Autori se zamýšlejí nad vztahem práce a myšlení. Upozorňují na rozdíl mezi dělbou práce a tříděním práce (hierarchizace). Práce je spjata s námahou. Právě k řešení námahy prokázal člověk dvojí přístup. Jednak námahu řešil "technologicky", zároveň ale podlehl pokušení přenést námahu na bedra jiného. Tento přístup má však za následek nerovnost mezi lidmi. Nerovnost musí být odůvodněnaa a člověk takové "odůvodňující" myšlení velmi rozvinul. Tomuto myšlenkovému proudu zahradil cestu I. Kant, avšak hned další (Hegel...) se k apriorní polaritě vrátili. Díky Kantovi je ale odůvodňování nerovnosti stále obtížnější. V závěru autori připomenuli A. Einsteina, v jehož osudu se projevily obě myšlenkové tendence velmi výrazně.

The authors think of relationship between labour and thinking. They call the reader's attention to the difference between division of labour and sorting of labour (hierarchy of labour). A labour is bound to an effort. The man developed 2 types of access in the solution of the effort. The effort was partly solved in "technological" way, but at the same time the man gave in to the temptation to transfer the effort on the shoulders of someone else. However, this access ends in inequality among people. An inequality must be justified, and so man developed this "thinking that justifies". I. Kant stopped this way of thinking, however other ones (Hegel, etc.) immediately returned back to the theory of polarity a priori. But, because of Kant, the giving reasons for inequality has been more and more difficult. The authors reminded A. Einstein the end. In his fate both intelectual trends were showed in a very expresive way.

ZSF JU Katedra právních oborů řízení a ekonomiky České Budějovice

Labour and thinking

Práce a myšlení = Labour and thinking /

Lit: 24

Souhrn: eng