Komediální alegorie Betrug der Allamoda z pera vídeňsko-pražského barnabitského kazatele Costanza Arzonniho byla v roce 1660 dvakrát inscenována v Martinickém paláci na Hradčanech před šlechtickým publikem na počest hostitele, nejvyššího purkrabí Bernarda Ignáce z Martinic. Unikátní, důsledně dvojjazyčná česko-německá publikace, jež vzešla z interdisciplinární spolupráce historiček a historiků divadla, umění, architektury a raně novověké společnosti, objevně rekonstruuje kontexty tohoto dlouho ztraceného solitéru a poprvé zpřístupňuje jeho text ve vědecky komentovaném kritickém vydání. Díky nesčetným souvislostem s profesionálním dramatem italské, anglické a německé provenience i dochovaným rytinám podle scénických dekorací Fabiána Václava Harovníka je hra jedním z nejobjevnějších jevištních děl 17. století dochovaných v plném německém znění. Umožňuje tak v mnoha směrech nahlédnout do dosud nepříliš poznané divadelní kultury, svým významem překračující hranice českých zemí.; Komediální alegorie z pera vídeňsko-pražského barnabitského kazatele Costanza Arzonniho byla v roce 1660 dvakrát inscenována v Martinickém paláci na Hradčanech před šlechtickým publikem na počest hostitele, nejvyššího purkrabí Bernarda Ignáce z Martinic. Unikátní, důsledně dvojjazyčná česko-německá publikace, jež vzešla z interdiciplinární spolupráce historiček a historiků divadla, umění, architektury a raně novověké společnosti, objevně rekonstruuju kontexty tohoto dlouho ztraceného solitéru a poprvé zpřístupňuje jeho text ve vědecky komentovaném kritickém vydání. Díky nesčetným souvislostem s profesionálním dramatem italské, anglické a německé provenience i dochovaným rytinám podle scénických dekorací Fabiána Václava Harovníka je hra jedním z nejobjevnějších jevištních děl 17. století dochovaných v plném německém znění. Umožňuje tak v mnoha směrech nahlédnout do dosud nepříliš poznané divadelní kultury, svým významem překračující hranice českých zemí.