Předkládaná práce uvádí rozbor literatury týkající se tuhosti a napětí kosterního svalu, spasticity, mechanoreceptorů v pohybovém aparátu, nervových reflexů spojených s řízením svalového napětí a topografické a směrové specifity mezi kůží a intenzitou napínacího a H-reflexu kosterních svalů. Cílem rešerše je získat vědecké podklady pro vyvození hypotéz pro dizertační práci, jejímž tématem je vliv stimulace kožních receptorů na svalové napětí ve vybraných svalech u zdravých jedinců a u pacientů se syndromem centrálního motoneuronu. Rozbor literatury ukázal, že napětí svalu má pasivní (EMG němou) a aktivní (EMG aktivní) složku. Pasivní složka je daná viskoelastickými vlastnostmi tkání ve svalu, tedy svalových vláken a vmezeřeného vaziva. Výzkumy dokazují, že vazivo obsahuje také kontraktilní buňky a že tedy dokáže aktivně kontrahovat. Aktivní složka je dána nervovými reflexy, které jsou vyvolány protažením svalu, a to napínacím reflexem segmentovým a reflexem transkortikálním. Tyto reflexy se uplatňují při zvýšené potřebě stabilizace kloubu. Spasticitu lze definovat jako poruchu senzomotorického systému charakterizovanou zvýšením svalového tonu v závislosti na rychlosti protažení. Spasticita je jednou ze složek syndromu centrálního motoneuronu společně s oslabením flexorových reflexů, svalovou slabostí a ztrátou zručnosti. Významnou roli přitom hrají změny v aktivaci napínacího reflexu v důsledku hyperexcitability alfa motoneuronů a snížení inhibice sestupnými motorickými drahami. Studie proprioreceptorů lze rozdělit na morfologické a na elektrofyziologické. Funkčně významné je hodnocení, podle kterého se v kloubu, ve svalu i v kůži rozlišují receptory s pomalou adaptací (statické), které registrují polohu kloubu, a receptory s rychlou adaptací (dynamické), registrující pohyb kloubu. Výsledky této studie nás opravňují k formulaci základních hypotéz pro naši práci: 1) můžeme očekávat, že dráždění kožních receptorů vyvolá statisticky významné změny v napětí ve vybraných svalech a 2) můžeme očekávat specifitu mezi směrem tahu kůže a facilitací či inhibicí svalového napětí. Rozbor literatury také významně přispěl k tvorbě homogenního experimentálního souboru zejména díky závěrům, ze kterých vyplývá, že do jedné skupiny nelze zařazovat současně pacienty s CMP a s transverzální lézí míšní, protože se z hlediska neurofyziologického nejedná o identické patologické stavy. Významné je rovněž zjištění, že zvýšení pasivní svalové tuhosti vazivovými kontrakturami či fibrózou svalu negativně ovlivňuje reflexní působení na kosterní svaly.

The work presented here offers an analysis of the literature dealing with the rigidity and tone of skeletal muscles, spasticity and mechanoreceptors in the locomotor apparatus, nerve reflexes associated with the muscle tone control and topographic and directional specificity between the skin and intensity of the stretching reflex and H-reflex of skeletal muscles. The purpose of the search for the literature is to provide a scientific basis for a derivation of hypotheses for dissertation theses, the scope of which is the effect of the skin receptor stimulation on the muscle tone in selected muscles in healthy individuals and in patients with central motoneuron syndrome. The analysis of the literature demonstrated that the muscle tone has its passive (EMG silent) and active (EMG active) components. The passive component is given by viscoelastic characteristics of muscle tissues, i.e. of muscle fibres and interstitial connective tissue. The research indicates that the connective tissue also contains contractile cells, thus being also capable of active contractions. The active component is given by nervous reflexes, which are induced by a muscle extension: by the stretching segmental reflex and transcortical reflex. These reflexes are active in enhanced requirements for the joint stabilization. The spasticity can be defined as a disorder of the sensomotor system characterized by an increase in the muscle tone depending on the rate of the extension. The spasticity is one of components of central motoneuron syndrome together with an attenuation of flexor reflexes, muscle weakness and loss of the skill. An important role in this process belongs to changes in the activation of the stretching reflex due to the hyperexcitability of alpha motoneurons and reduction in the inhibition by descendent motor ways. Studies of proprioreceptors can be divided into morphological and electrophysiological ones. In terms of the function, the evaluation is of importance, according to which it is possible to differentiate one from another receptors with slow adaptation (static) detecting the joint situation and receptors with a rapid adaptation (dynamic) detecting the joint movement. The results of this study justify the following formulation of principal hypotheses for our work: 1) we can expect that irritation of skin receptors induces statistically significant changes in the tension of selected muscles and 2) we can expect the specificity between directions of the skin tension and facilitation or inhibition of the muscle tone. The analysis of the literature also significantly contributed to the formation of a homogeneous experimental group, particularly due to conclusions indicating that one group cannot simultaneously include patients with CMP and transversal medullar lesion since in terms of neurophysiology, these are no identical pathological conditions. A finding is also of importance that an increase in the passive muscle rigidity by connective tissue contractures or muscle fibrosis negatively affects the reflex action on skeletal muscles.

ČVUT Kladno Fakulta biomedicínského inženýrství

Reflex affecting of muscle tone by proprioreceptive input – theoretical starting points

Citace poskytuje Crossref.org

Lit.: 34