Úvod: Po testování pevnosti vazby jednotlivých adhezivních materiálů je k dispozici pouze údaj o tom, jakému zatížení jsou tyto materiály schopné odolat Pokud je nutné zjistit, na kterém místě došlo k oddělení zámku, resp. selhání vazby, lze stanovit pro jednotlivé povrchy tzv. ARl - Adhesíve Remnant Index. Jedná se o ukazatel, který pomáhá určit místo, kde došlo k porušení vrstvy adheziva. Podle výsledků potom lze stanovit, zda došlo k porušení vazby na povrchu báze zámku, na povrchu zubu nebo přímo ve vrstvě samotného adheziva. Význam stanoveníARI spočívá ve využití v oblasti výzkumu a v možnosti cíleně zvýšit pevnost vazby ortodontických adhezivních materiálů. Cíl: Stanovit ARl pro různé ortodontické adhezivní materiály na různých površích. Materiál a metodika: Testovány byly adhezivní systémy BrackFix NT, Neobond TM a Transbond TM XT ze skupiny kompozitních materiálů, GC Fuji ORTHO TM, GC Fuji ORTHC TM LC ze skupiny skloionomemích cementů I akrylátová pryskyřice Spofacryl. Testovanými povrchy byly sklovina extrahovaných premolárů, kompozitní fazety, pryskyřičné korunky a keramické plošky metalokeramických korunek. Bylo použito celkem 486 vzorků, u kterých byla měřena pevnost vazby adhezivních materiálů. Všechny povrchy, na kterých byla cestovaná pevnost vazby jednotlivých ortodontických lepidel, tedy báze zámku i povrch skloviny (resp. umělý povrch na který byl zámek lepen), byly fotograficky dokumentovány pomocí zvětšovací lupv. Poté byla přes každý obrázek proložena mřížka, která oblast báze zámku a lepeného povrchu rozdělila na 16 stejných polí ve 4 řadách a 4 sloupcích a přítomnost lepidla v jednotlivých políčkách byla zaznamenána do tabulek. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny, a bylo provedeno také statistické srovnání jednotlivých měření pomocí Kruskall-Wallis ANOVA testu. Výsledky: Na všech testovaných površích byly zjištěny statisticky významné rozdíly při hodnocení ARl mezi adhezivními systémy. Největší počet selhání vazby ve vrstvě adheziva jsme sledovali u pryskyřice Spofacryl. Kompozitní materiály zůstávaly na povrchu zubu ve větší míře než skloionomerní cementy, na bázi zámku tomu bylo naopak. Ve většině případu bylo možno pozorovat stejné chování materiálu v rámci jedné materiálové skupiny. v některých případech byla také potvrzena závislost velikosti pevnosti vazby a ARI. Závěr: Jednotlivé adhezivní systémy se od sebe liší v množství zanechaných zbytků lepidla na bázi zámku a testovaném povrchu a existuje závislost mezi velikostí pevnosti vazby a lokalizací zbytků lepidla. Výsledky je možno využít 't v oblasti výzkumu a zjištěné údaje je možno aplikovat v praxi. Práce byla podporována projektem SVC 1M0528.

Introduction: After testing individual adhesives the only one infonmation is available - the amount of load the materials can resist In case we need to determine at which place the bracket debonding occurred, or where the bond failed, we can use the so-called ARl - Adhesive Remnant Index. ARl helps to identify the place wnere the adhesive's layer got damaged. The results help to decide whether the bond was damaged at the bracket base surface, tooth surface, or In the layer of the adhesive itself. ARl thus helps to study and increase the bond strength of orthodontic adhesive materials. Aim: Determine ARl for different orthodontic adhesives on different types of surfaces. Materials and metifiods: We tested adhesive systems BrackFix NT, NeobondTM and TransbondTM XTof composlte materials, GC Fuji ORTHO TM, GC Fuji ORTHO TM LC of glass ionomer cements, and acrylic resin Spofacryl®. The surfaces tested were: enamel of extracted premolars, composite veneers, acrylic resin crowns, and ceramie veneers of metal-ceramic crowns. The strength of adhesive materials bond was measured in 486 samples. All surfaces used for the testing, i.e. bracket base as well as the enamel surface (or an artificial surface to which the bracket was attached) were photographed with the help of a magnifying glass. Then a grid (4 columns and 4 lines) was put over each photograph, and the remnants of an adhesive in individual plots were recorded in tables. The results were statistically processed, and statistical comparison of individual measurements was performed. Results: Statistically significant differences of ARl of individual adhesives were found in all the surfaces tested. The greatest number of bond failures in the adhesive layer was recorded for the Spofacryl resin. Composites remained on the tooth surface more often than glass ionomer cements (in case of the bracket base the situation was just opposite). We observed the same behavior within the same group of materials. The correlation between a bond strength and ARl was observed in some cases. Conclusion: Individual adhesive systems differ in the amount of adhesive remnants on the bracket base and the surface tested; there is the dependence between the bond strength and location of adhesive residuals. The results may be used in further research, and the data obtained are to be applied in practice. The work was supported by the project SVC 7M0825.

Ortodontické oddělení Stomatologická klinika FN U svaté Anny Brno

Adhesive Remnant Index of orthodontic adhesive material

Lit.: 11