Cíl: Studie byla orientována na ověření použitelnosti morfotypizace při vnitrodruhovém rozlišování klinických izolátů kvasinky Candida albicans. U lokalit s větším počtem testovaných kultur byla porovnána také struktura a poměrné zastoupení morfotypů a zhodnocen jejich výskyt z hlediska věku a pohlaví pacientů. Materiál a metody: Typizováno bylo 97 náhodně vybraných klinických izolátů C. albicans od 93 pacientů. Pomocí vatového tampónu byly 24hodinové kultury inokulovány ve formě pruhů na agar se sladinovým extraktem. Morfologie jejich okrajů a povrchů byla hodnocena po 10 dnech inkubace při 30 °C. Výsledky: Celkem bylo zjištěno 30 morfotypů z nichž nejpočetnější měl kódový profil 7240 (n = 13,13,4 %), následovaly 5240 (n = 11) a 7340 (n = 9). Rozlišovací schopnost, vyjádřená Simpsonovým indexem diverzity, dosáhla hodnoty 0,95. Při testování reprodukovatelnosti výsledků bylo dosaženo naprosté shody u 54,6 % izolátů, dalších 36,1 % se hšilo v jednom znaku. Část studovaného souboru (n = 35) byla současně biotypizována naší modifikací metody podle Oddse. Na základě morfologických kritérií bylo definováno 14 fenotypů, biotypizací 8. Porovnáním vzhledu kultur získaných z orofaryngu, pochvy a moči byl zaznamenán statisticky signifikantní rozdíl v osídlení zkoumaných lokalit, stejně jako při hodnocení výskytu morfotypů u mužů a žen. Závěr: Bylo prokázáno, že hlavními přednostmi morfotypizace izolátů C. albicans je velmi dobrá rozlišovací schopnost, jednoduchost provedení a ekonomická dostupnost. Nevýhodou, v porovnání s genetickými přístupy, je nižší reprodukovatelnost výsledků. Proto je v epidemiologických studiích doporučována především pro předběžnou orientační typizaci izolátů. Uvedený způsob hodnocení morfologické diverzity kmenů je však možno využít i při zkoumání jejich schopnosti adaptace na rozdílné podmínky prostředí v rámci studia virulence, „switching" fenoménu nebo působení antimykotik.

Background: Morphotyping is a phenotypic method for strain differentiation of yeast cultures based on the comparison of appearance of their surfaces and fringes. For its simplicity and cost-effectiveness, it is recommended as an alternative tool to genotyping of Candida albicans. Our study aimed at verifying its usefulness for typing a group of C. aibicans clinical isolates with emphasis on discrimination power. Prevalence of specific morphotypes in body locations with more tested isolates and according to age groups and gender of patients was also evaluated. Material and methods: The tested group comprised 97 C. albicans isolates from 93 patients. With a cotton swab, 24-hour cultures were streaked onto malt extract agar. The surface and fringe morphology was assessed after 10-day incubation at 30 °C. Results: A total of 30 morphotypes were detected. The most frequent one had a code profile 7240 (n = 13, 13.4 %), followed by 5240 (n = 11) and 7340 (n = 9). The discrimination power calculated by Simpson's index of diversity reached 0.95. Results of reproducibility testing were identical in 54.6 % of isolates, another 36.1 % of isolates differed in one character. Some isolates (n = 35) were biotyped by our modification of Odds method. Using morphological criteria, 14 different phenotypes were defined, as opposed to 8 found by biotyping. Statistically significant differences were found when comparing morphotypes from the oropharynx, vagina and urine; the same was true for male and female morphotypes. Conclusion: Our results clearly documented very good discrimination power of morphotyping for C. alibicans isolates. This advantage as well as easiness to perform and low costs but markedly lower reproducibility in comparison with molecular genetic techniques makes it an optimal typing method for first-line use. Evaluation of morphological diversity of strains by this method can be further utilized in the studies of virulence, switching phenomenon or antifungal resistance.

Ústav mikrobiologie LF UP a FN Olomouc

Strain differentiation of Candida albicans by morphotyping

Lit.: 24