Cíl studie: Zhodnocení krátkodobých i dlouhodobých výsledků chirurgické léčby infekční endokarditidy (IE) u pacientů operovaných na našem pracovišti. Metodika: V letech 1994–2007 bylo ve Fakultní nemocnici Motol operováno 63 pacientů s diagnózou infekční endokarditidy. Infekční endokarditida nativní chlopně byla přítomna u 54 pacientů (85,7 %), protézová infekční endokarditida u devíti (14,3 %). Anamnézu intravenózního (i.v.) abúzu drog mělo 16 pacientů (25,4 %). Byla provedena retrospektivní analýza tohoto souboru s cílem zjistit dlouhodobé přežití a počet reoperací a reinfekcí. Při ambulantním sledování přeživších pacientů byl hodnocen jejich klinický stav a echokardiografi cky funkce operované chlopně. Střední délka sledování byla 49,6 ± 46 měsíců. Výsledky: Celková hospitalizační mortalita byla 20,6 % (13/63), přičemž v letech 1994–2001 to bylo 29,2 % (7/24) a v letech 2002–2007 15,4 % (6/39). Významně vyšší mortalita byla u pacientů s perianulárním abscesem (6/14; 42,9 %; p = 0,02), naopak signifi kantně nižší úmrtnost měli i.v. narkomani (1/16; 6,3 %; p = 0,04). Vysoká hospitalizační mortalita byla i u pacientů s protézovou infekční endokarditidou (3/9; 33,3 %). Úmrtnost nebyla významně ovlivněna ani lokalizací infekční endokarditidy, ani typem provedeného chirurgického výkonu. Přežití po deseti letech bylo 65,1 % (41/63). Reoperace byla nutná celkem u sedmi pacientů (11,1 %), z toho u dvou (3,2 %) pro reinfekci a u pěti (7,9 %) pro významnou vadu na operované chlopni. Narkomani byli reoperováni častěji (3/16; 18,8 %). Recidiva infekční endokarditidy se objevila u čtyř pacientů (6,3 %). Významně častější byla v podskupině i.v. narkomanů (3/16; 18,8 %; p = 0,017). Většina reoperací (6/7) a všechny reinfekce se vyskytly do dvou let od operace. V rámci sledování byla zjištěna významná dysfunkce operované chlopně u tří pacientů (9,4 %), průměrná NYHA byla 1,7 ± 0,6. Závěr: Výsledky chirurgické léčby infekční endokarditidy u našich pacientů potvrdily, že jde o onemocnění s vysokou, zejména hospitalizační úmrtností, přičemž nejvyšší mortalita byla u pacientů s perianulárním abscesem a protézovou endokarditidou. Riziko komplikací ve smyslu reinfekce a reoperace je nejvyšší v prvních dvou letech po operaci, a to hlavně u i.v. narkomanů. Sledování prokázalo dobrý klinický stav pacientů, velmi dobrou funkci operovaných chlopní a uspokojivou dlouhodobou prognózu.

Aim of the study: To evaluate short-term and long-term results of surgical treatment of infective endocarditis (IE) in patients operated on in our department. Methods: From 1994 to 2007, 63 patients with the diagnosis of infective endocarditis underwent operation in Motol University Hospital. Native valve endocarditis was present in 54 cases (85.7%) and prosthetic endocarditis in 9 (14.3%). Sixteen patients (25.4%) had a history of intravenous (i.v.) drug abuse. We conducted a retrospective analysis of this cohort to assess their long-term survival and reoperation and reinfection rates. At follow-up, the clinical status of patients and function of the operated valves were evaluated. Mean follow-up period was 49.6 ± 46 months. Results: Overall in hospital mortality was 20.6% (13/63). In the period of 1994–2001, mortality was 29.2% (7/24) whereas, in 2002–2007, it was 15.4% (6/39). Signifi cantly higher mortality was found in patients with periannular abscess (6/14; 42.9%; p = 0.02). On the contrary, i.v. drug users (1/16; 6.3%; p = 0.04) had signifi cantly lower mortality rates. A high mortality rate was also seen in patients with prosthetic valve endocarditis (3/9; 33.3%). Mortality was aff ected neither by location of IE nor the type of surgical procedure performed. Ten year survival was 65.1% (41/63). Reoperation was necessary in 7 patients (11.1%), in 2 (3.2%) due to reinfection and, in 5 (7.9%) due to valve dysfunction. I.v. drug addicts were reoperated more often (3/16; 18.8%). Infective endocarditis recurred in 4 patients (6.3%). A signifi cantly higher incidence was seen in the i.v. drug user group (3/16; 18.8%; p = 0.017). Most of the reoperations (6/7) and all reinfections occurred within two years of operation. At follow-up, signifi cant valve dysfunction was observed in 3 patients (9.4%), average NYHA class was 1,7 ± 0,6. Conclusion: Our results of surgical treatment of IE confi rm that in-hospital mortality remains high, especially in patients with periannular abscess and prosthetic valve endocarditis. Risk of complications in terms of reinfection and reoperation is highest in the fi rst two postoperative years, mainly in i.v. drug users. Follow-up showed a good clinical status of patients, very good function of the operated valves and satisfactory long-term prognosis.

Kardiochirurgická klinika pro dospělé Kardiovaskulární centrum Fakultní nemocnice Motol a 2 lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Results of surgical treatment of infective endocarditis

Citace poskytuje Crossref.org

Lit.: 27