bez astma bronchiale či ASA syndromu, 2. CHR s nosní polypózou bez astma bronchiale či ASA syndromu, 3. CHR s nosní polypózou a astma bronchiale a/nebo ASA syndromem). Předpokládáme, že u pacientů s CHR a astma bronchiale či ASA syndromem bude signifikantně častěji přítomný EER. V případě potvrzení této hypotézy by zvlášť tito pacienti (u kterých nosní polypóza je obtížněji kontrolovatelná) měli profitovat z antirefluxní léčby.

Konspekt
Patologie. Klinická medicína
NLK Obory
otorinolaryngologie
gastroenterologie
NLK Publikační typ
závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Výzkumná zpráva

Postavení sialendoskopie ve vyšetřování a léčbě nemocí slinných žláz

2016

Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR

1 svazek ; 30 cm

Approximately 3.7% of the population suffer from a stricture or an obstruction of the duct system of major salivary glands. The presently used diagnostic methods (anamnesis, ultrasound, or sialography) do not usually allow a detailed assessment of the duct system. The means of treatment of recurrent sialoadenitis often include extirpation of the whole salivary gland, a procedure which results in the loss of its function. Sialendoscopy enables the physician to carry out an exact assessment of the duct system, to detect the place of stricture or the cause of the obstruction (e.g. a sialolit), and at the same time makes a targeted microsurgical treatment possible, without the need for an extirpation of the gland. The method is well-tolerated and may be also applied in outpatients. The aim of the study is to assess the position of sialendoscopy in the diagnostics and treatment of diseases of the major salivary glands duct system.

Zúžením nebo obstrukcí vývodného systému velkých slinných žláz trpí cca 3,7% obyvatel. Diagnostické metody (anamnéza, ultrazvuk, event. sialografie) neumožňují zpravidla podrobné zhodnocení vývodového systému. Léčbou recidivující sialoadenitidy je proto často exstirpace exstirpace celé žlázy a tím i ztráta její funkce. Sialendoskopie umožňuje přesně zhodnotit stav vývodového systému, odhalit místo zůžení, či příčinu obstrukce (např. sialolit) a současně umožňuje cílenou mikrochirurgickou léčbu, aniž je třeba žlázu exstirpovat. Metoda je dobře tolerována, lze jí provést ambulantně. Cílem studie je určit postavení sialoendoskopie v diagnostice a léčbě nemocí vývodového systému velkých slinných žláz.