Cíl studie: Zhodnotit, zda nemocní po srdeční zástavě léčení MH s nízkým srdečním indexem (CI) příznivě reagují na volumexpanzi. Posoudit, zda respirační variabilita maximální rychlosti průtoku krve aortální chlopní (?Vmaxao) a respirační variabilita integrálu rychlosti proudění krve aortální chlopní (?VTIao) predikují reaktivitu na volumexpanzi (klinicky relevantní nárůst CI o > 15 %). Typ studie: Prospektivní observační studie. Název a místo pracoviště: Územní středisko Záchranné služby, Interní klinika VFN Praha. Materiál a metoda: Vyšetřili jsme celkem deset konsekutivních pacientů po srdeční zástavě léčených MH s CI < 2,5 l . min-1. m-2. Po ekvilibrizaci tělesné teploty v rozmezí 32–34 °C byly transtorakální echokardiografií stanoveny CI, ?Vmaxao a ??VTIao. Po rychlé volumexpanzi fyziologickým roztokem v dávce 8 ml . kg-1 byla měření opakována. Výsledky: U 8 pacientů došlo k nárůstu CI (z 1,86 ± 0,36 na 2,69 ± 0,53 l . min-1 . m-2, p = 0,003, respondéři), u dvou ne (non-respondéři). U respondérů byly hodnoty ?Vmaxao (25,6 ± 4,8 vs 4,2 ± 3,4 %, p < 0,001) a ?VTIao (35,6 ± 4,3 vs 4,1 ± 0,8 %, p < 0,001) před volumexpanzí výrazně vyšší než u non-respondérů. Po volumexpanzi došlo u respondérů k jejich poklesu (?Vmaxao: na 6,9 ± 3,6 %, ?VTIao: na 7,0 ± 3,5 %, p < 0,001), u non- -respondérů se nezměnily. Absolutní hodnoty ?Vmaxao (r = 0,588, p = 0,003) a ?VTIao (r = 0,552, p = 0,003) před volumexpanzí korelovaly s nárůstem CI po volumexpanzi. Závěr: Většina nemocných po srdeční zástavě léčených MH a s nízkým CI v našem souboru příznivě reagovala na volumexpanzi. Vysoké hodnoty ?Vmaxao a ??VTIao predikovaly reaktivitu na volumexpanzi, nízké hodnoty areaktivitu na volumexpanzi.

Objective: To assess whether cardiac arrest survivors treated by MH with low cardiac index (CI) respond to volumexpansion.To assess whether respiratory variability of maximal aortic valve blood flow (?Vmaxao) and velocity time integral of aortic valve blood flow (?VTIao) predict fluid responsiveness (increase of CI of >15%). Design: Prospective observational study. Setting: Emergency Medical Service, Cardiovascular Medicine Department, University Hospital. Material and Method:We investigated 10 consecutive cardiac arrest survivors treated by MH, with CI of < 2.5 l/min/m2. CI, ?Vmaxao and ??VTIao were measured by transthoracic echocardiography after stabilization of body temperature in the range of 32–34 °C. This was followed by rapid administration of normal saline (8 ml/kg) and the second measurement. Results: Volumexpansion was followed by CI increase in 8 patients (from 1.86 ± 0.36 to 2.69 ± 0.53 l/min/m2, p = 0,003, responders) while in 2 subjects was not (non-responders). The values of ?Vmaxao (25.6 ± 4.8 vs. 4.2 ± 3.4 %, p < 0.001) and ?VTIao (35.6 ± 4.3 vs. 4.1 ± 0.8%, p < 0,001) before volumexpansion were higher in responders than in non-responders. In responders, it decreased after volumexpansion (?Vmaxao: to 6.9 ± 3.6%, ?VTIao: to 7.0 ± 3.5%, p < 0,001) while in non-responders not. The baseline values of ?Vmaxao (r = 0.588, p = 0.003) and ?VTIao (r = 0.552, p = 0.003) correlated with further increase of CI. Conclusion: Majority of MH treated cardiac arrest survivors with low CI in our set responded to volumexpansion. High values of ?Vmaxao and ??VTIao predicted fluid responsiveness, low values fluid unresponsiveness.

Záchranná služba Středočeského kraje stanoviště Beroun

Volume responsivness and its predictability in cardiac arrest survivors treated by mild hypothermia (MH)

Lit.: 28