Cíl Vinflunin (VFL) je nový mikrotubulární inhibitor vykazující aktivitu proti uroteliálnímu karcinomu z přechodných buněk (transitional cell carcinoma of urothelial tract, TCCU). Provedli jsme randomizovanou studii fáze III hodnotící podávání VFL v kombinaci s nejlepší podpůrnou léčbou (best supportive care, BSC) ve srovnání se samostatně podávanou BSC. Studovaným souborem byli pacienti s pokročilým TCCU, u kterých byla zaznamenána progrese nálezu po předchozím podání léčebných režimů první linie obsahujících deriváty platiny. Pacienti a metody Uspořádání studie bylo zvoleno tak, aby bylo umožněno srovnání ukazatele celkového přežití (overall survival, OS) u pacientů léčených kombinací VFL + BSC (dávkování dle výkonnostního stavu – performance status, PS = 0 : 320 mg/m2 každé 3 týdny; PS = 0 s předchozí radioterapií v oblasti pánve a PS = 1 : 280 mg/m2 s následným navýšením na 320 mg/m2) a u pacientů, kterým byla poskytnuta samostatná symptomatická léčba (BSC). Výsledky Celkem bylo randomizováno 370 pacientů (VFL + BSC, n = 253; BSC, n = 117). Obě léčebná ramena byla dobře vyvážena s výjimkou skutečnosti, že v rameni BSC bylo více pacientů s PS vyšším než 1 (rozdíl 10 %). Hlavními projevy toxicity stupně 3 a 4 v rameni VFL + BSC byly neutropenie (50 %), febrilní neutropenie (6 %), anémie (19 %), únava (19 %) a zácpa (16 %). V populaci podle původního léčebného záměru (intent-to-treat population) bylo stanoveného cíle výhodnější střední délky přežití 2 měsíců (6,9 měsíce v rameni VFL + BSC vs. 4,6 měsíce u BSC) dosaženo (poměr rizik – hazard ratio, HR = 0,88; 95% CI 0,69–1,12), výsledek však nedosáhl statistické významnosti (p = 0,287). Mnohorozměrná Coxova analýza přizpůsobená pro hodnocení prognostických faktorů prokázala statisticky významný účinek VFL na ukazatel celkového přežití (p = 0,036). Užití VFL vedlo ke snížení rizika úmrtí o 23 % (HR = 0,77; 95% CI 0,61–0,98). V hodnocené populaci (n = 357) byla střední hodnota (medián) celkového přežití významně vyšší u souboru léčeného kombinací VFL + BSC (6,9 vs. 4,3 měsíce) s prokázaným statisticky významným rozdílem (p = 0,040). Hodnoty sledovaných ukazatelů celkového počtu léčebných odpovědí, kontroly nemoci a přežití bez progrese onemocnění byly statisticky významné ve prospěch kombinace VFL + BSC (p = 0,006; p = 0,002 a p = 0,001). Závěr Užití VFL prokázalo ve druhé linii léčby pokročilého TCCU zlepšené přežití. Výsledky odpovídají významnému léčebnému prospěchu ve všech sledovaných parametrech účinnosti. Bezpečnostní profil byl vyhodnocen jako přijatelný. VFL se proto zdá být u TCCU progredujícího po podané léčbě první linie založené na platinových derivátech racionální volbou.

Vinflunine (VFL) is a new microtubule inhibitor that has activity against transitional cell carcinoma of urothelial tract (TCCU). We conducted a randomized phase III study of VFL and best supportive care (BSC) versus BSC alone in the treatment of patients with advanced TCCU who had experienced progression after a first-line platinum-containing regimen. PATIENTS AND METHODS: The study was designed to compare overall survival (OS) between patients receiving VFL + BSC (performance status [PS] = 0: 320 mg/m(2), every 3 weeks; PS = 0 with previous pelvic radiation and PS = 1: 280 mg/m(2) subsequently escalated to 320 mg/m(2)) or BSC. RESULTS: Three hundred seventy patients were randomly assigned (VFL + BSC, n =253; BSC, n = 117). Both arms were well balanced except there were more patients with PS more than 1 (10% difference) in the BSC arm. Main grade 3 or 4 toxicities for VFL + BSC were neutropenia (50%), febrile neutropenia (6%), anemia (19%), fatigue (19%), and constipation (16%). In the intent-to-treat population, the objective of a median 2-month survival advantage (6.9 months for VFL + BSC v 4.6 months for BSC) was achieved (hazard ratio [HR] = 0.88; 95% CI, 0.69 to 1.12) but was not statistically significant (P = .287). Multivariate Cox analysis adjusting for prognostic factors showed statistically significant effect of VFL on OS (P = .036), reducing the death risk by 23% (HR = 0.77; 95% CI, 0.61 to 0.98). In the eligible population (n = 357), the median OS was significantly longer for VFL + BSC than BSC (6.9 v 4.3 months, respectively), with the difference being statistically significant (P = .040). Overall response rate, disease control, and progression-free survival were all statistically significant favoring VFL + BSC (P = .006, P = .002, and P = .001, respectively). CONCLUSION: VFL demonstrates a survival advantage in second-line treatment for advanced TCCU. Consistency of results exists with significant and meaningful benefit over all efficacy parameters. Safety profile is acceptable, and therefore, VFL seems to be a reasonable option for TCCU progressing after first-line platinum-based therapy.

Department of Medical Oncology University Hospital Del Mar Passeig Marítim 25 29 E 08003 Barcelona Spain

Lit.: 38