Cíl: Cílem studie bylo zjistit dopad psoriázy na kvalitu života svých nositelů a možnosti jejího ovlivnění různými způsoby antipsoriatické terapie. Metodika: Celkem 105 nemocných s psoriázou, z toho 59 mužů a 46 žen, bylo vyšetřeno dermatologem a klinickým psychologem. Kromě základního anamnestického, klinického a laboratorního vyšetření bylo hodnoceno PASI skóre (Psoriasis Area and Severity Index) a dotazníky hodnotící kvalitu života - Index kvality života u psoriázy - (Psoriasis Disability Index), 36bodový krátký formulář průzkumu zdraví (SF-36) a Dotazník životní spokojenosti. Podle klinického obrazu onemocnění a celkového stavu pacienta byla prováděna lokální nebo systémová léčba nebo fototerapie. Hodnocení všech uvedených hodnot bylo uskutečněno za 3 a 9 měsíců od zařazení do studie. Výsledky: Ze statistického zpracování dosažených výsledků vyplynulo snížení PAŠI skóre po 3 měsících léčby a stejně tak snížení PDI jak v celkových hodnotách, tak v procentech. V dalším sledování za 9 měsíců již k výraznějšímu poklesu hodnot nedošlo. Statistický významný rozdíl byl v PDI skóre v % mezi muži a ženami při vstupním vyšetření. Nevýrazné změny byly při hodnocení SF-36 a Dotazníku životní spokojenosti. Při hodnocení kvality života u podskupin nemocných s různou hodnotou PAŠI skóre nebyly zjištěny rozdíly. V obou termínech hodnocení byly s léčbou spokojeny více než tři čtvrtiny nemocných, přičemž rozdíl mezi různými způsoby terapie nebyl statisticky významný. Závěr: Kvalita života nemocného psoriázou není v přímé závislosti na rozsahu a intenzitě kožních změn. Ovlivnění kvality života psoriázou je výraznější u žen než u mužů. Spokojenost nemocných s terapií nezávisí na způsobu léčby.

Objective: The aim of this study was to evaluate the impact of psoriasis and different modalities of antipsoriatic treatment on the patient's quality of life. Methods: In total 105 patients with psoriasis (59 men and 46 women) were examined by dermatologist and clinical psychologist. The following items were evaluated: history, physical examination, laboratory tests, PASI score and questionnaires evaluating quality of life – the Psoriasis Disability Index (PDI), the SF- 36 score (36 – Item Short Form Health Survey) and the Questionnaire of Life Satisfaction (QLS). Patients were treated by topical or systemic treatment or phototherapy according to clinical findings and general health condition. All indices mentioned above were evaluated after 3 and 9 months of survey. Results: All results were statistically evaluated. Total values and percentages of PASI score and PDI decreased after 3 months of therapy. There was no pronounced decrease of above mentioned indices after 9 months of survey. Minor differences were found in the evaluation of SF-36 and QLS. Statistically important difference of PDI score (in %) was found between men and women at the beginning of the study. No differences were found in the quality of life of patients with different PASI score. More than 75 % of patients were satisfied with the treatment both after 3 and 9 months while no statistically important differences among different therapeutic modalities were noticed. Conclusion: The quality of life in patients with psoriasis did not depend on extent and intensity of psoriatic skin changes directly and was influenced by psoriasis more in women than in men. The modality of treatment did not influence satisfaction with therapy in our patients.

1 dermatovenerologická klinika LF MU a FN U sv Anny Brno

Quality of life in patients with psoriasis vulgaris I. The impact of therapy on the quality of life

Kvalita života u pacientů s psoriasis vulgaris I. Vliv terapie na kvalitu života = Quality of life in patients with psoriasis vulgaris I. The impact of therapy on the quality of life /

Quality of life in patients with psoriasis vulgaris I. The impact of therapy on the quality of life /

Lit. 24