Někteří pacienti s ischemickou chorobou srdeční navzdory duální antiagregaci (a prokázanému prospěchu léčby kyselinou acetylsalicylovou a clopidogrelem) trpí rekurentními trombotickými kardiovaskulárními příhodami. Příčinou může být, že pacient nereaguje na antiagregační léky a jejich účinek. Tzv. fenomén rezistence na protidestičkové léky zůstává nadále nedostatečně definován; je ovlivněn řadou genetických, buněčných a klinických faktorů. Závěrem lze říci, že ačkoli vzhledem k absenci optimální testovací metody není monitorování účinnosti protidestičkové léčby v rutinní klinické praxi podporováno, dostupné údaje poukazují na nutnost monitorování a optimalizace léčby v jednotlivých klinických situacích.

Even though the efficacy of acetylsalicylic acid (ASA) and clopidogrel has been documented in patients with acute and chronic coronary artery disease (CAD), many patients develop thrombotic cardiovascular complications despite dual antiplatelet therapy due to nonresponsiveness or partial responsiveness. The phenomenon of resistance to antiplatelet therapy remains incompletely defined, influenced as it is by a variety of genetic, cellular, and clinical factors. In conclusion, although clinical guidelines still do not support routine screening for antiplatelet drug resistance (because a standard laboratory assay is still lacking), there is mounting evidence for the need to correlate the laboratory and clinical parameters of platelet activity assessment in different clinical scenarios.

Department of Internal Medicine University Hospital and Charles University Prague Medical Faculty Hradec Králové

Selhání léčby nebo rezistence vůči antiagregačním lékům?

References provided by Crossref.org

Lit.: 22