Úvod: Pojetí zdravotní péče orientované na dítě a jeho rodinu (Family-centered care) je v rámci západní Evropy s ohledem na doporučení odborných společností shodné. Validní nástroje k hodnocení spokojenosti pacientů jsou v české praxi na národní úrovni k dispozici pouze pro dospělé pacienty. Naše práce se zaměřuje na tvorbu nástroje pro děti samotné. Cíl: Popsat proces tvorby české verze dotazníku Child Care Quality at Hospital (CCQH). Metodika: Dotazník byl vytvořen a psychometricky ověřen ve Finsku. Je určen dětem ve věku 7 - 11 let a obsahuje 61 položek. Vytvoření české verze bylo realizováno dle mezinárodních guidelines pro transkulturní přenos nástrojů ve zdravotnictví. Výsledky: Srovnání výzkumné práce s dotazníkem u české, finské, italské a portugalské populace přináší zjištění zasluhující pozornost. Český výzkum ukázal, že nástroj obsahuje problematické položky. Nesoulad v překladu se objevil u sedmnácti položek. V pre-testu činily malým dětem potíže abstraktní pojmy, délka dotazníku a složité zadání otázek hodnocených 4-bodovou Likertovou škálou. Závěr: Jako hlavní závěr naší práce lze uvést, že byly identifikovány dosud nepopsané problematické oblasti dotazníku a výzkum tak ukázal specifické požadavky na podobné nástroje určené pro českou pediatrickou populaci.

Introduction: The concept of family-centered care is the same as in Western Europe considering the recommendations of professional societies. Valid tools for assessing patient satisfaction are available only for adult patients in Czech practice at a national level. Our work focuses on creating tools for children themselves. Aim: To describe the process of creating the Czech version of the Child Care Quality at Hospital (CCQH) questionnaire. Methodology: The questionnaire was developed and psychometrically verified in Finland. It is intended for children aged 7 - 11 years and contains 61 items. The creation of the Czech version was carried out following the international guidelines for the transcultural transfer of the tools in healthcare. Results: A comparison of the research work with the questionnaire in the Czech, Finnish, Italian and Portuguese populations brings findings worthy of attention. Czech research has shown that the tool contains problematic items. A discrepancy in translation appeared in seventeen items. In the pre-test, young children had difficulties with abstract concepts, the length of the questionnaire and the complex assignment of questions rated on a 4-point Likert scale. Conclusion: As the main conclusion of our work is that undescribed problematic areas of the questionnaire have been identified so far and the research has thus shown specific requirements for similar tools intended for the Czech pediatric population.

recenzovaný článek

Literatura