Teoretická část popisuje pojmy autonomie, heteronomie, závislost a nezávislost ve stáří a jejich vzájemné vztahy. Autorka se zabývá rozdělením potřeb, jejich významem a uspokojováním u osob vyššího věku. Autonomii definuje Pichaud a Thareauová (1998) jako schopnost vést život podle svých vlastních pravidel. Podle tohoto pojetí se význam slova autonomie přibližuje slovu svoboda. Být autonomní ve stáří znamená svobodně se rozhodovat o sobě a o svém způsobu života. Heteronomie je opakem autonomie. Hovoříme-li o heteronomii ve stáří, znamená to, že se senior nemůže svobodně rozhodovat o svém způsobu života a že jeho chování, jednání a rozhodování podléhá kontrole či vedení druhých lidí. Závislost a nezávislost ve stáří souvisí se soběstačností seniora. Soběstačnost je definována jako schopnost postarat se adekvátním způsobem o sebe a svoji domácnost. Soběstačnost má fyzickou, psychickou, sociální a hmotnou složku. V praktické části jsou uvedeny výsledky z dotazníkového šetření, které se týkalo uspokojování potřeb osob vyššího věku v domově důchodců, domu-penzionu a u seniorů žijících ve vlastní domácnosti. Výzkum byl realizován v období od počátku července do poloviny srpna roku 2004 v jihočeském regionu a cílem jeho výzkumu bylo zjistit, zda jsou u klientů seniorů v domově důchodců a domu-penzionu uspokojovány potřeby fyziologické, potřeba bezpečí, sociální potřeby, potřeba autonomie, potřeba seberealizace a rozvoje vlastní činnosti. Bylo rovněž zjišťováno, zda jsou senioři žijící v domácím prostředí nezávislí nebo zda potřebují pomoc druhé osoby.

The theoretical part describes concepts of the autonomy, heteronomy, dependence and independence in old age and relationships between each other. The author deals with the classification of needs, with their importance and satisfying needs of senior. The autonomy is defined by Pichaud and Thareau (1998) as a capability of conducting the live in accordance with one´s own rules. Within this concept, the meaning of the world autonomy is close to the world freedom. To be autonomous in older age means to make free decisions about one´s own style of life. The heteronomy is the concept opposite to the autonomy. If we speak about the heteronomy in old age, this means that a senior cannot make free decisions about his/her style of life and that his/her behaviour and decisions are subjected to a control or management by other people. The dependence and independence in the old age is associated with self-sufficiency of the senior. The self-sufficiency is defined as his/her ability to take adequate care of himself/herself and of his/her household. The self-sufficiency has its physical, psychical, social and material components. In the practical part, there are results of questionnaire examinations, which concern satisfying needs of seniors in an old people´s home or in a boarding house and of those living in their own households. The research was implemented from the beginning of July to the half of August 2004 in the South-Bohemian region and the target of the research was determination, whether physiological requirements, necessary safety, social means, requirements for autonomy, need of self-fulfilment and development of their own activities are satisfied in the old people´s home and in the boarding house. A question was also considered, whether seniors living in home environment are independent of or dependent on the help of the other person.

Jihočeská univerzita Zdravotně sociální fakulta katedra supervize a odborné praxe České Budějovice

Autonomy, independence and the satisfaction of needs of the elderly people

References provided by Crossref.org

Lit.: 9