BACKGROUND: Spasticity is a common feature in patients with disruptions in corticospinal pathways. However, the term is used ambiguously. Here, spasticity is defined as enhanced velocity-dependent stretch reflexes and placed within the context of deforming spastic paresis encompassing other forms of muscle overactivity. OBJECTIVE: This scoping review aims at evaluating the clinimetric quality of clinical outcome assessments (COAs) for spasticity across different pathologies and to make recommendations for their use. METHODS: A literature search was conducted to identify COAs used to assess spasticity. An international expert panel evaluated the measurement properties in the included COAs. Recommendations were based on the MDS-COA program methodology based on three criteria: if the COA was (1) applied to patients with spastic paresis, (2) used by others beyond the developers, and (3) determined to be reliable, valid, and sensitive to change in patients with spasticity. RESULTS: We identified 72 COAs of which 17 clinician-reported outcomes (ClinROs) and 6 patient-reported outcomes (PROs) were reviewed. The Tardieu Scale was the only ClinRO recommended for assessing spasticity. One ClinRO-Composite Spasticity Index-and two PROs-Spasticity 0-10 Numeric Rating Scale and 88-Item Multiple Sclerosis Spasticity Scale-were recommended with caveats. The Ashworth-derived COAs were excluded after evaluation due to their focus on muscle tone rather than spasticity, as defined in this review. CONCLUSIONS: The Tardieu Scale is recommended for assessing spasticity, and two PROs are recommended with caveats. Consistent terminology about the various types of muscle overactivity is necessary to facilitate their assessment and treatment. © 2024 The Author(s). Movement Disorders published by Wiley Periodicals LLC on behalf of International Parkinson and Movement Disorder Society.

• MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče * normy   MeSH
• lidé MeSH
• svalová spasticita * patofyziologie   diagnóza   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Online atlas, který se zaměřuje na myosonologii při aplikaci botulotoxinu do svalů při léčbě spastické parézy a dystonie. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• botulotoxiny MeSH
• dystonie MeSH
• injekce intramuskulární MeSH
• paréza MeSH
• svalová spasticita MeSH
• ultrasonografie MeSH
• Publikační typ
• atlasy MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• radiologie, nukleární medicína a zobrazovací metody
• neurologie
• ortopedie
• NLK Publikační typ
• software

• MeSH
• bolest farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• roztroušená skleróza * terapie   MeSH
• sexuální dysfunkce fyziologická farmakoterapie   MeSH
• svalová spasticita farmakoterapie   MeSH
• únava farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

STUDY DESIGN: A psychometric study. OBJECTIVES: To introduce a novel simple tool designed to evaluate the intensity of the phasic (dynamic) component of spastic motor behavior in spinal cord injury (SCI) people and to assess its reliability and validity. SETTING: The study was developed in the Spinal Cord Unit at University Hospital Motol and Paraple Centre in Prague, Czech Republic. METHODS: The Muscle Excitability Scale (MES) is designed to rate muscle motor response to exteroceptive and proprioceptive stimuli. The impairment rating ranges from zero muscle/muscle group spasm or clonus to generalized spastic response. The selected 0 to 4 scale allows for comparing the MES results with those of the Modified Ashworth Scale (MAS). After long-term use and repeated revisions, a psychometric analysis was conducted. According to the algorithm, two physiotherapists examined 50 individuals in the chronic stage after SCI. RESULTS: The inter-rater reliability of MES for both legs showed κ = 0.52. The intra-rater reliability of MES for both legs showed κ = 0.50. The inter-rater reliability of simultaneously assessed MAS for both legs was higher, with κ = 0.69. The intra-rater reliability of MAS for both legs showed κ = 0.72. Spearman's rank correlation coefficient between MES and spasm frequency of Penn Spasm Frequency Scale (PSFS) was low, while the correlation coefficient between MES and the severity part of PSFS was moderate. CONCLUSIONS: The MES is a complementary tool for assessing the dynamic component of spastic motor behavior in SCI people. It allows a more comprehensive clinical characterization of spastic reflexes when used along with the MAS.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kosterní svaly patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• poranění míchy * patofyziologie   diagnóza   komplikace   MeSH
• psychometrie * MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• svalová spasticita * patofyziologie   diagnóza   etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři MeSH
• svalová spasticita etiologie   MeSH
• tetanový toxoid terapeutické užití   MeSH
• tetanus * prevence a kontrola   terapie   MeSH
• trismus etiologie   MeSH
• vakcinace metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• Geografické názvy
• Arménie MeSH
• Česká republika MeSH
• Indonésie MeSH
• Kanada MeSH
• Kostarika MeSH
• Maroko MeSH
• Peru MeSH
• Turecko MeSH
• Uganda MeSH

• MeSH
• botulotoxiny typu A terapeutické užití   MeSH
• dystonie farmakoterapie   MeSH
• elektrostimulační terapie metody   MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• lidé MeSH
• poranění míchy terapie   MeSH
• svalová spasticita * terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• adherence k farmakoterapii * MeSH
• botulotoxiny typu A terapeutické užití   MeSH
• cévní mozková příhoda * patologie   MeSH
• dostupnost zdravotnických služeb MeSH
• lidé MeSH
• statistika jako téma MeSH
• svalová spasticita farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• rozhovory MeSH

Centrální poiktový bolestivý syndrom (Central Post­‐Stroke Pain, CPSP) je definován jako bolestivý stav po proběhlé centrální mozkové příhodě s prokázanou lézí v centrálním nervovém systému (CNS). Klinické příznaky se objevují již 1-3 měsíce po proběhlém iktu, ale u většiny postižených pacientů je to doba až 6 měsíců. Mezi hlavní klinické projevy patří bolest hlavy tenzního charakteru, bolest spojená se svalovou spasticitou a syndrom bolestivého ramene s možným rozvojem komplexního regionálního bolestivého syndromu (KRBS). Léčba kombinuje užívání analgetik (amitriptylin, karbamazepin, gabapentinoidy), fyzioterapii a psychoterapeutické postupy.

Central Post-Stroke Pain (CPSP) is defined as a painful condition after a central stroke with a proven lesion in the central nervous system (CNS). Clinical signs appear as early as 1-3 months after the stroke, but in most affected patients it is up to 6 months. Major clinical manifestations include tension headache, pain associated with muscle spasticity and pain shoulder syndrome with possible development of complex regional pain syndrome (CRPS). The treatment combines the use of analgesics (amitriptyline, carbamazepine, gabapentinoids), physiotherapy and psychotherapeutic procedures.

• Klíčová slova
• centrální poiktový syndrom,
• MeSH
• analgetika farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnóza   komplikace   MeSH
• elektrostimulační terapie klasifikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• komplexní regionální syndromy bolesti * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• svalová spasticita diagnóza   etiologie   MeSH
• tenzní bolesti hlavy diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

PURPOSE: This pooled analysis of data from three Phase 3 studies investigated the effects of incobotulinumtoxinA on spasticity-related pain (SRP) in children/adolescents with uni-/bilateral cerebral palsy (CP). METHODS: Children/adolescents (ambulant and non-ambulant) were evaluated for SRP on increasingly difficult activities/tasks 4 weeks after each of four incobotulinumtoxinA injection cycles (ICs) using the Questionnaire on Pain caused by Spasticity (QPS; six modules specific to lower limb [LL] or upper limb [UL] spasticity and respondent type [child/adolescent, interviewer, or parent/caregiver]). IncobotulinumtoxinA doses were personalized, with all doses pooled for analysis. RESULTS: QPS key item responses were available from 331 and 155 children/adolescents with LL- and UL-spasticity, respectively, and 841/444 (LL/UL) of their parents/caregivers. IncobotulinumtoxinA efficacy was evident with the first IC. Efficacy was sustained and became more robust with further subsequent ICs. By Week 4 of the last (i.e. fourth) IC, 33.8-53.3% of children/adolescents reported complete SRP relief from their baseline pain for respective QPS items. Children/adolescents reported reductions in mean LL SRP intensity at levels that surpassed clinically meaningful thresholds. Similarly, parents/caregivers observed complete SRP relief and less frequent SRP with incobotulinumtoxinA. Similar results were found for UL SRP. CONCLUSION: These findings indicate that incobotulinumtoxinA could bring considerable benefit to children/adolescents with spasticity by reducing SRP, even during strenuous activities.

• MeSH
• bolest farmakoterapie   etiologie   MeSH
• botulotoxiny typu A * terapeutické užití   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mozková obrna * komplikace   farmakoterapie   MeSH
• nervosvalové látky * terapeutické užití   MeSH
• svalová spasticita farmakoterapie   etiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Spasticita je závažným klinickým projevem poškození centrálního motoneuronu, k němuž dochází při ischemii, hemoragii, traumatu, zánětu, nádoru či v rámci neurodegenerativních onemocnění. Rozlišují se dva typy spasticity - cerebrální a spinální. U cerebrálních lézí dochází ke ztrátě vlivu mozkové kůry na kmenové inhibiční struktury, zatímco u spinálních lézí je přítomna spastická dystonie a převažuje postižení flexorů. Pro posouzení typu a stupně spasticity je důležité u každého nemocného provést pečlivé klinické vyšetření. K tomu slouží řada škál a dotazníkových metod. Nejčastěji se používá Ashworthova stupnice svalového hypertonu a její modifikace. Cílem léčby spasticity je zlepšit funkci spastických končetin, zvýšit soběstačnost pacienta, snížit výskyt komplikací, zmírnit doprovodné bolesti, zlepšit kvalitu života. Léčba spasticity zahrnuje rehabilitaci a farmakologickou léčbu, případně ji lze řešit chirurgicky. Jednotlivé léčebné postupy je možno zvolit podle stupně a intenzity spasticity, ale záleží i na aktivitách a cílech konkrétního nemocného. Obvykle se začíná kombinací rehabilitace a farmakologické léčby. Z léčiv se nejčastěji používá baklofen a tizanidin, případně kanabinoidy. Lokalizovanou spasticitu lze ovlivnit aplikací botulotoxinu do spastických svalových skupin. U těžké difuzní spasticity má velmi dobrý efekt intratékální podání baklofenu pumpovými systémy. V indikovaných případech lze přistoupit k chirurgickému řešení (myelotomie, DREZotomie). Léčba spasticity je dlouhodobá a vyžaduje multidisciplinární přístup.

Spasticity is one of the serious clinical manifestations of damage to the central motoneuron, which occurs during ischemia, hemorrhage, trauma, inflammation, tumor or as part of neurodegenerative disorders. There are two types of spasticity - cerebral and spinal. In cerebral lesions, there is a loss of the influence of the cerebral cortex on trunk inhibitory structures, while in spinal lesions, spastic dystonia of a severe degree is present and flexor involvement predominates. A careful clinical examination of each patient is important to assess the type and degree of spasticity. A number of scales and questionnaire methods are used for this. Ashworth scale of muscle hypertonia and its modifications are most often used. The goal of spasticity treatment is to improve the function of spastic limbs, enable better independence, reduction of complications, decrease of accompanying pain, and improvement quality of life. The treatment of spasticity consists of rehabilitation, pharmacological or can be solved surgically. Individual treatment procedures are chosen according to the degree and intensity of spasticity, but it also depends on the activities and goals of the specific patient. Treatment of spasticity in most cases begins with a combination of rehabilitation and pharmacological treatment. The most often used drugs are baclofen and tizanidine, or cannabinoids. Focal spasticity can be treated by administration of botulinum toxin into spastic muscle groups. In severe diffuse spasticity, the intrathecal administration of baclofen by continuous pump systems has a very good effect. In some cases, a surgical approach to spasticity treatment (myelotomy, DREZotomy) can also be chosen. The treatment of spasticity is a long-term process and requires multidisciplinary approach.

• MeSH
• antikonvulziva aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• baklofen aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• botulotoxiny aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• centrálně působící myorelaxancia MeSH
• lidé MeSH
• mozková obrna * diagnóza   rehabilitace   terapie   MeSH
• svalová spasticita * diagnóza   rehabilitace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH