Prezentujeme případ kojence s elevací alkalické fosfatázy (ALP) narozeného ve 28. týdnu těhotenství. Z důvodu perzistující elevace ALP je ve věku tří měsíců kromě pravidelného denního podávání vitaminu D3, kalcia a fosfátu aplikován kalciferol intramuskulárně. Při následujícím vyšetření z důvodu neprospívání byla zjištěna elevace ALP, mírná hyperkalcemie, významná hyperkalcurie a zvýšená hladina 25-OH-vitaminu D. V dalším průběhu se objevily klinické i laboratorní známky cholestázy. Pomocí MRCP byla prokázaná obstrukce ve vývodných cestách žlučových v důsledku mnohočetné cholelitiázy. Vzhledem k perzistujícím klinickým i laboratorním známkám cholestázy bylo provedeno ERCP a zaveden stent do oblasti choledochu na specializovaném pracovišti. V průběhu dalšího sledování dochází k ústupu klinických problémů a vymizení laboratorních ukazatelů cholestázy. V další části sdělení je diskutována použitelnost hladin ALP jako izolovaného parametru pro monitorování rizika vývoje metabolického onemocnění kostí nedonošených (MOKN) a stejně tak i pro vedení léčby tohoto onemocnění. Současně je poukázána nutnost hodnocení elevace ALP v kontextu s ostatními laboratorními i klinickými nálezy.
We present a case of an infant born in the twenty-eighth week of pregnancy with elevated alkaline phosphatase (ALP). In addition to the regular daily supplementation of vitamin D, calcium and phosphate an intramuscular injection of cholecalciferol was administered in the age of three month because of persistent elevation of ALP. At the subsequent examination carried out because of failure to thrive mild hypercalcemia, significant hypercalciuria and raised level of 25-OH-vitamin D3 were detected. During the further follow-up clinical and laboratory signs of cholestasis appeared. The obstruction of the efferent bile ducts due to multiple cholelithiasis has been demonstrated by MRCP. Considering persistent clinical and laboratory signs of cholestasis ERCP was performed and a stent has been inserted into the bile duct at the specialized medical facility. During the subsequent follow-up regression of clinical problems and disappearance of laboratory markers of cholestasis occurred. In the subsequent discussion the utility of ALP as isolated parameter for the monitoring of the risk for metabolic bone disease of prematurity development as well as for the management of this disease is argued about. At the same time the necessity of evaluation of elevated ALP in the context of other laboratory and clinical findings is emphasized.
- Klíčová slova
- metabolické onemocnění kostí nedonošených,
- MeSH
- alkalická fosfatasa * krev MeSH
- cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
- cholecystektomie MeSH
- cholecystolitiáza diagnóza MeSH
- choledocholitiáza diagnóza MeSH
- cholelitiáza diagnóza MeSH
- cholestáza * diagnóza chirurgie MeSH
- fosfáty aplikace a dávkování krev metabolismus MeSH
- hyperkalcemie komplikace krev MeSH
- hyperkalciurie komplikace MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční cholangiopankreatografie MeSH
- metabolické nemoci kostí diagnóza prevence a kontrola MeSH
- nemoci ductus choledochus * diagnóza MeSH
- nemoci nedonošenců MeSH
- novorozenec nedonošený metabolismus MeSH
- stenty MeSH
- vápník aplikace a dávkování krev metabolismus MeSH
- vitamin D * aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
BACKGROUND & OBJECTIVES: Ampullary cancer is one of the periampullary tumours with better prognosis, but relapses occur early in some patients. This study was carried out to assess whether pancreatoduodenectomy (PDE, Whipple operation) could be a safe therapeutic procedure for elderly patients with periampullary tumours. METHODS: Between 2005 and 2007, 19 patients (12 male, 7 female) aged over 65 yr (range 66 and 83 yr) with diagnosis of ampulloma were operated. RESULTS: Of the 19 patients, 6 underwent local surgical ampullectomy with reinsertion of ductus choledochus and Wirsungi's duct for benign or early cancer lesion and 13 underwent PDE (Whipple operation). Of these 13, only one was in T1 stage, one was in T4 stage, two patients were T3 and the rest in T2 stage. Lesion of lymphatic system had 40 per cent of patients in T2 stage and all in T3 and T4 stages. One patient died of pulmonary embolism several days after operation. Post-operative complications occurred in 3 cases: 1 patient with partial dehiscence of gastroenteroanastomosis - treated by conservative approach, 2 patients with dehiscence of pancreatojejunoanastomosis. INTERPRETATION & CONCLUSIONS: Diagnosis and therapy of ampullary tumours is multimodal. With careful patient selection, PDE can be performed in elderly people (>65 yr) safely. The post-operative morbidity in this group is essentially influenced by their multi-morbidity.
- MeSH
- ampulla Vateri patologie chirurgie MeSH
- chirurgie trávicího traktu metody MeSH
- duodenum chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- nádory ductus choledochus chirurgie MeSH
- nemoci ductus choledochus diagnóza terapie MeSH
- prognóza MeSH
- riziko MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Mirizziho syndrom (MS) je vzácnou komplikací dlouhodobé cholecystolitiázy, vznikající impresí a následným částečným či úplným proležením kamenu žlučníku do společného hepatiku. Projevuje se bolestmi v podžebří, dyspepsií a obstrukčním ikterem. Výsledkem přetlaku žluči nad překážkou může být formace biliobiliárních a vzácněji enterobiliárních píštělí. V našem případě se jednalo o píštěl cholecystoduodenální. Diagnostika je obtížná a většina MS je stále rozpoznána peroperačně. Metodou volby je chirurgické řešení závisející na rozsahu a typu píštěle. Při opomenutí možnosti MS může dojít k iatrogennímu poškození žlučových cest, proto je u dlouhodobé cholecystolitiázy nutno na výskyt tohoto syndromu myslet.
Mirizzi syndrome is a rare complication of the long–term gallbladder stone disease. It's caused by a gallbladder stone impression to the common bile duct wall. The clinical appearance is an obstructive jaundice, pain in right subchondrium and dyspepsia. Higher pressure in the extrahepatal bile ducts leads to biliobiliary or enterobiliary fistula formation. In the described case a cholecystoduodenal fistula was found. Preoperative diagnosis of MS is a medical challenge, and majority of the diagnosis is set introperatively. Surgery is the treatment of first choice. Ignoring the possibility of MS can seriously damage patient's health by injuring bile ducts during the surgery. Key wor
Spontánna perforácia žlčových ciest je považovaná za vzácne ochorenie. V literatúre sú uvádzané iba jednotlivé kazuistiky. Vzhľadom na nízku úspešnosť predoperačnej diagnostiky je chirurgická revízia často odkladaná, čo vyúsťuje vo vysokom percente až do fatálnych komplikácií. Názory chirurgov na operačné riešenie sú kontroverzné, primárnou voľbou je však odľahčujúca drenáž žlčových ciest. Autori kazuistiky prezentujú prípad 71 ročnej ženy, prijatej na II. chirurgickú kliniku s diagnózou akútnej pankreatitídy. V druhý hospitalizačný deň bola pacientka indikovaná na urgentný chirurgický výkon pre známky rozvíjajúcej sa peritonitídy. Diagnóza spontánnej ruptúry ductus choledochus bola stanovená až perioperačne. Bola vykonaná drenáž ductus choledochus Kehrovým T drénom a cholecystostómia Malecoatovým katétrom. Pooperačný priebeh bol bez komplikácií, T drén bol odstránený na 28. pooperačný deň aMalecoatov katéter následne o dva dni neskôr. Pacientka je 3 roky po operácii v dobrej kondícii a podľa kontrolného ERCP vyšetrenia má voľný odtok žlče. Cieľom tejto práce je upozorniť na túto vzácnu, no o to závažnejšiu príčinu vzniku náhlej príhody brušnej za účelom jej vyššej záchytnosti v rámci predoperačného obdobia a následnej adekvátnej liečby pacienta.
Spontaneous perforation of biliary tree is a rare disease. There are only a few case- reports published in the literature. Due to little success in the preoperative diagnosis, surgical treatment is delayed, which in a high percentage results into fatal complications. Surgeons` opinions of operative treatment in such cases are controversial, but the primary choice is decompressing drainage of biliary tree. Authors of this report present a case of 71 years old woman admitted to the second surgical clinic with the diagnosis of acute pancreatitis. Because of developing signs of peritoneal irritation, the patient was referred for a surgical procedure with the finding of biliary peritonitis and the rupture of ductus choledochus. In the above case, the diagnosis was made peroperatively, where the surgical treatment consisted of drainage of ductus choledochus by Kehr T drain and cholecystestomy by inserting Malecoat catheter into gallbladder. Postoperative period was without complications, the T drain was removed on the 28th day after operation and Malecoat catheter was also removed two days later. Three years after the operation, the patient is in good physical condition with free bile passage according to ERCP. The aim of this report is to bring the attention to this rare, but more importantly serious cause of origin of sudden abdominal event, in order to increase the interception rate concerning preoperative periods and consequent satisfactory treatment.
- MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní diagnóza MeSH
- nemoci ductus choledochus diagnóza MeSH
- obstrukční žloutenka diagnóza ošetřování terapie MeSH
- ošetřovatelská diagnóza MeSH
- ošetřovatelská péče metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Stenózy terminálního choledochu představují nezřídka obtížný diferenciálně diagnostický problém. S tím souvisí pochybnosti nad volbou optimálního léčebného postupu. Na vlastních zkušenostech chceme upozornit na současné možnosti chirurgického léčení stenóz terminálního choledochu a ukázat jejich výsledky. Retrospektivně jsme zhodnotili nálezy a výsledky léčby 153 pacientů operovaných na chirurgické klinice 2. LF UK se stenózou terminálního choledochu v období leden 1995 až leden 2003. Za základní kritéria hodnocení byla zvolena pooperační mortalita (do 30 dní po operaci), pooperační morbidita a výskyt recidivy obstrukčního ikteru v dalším průběhu nemoci. V uvedeném období bylo provedeno 79 radikálních resekcí (parciální duodenopankreatektomie) a 74 biliodigestivních anastomóz. Do 30 dnů po operaci zemřelo 9 nemocných (5,8 %). Morbidita činila 13,7 % a recidivu obstrukce žlučovodu jsme zaznamenali u 3 (2 %) operovaných. Chirurgická léčba je indikovaná u nemocných se stenózou terminálního choledochu nejasné biologické povahy, u nemocných s maligní stenózou v celkově dobrém stavu při předpokladu delšího přežívání a u většiny nemocných s benigní stenózou či strikturou terminálního choledochu. Hlavním argumentem pro chirurgickou léčbu je možnost radikální resekce ložiska nádorové či fibrózní tkáně u části nemocných. U paliativních spojek pro nádor či pro benigní příčinu stenózy je výhodou chirurgické léčby dlouhodobá efektivita drenáže žlučovodu.
Terminal common bile duct (choledochus) stenoses are often difficult differentially diagnostic problem. Doubts about optimal treatment plan are connected with it. Based on our experience, we would like to point present surgical treatment possibilities of terminal common bile duct stenosis and to present their outcomes. We have evaluated findings and outcomes of treatment retrospectively in 153 patients having been operated in Department of Surgery of 2nd Medical Faculty Charles University with a diagnosis of terminal common bile duct stenosis during January 1995 - January 2003. Post-operative mortality (up to 30 days post after a surgery), post-operation morbidity and obstruction icterus incidence during the further course of disease were chosen as basic evaluation criteria. Results: During a followed period 79 radical resections (partial duodenopancreatectomy) and 74 biliodigestive anastomoses were performed. Nine patients (5,8 %) died within 30 days after the surgery. Morbidity was 13,7 % and recurrence of obstruction was noted in 3 (2 %) patients operated. Conclusion s: Surgical treatment is indicated in patients with terminal common bile duct stenosis of unclear biological origin, in patients with malignant stenosis in good general condition and longer survival supposed and in majority of patients with benign stenosis or stricture of terminal common bile duct. Main argument for surgical treatment is the possibility of tumorous or fibrotic tissues radical resection in part of patients. In palliative bypasses because of malignity or benign reason is a surgical treatment favourable due to long-lasting common bile duct drainage efficiency.
- MeSH
- anastomóza chirurgická MeSH
- drenáž metody MeSH
- endoskopie metody MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nádory ductus choledochus chirurgie MeSH
- nemoci ductus choledochus diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- stenty MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
