• MeSH
• alergie diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• nosní provokační testy * kontraindikace   metody   využití   MeSH
• nosní sliznice imunologie   patofyziologie   MeSH
• rinomanometrie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
• diferenciální diagnóza * MeSH
• endoskopie trávicího systému metody   MeSH
• ezofagitida * diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• gastroezofageální reflux * diagnóza   epidemiologie   klasifikace   MeSH
• inhibitory protonové pumpy MeSH
• lidé MeSH
• monitorování jícnového pH MeSH
• rinomanometrie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Infekční onemocnění respiračního traktu u dětí jsou nejčastějšími onemocněními dětského věku. Od nejmenšího věku dochází u disponovaných jedinců k rozvoji chronických neinfekčních zánětlivých procesů (alergie, extraezofageální refluxní choroba), které oslabují primární bariérový a imunitní systém sliznice respiračního traktu a činí jej tak senzitivnějším k akutním infekcím. Respirační infekce můžeme anatomicky rozdělit na infekce horních cest dýchacích (rinosinusitidy, otitidy, tonzilofaryngitidy a laryngitidy) a dolních cest dýchacích (tracheobronchitidy a bronchopneumonie). Obsahem sdělení bude s ohledem na odbornost autora především problematika horních cest dýchacích. Vlastní diagnostický proces zahrnuje anamnézu, cílenou především na dobu a charakter příznaků typických pro určité patologické stavy. Základem lokálního vyšetření je především důkladná endoskopie horních cest dýchacích, včetně otomikroskopického a funkčního vyšetření ucha. Z pomocných vyšetřovacích metod jsou využívány jednak laboratorní metody – krevní testy zaměřené na markery zánětu, alergie a některé specifické protilátky, a jednak zobrazovací metody – správně indikované provedení CT vedlejších dutin nosních a některá specializovaná rtg vyšetření. Specializovaná vyšetření (chloridy v potu, hybnost řasinek) slouží zvláště k vyloučení systémových onemocnění.

Respiratory tract infections in children are the most frequent diseases of childhood. Since very early age, predisposed individuals develop chronic noninfectious inflammatory processes (allergies, extraesophageal reflux disease) that compromise the primary barrier and immune system of the respiratory tract mucosa and thus make them more susceptible to acute superinfections. Respiratory tract infections can be anatomically divided into upper respiratory tract infections, i.e. rhinosinusitis, otitis, tonsillopharyngitis, and laryngitis, and lower respiratory tract infections, i.e. tracheobronchitis and bronchopneumonia. Given the author‘s specialization, the paper mainly deals with upper respiratory tract issues. The diagnostic process involves history-taking, aimed particularly at the duration and nature of symptoms typical for certain pathological conditions. Local examination is mainly based on thorough endoscopy of the upper respiratory tract, including otomicroscopic and functional examination of the ear. Auxiliary examinations used include both laboratory methods, such as microbiological culture and blood tests aimed at detecting inflammatory markers, allergies, and some specific antibodies, and imaging techniques, particularly an appropriately indicated CT scan of the paranasal sinuses. Specialized investigations (sweat chloride, ciliary motility) are particularly used in order to rule out systemic disease.

• MeSH
• anamnéza MeSH
• diagnostické techniky dýchacího ústrojí * využití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• endoskopie MeSH
• infekce dýchací soustavy * diagnóza   MeSH
• laryngofaryngeální reflux diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• rinomanometrie metody   využití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Rinomanometria je objektívna vyšetrovacia metóda, slúžiaca na posúdenie nazálnej priechodnosti, všeobecne akceptovaná ako štandardná metóda merania nazálnej rezistencie. V pracovnom lekárstve má nenahraditeľný význam v diagnostickom algoritme profesionálnej rinitídy na verifikáciu súvislosti medzi anamnestickými údajmi pacienta a objektívnym potvrdením nazálnej obturácie. V súčasnosti však stále nie je presne stanovená horná hranica normy pre nazálnu rezistenciu, ktorá v rôznych prácach veľmi varíruje. Navyše korelácia medzi subjektívnym pocitom upchatého nosa a nameranou hodnotou nazálnej rezistencie nie je pevná. Cieľom prezentovanej práce bola analýza rinomanometrických vyšetrení u pacientov s alergickou rinitídou, pričom bola zisťovaná korelácia medzi anamnézou nazálneho dyspnoe a rinomanometrickým nálezom a možný vplyv peľovej sezóny na vyšetrenia. Na súbore vyšetrených pacientov boli zároveň stanovované fyziologické a patologické hodnoty nazálnej rezistencie, čo má zásadný význam pre hodnotenie rinomanometrických nálezov.

• MeSH
• alergeny škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání diagnóza   MeSH
• pracovní lékařství metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• rinitida diagnóza   etiologie   MeSH
• rinomanometrie metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• rinomanometrie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• nosní obstrukce diagnóza   MeSH
• nosní přepážka patologie   MeSH
• rinomanometrie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• získané deformity nosu diagnóza   MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• otorinolaryngologie

• MeSH
• chirurgie nosu metody   přístrojové vybavení   trendy   MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony MeSH
• rinomanometrie metody   využití   MeSH
• rinoplastika metody   přístrojové vybavení   MeSH
• získané deformity nosu chirurgie   MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• otorinolaryngologie

Cílem studie bylo zjistit přínos septoplastiky a turbinoplastiky v léčbě obstrukční spánkové apnoe (OSA) a chrápání (rhonchopathia). Materiál a metodika: Autoři prezentují sestavu 20 pacientů se subjektivně obtížným nosním dýcháním a chrápáním. U všech byla endoskopickým vyšetřením nosu zjištěna deformita nosní přepážky nebo hypertrofie dolních skořep a byla provedena operační korekce. Předoperačně a pooperačně byli pacienti vyšetřeni limitovanou polygrafií, meřena byla hodnota AHI (Apnoe/Hypopnoe Index), SI (Snoring Index). Pacienti byly předoperačně i pooperačně vyšetřeni přední aktivní rinomanometrií. Byl hodnocen subjektivní efekt operace na chrápání a denní spavost. Předoperační a pooperační parametry byly statisticky srovnány. Výsledky: U všech pacientů se zjistilo OSA, prostá ronchopatie nebyla zjištěna. Pooperačně došlo ke statisticky významnému snížení parametru AHI (p=0,0038) a SI (p= 0,0441), ačkoliv u žádného z pacientů nebyla dosažena kritéria úspěšné chirurgické léčby OSA. Rinomanometrie prokázala objektivní zlepšení celkové nosní průchodnosti. Subjektivně došlo ke snížení chrápání. Závěr: Operace nosu je doplňkovou metodou léčby OSA.

Objective: The purpose of this paper was to evaluate the effect of septoplasty and turbinoplasty in the treatment of obstructive sleep apnoe (OSA) and snoring (rhonchopathia) Material and methods: Authors present specimen of 20 patients with decreased nasal patency and snoring. There was nasal septal deviation and inferior turbinate hypertrophy observed by rhinoendoscopy and surgical correction was performed. Preoperatively and postoperatively rhinomanometry and limited polygraphy was obtained, with special emphasis on AHI (Apnoe/Hypopnoe Index) and SI (Snoring Index). Subjective outcome and daytime sleepiness has been evaluated also. Findings: In patients, OSA was detected, none patient suffered from benign snoring. Postoperatively, significant decrease of AHI (p=0.0038) and SI (p= 0.0441) was described, even though criterion of successful surgical treatment of OSA has not been reached. There was improvement of nasal patency, proved by rhinomanometry. Decrease of snoring has been observed subjectively. Conclusion: Nasal surgery is an additional method of treatment of OSA.

• Klíčová slova
• bronchopatie,
• MeSH
• chrápání diagnóza   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• nosní obstrukce chirurgie   MeSH
• nosní přepážka chirurgie   MeSH
• obstrukční spánková apnoe diagnóza   chirurgie   MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony MeSH
• rinomanometrie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Chrápání a obstrukční spánkové apnoe (OSA - Obstructive Slep Apnoea) jsou krajní jednotky celého spektra poruch dýchání ve spánku, způsobených obstrukcí periferních dýchacích cest. Nazální segment dýchacích cest vytváří přibližně 2/3 celkového odporu dýchacích cest. Jeho obstrukce výrazným způsobem ovlivňuje i další kolapsibilní části dýchacích cest, čímž se spolupodílí na vzniku chrápání a OSA. Efekt samotné operace nosu na OSA a chrápání je předmětem zkoumání a dle literárních údajů většinou není považován za léčebně postačující. Operace nosu je indikována v případě zjevné anatomické patologie, zvyšující nosní rezistenci, u pacientů se symptomy nosní neprůchodnosti. K nesporným indikacím operace nosu patří intolerance nazálního CPAP (CPAP-Continuous Positive Airway Pressure) pro nosní neprůchodnost. K objektivizaci nosní průchodnosti se často používá rinomanometrie.

• MeSH
• chrápání MeSH
• lidé MeSH
• nos chirurgie   MeSH
• nosní obstrukce MeSH
• obstrukční spánková apnoe diagnóza   chirurgie   MeSH
• rinomanometrie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Rinitída či už profesionálnej, alebo neprofesionálnej etiológie patrí medzi civilizačné ochorenia. V niektorých odvetviach trpí profesionálnou rinitídou až 15 % pracujúcich. Vznikom profesionálnej rinitídy sú značne ohrození pracovníci pekární. Metodika nazálnych expozičných testov má za cieľ verifikovať priamu súvislosť výskytu symptómov rinitídy a funkčných prejavov nazálnej obturácie v spojitosti s pracovným procesom. Autori štúdie zisťovali u pekárov pomocou expozičných testov, vykonávaných priamo v pracovnom prostredí, frekvenciu výskytu nazálnych symptómov, doplnených rinomanometrickým vyšetrením, a porovnávali výskyt symptómov rinitídy oproti výskytu symptómov bronchiálnej astmy. Štúdia zahŕňa 41 expozičných testov u pracovníkov pekárne, u ktorých bolo vykonané rinomanometrické a spirometrické vyšetrenie pred pracovnou smenou a následne po pracovnej smene priamo v pekárni. Okrem týchto objektívnych vyšetrení pacient vypĺňal dotazník, ktorý mal vyšetrujúceho informovať o výskyte kýchania, rinotoku a nazálnej obturácie počas pracovného procesu. Pri vyšetrení pracovníkov prednou aktívnou rinomanometriou po expozícii došlo k hodnotiteľnej nazálnej obturácii u 5 pracovníkov, zatiaľ čo obštrukčná ventilačná porucha v súvislosti s pracovnou expozíciou bola zistená iba u 1 pracovníka. Výsledky dotazníkov nekorelovali s nálezmi objektívnych vyšetrení pomocou prednej aktívnej rinomanometrie. Vzhľadom k nízkej senzitivite a minimálnej korelácii dotazníkov majú v diagnostike profesionálnych rinitíd prioritné miesto nazálne provokačné testy použitím funkčných vyšetrovacích metód. Problematikou profesionálnych rinitíd je nutné sa naďalej hlbšie zaoberať, pretože je pravdepodobné, že vzhľadom k oveľa vyššiemu výskytu symptómov rinitídy v porovnaní so symptómami astmy môže profesionálna rinitída predstavovať väčší medicínsky aj sociálno-ekonomický problém ako profesionálna astma.

Rhinitis of either occupational or nonoccupational etiology is included among civilization diseases. In some fields, 15% of workers suffer from professional rhinitis. Bakery workers are especially endangered by the development of occupational rhinitis. The aim of the methodology of nasal exposure tests is to verify direct relationship between the occurrence of symptoms of rhinitis and functional signs of nasal obturation in relation to working process. Authors measured the frequency of nasal symptoms using exposure tests in the working environment completed with rhinomanometric examination in bakers and compared the occurrence of symptoms of rhinitis to the occurrence of symptoms of asthma bronchiale. The study includes 41 exposure tests in bakery workers in which the rhinomanometric and spirometric examination before and after the working shift have been undertaken in the bakery. Besides objective examinations, the patient filled in the questionnaire on the occurrence of sneezing, rhinorrhea and nasal obturation during the working process. Nasal obturation was found during the examination of ventral active rhinomanometry after exposure in five workers, whereas obstructive ventilation disorder in relation to working exposure was found only in one worker. The questionnaire results did not correlate with findings of objective examinations of ventral active rhinomanometry. Taking into account the low sensitivity and minimal correlation of questionnaires, nasal provoking tests using functional examination methods have a primary role in diagnostics of occupational rhinitis. It is necessary to continue dealing with the issue of occupational rhinitis since it might present a more significant health and socioeconomic problem than occupational asthma due to the higher occrurrence of symptoms

• MeSH
• alergeny škodlivé účinky   MeSH
• bronchiální astma diagnóza   MeSH
• celoroční alergická rýma diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mouka škodlivé účinky   MeSH
• nemoci z povolání diagnóza   MeSH
• prach MeSH
• pracovní expozice prevence a kontrola   škodlivé účinky   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rinomanometrie metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• spirometrie metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH