Cíl: Cílem práce bylo zjistit informovanost rodičů o bezpečné farmakoterapii u dětí. Metodika: Ke zpracování práce bylo použito kvantitativní šetření nestandardizovaným dotazníkem. Výzkumný soubor tvořili rodiče.Výsledky: Znalostní otázky ukázaly, že rodiče mají dobré znalosti o dávkování léčiv, důležitosti času podávání léčiva, a to také u podávání antibiotické léčby, excelentní výsledky byly ve znalosti lékové skupiny antipyretik a také podávání časového intervalu mezi jednotlivými dávkami tohoto léčiva, ale ihned v další otázce, která se také týkala kombinací antipyretik a časového intervalu rodiče uváděli ve stejném počtu interval 4 a 6 hodin což naznačilo, že rodiče si v tomto ohledu nejsou jistí správnou odpovědí. Rodiče měli nedostačující znalosti u otázky, která určuje, při jaké teplotě podáváme antipyretika. Větší polovina odpověděla nesprávně. Dále bylo pomocí dílčích cílů zjištěno, že statistická významnost byla nalezena u odpovědí mezi skupinami se středním vzděláním bez maturity a vysokoškolským vzděláním ve znalostech o bezpečné farmakoterapii. Signifikantní rozdíl byl také nalezen mezi rodiči OSVČ a nezaměstnanými rodiči a bylo zjištěno, že také počet dětí ovlivnil znalosti a také zkušenosti mezi rodiči.Závěr: Právě rodič je v mnoha případech přítomen u dítěte nejčastěji, a to hlavně v období, kdy dítě onemocní a je nutné dítěti podat léky a navštívit lékaře. Z tohoto důvodu by bylo vhodné rodiče systematicky edukovat o bezpečném podávání léků dětem.

Objective: The objective of the work was to find out parents' awareness of safe pharmacotherapy in children.Methodology: A quantitative survey with a non-standardized questionnaire was used to process the work. The research group consisted of parents.Results: Knowledge questions showed that parents have a good knowledge of drug dosing, the importance of drug administration time, including antibiotic treatment, excellent results were in the knowledge of antipyretic drug group and the time interval between doses, but immediately in another question, which also concerned the combination of antipyretics and the time interval, the same number of parents gave interval 4 and 6 hours, which indicated that the parents were not sure of the correct answer in this regard. Parents had insufficient knowledge of the question that determines the temperature at which we administer antipyretics. The larger half answered incorrectly. Furthermore, by sub-objectives, it was discovered that statistical significance was found in the answers between the groups with secondary education without a high school diploma and with university education in the knowledge of safe pharmacotherapy. A significant difference was also found between self-employed parents and unemployed parents, and it was discovered that the number of children also affected parents' knowledge and experience. Conclusion: In many cases, the parent is most often present with the child, especially during the period when the child becomes ill and it is necessary to give the child medication and visit a doctor. For this reason, it would be appropriate to systematically educate parents about the safe administration of medication to children.

Institute of Non medical Healthcare Studies Faculty of Public Policies in Opava Silesian University in Opava

Informovanost rodičů o bezpečné farmakoterapii u dětí

Literatura