Nadměrná denní spavost (EDS - excessive daytime sleepiness) představuje závažný problém, mezi jehož nejtragičtější možné důsledky patří dopravní a jiné nehody. Tento přehledový článek je věnován zejména EDS vyvolané léky, kterou nelze vysvětlit negativním ovlivněním kvality a architektury nočního spánku až navozením noční insomnie, resp. výskytu parasomnie. Soustředí se na EDS, kterou léky vyvolávají "samy o sobě", nicméně hranice mezi různými farmakogenními příčinami EDS nebývá vždy ostrá. Budeme se v něm tedy zabývat především protizáchvatovými léčivy, anxiolytiky, antipsychotiky, antidepresivy, antiparkinsoniky, myorelaxancii, antihistaminiky, opioidy a koanalgetiky. Stručně se dotkneme také otázky, jak EDS vzniklou vlivem léčiva řešit.

Excessive daytime sleepiness (EDS) is a serious issue, with one of the most tragic potential consequences being traffic and other accidents. This review article particularly deals with drug-induced EDS that cannot be explained by negative effects on nocturnal sleep quality and architecture or by inducing nocturnal insomnia and/or the occurrence of parasomnia. It is focused on EDS induced by drugs in themselves; however, the distinction between various pharmacogenetic causes of EDS is not always clear cut. The main emphasis is placed on anti-seizure medications, anxiolytics, antipsychotic drugs, antidepressants, antiparkinsonian drugs, muscle relaxants, antihistamines, opioids, and coanalgesics. The paper also briefly outlines how to manage drug-induced EDS.

• MeSH
• antidepresiva farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antihistaminika farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antipsychotika farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• centrálně působící myorelaxancia farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• GABA antagonisté farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv klasifikace   MeSH
• opioidní analgetika farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• poruchy nadměrné spavosti * chemicky indukované   diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Neuropsychiatrické příznaky demence jsou závažnou skupinou poruch u demencí. Z nich nejnápadnější a nejvíce rušivé jsou příznaky neklidu - agitovanost, hrubý neklid, agresivita. Tyto příznaky často vedou k tomu, že je pacient hospitalizován nebo umístěn ve specializovaném zařízení sociálních služeb. K mírnění neklidu se používají především nefarmakologické přístupy, které však často nestačí. Proto je nutno použít farmakoterapie. V článku jsou rozebrány možnosti takovéhoto typu léčby, jeho výhody i nevýhody.

Neuropsychiatrical symptoms of dementia are a serious group of disorders in dementia. Among them, the most noticeable and most disturbing are the symptoms of restlessness - agitation, gross restlessness, aggressiveness. These symptoms often lead to the patient being hospitalized or placed in a specialized social service facility. Mainly non-pharmacological approaches are used to alleviate restlessness, but they are often not enough. Therefore, it is necessary to use pharmacotherapy. The article discusses the possibilities of this type of treatment, its advantages and disadvantages.

• MeSH
• aberantní motorické chování u demence farmakoterapie   terapie   MeSH
• antipsychotika aplikace a dávkování   klasifikace   MeSH
• demence * farmakoterapie   patologie   terapie   MeSH
• látky ovlivňující centrální nervový systém aplikace a dávkování   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• psychomotorický neklid * etiologie   farmakoterapie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• adherence k farmakoterapii statistika a číselné údaje   MeSH
• antipsychotika aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• klinické rozhodování MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• olanzapin aplikace a dávkování   MeSH
• schizofrenie * farmakoterapie   terapie   MeSH
• tělesná hmotnost účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND AND PURPOSE: Frontotemporal dementia (FTD) is a neurodegenerative disorder characterized by pervasive personality and behavioural disturbances with severe impact on patients and caregivers. In current clinical practice, treatment is based on nonpharmacological and pharmacological approaches. Unfortunately, trial-based evidence supporting symptomatic pharmacological treatment for the behavioural disturbances in FTD is scarce despite the significant burden this poses on the patients and caregivers. METHOD: The study examined drug management decisions for several behavioural disturbances in patients with FTD by 21 experts across European expert centres affiliated with the European Reference Network for Rare Neurological Diseases (ERN-RND). RESULTS: The study revealed the highest consensus on drug treatments for physical and verbal aggression, impulsivity and obsessive delusions. Antipsychotics (primarily quetiapine) were recommended for behaviours posing safety risks to both patients and caregivers (aggression, self-injury and self-harm) and nightly unrest. Selective serotonin reuptake inhibitors were recommended for perseverative somatic complaints, rigidity of thought, hyperphagia, loss of empathy and for impulsivity. Trazodone was specifically recommended for motor unrest, mirtazapine for nightly unrest, and bupropion and methylphenidate for apathy. Additionally, bupropion was strongly advised against in 10 out of the 14 behavioural symptoms, emphasizing a clear recommendation against its use in the majority of cases. CONCLUSIONS: The survey data can provide expert guidance that is helpful for healthcare professionals involved in the treatment of behavioural symptoms. Additionally, they offer insights that may inform prioritization and design of therapeutic studies, particularly for existing drugs targeting behavioural disturbances in FTD.

• MeSH
• agrese účinky léků   MeSH
• antipsychotika terapeutické užití   MeSH
• frontotemporální demence * farmakoterapie   MeSH
• impulzivní chování účinky léků   MeSH
• konsensus MeSH
• lidé MeSH
• selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu terapeutické užití   MeSH
• vzácné nemoci farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

BACKGROUND: We need to better understand the risk factors and predictors of medication-related weight gain to improve metabolic health of individuals with schizophrenia. This study explores how trajectories of antipsychotic medication (AP) use impact body weight early in the course of schizophrenia. METHODS: We recruited 92 participants with first-episode psychosis (FEP, n = 92) during their first psychiatric hospitalization. We prospectively collected weight, body mass index (BMI), metabolic markers, and exact daily medication exposure during 6-week hospitalization. We quantified the trajectory of AP medication changes and AP polypharmacy using a novel approach based on meta-analytical ranking of medications and tested it as a predictor of weight gain together with traditional risk factors. RESULTS: Most people started treatment with risperidone (n = 57), followed by olanzapine (n = 29). Then, 48% of individuals remained on their first prescribed medication, while 33% of people remained on monotherapy. Almost half of the individuals (39/92) experienced escalation of medications, mostly switch to AP polypharmacy (90%). Only baseline BMI was a predictor of BMI change. Individuals in the top tercile of weight gain, compared to those in the bottom tercile, showed lower follow-up symptoms, a trend for longer prehospitalization antipsychotic treatment, and greater exposure to metabolically problematic medications. CONCLUSIONS: Early in the course of illness, during inpatient treatment, baseline BMI is the strongest and earliest predictor of weight gain on APs and is a better predictor than type of medication, polypharmacy, or medication switches. Baseline BMI predicted weight change over a period of weeks, when other traditional predictors demonstrated a much smaller effect.

• MeSH
• antipsychotika * terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• hmotnostní přírůstek * účinky léků   MeSH
• hospitalizace * statistika a číselné údaje   MeSH
• index tělesné hmotnosti * MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• olanzapin terapeutické užití   MeSH
• polypharmacy MeSH
• prospektivní studie MeSH
• psychotické poruchy * farmakoterapie   MeSH
• risperidon terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• schizofrenie * farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• anticholesteremika farmakologie   klasifikace   MeSH
• antidepresiva farmakologie   MeSH
• antipsychotika farmakologie   MeSH
• hypoglykemika farmakologie   klasifikace   MeSH
• hypolipidemika farmakologie   klasifikace   MeSH
• inkretiny farmakologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• látky ovlivňující centrální nervový systém farmakologie   klasifikace   MeSH
• lékové interakce * MeSH
• lidé MeSH
• mastné kyseliny * metabolismus   MeSH
• metformin farmakologie   MeSH
• statiny farmakologie   MeSH
• thiazolidindiony farmakologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• antipsychotika škodlivé účinky   MeSH
• demence farmakoterapie   MeSH
• jazyk (prostředek komunikace) MeSH
• kardiopulmonální resuscitace metody   MeSH
• klinická studie jako téma * MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• oftalmologie trendy   MeSH
• teoretické modely MeSH
• zástava srdce mimo nemocnici terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• souhrny MeSH

erapeutické monitorování antipsychotik (TDM - Therapeutic drug monitoring) je specifická metoda pro monitorování terapie pomocí měření plazmatické koncentrace léčiva s následnou interpretací kvalifikovaným odborníkem a akceptací klinikem. Je významným pomocníkem pro personalizovanou medicínu v oblasti individualizace dávkování, protože umožňuje racionalizovat terapii a minimalizovat výskyt nežádoucích účinků, snížit mortalitu a morbiditu a přináší tak snížení celkových nákladů na léčbu. Po vyloučení noncompliance jsou nejpravděpodobnějšími příčinami farmakologické rezistence genetické a exogenní vlivy ovlivňující PC (plasma concentration) léčiv (tzv. pseudofarmakorezistence). Je prokázáno, že mezi pacienty při podání stejné dávky existuje ve farmakokinetice léčiv velká interindividuální variabilita. Díky rozvoji nových analytických metod se TDM stalo v současné době důležitým nástrojem v systému zajišťování kvality farmakoterapie. Je třeba podotknout, že TDM zahrnuje kromě měření koncentrace léčiv rovněž i klinickou interpretaci výsledku, která vyžaduje znalost farmakokinetiky, času odběru vzorku, lékové anamnézy, v neposlední řadě znalost klinického stavu pacienta a specifických laboratorních hodnot odpovídajících biomarkerů. Cílem tohoto sdělení je přispět k rozšíření povědomí o nezbytnosti TDM antipsychotik ve specifických klinických situacích.

Therapeutic drug monitoring (TDM) is a specific method for monitoring therapy by measuring the plasma concentration of a drug, followed by interpretation by a qualified expert and acceptance by the clinician. It is a significant aid for personalized medicine in the area of dose individualization, as it allows for rational therapy with minimal occurrence of adverse effects, reduced mortality and morbidity, and reduced overall treatment costs. After excluding noncompliance; genetic and exogenous influences affecting plasma drug levels (so-called pseudopharma-coresistance) are the most likely causes of pharmacological resistance. It has been demonstrated that there is a large interindividual variability in drug pharmacokinetics among patients receiving the same dose. Due to the development of new analytical methods, TDM has become an important tool in the system of ensuring the quality of pharmacotherapy. It should be noted that TDM includes not only measurement of drug concentrations, but also clinical interpretation of the results, which requires knowledge of pharmacokinetics, time of sample collection, drug history, knowledge of the patient ́s clinical condition, and specific laboratory values corresponding to biomarkers. The aim of this article is to contribute to raising awareness of the necessity of TDM in specific clinical situations.

• MeSH
• adherence a compliance při léčbě MeSH
• antipsychotika * farmakokinetika   farmakologie   MeSH
• dospělí MeSH
• farmaceuti organizace a řízení   MeSH
• individualizovaná medicína MeSH
• léková rezistence účinky léků   MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monitorování léčiv * metody   MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Second-generation antipsychotics (SGAs), also known as atypical antipsychotics, are a newer class of antipsychotic drugs used to treat schizophrenia, bipolar disorder, and related psychiatric conditions. The plasma concentration of antipsychotic drugs is a valid measure of the drug at its primary target structure in the brain, and therefore determines the efficacy and safety of these drugs. However, despite the well-known high variability in pharmacokinetics of these substances, psychiatric medication is usually administered in uniform dosage schedules. Therapeutic drug monitoring (TDM), as the specific method that can help personalised medicine in dose adjustment according to the characteristics of the individual patient, minimizing the risk of toxicity, monitoring adherence, and increasing cost-effectiveness in the treatment, thus seems to be an elegant tool to solve this problem. Non-response to therapeutic doses, uncertain adherence to medication, suboptimal tolerability, or pharmacokinetic drug-drug interactions are typical indications for TDM of SGAs. This review aims to summarize an overview of the current knowledge and evidence of the possibilities to tailor the dosage of selected SGAs using TDM, including the necessary pharmacokinetic parameters for personalised pharmacotherapy.

• MeSH
• antipsychotika * farmakokinetika   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování léčiv * metody   MeSH
• schizofrenie farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Maligní katatonie je vzácné a život ohrožující onemocnění. Současné diagnostické systémy MKN či DSM nedefinují diagnostická kritéria pro maligní katatonii, obecně je definována jako forma katatonie s příznaky autonomní nestability. Bez léčby se jedná o stav s vysokou letalitou, proto včasná diagnostika a léčba je pro prognózu pacienta zcela zásadní. Ze stávajících poznatků je v terapii preferováno použití benzodiazepinů a elektrokonvulzivní terapie. Vzhledem k potenciálním závažným somatickým komplikacím je také nezbytná důsledná monitorace a podpůrná terapie. Tato kazuistika popisuje případ maligní katatonie u pacienta dlouhodobě léčeného s diagnózou nediferencované schizofrenie a krátký přehled současných poznatků o léčbě tohoto onemocnění.

Malignant catatonia is a rare and life-threatening disease. The current ICD or DSM diagnostic systems do not define diagnostic criteria for malignant catatonia, however it is generally defined as a form of catatonia with symptoms of autonomic instability. Without treatment, malignant catatonia carries a high mortality rate, so early diagnosis and treatment is absolutely essential for the patient's prognosis. The preferred therapeutic approach involves the use of benzodiazepines and electroconvulsive therapy, on the other hand, antipsychotic should not be used in treatment of malignant catatonia. Due to the potential for serious somatic complications, consistent monitoring and supportive therapy are also necessary. This case report describes a case of malignant catatonia in a patient previously diagnosed with undifferentiated schizophrenia and a brief summary of current insights into treatment of this condition.

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antipsychotika aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• elektrokonvulzívní terapie MeSH
• katatonie * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• schizofrenie * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH