Přes velký pokrok v zabezpečení nezávadnosti pitné vody a vysoký hygienický standard dochází i nadále ve vyspělých zemích k epidemickému výskytu vodou přenosných chorob. Účelem práce bylo zmapování nedávného epidemického výskytu vodou přenosných chorob v České republice. Za epidemii je v této práci považován takový výskyt onemocnění, který výrazně převyšuje obvykle očekávané hodnoty incidence tohoto onemocnění v daném místě a čase, za vodou přenosná onemocnění pak ta onemocnění, při kterých se voda uplatnila jako vehikulum nákazy od zdroje, nebo při kterých byla voda přímo zdrojem nákazy. Data o výskytu epidemií byla získána z databáze EPIDAT (národní systém povinného hlášení výskytu infekčních nemocí), z informací poskytnutých epidemiology všech krajských hygienických stanic a Národní referenční laboratoří pro legionely. V období let 1995 – 2005 bylo v ČR evidováno celkem 33 epidemií, u kterých byla jako cesta přenosu označena voda. Nejčastější příčinou byla závadná pitná voda (27 epidemií) a to především ze studní (19 epidemií), nejzávažnější důsledky však měly dvě epidemie způsobené mikrobiologicky kontaminovanou teplou vodou. K dalším zdrojům patřily minerální prameny, bazén a potok. Celkový počet hlášených onemocnění činil 1655, vykazovaný počet hospitalizovaných byl 356, bylo zaznamenáno 10 případů úmrtí (legionelóza). Nejvíce epidemií bylo evidováno v roce 1997 (sedm), stejně jako počtu případů onemocnění (841). Při porovnání dvou následných pětiletých období (1996-2000, 2001-2005) je patrný asi třetinový pokles celkového počtu epidemií a zhruba poloviční pokles celkového počtu jednotlivých onemocnění. Vzhledem k délce sledování nelze ještě s určitostí říct, zda se jedná o náhodné rozložení či skutečný trend. Téměř u dvou třetin případů bylo onemocnění charakterizováno jako akutní gastroenteritida pravděpodobně infekčního původu, dalšími nejčastějšími diagnózami byla virová hepatitida A a bacilární úplavice. Při hodnocení popisovaného souboru epidemií je nutné si uvědomit, že se jedná pouze o zjištěné a evidované epidemie a nikoliv o skutečný stav, nýbrž o jeho podhodnocení. I když nemáme žádný důvod předpokládat, že našemu poznání unikají rozsáhlé a závažné vodní epidemie, mnoho menších či méně závažných epidemií může evidenci uniknout. V budoucnosti je potřeba zlepšit způsob diagnostiky, šetření a hodnocení epidemií souvisejících s vodou, mj. zavedením systému klasifikace podle váhy důkazů, a publikovat pravidelně přehledy epidemií, včetně jejich příčin, aby bylo možné lépe předcházet selhání jiných obdobných vodních zdrojů.

Despite considerable advances in drinking water safety assurance and adherence to the public health standards, waterborne diaseases outbreaks have still been observed even in industrialized countries. The study objective was to map such outbreaks in the Czech Republic in 1995-2005. In this study, an outbreak is the occurrence of more cases of disease than normally expected within a specific place over a given period of time and a waterborne disease is a disease where water is the vehicle or source of infection. The data on waterborne outbreaks was obtained from the EPIDAT database (national infectious diseases reporting system) information provided by epidemiologists of all regional public health authorities and the National Reference Laboratory for Legionella. In 1995 - 2005, 33 outbreaks with water indicated as the route of transmission were recorded in the Czech Republic. The leading cause was unsafe drinking water (27 outbreaks), mainly from wells (19 outbreaks); nevertheless, the most serious consequences were observed in two outbreaks caused by microbiologically contaminated hot water. Other sources of waterborne infection were mineral water springs, a swimming pool and a brook. The total of reported cases of waterborne diseases was 1655, 356 hospitalisations and ten deaths due to legionellosis were recorded. The highest number of outbreaks (7) as well as the highest number of cases (841) were reported in 1997. Comparison of two five-year periods, i.e. 1996-2000 and 2001-2005, showed a nearly one third decrease in the total of outbreaks and a half reduction in the total of cases in the latter. In view of the limited length of monitoring, it is not possible to say with certainty whether it is a random distribution or an actual trend. Almost two thirds of cases were diagnosed as acute gastroenteritis of probable infectious origin and other frequent waterborne diseases were viral hepatitis A and bacillary dysentery. When analyzing the described outbreaks, it should be taken into account that only the diagnosed and reported outbreak cases are covered, while the actual number of cases is likely to be underreported. Although no evidence is available that any vast and serious waterborne diseases outbreaks escaped reporting, some small and less serious outbreaks may have occurred unnoticed. In the future, the diagnosis, investigation and evaluation of waterborne diseases outbreaks should be improved, among others by implementing an evidence-based classification system and issuing regular surveys of outbreaks and their causes which would be helpful in preventing failures in other similar water sources.

Centrum odborných činností v OPVZ Odbor hygieny životního prostředí Státní zdravotní ústav Praha

Waterborne diseases outbreaks in the Czech Republic, 1995-2005

Lit.: 19