Nové poznatky o vztazích specifické a nespecifické imunity umožňují novou, i když stále hypotetickou interpretaci účinnosti bakteriálních imunomodulátorů. Je založena na fylogenetickém vnímání vztahů hostitele a patogena. Základem této interpretace je představa tzv. ancestrálních receptorů, které se vyvinuly u primitivních eukaryontních systémů jako signální struktury reagující na patogenní motivy. Základní sekvence těchto receptorů zůstávají zakonzervovány na úrovni humorální i celulární nespecifické imunity. Obsazením těchto receptorů jsou aktivovány nespecifické obrané mechanizmy. Jejich prostřednictvím je ovlivněn rozvoj specifické imunitní odpovědi.

New pieces of knowledge on the relationships between specific and nonspecific immunity enable a new though still hypothetical elucidation of effectivity of bacterial immunomodulators. It is based on the phylogenetical approach to the host – pathogen relationships. The base of this interpretation is the idea of so-called ancestral receptors, which had developed in primitive eukaryotic systems as a signal structures reacting to pathogenic motifs. The basic sequences of these receptors remain conservative on both the humoral and cellular levels of nonspecific immunity. Ligation of these receptors activates nonspecific defence mechanisms, which in turn influence the development of specific immunity answer.

Ústav imunologie LF UP Olomouc

Molecular basis of the effect of bacterial immunomodulators

Molekulární podstata účinku bakteriálních imunomodulátorů = Molecular basis of the effect of bacterial immunomodulators /

Lit: 40

Souhrn: eng