OBJECTIVES: Serum levels of uric acid (S-UA) are influenced by the interaction of genetic and environmental factors; detailed studies of hyperuricemia in children are rare. This retrospective study aimed to analyze the causes, risk factors, and therapeutic approaches associated with the development of hyperuricemia in childhood. METHODS: In a single-center study, serum uric acid levels were analyzed in 33,900 samples from 13,890 children and adolescents<19 years (6760 girls and 7130 boys) obtained between 2013 and 2023. Hyperuricemia was defined as S-UA>370μmol/L (6.22mg/dL) in girls and>420μmol/L (7.06mg/dL) in boys; mild hyperuricemia was defined as 370-420μmol/L in boys<13 years. RESULTS: In the analyzed group, hyperuricemia was found in 1753 patients (12.6%), including 586 girls and 864 boys; mild hyperuricemia was found in 303 boys<13 years. The most common associated conditions were obesity with body mass index>95th percentile (27.8% of girls, 26.3% of boys) and chronic kidney disease (18.6% of boys, 11.4% of girls). Hyperuricemia was also relatively common in children with connective tissue disorders (10.6%) or different inherited metabolic disorders (10.7%). Transitory hyperuricemia was found in 19.1% of girls and 10.1% of boys with acute gastroenteritis. Urate-lowering therapy was used in 73 children and adolescents with severe hyperuricemia (S-UA 556±107μmol/L, fraction excretion of UA 3.27±1.98%). Eight treated children had chronic kidney disease, nine were extremely obese, one had combined antiepileptic therapy, and 55 had inherited metabolic diseases, including 26 children with disorders of purine metabolism. The initial daily dose of allopurinol (50-100mg) normalized the S-UA (350±80μmol/L) in a majority of children, except for extremely obese adolescents (weight 98-149kg) where the dose had to be increased to 200-300mg. CONCLUSIONS: Asymptomatic hyperuricemia is a relatively common biochemical finding in pediatric clinical practice. The etiology of hyperuricemia should be carefully analyzed, and the value of individualized hyperuricemia management and the eventual benefits of urate-lowering therapy in children must be carefully considered.
- MeSH
- dítě MeSH
- hyperurikemie * krev epidemiologie diagnóza MeSH
- kojenec MeSH
- kyselina močová * krev MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Hyperurikemie se vyskytuje u 60 % pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD) a dna asi u 25 % těchto pacientů. I přes častý společný výskyt není vliv kyseliny močové na progresi onemocnění ledvin jednoznačně objasněn. O indika- cích k léčbě asymptomatické urikemie u pacientů s CKD se vedou spory. Převaha důkazů naznačuje, že asymptomatická hyperurikemie je pravděpodobně škodlivá, ale může se týkat zejména určitých podskupin pacientů, a to pacientů se systémovými depozity urátu, urátovou krystalurií nebo urolitiázou a pacientů s vysokou intracelulární hladinou kyseliny močové. Současné důkazy nepodporují nasazení inhibitorů xantinoxidázy ke zmírnění progrese CKD u pacientů s asymp- tomatickou hyperurikemií.
Hyperuricaemia occurs in 60% of patients with chronic kidney disease (CKD) and gout in about 25% of these patients. Despite the frequent co-occurrence, the influence of uric acid on the progression of kidney disease is not clearly understood. There is controversy over the indications for treatment of asymptomatic uricemia in patients with CKD. The preponderance of evidence suggests that asymptomatic hyperuricaemia is likely to be harmful, but may be particularly relevant to certain subgroups of patients, namely those with systemic crystal deposits, urate crystalluria or urolithiasis, and those with high intracellular uric acid levels. Current evidence does not support the deployment of xanthine oxidase inhibitors to ameliorate the progression of CKD in patients with asymptomatic hyperuricaemia.
- MeSH
- akutní poškození ledvin etiologie terapie MeSH
- chronická renální insuficience * diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- hyperurikemie diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kyselina močová krev MeSH
- lidé MeSH
- nemoci ledvin etiologie MeSH
- xanthinoxidasa antagonisté a inhibitory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Krystaly indukované artropatie vznikají ukládáním depozit krystalů v kloubních strukturách. Nejčastěji se v klinické praxi setkáváme s ukládáním krystalů urátu sodného, což je příčinou dnavé artritis. Dnavá artritis v dospělosti představuje jedno z nejčastějších zánětlivých kloubních postižení. Zejména pak v rozvinuté části světa, kde v posledních letech vidíme trend k nárůstu tohoto onemocnění. Hlavní rizikový faktor pro vznik dnavé artritis představuje hyperurikemie, tedy patologické zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi. Dnavá artritis ovlivňuje kvalitu života pacientů nejenom výraznou bolestivostí, ale i poměrně úzkým vztahem ke kardiovaskulárním komplikacím. V terapii využíváme jak farmakologické, tak nefarmakolo- gické postupy. Do komplexní terapie je nutno zahrnout i kontrolu systémových rizik choroby.
Crystal-induced arthropathy is caused by the deposition of crystal deposits in joint structures. Most often in clinical practice we encounter the deposition of sodium urate crystals, which is the cause of gouty arthritis. Gouty arthritis in adulthood is one of the most common inflammatory joint disorders. Especially in the developed part of the world, where in recent years we have seen a trend towards an increase in this disease. The main risk factor for the development of gouty arthritis is hyperuricemia, i.e. a pathological increase in the level of uric acid in the blood. Gouty arthritis affects the quality of life of patients not only by significant pain, but also by a relatively close relationship to cardiovascular complications. In therapy, we use both pharmacological and non-pharmacological procedures. Control of the systemic risks of the disease must also be included in the comprehensive therapy.
Kyselina močová (UA) se převážně tvoří v játrech, střevech a cévním endotelu jako konečný produkt metabolismu purinů získaných exogenně z potravy a endogenně z poškozených nebo mrtvých buněk. Ledviny hrají hlavní roli ve vylučování UA, eliminují asi 70 % denní produkce. Zbytek (přibližně 30 %) je vylučován střevem. Pokud tvorba UA překračuje její vylučování, vzniká hyperurikemie. Hyperurikemie je silně spojena s rozvojem a závažností metabolického syndromu. Nadměrná exprese urátového transportéru 1 (URAT1) a glukózového transportéru 9 (GLUT9) a narušení glykolýzy kvůli inzulinové rezistenci mohou souviset s rozvojem hyperurikemie u metabolického syndromu. Dříve se hyperurikemie po- važovala pouze za hlavní příčinu dny a dnavé artritidy. Také se předpokládalo, že hyperurikemie u pacientů s renálními onemocněními je důsledkem nedostatečného vylučování UA kvůli ledvinnému selhání, a proto nebyla cílem intenzivní léčby. Základní vědecké poznatky nyní naznačují, že hyperurikemie hraje patogenní roli při vzniku chronického onemocnění ledvin a kardiovaskulárních onemocnění, protože způsobuje endoteliální dysfunkci, proliferaci cévních hladkých svalových buněk a aktivaci renin-angiotenzinového systému. Další nashromážděné údaje naznačují, že léčba snižující hladinu UA zpomaluje progresi těchto onemocnění. Snížení hladiny UA je účinnou metodou pro zlepšení stavu, ale ne všechny látky snižující hladinu UA fungují stejně. V klinické praxi je třeba tyto látky používat s opatrností.
Uric acid (UA) is predominantly formed in the liver, intestine and vascular endothelium as an end product of the metabolism of purines derived from food and endogenously from damaged or dead cells. The kidneys play a major role in the excretion of UA, eliminating about 70 % of the daily production. The remainder (approximately 30 %) is excreted by the intestine. If the production of UA exceeds the capacity of its excretion, hyperuricaemia results. Overexpression of urate transporter 1 (URAT1), glucose transporter 9 (GLUT9) and impaired glycolysis due to insulin resistance may be related to the development of hyperuricaemia in metabolic syndrome. Hyperuricemia is associated with the development and severity of metabolic syndrome. Previously, hyperuricaemia was thought to be the main cause of gout and gouty arthritis only. It was also assumed that hyperuricemia in patients with renal disease was a consequence of inadequate UA excretion due to renal failure and therefore was not a target for intensive treatment. Basic scientific evidence now suggests that hyperuricemia plays a pathogenic role in the development of chronic kidney disease and cardiovascular disease by causing endothelial dysfunction, vascular smooth muscle cell proliferation, and activation of the renin- angiotensin system. Lowering UA levels is an effective method for improving the condition, but not all UA lowering agents work the same. In clinical practice, these agents should be used with caution. Further accumulating data suggest that UA-lowering therapy slows the progression of these diseases.
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- antiuratika antagonisté a inhibitory farmakologie terapeutické užití MeSH
- febuxostat aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- hyperurikemie farmakoterapie komplikace MeSH
- kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola MeSH
- kyselina močová krev MeSH
- lidé MeSH
- metabolický syndrom * diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Předložený text stručně charakterizuje základní možnosti farmakoterapeutického ovlivnění hyperurikemie. Stále nejčastěji využívanou léčivou látkou v dané indikaci je alopurinol působící jako kompetitivní inhibitor xanthinoxidázy s potenciálem využití přesahujícím rámec pouhého ovlivnění urikemie. Stručně zmíněny jsou rovněž další látky, jakkoliv mnohé z nich nejsou aktuálně v ČR dostupné.
The presented text briefly characterizes the basic possibilities of pharmacotherapeutic treatment of hyperuricemia. Allopurinol acting as a competitive xanthine oxidase inhibitor with a potential for use beyond the mere influence of uricemia is still the most commonly used active substance in this indication. Other substances are also briefly mentioned, although many of them are not currently available in the Czech Republic.
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- antiuratika * aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- febuxostat aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- hyperurikemie farmakoterapie MeSH
- kyselina močová MeSH
- lidé MeSH
- urikosurika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Panel odborníků z České republiky a Slovenské republiky s přispěním profesora C. Borghi z Boloňské univerzity projednal klinický postup pro vyšetřování a léčbu hyperurikemie (HU) u pacientů se zvýšeným kardiovaskulárním (KV) rizikem. Vzhledem k tomu, že zvýšená hladina kyseliny močové (KM) modifikuje KV riziko, je potřeba ji považovat za významný modifikující faktor KV rizika a identifikovat pacienty, u nichž může její terapeutické snížení zlepšit KV výsledky. Absence selekce vhodných pacientů je zřejmě důvodem dosavadních nejednotných výsledků studií, které hodnotily klinické výsledky antihyperurikemické léčby. Panel odborníků navrhuje léčit HU danou zvýšením aktivity xantinoxidázy (XO), která je spojena se zvýšením KV rizika, nikoliv HU vzniklou v důsledku snížené renální exkrece KM, která není z KV pohledu tak riziková. Pro odlišení navrhuje používat nový index poměru sérové hladiny KM a kreatininu (sKM/sCr), který prokázal korelaci s výskytem KV příhod. Hladinu KM doporučuje za účelem KV prevence vyšetřovat u pacientů se zvýšeným KV rizikem (s hypertenzí, diabetem, dyslipidemií, chronickým onemocněním ledvin, akumulací KV rizikových faktorů či KV onemocněním) a při hodnotě indexu sKM/sCr > 3,6 zahájit intervenci k cílovým hodnotám KM v séru < 360 μmol/l u mužů a < 300 μmol/l u žen. Intervence spočívá v edukaci pacienta a úpravě životního stylu, optimalizaci léčby dalších KV rizikových faktorů a podávání inhibitoru XO, v 1. linii alopurinolu. Dávku alopurinolu je třeba postupně titrovat v rozmezí obvykle 100–300 mg/den podle dosažení cílové hladiny KM při pravidelných kontrolách 1× za 4–6 týdnů. Po stabilizaci stavu je doporučena pokračující léčba za pravidelného monitorování 1× za 6 měsíců.
A panel of experts from the Czech and Slovak Republics, with the contribution of Professor C. Borghi from the University of Bologna, discussed the clinical approach for the investigation and treatment of hyperuricemia (HU) in patients with increased cardiovascular (CV) risk. Since elevated uric acid (UA) modifies CV risk, it should be considered as an important modifier of CV risk and patients in whom its therapeutic reduction may improve CV parameters should be identified. The lack of selection of suitable patients is probably the reason for the inconsistent results of studies evaluating the clinical outcomes of antihyperuricemic therapy to date. The expert panel suggests treating HU due to an increase in xanthine oxidase (XO) activity, which is associated with an increase in CV risk, rather than HU due to decreased renal excretion of UA, which is not as risky from a CV perspective. To differentiate, he proposes to use a new index of the ratio of serum UA to creatinine (sUA/sCr), which has been shown to correlate with the incidence of CV events. For the purpose of CV prevention, it is recommended to investigate UA levels in patients with increased CV risk (hypertension, diabetes, dyslipidemia, chronic kidney disease, accumulation of CV risk factors or CVD) and to initiate intervention to target serum UA levels < 360 μmol/l in men and < 300 μmol/l in women with sUA/sCr index > 3.6. Intervention consists of patient education and lifestyle modification, optimization of treatment of other CV risk factors and administration of an XO inhibitor, allopurinol in the first line. The dose of allopurinol should be gradually titrated, usually in the range of 100-300 mg/day, according to the achievement of the target level of UA, with regular checks every 4-6 weeks. Aer stabilization of the condition, continued treatment with regular monitoring every 6 months is recommended.
- MeSH
- alopurinol farmakologie terapeutické užití MeSH
- hyperurikemie * diagnóza komplikace terapie MeSH
- kyselina močová analýza metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Panel odborníků (PO) z České republiky a Slovenské republiky s přispěním profesora C. Borghi z Boloňské univerzity projednal klinický postup pro vyšetřování a léčbu hyperurikemie (HU) u pacientů se zvýšeným kardiovaskulárním (KV) rizikem. Vzhledem k tomu, že zvýšená hladina kyseliny močové (KM) modifikuje KV-riziko, je potřeba ji považovat za významný modifikující faktor KV-rizika a identifikovat pacienty, u nichž může její terapeutické snížení zlepšit KV-parametry. Absence selekce vhodných pacientů je zřejmě důvodem dosavadních nejednotných výsledků studií, které hodnotily klinické výsledky antihyperurikemické léčby. Panel odborníků navrhuje léčit HU danou zvýšením aktivity xantinoxidázy (XO), která je spojena se zvýšením KV-rizika, nikoliv HU vzniklou v důsledku snížené renální exkrece KM, která není z KV-hlediska tak riziková. Pro odlišení navrhuje PO používat nový index poměru sérové hladiny KM a kreatininu (sKM/sKr), který prokázal korelaci s výskytem KV-příhod. Hladinu KM doporučuje PO za účelem KV-prevence vyšetřovat u pacientů se zvýšeným KV-rizikem (s hypertenzí, diabetem, dyslipidemií, chronickým onemocněním ledvin, akumulací KV-rizikových faktorů či KV-onemocněním) a při hodnotě indexu sKM/sKr > 3,6 zahájit intervenci k cílovým hodnotám KM v séru < 360 μmol/l u mužů a < 300 μmol/l u žen. Intervence spočívá v edukaci pacienta a úpravě životního stylu, optimalizaci léčby dalších KV-rizikových faktorů a podávání inhibitoru XO, v 1. linii alopurinolu. Dávku alopurinolu je třeba postupně titrovat v rozmezí obvykle 100–300 mg/den podle dosažení cílové hladiny KM při pravidelných kontrolách 1krát za 4–6 týdnů. Po stabilizaci stavu je doporučena pokračující léčba za pravidelného monitorování 1krát za 6 měsíců.
A panel of experts from the Czech and Slovak Republics, with the contribution of Professor C. Borghi from the University of Bologna, discussed the clinical approach for the investigation and treatment of hyperuricemia (HU) in patients with increased cardiovascular (CV) risk. Since elevated uric acid (UA) modifies CV risk, it should be considered as an important modifier of CV risk and patients in whom its therapeutic reduction may improve CV parameters should be identified. The lack of selection of suitable patients is probably the reason for the inconsistent results of studies evaluating the clinical outcomes of antihyperuricemic therapy to date. The expert panel suggests treating HU due to an increase in xanthine oxidase (XO) activity, which is associated with an increase in CV risk, rather than HU due to decreased renal excretion of UA, which is not as risky from a CV perspective. To differentiate, he proposes to use a new index of the ratio of serum UA to creatinine (sUA/sCr), which has been shown to correlate with the incidence of CV events. For the purpose of CV prevention, it is recommended to investigate UA levels in patients with increased CV risk (hypertension, diabetes, dyslipidemia, chronic kidney disease, accumulation of CV risk factors or CVD) and to initiate intervention to target serum UA levels < 360 μmol/l in men and < 300 μmol/l in women with sUA/sCr index > 3.6. Intervention consists of patient education and lifestyle modification, optimization of treatment of other CV risk factors and administration of an XO inhibitor, allopurinol in the first line. The dose of allopurinol should be gradually titrated, usually in the range of 100–300 mg/day, according to the achievement of the target level of UA, with regular checks every 4–6 weeks. After stabilization of the condition, continued treatment with regular monitoring every 6 months is recommended.
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování MeSH
- fenotyp MeSH
- hyperurikemie * diagnóza komplikace patofyziologie terapie MeSH
- kardiovaskulární nemoci * komplikace prevence a kontrola MeSH
- kreatinin krev MeSH
- kyselina močová krev metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- xanthinoxidasa antagonisté a inhibitory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Gout is a chronic disease that is caused by an innate immune response to deposited monosodium urate crystals in the setting of hyperuricemia. Here, we provide insights into the molecular mechanism of the poorly understood inflammatory component of gout from a genome-wide association study (GWAS) of 2.6 million people, including 120,295 people with prevalent gout. We detected 377 loci and 410 genetically independent signals (149 previously unreported loci in urate and gout). An additional 65 loci with signals in urate (from a GWAS of 630,117 individuals) but not gout were identified. A prioritization scheme identified candidate genes in the inflammatory process of gout, including genes involved in epigenetic remodeling, cell osmolarity and regulation of NOD-like receptor protein 3 (NLRP3) inflammasome activity. Mendelian randomization analysis provided evidence for a causal role of clonal hematopoiesis of indeterminate potential in gout. Our study identifies candidate genes and molecular processes in the inflammatory pathogenesis of gout suitable for follow-up studies.
- MeSH
- celogenomová asociační studie * MeSH
- dna (nemoc) * genetika MeSH
- genetická predispozice k nemoci * MeSH
- hyperurikemie genetika MeSH
- jednonukleotidový polymorfismus * MeSH
- kyselina močová * MeSH
- lidé MeSH
- mendelovská randomizace MeSH
- protein NLRP3 genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Autoři v článku prezentují epidemiologii, rizikové faktory přispívající ke vzniku urolitiáz, věnují se dále laboratornímu vyšetření u litiatiků, včetně problematiky analýzy složení konkrementů a jeho významu. Hlavním cílem článku je předložení metod neinvazivní léčby jednotlivých typů litiázy, především metafylaxe u pacientů s litiázou, a to jak režimových opatřeních, tak i užití farmak, které přispívají ke snížení četností recidiv litiázy, ale i komplikacím, které jsou s tímto onemocněním spojené.
The authors present the epidemiology, risk factors contributing to the development of urolithiasis, laboratory examination in lithiatic patients, including the analysis of the composition of concrements and its significance. The main goal of the article is to present the methods of non-invasive treatment of different types of lithiasis, especially metaphylaxis in patients with lithiasis, both regimen measures and the use of drugs that contribute to reducing the frequency of recurrences of lithiasis, as well as complications associated with this disease
- MeSH
- alopurinol farmakologie terapeutické užití MeSH
- analýza moči metody MeSH
- cystinurie farmakoterapie komplikace MeSH
- difrakce rentgenového záření metody MeSH
- diuretika farmakologie terapeutické užití MeSH
- hydroxyapatit terapeutické užití MeSH
- hyperkalciurie farmakoterapie komplikace MeSH
- hyperoxalurie farmakoterapie komplikace MeSH
- hyperurikemie farmakoterapie komplikace MeSH
- infekce močového ústrojí etiologie komplikace MeSH
- kaliumcitrát farmakologie terapeutické užití MeSH
- kaménky etiologie klasifikace terapie MeSH
- klinické laboratorní techniky metody MeSH
- lidé MeSH
- oxaláty škodlivé účinky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- urolitiáza * diagnóza farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- vápník dietní terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Obezita je velmi závažné chronické onemocnění s akumulací tělesného tuku. Strukturální a buněčné změny tukové tkáně při obezitě ovlivňují její sekreční a metabolickou aktivitu s produkcí adipokinů, lipokinů a dalších faktorů, které vedou k mírné chronické zánětlivé reakci a k poruše glukózového a lipidového metabolismu. Obezita se tak pojí s celou řadou komorbidit, mezi které patří hypertenze, diabetes 2. typu, dyslipidemie, steatóza jater, hyperurikemie, syndrom obstrukční spánkové apnoe a zvýšené onkologické riziko. Velmi důležitou úlohu hrají i komplikace pohybového systému a psychosociální. S vzrůstající prevalencí obezity narůstá také prevalence komorbidit, které snižují kvalitu života. Péče o pacienty s obezitou je tedy velmi komplexní proces. Vedle úsilí o redukci hmotnosti nefarmakologickou, farmakologickou či chirurgickou léčbou je kladen důraz i na včasnou detekci a léčbu těchto komplikací.
Obesity is a very serious chronic disease with accumulation of body fat. Structural and cellular changes in adipose tissue in obese individuals affect its secretory and metabolic activity with the production of several adipokines, lipokines or other factors leading to a mild chronic inflammatory response, impaired glucose and lipid metabolism. Obesity is thus associated with comorbidities such as hypertension, type 2 diabetes, dyslipidemia, hepatic steatosis, hyperuricemia, obstructive sleep apnoea syndrome and increased cancer risk. Musculoskeletal and psychosocial complications also play a very important role. As the prevalence of obesity increases, so does the prevalence of these comorbidities, which reduce quality of life. The care of patients with obesity is therefore a very complex process. In addition to efforts to reduce weight by non-pharmacological, pharmacological, or surgical treatment, early detection and treatment of these complications is also important.
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu diagnóza komplikace terapie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- dyslipidemie diagnóza etiologie patologie terapie MeSH
- hypertenze diagnóza etiologie klasifikace terapie MeSH
- hyperurikemie etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- metabolický syndrom diagnóza etiologie MeSH
- obezita dětí a dospívajících * komplikace MeSH
- obstrukční spánková apnoe diagnóza etiologie patologie terapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- ztučnělá játra diagnóza komplikace prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
