Nerovnost nosní přepážky se objevuje u 80 % populace, přičemž ne všechny deviace jsou funkčně významné. Práce představuje výsledky prospektivní studie, cílem které bylo zhodnotit správnost indikace k septoplastice; rozlišit, zda je nosní neprůchodnost způsobena nerovnou nosní přepážkou nebo slizničními změnami v nosní dutině, určit významnost jednotlivých typů deformit septa na nosní průchodnost, zhodnotit objektivní parametry nosní průchodnosti s využitím rinomanometrie ve srovnání se subjektivním hodnocením a změřit funkční efekt septoplastiky. V souboru bylo vyšetřených 63 pacientů (48 mužů a 15 žen s věkovým průměrem 32 let), kteří již byli indikováni k septoplastice běžnými vyšetřovacími metodami (přední rinoskopie, anamnéza). K měření po operaci se dostavilo 40 z nich. K objektivnímu měření nosní průchodnosti jsme využili rinomanometrický přístroj ATHMOS 300. Ve vyšetřeném souboru pacientů byla před operací průměrná hodnota nosního odporu R před anemizací 0,7 a po anemizaci 0,4. Ve srovnání s normálními hodnotami je tato hodnota téměř trojnásobně vyšší. Zaznamenali jsme však i normální hodnotu nosního odporu R do 0,25 u 12 pacientů (20 %). Subjektivní zlepšení nosní průchodnosti po operaci udalo 36 operovaných (90 %), u zbylých čtyř pacientů zůstala nosní průchodnost nezměněna.Výsledná hodnota nosní rezistence celého souboru po operaci byla 0,33 před anemizací a 0,28 po anemizaci. Nedosáhla normálních hodnot, velmi se k nim však přiblížila. Průměrná hodnota nosního odporu celého souboru se zlepšila o 55 %. Ze skupiny pooperačně měřených 40 pacientů jsme normální hodnoty R < 0,25 naměřili pouze u 21 vyšetřených (52 %), všichni byli s efektem operace spokojení. Z ostatních 19 (48 %) měřených se stále vysokým R bylo s efektem operace spokojených 15 pacientů. Objektivně tak bylo zlepšených pouze 52 % vyšetřených, na rozdíl od subjektivního zlepšení 90 % vyšetřených. Skupina, která by hodnotila efekt operace za nedostatečný při objektivním zlepšení R, se v souboru nevyskytla. Největší podíl na této diskrepanci mají pacienti s alergickou rýmou, u kterých se po operaci subjektivně zlepšila nosní průchodnost i při přetrvávající rýmě, objektivně se však hodnoty nosního odporu zásadně nezměnily. Tato skupina s alergickou rýmou a malou septální deformitou je v indikaci k septoplastice nejspornější. Největší přínos operace se prokázal u pacientů s posttraumatickou deformitou septa, kterých bylo také v souboru nejvíce. Rinomanometrické vyšetření je přínosné ve správném výběru pacientů k operaci, a to hlavně ve sporných případech, kdy klinické vyšetření nekoreluje se subjektivními obtížemi pacienta.

Irregularity of nasal septum occurs in 80% of population, but not all of them re of functional significance. The paper presents the results of a prospective study aimed at evaluation of correct indication for septoplasty,which should differentiate,whether nasal obstruction is caused by is caused by irregular nasal septum or mucosal changes in nasal cavity, to determine significance of individual types of septum deformities in nasal obstruction with the use of rhinomanometry compared with subjective evaluation and to measure functional effect of seroplasty. The group included 63 examined patients (48men, 15women at the average age of 32 years),whowere indicated for septoplasty by common methods of examination (anterior rhinoscopy, case history). Forty patients showed up for the measurement after the surgery. The objective examination of nasal patency was tested by the rhinomanometric device ATHMOS 300. The mean value of nasal resistance (R) before the operation on the examined patients was 0.7 before the anamization and 0.4 after the anemization. This value is almost three-fold higher than normal values.However, normal values of nasal resistance R up to 0.25 were observed in 12 patients (20%). A subjective improvement of nasal patency after the operation was reported by 36 patients (90%), remaining unchanged in the remaining four subjects. The resulting value of nasal resistance of the whole group after the operation was 0.33 before anemization and 0.28 afterwards. It did not reach physiological values, but came close to them. The mean values of nasal resistance of the whole group improved by 55%. In the 40 surgically treated patients, normal values of R < 0.25 were established in 21 (52 %) only, all of them being satisfied with the outcome. In the other 19 (48%) patients, 15 subjected were satisfied with the results. However, objective improvement was reached in 52% of examined subjects only in contrast to 90% of patients being satisfied from subjective point of view. In the group of patients where objective improvement of R was established, there were no subjects considering the effect as insufficient. This discrepancy was mostly due to patients with allergic rhinitis who experienced subjective improvement of nasal patency in spite of lasting rhinitis, although the objective values of nasal resistance did not changed significantly. The group with allergic rhinitis and a small septum deformity represents a most controversial indication for septoplasty. The best improvement after the operation became obvious in patients with posttraumatic septum deformity who represented most of the group. Rhinomanometric examination contributed to correct selection of patients for the operation especially in controversial cases, when clinical examination did not correlate with subjective complaints of the patient.

Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 1 LF UK Praha

Indications and functional results of septoplasty - results of a prospective study

Indikace a funkční výsledky septoplastik - výsledky prospektivní studie = Indications and functional results of septoplasty - results of a prospective study /

Lit: 10

Souhrn: eng