Detail
Článek
Článek online
FT
Medvik - BMČ
  • Je něco špatně v tomto záznamu ?

Systémová absorpce adrenalinu po injekční aplikaci do nosní sliznice
[Systemic absorption of adrenalin after injection administration into nasal mucosa]

Petr Matoušek, Pavel Komínek, J. Chalupa

. 2007 ; Roč. 56 (č. 3) : s. 137-143.

Jazyk čeština, angličtina Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc08003022

Cíl studie: Cílem práce je změřit hladiny systémově absorbovaného adrenalinu po jeho injekční aplikaci u endonazálních operací. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: ORL klinika FN Ostrava, ORL oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku. Materiál a metoda: Prospektivně byl hodnocen soubor pacientů, u kterých byl při endonazálních operacích v celkové anestezii injekčně aplikován adrenalin do nosní sliznice. Po uvedení do celkové anestezie byla odebrána venózní krev ke stanovení „bazální” hladiny adrenalinu. Následně bylo injekčně aplikováno 6 ml adrenalinu v ředění 1:100 000 do nosní sliznice. V 1., 3., 5. a 10. minutě po aplikaci byly provedeny odběry venózní krve ke stanovení hladin adrenalinu metodou ELISA. Tyto hladiny byly porovnány s hladinou adrenalinu před aplikací. Byla sledována klinická odpověď na podaný adrenalin (TK, tepová frekvence). Hloubka celkové anestezie byla monitorována bispektrálním indexem. Výsledky: Bylo vyšetřeno 22 pacientů (15 mužů, 7 žen) o průměrném věku 22 let (nejstaršímu bylo 64 let, nejmladšímu 18 let). Po injekční aplikaci adrenalinu došlo ke statisticky významnému zvýšení hladin adrenalinu v 1., 3., 5. i 10. minutě (maximum 865 ng/l v 1. minutě) s následným poklesem téměř k bazálním hodnotám v 10. minutě. V 1. minutě došlo ke statisticky významnému zvýšení systolického tlaku krve proti tlaku bazálnímu. Diastolický tlak krve byl statisticky významně nižší v 5. i 10. minutě po aplikaci, k statisticky významnému poklesu tepové frekvence došlo v 10. minutě po aplikaci. Závěr: Po injekční aplikaci adrenalinu 1:100 000 do nosní sliznice bylo pozorováno zvýšení hladin adrenalinu ve venózní krvi, a to až na desetinásobek bazálních hodnot. Přestože byly pozorovány statisticky významné změny tlaku krve a tepové frekvence, z klinického hlediska byly tyto změny minimální a nevybočovaly ze standardního průběhu anestezie. Dostatečně hluboká anestezie minimalizuje reaktivitu organismu na exogenně podaný adrenalin, a tím, že minimalizuje i endogenní sekreci adrenalinu snižuje rizika možných komplikací.

Objective: The study investigated the levels of systemically absorbed adrenalin after injection administration in endonasal operations. Type of study: prospective study Setting: ORL Clinin, Faclty Hospital Ostrava, ORL Ward of the Hospital at Frydek-Mistek Material and Methods: A prospective follow-up was evaluated in a group of patients having been administered adrenalin by injection into nasal mucosa in general anesthesia. After introduction of general anesthesia venous blood was sampled for the determination of “basal” level of adrenalin. Subsequently, 6 ml of adrenalin in the 1:100 000 dilution was administered by injection into nasal mucosa. Venous blood was sampled in min 1, 3, 5 and 10 after the administration for the determination of adrenalin levels by ELISA. These levels were compared with the adrenalin level before the administration. Clinical response to the administered adrenalin (BP, HR) was detected. The depth of general anesthesia was monitored by bispectral index. Results: 22 patients (15 men, 7 women) at the average age of 22 years were examined (the oldest being 64 years and the youngest 18 years old). The infection administration of adrenalin resulted in significantly increased adrenalin levels in 1,, 3rd,5th and 10th minute (maximum 865 ng/l in the 1st minute) with a subsequent decline to almost basal values in the 10th minute. There was a significant increase in systolic pressure in the 1st minute as compared with the basal BP. The diastolic blood pressure was significantly less in min 5 and 120 after the administration and there was a significant decrease of heart rate 10 min after the administration. Conclusion: after the injection administration of adrenalin into nasal mucosa in the 1:100 000 dilution there was an increased in adrenalin levels in venous blood up to 10-fold basal levels. Inspite of the fact that there were significant changes in blood pressure and heart rate, the changes were minimal and did not fall outside standard course of anesthesia. A sufficiently deep anesthesia minimizes reactivity of the organism to exogenously administered adrenalin and in minimizing the endogenous adrenalin production decreases the risk of possible complications.

Systemic absorption of adrenalin after injection administration into nasal mucosa

Systémová absorpce adrenalinu po injekční aplikaci do nosní sliznice = Systemic absorption of adrenalin after injection administration into nasal mucosa /

Bibliografie atd.

Lit. 33

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc08003022
003      
CZ-PrNML
005      
20250422081531.0
008      
080305s2007 xr u cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $c ABA008 $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $a eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Matoušek, Petr, $d 1973- $4 aut $7 xx0068189
245    10
$a Systémová absorpce adrenalinu po injekční aplikaci do nosní sliznice = $b Systemic absorption of adrenalin after injection administration into nasal mucosa / $c Petr Matoušek, Pavel Komínek, J. Chalupa
246    11
$a Systemic absorption of adrenalin after injection administration into nasal mucosa
314    __
$a ORL klinika FN, Ostrava, CZ
504    __
$a Lit. 33
520    3_
$a Cíl studie: Cílem práce je změřit hladiny systémově absorbovaného adrenalinu po jeho injekční aplikaci u endonazálních operací. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: ORL klinika FN Ostrava, ORL oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku. Materiál a metoda: Prospektivně byl hodnocen soubor pacientů, u kterých byl při endonazálních operacích v celkové anestezii injekčně aplikován adrenalin do nosní sliznice. Po uvedení do celkové anestezie byla odebrána venózní krev ke stanovení „bazální” hladiny adrenalinu. Následně bylo injekčně aplikováno 6 ml adrenalinu v ředění 1:100 000 do nosní sliznice. V 1., 3., 5. a 10. minutě po aplikaci byly provedeny odběry venózní krve ke stanovení hladin adrenalinu metodou ELISA. Tyto hladiny byly porovnány s hladinou adrenalinu před aplikací. Byla sledována klinická odpověď na podaný adrenalin (TK, tepová frekvence). Hloubka celkové anestezie byla monitorována bispektrálním indexem. Výsledky: Bylo vyšetřeno 22 pacientů (15 mužů, 7 žen) o průměrném věku 22 let (nejstaršímu bylo 64 let, nejmladšímu 18 let). Po injekční aplikaci adrenalinu došlo ke statisticky významnému zvýšení hladin adrenalinu v 1., 3., 5. i 10. minutě (maximum 865 ng/l v 1. minutě) s následným poklesem téměř k bazálním hodnotám v 10. minutě. V 1. minutě došlo ke statisticky významnému zvýšení systolického tlaku krve proti tlaku bazálnímu. Diastolický tlak krve byl statisticky významně nižší v 5. i 10. minutě po aplikaci, k statisticky významnému poklesu tepové frekvence došlo v 10. minutě po aplikaci. Závěr: Po injekční aplikaci adrenalinu 1:100 000 do nosní sliznice bylo pozorováno zvýšení hladin adrenalinu ve venózní krvi, a to až na desetinásobek bazálních hodnot. Přestože byly pozorovány statisticky významné změny tlaku krve a tepové frekvence, z klinického hlediska byly tyto změny minimální a nevybočovaly ze standardního průběhu anestezie. Dostatečně hluboká anestezie minimalizuje reaktivitu organismu na exogenně podaný adrenalin, a tím, že minimalizuje i endogenní sekreci adrenalinu snižuje rizika možných komplikací.
520    9_
$a Objective: The study investigated the levels of systemically absorbed adrenalin after injection administration in endonasal operations. Type of study: prospective study Setting: ORL Clinin, Faclty Hospital Ostrava, ORL Ward of the Hospital at Frydek-Mistek Material and Methods: A prospective follow-up was evaluated in a group of patients having been administered adrenalin by injection into nasal mucosa in general anesthesia. After introduction of general anesthesia venous blood was sampled for the determination of “basal” level of adrenalin. Subsequently, 6 ml of adrenalin in the 1:100 000 dilution was administered by injection into nasal mucosa. Venous blood was sampled in min 1, 3, 5 and 10 after the administration for the determination of adrenalin levels by ELISA. These levels were compared with the adrenalin level before the administration. Clinical response to the administered adrenalin (BP, HR) was detected. The depth of general anesthesia was monitored by bispectral index. Results: 22 patients (15 men, 7 women) at the average age of 22 years were examined (the oldest being 64 years and the youngest 18 years old). The infection administration of adrenalin resulted in significantly increased adrenalin levels in 1,, 3rd,5th and 10th minute (maximum 865 ng/l in the 1st minute) with a subsequent decline to almost basal values in the 10th minute. There was a significant increase in systolic pressure in the 1st minute as compared with the basal BP. The diastolic blood pressure was significantly less in min 5 and 120 after the administration and there was a significant decrease of heart rate 10 min after the administration. Conclusion: after the injection administration of adrenalin into nasal mucosa in the 1:100 000 dilution there was an increased in adrenalin levels in venous blood up to 10-fold basal levels. Inspite of the fact that there were significant changes in blood pressure and heart rate, the changes were minimal and did not fall outside standard course of anesthesia. A sufficiently deep anesthesia minimizes reactivity of the organism to exogenously administered adrenalin and in minimizing the endogenous adrenalin production decreases the risk of possible complications.
650    _2
$a absorpce $x genetika $x účinky záření $7 D000042
650    _2
$a adrenalin $x analýza $x aplikace a dávkování $x terapeutické užití $7 D004837
650    _2
$a farmakologické účinky $7 D020228
650    _2
$a injekce $x metody $x využití $7 D007267
650    _2
$a nosní sliznice $x účinky léků $7 D009297
650    _2
$a prospektivní studie $7 D011446
650    _2
$a ELISA $x metody $x využití $7 D004797
650    _2
$a dospělí $7 D000328
650    _2
$a krevní tlak $x účinky záření $7 D001794
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a mužské pohlaví $7 D008297
650    _2
$a ženské pohlaví $7 D005260
700    1_
$a Komínek, Pavel, $d 1958- $4 aut $7 mzk2003194888
700    1_
$a Chalupa, J. $4 aut
700    1_
$a Garčic, A. $4 aut
773    0_
$w MED00011061 $t Otorinolaryngologie a foniatrie $g Roč. 56, č. 3 (2007), s. 137-143 $x 1210-7867
856    41
$y plný text volně přístupný $u https://www.prolekare.cz/casopisy/otorinolaryngologie-foniatrie/2007-3/systemova-absorpce-adrenalinu-po-injekcni-aplikaci-do-nosni-sliznice-1637
910    __
$a ABA008 $b A 980 $c 697 $y 0 $z 0
990    __
$a 20080308 $b ABA008
991    __
$a 20250422081533 $b ABA008
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2007 $b Roč. 56 $c č. 3 $d s. 137-143 $i 1210-7867 $m Otorinolaryngologie a foniatrie $x MED00011061
LZP    __
$b přidání abstraktu

Najít záznam

Citační ukazatele

Pouze přihlášení uživatelé

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...