Molekulárně patologická klasifikace tzv. nemalobuněčných plicních karcinomů (NSCLC) prodělává prudký rozvoj, zejména s ohledem na vývoj nových speciálních terapeutických metod cílených na specifické molekulárně-genetické aberace NSCLC. Tato skupina nádorů je typická variabilitou nejen ve svém klinickém průběhu a histopatologickém obraze, ale i v molekulárně-genetických charakteristikách. Především u plicních adenokarcinomů vedly nové poznatky k zásadní změně v přístupu k diagnostice a léčbě. Identifikace specifických genových aberací umožnila u části těchto nádorů nasazení tzv. cílené (biologické) léčby a tím zlepšení prognózy pacientů. Navíc se v poslední době prudce rozšířily možnosti imunoterapie jak u adenokarcinomů, tak karcinomů dlaždicobuněčných. Pro správnou diagnostickou praxi je třeba nejen provést správnou diagnózou, ale zcela zásadní je účelné nakládání s nádorovou tkání. V současné době se rutinně detekují mutace v genu pro receptor epidermálního růstového faktoru – EGFR a detekce přestavby ALK. Další markery s potenciálně prediktivním významem zahrnují mutace genu kódujícího protein b-raf – BRAF, přestavbu genu ROS1, a pro využití imunoterapie se standardizuje diagnostické využití exprese PD-L1. Sdělení shrnuje základní poznatky o diagnosticky a prakticky relevantních molekulách, jejichž analýza je zásadní podmínkou indikace moderní, cílené terapie a zároveň přehledně sumarizuje současně platné postupy v diagnostice maligních nádorů plic.

The group of non–small cell lung carcinomas includes tumors that are variable at the clinical, histopathological and molecular levels. Advances in the understanding of molecular pathology of lung adenocarcinomas in particular led to changes in their histopathological classification and treatment. Patients diagnosed with lung adenocarcinoma harboring specific mutations benefit from the administration of specific targeted therapy. Analysis of EGFR gene mutations and ALK rearrangement in lung adenocarcinomas are already routinely performed and are closely related to the indication for the administration of tyrosinkinase inhibitors. Besides EGFR mutations and ALK rearrangement there are also available other potential markers for analyzing, e.g. b-raf – BRAF, ROS1. Moreover, immunotherapy needs standardization of detection of crucial molecules, namely PD-L1. The aim of this review is to summarize the role of the most relevant molecules that could also serve as the therapeutic target for practicing pathologists.

Oddělení patologie a molekulární medicíny Thomayerova nemocnice Praha

Ústav patologie 1 lékařská fakulta Univerzita Karlova a VFN Praha

Molecular pathology of lung cancer in routine diagnostic practice: 2017 update