ÚVOD: V posledních letech výskyt ruptur Achilovy šlachy stoupá. Při primárním vyšetření je chybně diagnostikováno až 20 % ruptur. Byla popsána řada možností operačního řešení tohoto poranění v případech, kde není možná běžná sutura end to end. V naši studii jsme se rozhodli sledovat pacienty ošetřené modifikovanou operační technikou Keith L. Wapnera. MATERIÁL: V období 2004–2006 bylo na pracovišti autorů ošetřeno 7 pacientů se zastaralou rupturou Achilovy šlachy modifikovaným 2 incizním operačním postupem dle Wapnera – transferem šlachy musculus flexor hallucis longus a 3 pacienti s akutním poraněním. METODA: Pacienti byli sledování 6 měsíců po operaci. Stav byl hodnocen klinicky dle AOFAS Hindfoot score. Zjišťována byla spokojenost pacientů s celkovým výsledkem operace a jejich vnímání případného pooperačního omezení flexe palce. Nebyly zaznamenány žádné vážné komplikace. Výsledky AOFAS Hindfoot score postupně vzrostly z 27,64 na 89,82 v 6 měsících od operace. S celkovým výsledkem operace bylo spokojeno 6 pacientů, 3 pacienti byli spokojeni částečně, 1 pacient byl nespokojen. DISKUZE: Operační možnosti léčby ruptur Achilovy šlachy lze rozdělit na statické (bez podpůrné funkce jiného svalu) a dynamické (svalovým transferem a s využitím jeho aktivní funkce a síly). Z použitých svalů se z několika důvodů jako nejvhodnější jeví musculus flexor hallucis longus. ZÁVĚR: Wapnerovu techniku transferu musculus flexor hallucis longus lze považovat za vhodnou alternativu pro řešení zastaralých ruptur Achilovy šlachy, případně ji využít u rozsáhlého defektu s degenerací, při akutním poranění šlachy. Modifikací lze zjednodušit závěrečnou fázi transferu a vyhnout se relativně komplikovanému vrtání kanálu přes patní kost.

INTRODUCTION: The incidence of the Achilles tendon rupture is growing. The first examining physician misses more than 20 % of such injuries. There was described many techniques of the surgical treatment in cases when standard suture “end to end” is not possible. In our study we have decided to follow up patients treated by the modified procedure according to Keith L. Wapner. MATERIAL: Since 2004 to 2006 we treated 7 patients with chronic tear of Achilles tendon and 3 patients with an acute injury by modified 2 incisions surgical procedure according to Wapner – flexor hallucis longus tendon transfer. METHODS: The patients were followed up 6 months after the surgery. Clinical examination using AOFAS Hindfoot score were performed. Subjective satisfaction with the total outcome of the surgery and the perception of eventual limitation of the toe flexion was examined. RESULTS: There was no serious complication. The AOFAS Hindfoot score outcomes grown from 27,64 to 89,82 in 6 months after the surgery. Subjectively, 6 patients are satisfied with final effect of the surgery, 3 patients are satisfied partially, 1 patient is dissatisfied. DISCUSSION: The surgical treatment of the Achilles tendon rupture can be divided in static (without supporting function of the another muscle) and dynamic (muscle transfer with active function and power). Flexor hallucis longus muscle seems to be optimal for several reasons. CONCLUSIONS: Wapner technique of flexor hallucis longus tendon transfer is sufficient alternative for treatment of neglected Achilles tendon rupture such as large defects in acute injury without risk of frequent complications. Our modifycation makes the distal fixation of the flexor hallucis longus tendon easier without drilling holes in calcaneus.

Ortopedicko traumatologické oddělení Nemocnice Znojmo

Flexor hallucis longus transfer for neglected and large Achilles tendon rupture

Lit.: 15