Kniha je dnes již klasickým dílem. Je nepopiratelnou skutečností, že by každý praktický lékař měl mít dostatečné psychoterapeutické znalosti. Je také pravdou, že je při svém vzdělání nedostává vůbec nebo jen minimálně… Ústředním tématem této knihy je praktický lékař. Pokud lze dnes posoudit, není k dispozici žádná jiná publikace, která jde při analýze podstaty pochodů, které se v praxi všeobecného lékaře odehrávají, do podobné hloubky. Autor se vyjadřuje k problémům, událostem a možným situacím, které v ordinaci praktického lékaře mohou nastat. Sám se přesvědčil o tom, že velkou část výzkumu na poli základního psychoterapeutického bádání může provádět pouze praktický lékař, protože ten zná dokonale své pacienty a jejich povahu. Většina tradičních učebnic se však nikdy dostatečně nevěnovala vztahu lékař–pacient. Tato příručka je výsledkem jednoho z mála systematických pokusů o výzkum na tomto poli. Kniha je jedinečná tím, že přináší zcela nový pohled na vztah mezi lékařem a pacientem, na tento velmi důležitý aspekt práce praktického lékaře. Je ji však možno doporučit nejen praktickým lékařům, leč i studentům medicíny, pediatrům, psychiatrům a hloubavým laikům.

Přeloženo z anglického originálu

Věcný rejstřík: s. 323-331