Cílem realizované studie bylo zjistit kvalitu života u pacientů s karcinomem hrtanu po léčbě a následně ji porovnat s kvalitou života u populace daného věkového průměru. Sběr dat byl realizován průřezovým kvantitativním šetřením s využitím standardizovaného nástroje hodnocení kvality života The World Health Organization Quality of Life Questionnaire (WHOQOL-BREF) včetně populačních norem pro věkové skupiny. Sběr dat probíhal u dispenzarizovaných pacientů na klinice otorinolaryngologie, vyhodnocena byla data od 42 pacientů, věkový průměr 70 let, 16 pacientů mělo trvalou tracheostomii. Pro statistické hodnocení kvality života mezi souborem pacientů po léčbě karcinomu hrtanu a populací daného věkového průměru byl použit t-test. Zjistili jsme, že pacienti vykazovali ve všech oblastech WHOQOL-BREF (fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy, prostředí, celková kvalita života a zdraví) kvalitu života spíše na vyšší úrovni. Rozdíl byl v hodnocení oblasti fyzického zdraví, kdy pacienti označili kvalitu života nižší než ostatní zkoumané oblasti. Pomocí párového t-testu pro shodné a různé rozptyly byl prokázán statisticky vysoce významný rozdíl v subjektivním hodnocení kvality života WHOQOL-BREF mezi pacienty po léčbě karcinomu hrtanu a populací daného věkového průměru. Z praktického hlediska (klinických intervencí) nelze jednoznačně stanovit, že by výsledky kvality života u pacientů po léčbě karcinomu hrtanu byly výrazně odlišné od hodnot populace daného věkového průměru.

The aim of the study was to find out the quality of life in patients with laryngeal cancer after the treatment and to compare it with the quality of life of the general population of the same average age. Data collection was conducted through a cross-sectional quantitative survey using the standardized World Health Organization Quality of Life Questionnaire (WHOQOL-BREF), including the population standards for the age groups. Data collection was undertaken in patients treated at the Otorhinolaryngological Department. Data from 42 patients, with an average age of 70 (16 patients with permanent tracheostomy) were evaluated. A t-test was used for the statistical evaluation of the quality of life in patients after the treatment of laryngeal cancer and the general population of the same average age. We found out that patients displayed a higher quality of life in most areas of the WHOQOL-BREF (physical health, psychological health, social relationships, environment, and overall quality of life and health). A difference was found in the area of physical health, which patients rated lower than the other surveyed areas. The use of the paired t-test for equal and unequal variances demonstrated a statistically significant difference in the subjective WHOQOL-BREF assessment of the quality of life between patients after the treatment of laryngeal cancer and the general population of the given average age. From a practical point of view (clinical intervention), it cannot be clearly stated that the results of the quality of life of patients after the treatment of laryngeal cancer are significantly different from the values of the given average age population.

Regional Hospital in Pardubice JSC Pardubice Hospital Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery Pardubice Czech Republic

University of Pardubice Faculty of Health Studies Department of Nursing Pardubice Czech Republic

Jak hodnotí kvalitu života pacienti s karcinomem hrtanu

Literatura