Práce podává ucelený, komplexní pohled na problematiku děložní myomatózy ve vztahu ke sterilitě a infertilitě žen. Děložní myom (leiomyom) je nejčastější benigní nádor těla děložního, který postihuje 30-50 % žen ve věku mezi 30-50 lety [1]. Stoupající frekvence výskytu děložních leiomyomů mezi ženami plánujícími koncepci činí problematiku myomů a reprodukčních poruch vysoce aktuálním tématem. Po pečlivém zhodnocení klinického obrazu a podrobné diagnostice počtu, lokalizace a typů myomů následuje otázka, zda je děložní myomatóza u konkrétní pacientky příčinným faktorem sterility nebo infertility, v jakém rozsahu a jaké jsou naše terapeutické možnosti. Na základě výsledků dosavadních celosvětových studií se za příčinný faktor sterility považuje myom přesahující 5 cm a/nebo jeho lokalizace v blízkosti cervixu či tubárního ústí [11]. Dopad na fertilitu je dán zejména intimním vztahem děložního myomu k dutině děložní. Statisticky významný vliv na počet klinických těhotenství a porodů živých plodů byl jasně prokázán pouze v souvislosti se submukózní a intramurální myomatózou [12]. Tradičně udávaný příčinný vztah myomů k potrácení je některými novými studiemi zpochybňován, zejména pokud se jedná o myom solitární. Spíše než velikost a lokalizace leiomyomu je pro další osud těhotenství důležité místo nidace plodového vejce ve vztahu k myomu [7]. Mnohé studie publikované v několika posledních letech potvrzují i signifikantně horší výsledky v cyklech asistované reprodukce (implantation rate, pregnancy rate, delivery rate) a výraznou redukci úspěšnosti cyklů IVF u žen s leiomyomem oproti kontrolním skupinám (nejčastěji v porovnání s ženami s tubárním faktorem sterility), a to i v případě myomů intramurálních, nedeformujících děložní dutinu [4-6]. Dominantní léčebnou metodou intramurálních a subserozních myomů je laparoskopická nebo laparotomická myomectomie. Její provedení je doporučováno u neplodných žen s diagnostikovaným leiomyomem nad 4 cm. U žen s multifaktoriální příčinou neplodnosti je myomektomie vhodná u myomů velmi objemných (nad 7 cm) a myomů symptomatických (menometroragie) [7]. Řešení submukózních myomů představuje hysteroskopická myomektomie, která se doporučuje provést u myomů přesahujících 3 cm a deformujících dutinu děložní. Dle literárních údajů vede tato metoda k signifikantnímu nárůstu donošených gravidit (live birth rate) [34]. Diskutován je vztah provedené myomectomie k výsledkům asistované reprodukce. Mnohé světové studie prokazují prospěšnost myomektomie před zahájením cyklu in vitro fertilizace [4,6,17,31,35]. Vzhledem k složitosti vztahu děložní myomatózy k ženské reprodukci si každý konkrétní případ vyžaduje individuálního posouzení, pečlivé zhodnocení reprodukční anamnézy, vyloučení jiných faktorů sterility a podrobnou diagnostiku lokalizace, počtu a velikosti myomů. Až poté je možné správné zvolení terapeutického postupu "šitého na míru" pro konkrétní pacientku.

Gynekologicko porodnická klinika LF MU a FNm Brno

Impact of uterine fibroids on reproductive function

Lit.: 38