Nadměrná denní spavost (EDS - excessive daytime sleepiness) představuje závažný problém, mezi jehož nejtragičtější možné důsledky patří dopravní a jiné nehody. Tento přehledový článek je věnován zejména EDS vyvolané léky, kterou nelze vysvětlit negativním ovlivněním kvality a architektury nočního spánku až navozením noční insomnie, resp. výskytu parasomnie. Soustředí se na EDS, kterou léky vyvolávají "samy o sobě", nicméně hranice mezi různými farmakogenními příčinami EDS nebývá vždy ostrá. Budeme se v něm tedy zabývat především protizáchvatovými léčivy, anxiolytiky, antipsychotiky, antidepresivy, antiparkinsoniky, myorelaxancii, antihistaminiky, opioidy a koanalgetiky. Stručně se dotkneme také otázky, jak EDS vzniklou vlivem léčiva řešit.
Excessive daytime sleepiness (EDS) is a serious issue, with one of the most tragic potential consequences being traffic and other accidents. This review article particularly deals with drug-induced EDS that cannot be explained by negative effects on nocturnal sleep quality and architecture or by inducing nocturnal insomnia and/or the occurrence of parasomnia. It is focused on EDS induced by drugs in themselves; however, the distinction between various pharmacogenetic causes of EDS is not always clear cut. The main emphasis is placed on anti-seizure medications, anxiolytics, antipsychotic drugs, antidepressants, antiparkinsonian drugs, muscle relaxants, antihistamines, opioids, and coanalgesics. The paper also briefly outlines how to manage drug-induced EDS.
- MeSH
- antidepresiva farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antihistaminika farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antipsychotika farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- centrálně působící myorelaxancia farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- GABA antagonisté farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv klasifikace MeSH
- opioidní analgetika farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- poruchy nadměrné spavosti * chemicky indukované diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND AND PURPOSE: Frontotemporal dementia (FTD) is a neurodegenerative disorder characterized by pervasive personality and behavioural disturbances with severe impact on patients and caregivers. In current clinical practice, treatment is based on nonpharmacological and pharmacological approaches. Unfortunately, trial-based evidence supporting symptomatic pharmacological treatment for the behavioural disturbances in FTD is scarce despite the significant burden this poses on the patients and caregivers. METHOD: The study examined drug management decisions for several behavioural disturbances in patients with FTD by 21 experts across European expert centres affiliated with the European Reference Network for Rare Neurological Diseases (ERN-RND). RESULTS: The study revealed the highest consensus on drug treatments for physical and verbal aggression, impulsivity and obsessive delusions. Antipsychotics (primarily quetiapine) were recommended for behaviours posing safety risks to both patients and caregivers (aggression, self-injury and self-harm) and nightly unrest. Selective serotonin reuptake inhibitors were recommended for perseverative somatic complaints, rigidity of thought, hyperphagia, loss of empathy and for impulsivity. Trazodone was specifically recommended for motor unrest, mirtazapine for nightly unrest, and bupropion and methylphenidate for apathy. Additionally, bupropion was strongly advised against in 10 out of the 14 behavioural symptoms, emphasizing a clear recommendation against its use in the majority of cases. CONCLUSIONS: The survey data can provide expert guidance that is helpful for healthcare professionals involved in the treatment of behavioural symptoms. Additionally, they offer insights that may inform prioritization and design of therapeutic studies, particularly for existing drugs targeting behavioural disturbances in FTD.
- MeSH
- agrese účinky léků MeSH
- antipsychotika terapeutické užití MeSH
- frontotemporální demence * farmakoterapie MeSH
- impulzivní chování účinky léků MeSH
- konsensus MeSH
- lidé MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu terapeutické užití MeSH
- vzácné nemoci farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
BACKGROUND: We need to better understand the risk factors and predictors of medication-related weight gain to improve metabolic health of individuals with schizophrenia. This study explores how trajectories of antipsychotic medication (AP) use impact body weight early in the course of schizophrenia. METHODS: We recruited 92 participants with first-episode psychosis (FEP, n = 92) during their first psychiatric hospitalization. We prospectively collected weight, body mass index (BMI), metabolic markers, and exact daily medication exposure during 6-week hospitalization. We quantified the trajectory of AP medication changes and AP polypharmacy using a novel approach based on meta-analytical ranking of medications and tested it as a predictor of weight gain together with traditional risk factors. RESULTS: Most people started treatment with risperidone (n = 57), followed by olanzapine (n = 29). Then, 48% of individuals remained on their first prescribed medication, while 33% of people remained on monotherapy. Almost half of the individuals (39/92) experienced escalation of medications, mostly switch to AP polypharmacy (90%). Only baseline BMI was a predictor of BMI change. Individuals in the top tercile of weight gain, compared to those in the bottom tercile, showed lower follow-up symptoms, a trend for longer prehospitalization antipsychotic treatment, and greater exposure to metabolically problematic medications. CONCLUSIONS: Early in the course of illness, during inpatient treatment, baseline BMI is the strongest and earliest predictor of weight gain on APs and is a better predictor than type of medication, polypharmacy, or medication switches. Baseline BMI predicted weight change over a period of weeks, when other traditional predictors demonstrated a much smaller effect.
- MeSH
- antipsychotika * terapeutické užití škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- hmotnostní přírůstek * účinky léků MeSH
- hospitalizace * statistika a číselné údaje MeSH
- index tělesné hmotnosti * MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- olanzapin terapeutické užití MeSH
- polypharmacy MeSH
- prospektivní studie MeSH
- psychotické poruchy * farmakoterapie MeSH
- risperidon terapeutické užití škodlivé účinky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- schizofrenie * farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Second-generation antipsychotics (SGAs), also known as atypical antipsychotics, are a newer class of antipsychotic drugs used to treat schizophrenia, bipolar disorder, and related psychiatric conditions. The plasma concentration of antipsychotic drugs is a valid measure of the drug at its primary target structure in the brain, and therefore determines the efficacy and safety of these drugs. However, despite the well-known high variability in pharmacokinetics of these substances, psychiatric medication is usually administered in uniform dosage schedules. Therapeutic drug monitoring (TDM), as the specific method that can help personalised medicine in dose adjustment according to the characteristics of the individual patient, minimizing the risk of toxicity, monitoring adherence, and increasing cost-effectiveness in the treatment, thus seems to be an elegant tool to solve this problem. Non-response to therapeutic doses, uncertain adherence to medication, suboptimal tolerability, or pharmacokinetic drug-drug interactions are typical indications for TDM of SGAs. This review aims to summarize an overview of the current knowledge and evidence of the possibilities to tailor the dosage of selected SGAs using TDM, including the necessary pharmacokinetic parameters for personalised pharmacotherapy.
- MeSH
- antipsychotika * farmakokinetika terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- monitorování léčiv * metody MeSH
- schizofrenie farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Maligní katatonie je vzácné a život ohrožující onemocnění. Současné diagnostické systémy MKN či DSM nedefinují diagnostická kritéria pro maligní katatonii, obecně je definována jako forma katatonie s příznaky autonomní nestability. Bez léčby se jedná o stav s vysokou letalitou, proto včasná diagnostika a léčba je pro prognózu pacienta zcela zásadní. Ze stávajících poznatků je v terapii preferováno použití benzodiazepinů a elektrokonvulzivní terapie. Vzhledem k potenciálním závažným somatickým komplikacím je také nezbytná důsledná monitorace a podpůrná terapie. Tato kazuistika popisuje případ maligní katatonie u pacienta dlouhodobě léčeného s diagnózou nediferencované schizofrenie a krátký přehled současných poznatků o léčbě tohoto onemocnění.
Malignant catatonia is a rare and life-threatening disease. The current ICD or DSM diagnostic systems do not define diagnostic criteria for malignant catatonia, however it is generally defined as a form of catatonia with symptoms of autonomic instability. Without treatment, malignant catatonia carries a high mortality rate, so early diagnosis and treatment is absolutely essential for the patient's prognosis. The preferred therapeutic approach involves the use of benzodiazepines and electroconvulsive therapy, on the other hand, antipsychotic should not be used in treatment of malignant catatonia. Due to the potential for serious somatic complications, consistent monitoring and supportive therapy are also necessary. This case report describes a case of malignant catatonia in a patient previously diagnosed with undifferentiated schizophrenia and a brief summary of current insights into treatment of this condition.
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- antipsychotika aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- elektrokonvulzívní terapie MeSH
- katatonie * diagnóza komplikace terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- schizofrenie * diagnóza komplikace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Depresivní porucha, jako jedno z nejčastějších duševních onemocnění, nepříznivě ovlivňuje životy a zdravotní stav mnoha lidí po celém světě. Vyskytuje se v jakémkoliv věku, nejčastěji však mezi 20. a 40. rokem života. Celosvětově trpí každoročně depresivními poruchami přibližně 100 milionů lidí, přičemž u řady jedinců je terapie doprovázena částečnou léčebnou odpovědí nebo přímo rezistencí k léčbě, což trvale zvyšuje potřebu hledání efektivních strategií prevence a léčby, ale také průběžné monitorování a vyhodnocování aktuálně využívaných přístupů v běžné klinické praxi. Materiály a metody: Šířeji koncipovaná studie s pracovním názvem UMBRELLA byla neintervenční, observační, multicentrická studie, jejíž první etapa je zaměřená na tzv. "real world evidence" důvodů pro změnu psychofarmakologické léčby a jejího detailního charakteru u pacientů trpících depresivní epizodou periodické depresivní poruchy. Do závěrečného vyhodnocení byla zařazena data 267 pacientů léčených v psychiatrických ambulancích v České republice, které na sondě mapující reálnou klinickou praxi participovaly. Výsledky: Analyzována byla data od 74 mužů (27,7 %) a 193 žen (72,3 %) s průměrným věkem 49 let. Změny léčby byly prováděny lékařem na základě vyhodnocení přítomných reziduálních příznaků onemocnění, přičemž nejčastějšími problémy byly perzistující depresivní nálada, únava a anhedonie. Nejčastěji používané léčivé přípravky zahrnovaly antidepresiva (např. escitalopram, venlafaxin, sertralin), atypická antipsychotika (např. quetiapin) a klasická antipsychotika (např. chlorprothixen). Úprava farmakologické léčby byla nejčastěji provedena manipulací s antidepresivy, změnou účinné látky či úpravami jejich denních dávek. Diskuse a závěr: Předkládaná naturalistická observační studie zmapovala důvody pro změnu farmakologického přístupu a vlastní charakter nově zvolené léčebné strategie. Zjištěná heterogenita způsobů manipulace s farmakologickou léčbou potvrzuje, že léčba depresivních epizod v klinické praxi probíhá individualizovaným postupem u každého jednotlivého pacienta. Zde narážíme na snahu po uplatňování doporučených postupů v léčbě tohoto rozšířeného duševního onemocnění, které velmi efektivně popisují léčbu iniciálních epizod a v případě opakovaných epizod by také měly obsahovat základní principy terapeutického přístupu k řešení této problematiky. Zjištění, že i v rámci opakovaných epizod periodické depresivní poruchy lze efektivně zasáhnout zvýšením dávky antidepresiva nebo jeho změnou, podporuje snahu po edukaci specialistů i praktických lékařů v těchto bazálních postupech léčby. Celkově studie přináší informace reflektující běžnou klinickou praxi a podtrhuje význam iniciace strategie změny farmakologického přístupu u každého pacienta, v kterékoliv etapě léčby tohoto duševního onemocnění.
Introduction: Depressive disorder, as one of the most common mental illnesses, adversely affects the lives and health of many people around the world. It occurs at any age, but most commonly between the ages of 20 and 40. Worldwide, approximately 100 million people suffer from depressive disorders each year, with many individuals experiencing partial treatment response or treatment resistance, which continually increases the need to find effective prevention and treatment strategies, as well as to monitor and evaluate currently used approaches in routine clinical practice. Materials and methods: The more broadly conceived study, working title UMBRELLA, was a non-interventional, observational, multicentre study, the first phase of which focused on the so-called "real world evidence? of reasons for changing psychopharmacological treatment and its detailed nature in patients suffering from a depressive episode of periodic depressive disorder. The final evaluation included data from 267 patients treated in psychiatric outpatient clinics in the Czech Republic that participated in the probe into their own clinical practice. Results: Data from 74 men (27.7%) and 193 women (72.3%) with a mean age of 49 years were analysed. Changes in treatment were made by the physician based on an assessment of the residual symptoms present, with persistent depressed mood, fatigue and anhedonia being the most common problems. The most commonly used medications included antidepressants (e.g., escitalopram, venlafaxine, sertraline), atypical antipsychotics (e.g., quetiapine), and classic antipsychotics (e.g., chlorprothixene). Adjustments to pharmacological treatment were most commonly made by manipulating antidepressants, changing the active ingredient, or modifying their daily doses. Discussion and conclusion: The present naturalistic observational study mapped the reasons for the change in pharmacological approach and the actual nature of the newly chosen treatment strategy. The observed heterogeneity of pharmacological treatment manipulation patterns confirms that the treatment of depressive episodes in clinical practice follows an individualized approach for each individual patient. Here, we encounter a desire for the application of recommended practices in the treatment of this widespread mental illness, which very effectively describe the treatment of initial episodes and, in the case of recurrent episodes, should provide the basic principles of a therapeutic approach to the management of this problem. The finding that, even in the context of recurrent episodes of periodic depressive disorder, effective intervention can be achieved by increasing the dose of antidepressant medication or changing it, supports the drive to educate specialists and practitioners in these basic treatment approaches. Overall, the study provides information that reflects common clinical practice and underscores the importance of initiating a strategy to change the pharmacological approach in any patient, at any stage of the treatment of this mental illness.
- MeSH
- ambulantní péče MeSH
- antidepresiva klasifikace terapeutické užití MeSH
- antipsychotika klasifikace terapeutické užití MeSH
- deprese nereagující na léčbu farmakoterapie patofyziologie prevence a kontrola MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lékařská praxe založená na důkazech MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- revize medikace MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
AIM: Widely used second-generation antipsychotics are associated with adverse metabolic effects, contributing to increased cardiovascular mortality. To develop strategies to prevent or treat adverse metabolic effects, preclinical models have a clear role in uncovering underlying molecular mechanisms. However, with few exceptions, preclinical studies have been performed in healthy animals, neglecting the contribution of dysmetabolic features inherent to psychotic disorders. METHODS: In this study, methylazoxymethanol acetate (MAM) was prenatally administered to pregnant Sprague-Dawley rats at gestational day 17 to induce a well-validated neurodevelopmental model of schizophrenia mimicking its assumed pathogenesis with persistent phenotype. Against this background, the dysmetabolic effects of acute treatment with olanzapine and haloperidol were examined in female rats. RESULTS: Prenatally MAM-exposed animals exhibited several metabolic features, including lipid disturbances. Half of the MAM rats exposed to olanzapine had pronounced serum lipid profile alteration compared to non-MAM controls, interpreted as a reflection of a delicate MAM-induced metabolic balance disrupted by olanzapine. In accordance with the drugs' clinical metabolic profiles, olanzapine-associated dysmetabolic effects were more pronounced than haloperidol-associated dysmetabolic effects in non-MAM rats and rats exposed to MAM. CONCLUSION: Our results demonstrate metabolic vulnerability in female prenatally MAM-exposed rats, indicating that findings from healthy animals likely provide an underestimated impression of metabolic dysfunction associated with antipsychotics. In the context of metabolic disturbances, neurodevelopmental models possess a relevant background, and the search for adequate animal models should receive more attention within the field of experimental psychopharmacology.
- MeSH
- antipsychotika * terapeutické užití MeSH
- haloperidol * toxicita MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- lipidy MeSH
- methylazoxymethanolacetát toxicita analogy a deriváty MeSH
- modely nemocí na zvířatech MeSH
- olanzapin toxicita MeSH
- potkani Sprague-Dawley MeSH
- těhotenství MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- antipsychotika * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- osoby s mentálním postižením * psychologie MeSH
- problémové chování psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
BACKGROUND: Negative symptoms (NS) represent a detrimental symptomatic domain in schizophrenia affecting social and occupational outcomes. AIMS: We aimed to identify factors from the baseline visit (V1) - with a mean illness duration of 0.47 years (SD = 0.45) - that predict the magnitude of NS at the follow-up visit (V3), occurring 4.4 years later (mean +/- 0.45). METHOD: Using longitudinal data from 77 first-episode schizophrenia spectrum patients, we analysed eight predictors of NS severity at V3: (1) the age at disease onset, (2) age at V1, (3) sex, (4) diagnosis, (5) NS severity at V1, (6) the dose of antipsychotic medication at V3, (7) hospitalisation days before V1 and; (8) the duration of untreated psychosis /DUP/). Secondly, using a multiple linear regression model, we studied the longitudinal relationship between such identified predictors and NS severity at V3 using a multiple linear regression model. RESULTS: DUP (Pearson's r = 0.37, p = 0.001) and NS severity at V1 (Pearson's r = 0.49, p < 0.001) survived correction for multiple comparisons. The logarithmic-like relationship between DUP and NS was responsible for the initial stunning incremental contribution of DUP to the severity of NS. For DUP < 6 months, with the sharpest DUP/NS correlation, prolonging DUP by five days resulted in a measurable one-point increase in the 6-item negative symptoms PANSS domain assessed 4.9 (+/- 0.6) years after the illness onset. Prolongation of DUP to 14.7 days doubled this NS gain, whereas 39 days longer DUP tripled NS increase. CONCLUSION: The results suggest the petrification of NS during the early stages of the schizophrenia spectrum and a crucial dependence of this symptom domain on DUP. These findings are clinically significant and highlight the need for primary preventive actions.
- MeSH
- antipsychotika * terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- psychotické poruchy * farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
