Detail
Medvik - Autoři
  • Je něco špatně v tomto záznamu ?

Agricola, Georgius, 1494-1555

Narozen 24. 3. 1494, v Glauchaw, zemřel 21. 11. 1555 v Saské Kamenici. Lékař, fyzik, anatom, mineralog, přírodozpytec. Od roku 1527 v Jáchymově jako lékař a lékárník, v roce 1531 se přestěhoval do Saské Kamenice a věnoval se dalšímu studiu hornictví a hutnictví své doby nebo rozborů nerostů a rud. Ani jako lékárník nebyl obvyklým typem. Zkoumal předpisy prostředků pomáhajících tišit či odstraňovat nemoci, jak se objevovaly u nejrůznějších autorit, a došel při tom k závěru, že některé receptury nelze opakovat z prostého důvodu neznalosti vztahů a převodů měr a vah, ve kterých byly jednotlivé ingredience udány. Snad jako prvý se snaží unifikovat míry a tomuto úsilí věnuje několik prací. V letech 1552-3 se v Horním Sasku objevil opět mor. Agricolův latinský spisek analyzuje tuto pandemii a podrobně uvádí pravidla chování jednotlivce vedoucí k jeho ochraně před chorobou. Kniha však vyšla až roku 1554 v Basileji; účinnější byla okamžitá praktická opatření, která Agricola jako městský lékař v Kamenici zavedl; poznal je za svého pobytu v Benátkách. Nakažené morem izoloval v domě mimo městské hradby a podle benátského ostrůvku Lazzaretto, kde byla rovněž karanténa pro nakažlivé nemoci, nazval své zařízení lazaret. Ani vlastního zetě této izolace neušetřil. Počet úmrtí na mor byl v Saské Kamenici ve srovnání s ostatními místy podstatně nižší.

Další jména

Agricola, Georg, 1494-1555
Agricola, Jiří, 1494-1555

  • Země
    Česko
Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/jn19990000048

Wikidata Q76579
NK Autority

Vesmir, 1975, 54/8, s. 254.

Wissenschaftliche Annalen, 1955, 4/11, s. 660.

Ilustrovaný encyklopedický slovník. Praha: Academia, 1980.

Gottlieb, B.J., Berg, A. Das Antlitz des germanischen Arztes in vier Jahrhunderten. Berlin: Rembrandt, 1942. S. 61.

Vojtová, M. Dějiny československého lékařství. Praha: Avicenum, 1970.

Niklíček, L., Štein, K. Dějiny medicíny v datech a faktech. Praha: Avicenum, 1985.

http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=2462

000      
00000nz a2200000 45
001      
jn19990000048
003      
CZ-PrNML
005      
20141218180412.0
008      
010123 n anznnnabn n a|a
040    __
$a ABA008 $b cze
100    1_
$a Agricola, Georgius, $d 1494-1555 $7 jn19990000048
370    __
$c Česko
400    1_
$a Agricola, Georg, $d 1494-1555 $0 o
400    1_
$a Agricola, Jiří, $d 1494-1555 $0 o
670    __
$a Vesmir, 1975, 54/8, s. 254.
670    __
$a Wissenschaftliche Annalen, 1955, 4/11, s. 660.
670    __
$a Ilustrovaný encyklopedický slovník. Praha: Academia, 1980.
670    __
$a Gottlieb, B.J., Berg, A. Das Antlitz des germanischen Arztes in vier Jahrhunderten. Berlin: Rembrandt, 1942. S. 61.
670    __
$a Vojtová, M. Dějiny československého lékařství. Praha: Avicenum, 1970.
670    __
$a Niklíček, L., Štein, K. Dějiny medicíny v datech a faktech. Praha: Avicenum, 1985.
670    __
$a http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=2462
678    0_
$a Narozen 24. 3. 1494, v Glauchaw, zemřel 21. 11. 1555 v Saské Kamenici. Lékař, fyzik, anatom, mineralog, přírodozpytec. Od roku 1527 v Jáchymově jako lékař a lékárník, v roce 1531 se přestěhoval do Saské Kamenice a věnoval se dalšímu studiu hornictví a hutnictví své doby nebo rozborů nerostů a rud. Ani jako lékárník nebyl obvyklým typem. Zkoumal předpisy prostředků pomáhajících tišit či odstraňovat nemoci, jak se objevovaly u nejrůznějších autorit, a došel při tom k závěru, že některé receptury nelze opakovat z prostého důvodu neznalosti vztahů a převodů měr a vah, ve kterých byly jednotlivé ingredience udány. Snad jako prvý se snaží unifikovat míry a tomuto úsilí věnuje několik prací. V letech 1552-3 se v Horním Sasku objevil opět mor. Agricolův latinský spisek analyzuje tuto pandemii a podrobně uvádí pravidla chování jednotlivce vedoucí k jeho ochraně před chorobou. Kniha však vyšla až roku 1554 v Basileji; účinnější byla okamžitá praktická opatření, která Agricola jako městský lékař v Kamenici zavedl; poznal je za svého pobytu v Benátkách. Nakažené morem izoloval v domě mimo městské hradby a podle benátského ostrůvku Lazzaretto, kde byla rovněž karanténa pro nakažlivé nemoci, nazval své zařízení lazaret. Ani vlastního zetě této izolace neušetřil. Počet úmrtí na mor byl v Saské Kamenici ve srovnání s ostatními místy podstatně nižší.
990    __
$a 20000112 $b ABA008
991    __
$a 20130219183412 $b ABA008
999    __
$a ok $b medvik21 $g 507276 $s 1340
Autor

Najít související