Cíle: V roce 2022 byl připraven adaptovaný Klinický doporučený postup (KDP) zahrnující diagnos- ticko-terapeutické postupy u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Doporučení mají pomoci odborníkům z klinické praxe v rozhodovacích schopnostech a cílem KDP je zkvalitnění poskytovaných služeb na národní úrovni a zefektivnění nákladovosti. Metodika: Retrospektivní dotazníkový průzkum s cílem ověřit využití KDP odborníky z klinické praxe (lékaři a nelékařští zdravotničtí pracovníci). Sběr dat byl realizován od začátku června do konce července v roce 2023 sdílením na webovém portále České neurologické společnosti (ČNS) a Extrapyramidovou sekcí ČNS v elektronické podobě. Využit byl dotazník vlastní konstrukce a data byla analyzována pomocí deskriptivní analýzy. Výsledky: Průzkumu se zúčastnilo celkem 51 respondentů (30 žen a 21 mužů) průměrného věku 43,3 roku. V souboru bylo zastoupeno 31 lékařů, tj. 61 % (12 ambulantní péče a 19 lůžková péče), a 20 sester, tj. 39 % (11 ambulantní péče a 9 lůžková péče), s průměrnou délkou klinické praxe 15,2 roku. Využívání KDP v plném znění neuvedla ani jedna všeobecná sestra ve srovnání s lékaři, kde jich šest uvedlo využívání KDP (p = 0,036) a ohodnotilo jej ve vysoké kvalitě. V souvislosti s dalšími návrhy na aktualizaci KDP bylo doporučeno doplnění nových léčivých přípravků (n = 5) a komplexní rozpracování informací pro pacienty (n = 2). Závěr: Parkinsonova nemoc představuje významnou ekonomickou zátěž pro zdravotnické systémy a snížení kvality života pro pacienty v rámci postupné progrese onemocnění. KDP na národní úrovni má za cíl snižovat geografické, demografické a další rozdíly v přístupu k pacientům. Bude realizována pravidelná aktualizace KDP diagnostiky a léčby Parkinsonovy nemoci dle potřeb Extrapyramidové sekce. Doplněna budou doporučení s posledními registrovanými léčivy a diagnosticko- -terapeutickými postupy a také budou v rámci aktualizace připravena komplexní doporučení pro pacienty v laickém jazyce.

Aims: Adapted Clinical Practice Guidelines (CPG) covering diagnostic and therapeutic procedures for patients with Parkinson‘s disease were developed in 2022. The recommendations are intended to assist clinical practitioners in their decision-making abilities, and the CPG aims to improve the quality of services provided nationally including cost-effectiveness. Methodology: A retrospective questionnaire survey to examine the use of CPG by clinical practitioners (physicians and non-physician health professionals). Data collection was conducted from early June to late July in 2023 by sharing it electronically on the Czech Neurological Society (CNS) web portal and the Extrapyramidal Section of the CNS. A self-constructed questionnaire was used and data were analyzed using descriptive analysis. Results: A total of 51 respondents (30 women and 21 men) took part in the survey with an average age of 43.3 years. There were 31 physicians, i.e. 61% (12 ambulatory care and 19 inpatient care) and 20 nurses, i.e. 39% (11 ambulatory care and 9 inpatient care) with an average length of clinical experience of 15.2 years. None of the general nurses reported full use of CPG compared to physicians, where 6 of them reported using CPG (P = 0.036) and rated it as high quality. Other suggestions for updating the CPG included the addition of new medicines (N = 5) and comprehensive development of patient information (N = 2). Conclusion: Parkinson‘s disease represents a significant economic burden on healthcare systems and a reduction in quality of life for patients as the disease progresses. The national CPG aims to reduce geographic, demographic, and other disparities in patient access. Regular updates to the CPG on the diagnosis and treatment of Parkinson‘s disease will be implemented as required by the Extrapyramidal Section. Recommendations will be updated with the latest registered drugs and diagnostic and therapeutic procedures, and comprehensive recommendations for patients in lay language will be prepared as part of the update.

• MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc * diagnóza   terapie   MeSH
• postoj zdravotnického personálu MeSH
• průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

John Charles Steele (1934-2022) byl kanadský neurolog, který spolu s Richardsonem a Olszewskim popsal novou nozologickou jednotku, které byla původně pojmenována eponymně, časem se ale ujalo označení progresivní supranukleární paralýza. Později se věnoval epidemiologickému a klinickému výzkumu endemického onemocnění amyotrofická laterální skleróza - parkinsonismus - demence komplex z ostrova Guam, zdokumentoval jeho výskyt, fenotypy, klinickou manifestaci, dědičnost a klesající incidenci i prevalenci. Zabýval se taktéž patofyziologií tohoto onemocnění, a řadu let zastával názor, že se jedná o hereditární polygenní onemocnění; až ke konci života přijal hypotézu, která manifestaci nemoci přisuzovala chronické intoxikaci neurotoxickými sloučeninami obsaženými v cykasových plodech: beta-methylamino-L-alanin (BMAA) a metylazoxymetanol (MAM).

John Charles Steele (1934-2022) was a Canadian neurologist who, together with Richardson and Olszewski, described a new nosological entity that was originally named epony­mously; however, over time, it became known as progressive supranuclear palsy. Later, he was concerned with epidemiological and clinical research on the endemic disease of amyotrophic lateral sclerosis-parkinsonism-dementia complex of Guam, documenting its occurrence, phenotypes, clinical manifestations, heredity, and decreasing incidence as well as prevalence. He also studied the pathophysiology of this disease, for years holding the view that it was a hereditary polygenic disease; it was only at the end of his life that he accepted the hypothesis which attributed the manifestation of the disease to chronic intoxication with neurotoxic compounds contained in cycad fruits: beta-methylamino-L-alanine (BMAA) and methylazoxymethanol (MAM).

• MeSH
• lidé MeSH
• neurodegenerativní nemoci dějiny   MeSH
• neurologie dějiny   MeSH
• progresivní supranukleární obrna * dějiny   MeSH
• významné osobnosti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH

• O autorovi
• Steele, John C Autorita

Léčba Parkinsonovy nemoci je v současnosti stále léčbou symptomatickou a její management je primárně zaměřen na kontrolu motorických projevů. Hlavním pilířem současné terapie zůstávají dopaminergní preparáty nahrazující působení chybějícího dopaminu. Významného pokroku bylo v posledních desetiletích dosaženo v možnostech terapie pokročilého stadia onemocnění pomocí intervenčních metod, jako je léčba pumpovými systémy a hluboká mozková stimulace. Důležitou součástí léčby je ovlivnění non-motorických symptomů, které významně ovlivňují kvalitu života pacientů. Nové léčebné strategie schopné ovlivnit rozvoj a progresi onemocnění, které jsou stále ve fázi preklinického a klinického výzkumu, zahrnují nejrůznější léčebné postupy s cílem ovlivnit tvorbu a agregaci patologických forem alfa-synukleinu a modifikovat šíření patologického procesu v mozku.

Despite intensive research, the current treatment of Parkinson's disease is still symptomatic treatment and its management is primarily aimed at controlling motor symptoms. Dopaminergic agents that replace the action of the missing dopamine remain the mainstay of current therapy. In recent decades, significant progress has been made in the treatment of advanced stage of disease using interventional methods such as treatment with pump systems and deep brain stimulation. An important part of the treatment is the influence of non-motor symptoms, which significantly affect the quality of life of patients. New treatment strategies capable to affect the development and progression of the disease, which are still in the preclinical and clinical research phase, include various treatment procedures with the aim to influence the formation and aggregation of pathological forms of alpha-synuclein and modify the spread of the pathological process in the brain.

• MeSH
• agonisté dopaminu farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• amantadin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• cholinergní antagonisté farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• hluboká mozková stimulace metody   MeSH
• inhibitory katechol-O-methyltransferasy farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory MAO farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• levodopa farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• motorické poruchy diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Parkinsonova nemoc * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Neuroactive steroids are a group of steroid molecules that are involved in the regulation of functions of the nervous system. The nervous system is not only the site of their action, but their biosynthesis can also occur there. Neuroactive steroid levels depend not only on the physiological state of an individual (person's sex, age, diurnal variation, etc.), but they are also affected by various pathological processes in the nervous system (some neurological and psychiatric diseases or injuries), and new knowledge can be gained by monitoring these processes. The aim of our research was to develop and validate a comprehensive method for the simultaneous determination of selected steroids with neuroactive effects in human serum. The developed method enables high throughput and a sensitive quantitative analysis of nine neuroactive steroid substances (pregnenolone, progesterone, 5α-dihydroprogesterone, allopregnanolone, testosterone, 5α-dihydrotestosterone, androstenedione, dehydroepiandrosterone, and epiandrosterone) in 150 μL of human serum by ultrahigh-performance liquid chromatography with tandem mass spectrometry. The correlation coefficients above 0.999 indicated that the developed analytical procedure was linear in the range of 0.90 nmol/L to 28.46 μmol/L in human serum. The accuracy and precision of the method for all analytes ranged from 83 to 118% and from 0.9 to 14.1%, respectively. This described method could contribute to a deeper understanding of the pathophysiology of various diseases. Similarly, it can also be helpful in the search for new biomarkers and diagnostic options or therapeutic approaches.

• MeSH
• lidé MeSH
• neurosteroidy krev   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• steroidy krev   analýza   MeSH
• tandemová hmotnostní spektrometrie * metody   MeSH
• vysokoúčinná kapalinová chromatografie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• amyotrofická laterální skleróza * etiologie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• parkinsonské poruchy * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• dopisy MeSH
• komentáře MeSH

Creutzfeldtova­Jakobova nemoc (CJD) může mít velmi různorodou klinickou manifestaci. Zároveň stále přibývá neuropatologických důkazů o narůstajícím množství případů, jejichž obraz splňuje klinická diagnostická kritéria "možné" CJD, ale ve skutečnosti se o toto onemocnění nejedná; tyto tzv. fenokopie neboli "mimics" CJD jsou nejčastější příčinou diagnostických omylů. Diferenciální diagnostika CJD je široká a zahrnuje řadu potenciálně léčitelných stavů; může se jednat o nejrůznější autoimunitní, infekční, nádorová a toxicko­‐metabolická postižení CNS. Nejčastěji se s fenokopiemi CJD potkáváme v případě neurodegenerativních onemocnění, u kterých je tato atypická manifestace v drtivé většině případů spojena s přítomností tzv. "mixed pathology", smíšené patologie. I z tohoto důvodu se v budoucnosti nepochybně neobejdeme bez spolehlivých biomarkerů schopných detekce relevantních typů neurodegenerativních procesů v mozku.

Creutzfeldt-Jakob disease (CJD) may have very heterogeneous clinical manifestations. At the same time, there is increasingly more neuropathological evidence of a growing number of cases whose presentation meets the clinical diagnostic criteria for possible CJD, but it is, in fact, not this disease; these CJD phenocopies, or mimics, are the most frequent cause of diagnostic error. The differential diagnosis of CJD is broad, encompassing a number of potentially treatable conditions; they can include various autoimmune, infectious, cancerous, and toxic-metabolic CNS disorders. CJD phenocopies are most commonly encountered in the case of neurodegenerative diseases in which this atypical manifestation is associated, in the vast majority of cases, with the presence of mixed pathology. It is also for this reason that, in the future, we will certainly not do without reliable biomarkers capable of detecting relevant types of neurodegenerative processes in the brain.

• MeSH
• chybná diagnóza MeSH
• Creutzfeldtova-Jakobova nemoc * diagnóza   MeSH
• kognitivní dysfunkce etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc farmakoterapie   komplikace   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Daniel Carleton Gajdusek by se právě dožil sta let. Potomek přistěhovalců (otec Slovák, matka Maďarka) v první generaci se narodil v New Yorku a vystudoval medicínu na prestižních vysokých školách, stejně tak dosáhnul postgraduálního doktorátu. Po armádní službě pracoval v Austrálii, kde se dozvěděl o existenci zvláštního fatálního neurologického onemocnění na ostrově Nová Guinea. Uskutečnil tam bez váhání výpravu (doprovázen místním úředním lékařem Vincentem Zigasem), během které popsal kuru; studiu této nemoci potom věnoval řadu let. Podařilo se mu prokázat její infekční původ transferem na primáty, jako první na šimpanze. Původce nemoci byl objeven a pojmenován prion až Stanleyem Prusinerem, pětadvacet let po Gajdusekově objevu. Gajdusek i Prusiner obdrželi za objevy spojené s prionovými onemocněními Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, a to v letech 1976 a 1997. Gajdusek se později věnoval i studiu endemického onemocnění manifestujícího se amyotrofickou laterální sklerózou a parkinsonismem s demencí v jižní části východní Nové Guiney. Doma, ve Spojených státech, pracoval v NINCDS v Bethesdě a přijímal stážisty z celého světa. Ve věku 75 let byl obviněn z pohlavního zneužívání tří nezletilých mladíků, původně dětí, které adoptoval a přivezl z Tichomoří do USA, aby nabyly řádného vzdělání; celkem těchto dětí adoptoval 55. Byl odsouzen k osmnácti měsícům vězení; po propuštění odcestoval do Evropy, kde strávil zbytek života, zemřel ve věku 85 let v Norsku.

Daniel Carleton Gajdusek would turn 100 years old this year. A first-generation descendant of immigrants (father Slovak, mother Hungarian), Gajdusek was born in New York and studied medicine at prestigious universities, and earned a postgraduate degree as well. After serving in the military, he worked in Australia where he learned about the existence of a strange, fatal neurological disease in New Guinea. Without hesitation, he undertook an expedition there (accompanied by the district medical officer Vincent Zigas) during which he described kuru; he then devoted many years to the study of this disease. He managed to demonstrate its infectious origin by transfer to primates, initially to chimpanzees. The disease's causative agent was discovered and named prion by Stanley Prusiner, only twenty-five years after Gajdusek's discovery. Gajdusek and Prusiner were awarded the Nobel Prize in Physiology or Medicine for their discoveries associated with prion diseases in the years 1976 and 1997, respectively. Later on, Gajdusek studied an endemic disease manifested by amyotrophic lateral sclerosis and parkinsonism with dementia in the southern part of eastern New Guinea. At home, in the United States, he worked at the NINCDS in Bethesda and accepted interns from all over the world. When he was 75 years old, he was accused of molesting three minor boys, originally children he had adopted and brought with him from the Pacific to the United States to obtain proper education; a total of 55 children had been adopted by him. He was sentenced to eighteen months in prison; after his release, he left for Europe where he spent the rest of his life, dying at the age of 85 years in Norway.

• MeSH
• kuru * MeSH
• prionové nemoci * MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH

• O autorovi
• Gajdusek, D. Carleton 1923-2008 Autorita

Some pathological conditions affecting the human body can also disrupt metabolic pathways and thus alter the overall metabolic profile. Knowledge of metabolic disturbances in specific diseases could thus enable the differential diagnosis of otherwise similar conditions. This work therefore aimed to comprehensively characterize changes in tryptophan metabolism in selected neurodegenerative diseases. Levels of 18 tryptophan-related neuroactive substances were determined by high throughput and sensitive ultrahigh-performance liquid chromatography-tandem mass spectrometry in time-linked blood serum and cerebrospinal fluid samples from 100 age-matched participants belonging to five cohorts: healthy volunteers (n = 21) and patients with Lewy body disease (Parkinson's disease and dementia with Lewy bodies; n = 31), four-repeat tauopathy (progressive supranuclear palsy and corticobasal syndrome; n = 10), multiple system atrophy (n = 13), and Alzheimer's disease (n = 25). Although these conditions have different pathologies and clinical symptoms, the discovery of new biomarkers is still important. The most statistically significant differences (with p-values of ≤0.05 to ≤0.0001) between the study cohorts were observed for three tryptophan metabolites: l-kynurenine in cerebrospinal fluid and 3-hydroxy-l-kynurenine and 5-hydroxy-l-tryptophan in blood serum. This led to the discovery of distinctive correlation patterns between the profiled cerebrospinal fluid and serum metabolites that could provide a basis for the differential diagnosis of neurodegenerative tauopathies and synucleinopathies. However, further large-scale studies are needed to determine the direct involvement of these metabolites in the studied neuropathologies, their response to medication, and their potential therapeutic relevance.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc * diagnóza   MeSH
• biologické markery MeSH
• kynurenin MeSH
• lidé MeSH
• poruchy proteostázy * MeSH
• sérum MeSH
• tauopatie * MeSH
• tryptofan MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Amyotrophic lateral sclerosis (ALS) is a neurodegenerative disorder characterized by progressive deterioration of upper and lower motor neurons. A definitive diagnostic test or biomarker for ALS is currently unavailable, leading to a diagnostic delay following the onset of initial symptoms. Our study focused on cerebrospinal fluid (CSF) concentrations of clusterin, tau protein, phosphorylated tau protein, and beta-amyloid1-42 in ALS patients and a control group. METHODS: Our study involved 54 ALS patients and 58 control subjects. Among the ALS patients, 14 presented with bulbar-onset ALS, and 40 with limb-onset ALS. We quantified biomarker levels using enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA) and compared the results using the Mann-Whitney U-test. RESULTS: Significant elevations in neurodegenerative markers, including tau protein (p < 0.0001), phosphorylated tau protein (p < 0.0001), and clusterin (p = 0.038), were observed in ALS patients compared to controls. Elevated levels of tau protein and phosphorylated tau protein were also noted in both bulbar and limb-onset ALS patients. However, no significant difference was observed for beta-amyloid1-42. ROC analysis identified tau protein (AUC = 0.767) and p-tau protein (AUC = 0.719) as statistically significant predictors for ALS. CONCLUSION: Our study demonstrates that neurodegenerative marker levels indicate an ongoing neurodegenerative process in ALS. Nonetheless, the progression of ALS cannot be predicted solely based on these markers. The discovery of a specific biomarker could potentially complement existing diagnostic criteria for ALS.

• MeSH
• amyotrofická laterální skleróza * diagnóza   MeSH
• biologické markery MeSH
• klusterin MeSH
• lidé MeSH
• opožděná diagnóza MeSH
• proteiny tau MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: The pathophysiology of abnormal temperature sensation in Parkinson's disease (PD) remains unclear. Abnormal thermal detection does not seem to depend on the dopaminergic deficit, suggesting that other systems play a role in these changes, probably both central and peripheral. METHODS: We measured thermal detection thresholds (TDT) using quantitative sensory testing (QST) in 28 patients with PD and compared them with 15 healthy controls. RESULTS: Of 28 patients, 21% had increased TDT according to the normative data. TDT were higher on the dominant side. No correlation between TDT and disease duration, severity of motor impairment, and dopaminergic therapy was observed. 50% of the patients had difficulty differentiating between warm and cold stimuli, as TDT were within the normal range in most of these patients. CONCLUSIONS: Twenty-one percent of the patients in our study had increased TDT according to the normative data. Abnormal thermal detection was more pronounced on the dominant side. Abnormal differentiation between the thermal stimuli suggest impaired central processing of thermal information.

• MeSH
• čití, cítění fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• nízká teplota MeSH
• Parkinsonova nemoc * diagnóza   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• teplota MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH