-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Význam neoadjuvantní chemoterapie v léčbě pokročilého bronchogenního karcinomu
[Importance of neo-adjuvant chemotherapy in the treatment of advanced bronchogenic carcinoma]
J. Klein, V. Král, Č. Neoral
Jazyk čeština Země Česko
Digitální knihovna NLK
Plný text - Část
Zdroj
Zdroj
Zdroj
- MeSH
- bronchogenní karcinom chirurgie terapie MeSH
- lidé MeSH
- neoadjuvantní terapie metody MeSH
- prognóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Východiska: Zásadním úkolem indukční (neoadjuvantní) terapie je likvidace okultního mikrometastatického rozsevu přítomného v řadě pripadů už v lokalizovaných stadiích nemalobuněčné plicní rakoviny (stadium 1-IIlA NSCLC). Neméně významným efektem je i cytoredukce v samotném primárním nádoru, který má před lokálním zákrokem zachováno intaktní cévní zásobení. Obtížným problémem zůstává přesná selekce nemocných, kteří z takového postupu mohou profitovat v dlouhodobém pohledu. Materiál a metodika: Prospektivně jsme vyhodnotili aspekty onkologické léčby a okolnosti chirurgické intervence po indukční chemoterapii u 81 resp. 87 nemocných ve stadiu IIIA NSCLC hodnoceném před započetím neoadjuvantní chemoterapie. Výsledky: Kompletní remise byla konstatována u 4,9 %, parciální u 50,6 %, stabilm' nemoc u 23,5 % a progrese u 21 % pacientů. Down-staging byl konstatován u 26 %, 70,3 % nemocných bylo indikováno k operaci. V souboru 87 nemocných operovaných po indukční terapii převažovaly pneumonektomie v počtu 41 (46 %), pouze jeden operovaný zemřel do 30 dnů od operace (1,1 %), komplikace nebyly časté ani závažné. Medián přežití po radikálním resekčním výkonu je 26 měsíců. Závěry: Neoadjuvantní chemoterapie moderními cytostatiky je většinou dobře snášena a dává dobrý předpoklad úspěšné kompletní resekce. Samotný výkon může být obtížnější, ale nemusí být nutně zatížen vážnějšími komplikacemi. Tímto způsobem léčby lze pravděpodobně ovlivnit dlouhodobé výsledky nejen ve stadiu IIIA, ale také snížit riziko pozdějšího vzdáleného metastatického rozsevu u řady nemocných operovaných v nižších stadiích plieni rakoviny. Naším současným cílem je prověřování parametrů, které by byly schopné předpovědět možné selhání samotné indukční terapie, a hledání faktorů predikujících rizikové chování nádoru i v nižších stadiích (stadium I a II TNM klasifikace).
Background: The basic task of induction (neo-adjuvant) therapy is elimination of occult micrometastatic dissemination found in some cases already in localized stages of non-small cell pulmonary cancer (stage I-IIIA NSCLC). An equally important effect is also cytoreduction in primary tumours which have before the local intervention an intact vascular supply. A difficult problem remains the correct selection of patients who from the long-term aspect may profit from such a procedure. Material and methods: The authors evaluated perspectively aspects of oncological treatment and circumstances of surgical intervention after induction chemotherapy in 81 and 87 patients resp. in stage IIIA NSCLC evaluated before initiated neo-adjuvant chemotherapy. Results: Complete remission was recorded in 4.9%, partial remission in 50.6%, stabilized disease in 23.5% and progression in 21% patients. Down-staging was recorded in 26%, 70.3% patients were indicated for surgery. In the group of 87 patients operated after induction therapy pneumonectomies predominated - 41 (46%), only one operated patient died within 30 days after surgery (1.1%), complications were neither frequent nor serious. The median of survival after radical resection is 26 months. Conclusions: Neo-adjuvant chemotherapy by modern cytostatics is usually well tolerated and creates satisfactory conditions for successful complete resection. The operation proper may be more difficult but need not be associated with serious complications. By this treatment it is probably possible to influence long-term results hot only in stage IIIA but to reduce also the risk of a later more remote metastatic dissemination in some patients operated in lower stages of lung cancer. Our present aim is to test parameters which will be able to predict possible failure of induction therapy, and seek factors predicting risk behaviour of the tumour also in lower stages (stage I and II TNM classification).
Importance of neo-adjuvant chemotherapy in the treatment of advanced bronchogenic carcinoma
Význam neoadjuvantní chemoterapie v léčbě pokročilého bronchogenního karcinomu = Importance of neo-adjuvant chemotherapy in the treatment of advanced bronchogenic carcinoma /
Importance of neo-adjuvant chemotherapy in the treatment of advanced bronchogenic carcinoma /
Lit: 14
Bibliografie atd.Souhrn: eng
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc03009600
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20151218115108.0
- 008
- 030500s2003 xr u cze||
- 009
- AR
- 040 __
- $a ABA008 $b cze $c ABA008 $d ABA008 $e AACR2
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Klein, Jiří, $d 1963- $4 aut $7 xx0047429
- 245 10
- $a Význam neoadjuvantní chemoterapie v léčbě pokročilého bronchogenního karcinomu = $b Importance of neo-adjuvant chemotherapy in the treatment of advanced bronchogenic carcinoma / $c J. Klein, V. Král, Č. Neoral
- 246 11
- $a Importance of neo-adjuvant chemotherapy in the treatment of advanced bronchogenic carcinoma
- 314 __
- $a 1. chirurgická klinika LF UP a FN, Olomouc, CZ
- 504 __
- $a Lit: 14
- 504 __
- $a Souhrn: eng
- 520 3_
- $a Východiska: Zásadním úkolem indukční (neoadjuvantní) terapie je likvidace okultního mikrometastatického rozsevu přítomného v řadě pripadů už v lokalizovaných stadiích nemalobuněčné plicní rakoviny (stadium 1-IIlA NSCLC). Neméně významným efektem je i cytoredukce v samotném primárním nádoru, který má před lokálním zákrokem zachováno intaktní cévní zásobení. Obtížným problémem zůstává přesná selekce nemocných, kteří z takového postupu mohou profitovat v dlouhodobém pohledu. Materiál a metodika: Prospektivně jsme vyhodnotili aspekty onkologické léčby a okolnosti chirurgické intervence po indukční chemoterapii u 81 resp. 87 nemocných ve stadiu IIIA NSCLC hodnoceném před započetím neoadjuvantní chemoterapie. Výsledky: Kompletní remise byla konstatována u 4,9 %, parciální u 50,6 %, stabilm' nemoc u 23,5 % a progrese u 21 % pacientů. Down-staging byl konstatován u 26 %, 70,3 % nemocných bylo indikováno k operaci. V souboru 87 nemocných operovaných po indukční terapii převažovaly pneumonektomie v počtu 41 (46 %), pouze jeden operovaný zemřel do 30 dnů od operace (1,1 %), komplikace nebyly časté ani závažné. Medián přežití po radikálním resekčním výkonu je 26 měsíců. Závěry: Neoadjuvantní chemoterapie moderními cytostatiky je většinou dobře snášena a dává dobrý předpoklad úspěšné kompletní resekce. Samotný výkon může být obtížnější, ale nemusí být nutně zatížen vážnějšími komplikacemi. Tímto způsobem léčby lze pravděpodobně ovlivnit dlouhodobé výsledky nejen ve stadiu IIIA, ale také snížit riziko pozdějšího vzdáleného metastatického rozsevu u řady nemocných operovaných v nižších stadiích plieni rakoviny. Naším současným cílem je prověřování parametrů, které by byly schopné předpovědět možné selhání samotné indukční terapie, a hledání faktorů predikujících rizikové chování nádoru i v nižších stadiích (stadium I a II TNM klasifikace).
- 520 9_
- $a Background: The basic task of induction (neo-adjuvant) therapy is elimination of occult micrometastatic dissemination found in some cases already in localized stages of non-small cell pulmonary cancer (stage I-IIIA NSCLC). An equally important effect is also cytoreduction in primary tumours which have before the local intervention an intact vascular supply. A difficult problem remains the correct selection of patients who from the long-term aspect may profit from such a procedure. Material and methods: The authors evaluated perspectively aspects of oncological treatment and circumstances of surgical intervention after induction chemotherapy in 81 and 87 patients resp. in stage IIIA NSCLC evaluated before initiated neo-adjuvant chemotherapy. Results: Complete remission was recorded in 4.9%, partial remission in 50.6%, stabilized disease in 23.5% and progression in 21% patients. Down-staging was recorded in 26%, 70.3% patients were indicated for surgery. In the group of 87 patients operated after induction therapy pneumonectomies predominated - 41 (46%), only one operated patient died within 30 days after surgery (1.1%), complications were neither frequent nor serious. The median of survival after radical resection is 26 months. Conclusions: Neo-adjuvant chemotherapy by modern cytostatics is usually well tolerated and creates satisfactory conditions for successful complete resection. The operation proper may be more difficult but need not be associated with serious complications. By this treatment it is probably possible to influence long-term results hot only in stage IIIA but to reduce also the risk of a later more remote metastatic dissemination in some patients operated in lower stages of lung cancer. Our present aim is to test parameters which will be able to predict possible failure of induction therapy, and seek factors predicting risk behaviour of the tumour also in lower stages (stage I and II TNM classification).
- 650 _2
- $a bronchogenní karcinom $x CHIRURGIE $x TERAPIE $7 D002283
- 650 _2
- $a neoadjuvantní terapie $x METODY $7 D020360
- 650 _2
- $a prognóza $7 D011379
- 650 _2
- $a lidé $7 D006801
- 700 1_
- $a Král, Vladimír, $d 1938- $7 jn20000710353
- 700 1_
- $a Neoral, Čestmír, $d 1952- $7 xx0000421
- 700 1_
- $a Bohanes, Tomáš $4 aut $7 xx0033707
- 700 1_
- $a Dráč, Petr $4 aut $7 xx0077060
- 700 1_
- $a Grygárková, Ivona $4 aut $7 xx0098510
- 700 1_
- $a Heřman, Miroslav, $d 1959- $4 aut $7 jn20000400945
- 773 0_
- $w MED00011104 $t Rozhledy v chirurgii $g Roč. 82, č. 3 (2003), s. 152-156 $x 0035-9351
- 910 __
- $a ABA008 $b B 7 $c 508 $y 0 $z 0
- 990 __
- $a 20030704 $b ABA008
- 991 __
- $a 20151218115152 $b ABA008
- BAS __
- $a 3
- BMC __
- $a 2003 $b Roč. 82 $c č. 3 $d s. 152-156 $i 0035-9351 $m Rozhledy v chirurgii $x MED00011104
- LZP __
- $b přidání abstraktu