CÍL: Článek je přehledem diagnostiky a terapie zlomenin distálního radia založené na zkušenostech s léčbou tohoto poranění na Klinice úrazové chirurgie LF MU a FN Brno. METODIKA: Diagnostika poranění se opírá o RTG či CT nález. Zlomeniny klasifikujeme dle AO dělení. Léčba je dle typu zlomeniny konzervativní nebo operační. Metodou volby operační léčby je osteosyntéza úhlově stabilními dlahami – LCP. VÝSLEDKY: V období 1/2004–12/2008 jsme ošetřili celkem 1260 zlomenin distálního radia. Konzervativně 932 zlomenin (74 %), operačně 328 (26 %). Dlahovou technikou jsme ošetřili celkem 233 zlomenin (71 %). Instrumentárium LCP 3,5 u 110 zlomenin (47 %) a LCP 2,4 ve 123 případech (53 %). LCP implantáty jsme aplikovali volárně ve 124 případech (53 %) a dorzálně ve 109 případech (47 %). Implantát Targon DR jsme použili u 5 zlomenin (1,5 %). DISKUZE: Zlomeniny distálního radia představují komplexní poranění. Prognóza závisí mimo jiné na výskytu a závažnosti přidružených poranění. Jedná se zejména o symptomy z útlaku ner-vus medianus, poškození distálního radioulnárního kloubu (DRUK), poranění karpálních vazů. Komplikace u zlomenin distálního radia pozorujeme dle literárních údajů u 20-30 % pacientů. Jsou to zejména – redislokace, Sudeckova algoneurodystrofie, léze cév, šlach či nervové poškození, možný výskyt infekčních komplikací, omezení funkce poraněné oblasti a poúrazová artróza radioulnární či radiokarpální. ZÁVĚR: Léčení zlomenin distálního radia je rutinní záležitostí každodenní praxe úrazového chirurga či traumatologa. Nesprávná léčba může mít pro pacienta vážné následky. Pozornost je třeba věnovat i přidruženým poraněním a možným komplikacím.

AIM: The article concentrates on diagnostics and therapy of distal radius fractures. It is based on doctors´experience gained during their work at the Department of Trauma Surgery, University Hospital and Faculty of Medicine, Brno. METHODOLOGY: The diagnostics of injury is based on X-ray and CT examination. Fractures are classified after the AO classification. Treatment according to the type of fracture is either conservative or operative. The operative treatment is performed as osteosynthesis with the LCP implants. RESULTS: From January 2004 to December 2008 1260 distal radius fractures were treated. 932 fractures were treatedin the conservative way (74 %), 328 fractures in the operative way (26 %). 233 fractures were treated with the use of splints (71 %). LCP implants 3,5mm in 110 fractures (47 %) a LCP 2,4mm in 123 fractures (53 %). LCP implants were from volar approach in 124 cases (53 %) and from dorsal approach in 109 cases (47 %) implanted. The implant Targon DR was used in 5 cases (1,5 %). DISCUSSION: The distal radius fracture is a complex injury. The prognosis depends on the occurence and the gravity of attached injuries, as symptoms which resulted from the oppression of nervus medianus, distal radioulnar joint damage (DRUK), injury of carpal ligaments. According to literary facts, 20-30 % patients suffer from complication occuring at distal radius fractures. It is mainly redislocation, Sudeck algoneurody-strophy, vessels, tendons or nerve damage, the possible occurence of infectious complication, the functional restriction in the injured area and posttraumatis arthrosis of distal radioulnar or radiocarpal joint. CONCLUSION: The treatment of distal radius fractures is a routine procedure for trauma surgeons, occuring almost every day. Incorrect treatment may have serious effects on the patients´ health. It is necessary to pay attention to attached injuries and to possible complications.

Klinika úrazové chirurgie LF MU a FN Brno

Fractures of the distal radius

Lit.: 15