Hod na přesnost není v současné době ve školní tělesné výchově příliš rozvíjen. Přesnost hodu je rozvíjena pouze v rámci dovedností konkrétní sportovní disciplíny. Tento nedostatek může vycházet z absence vhodného testu diagnostikujícího tuto dovednost. V literatuře jsme se setkali pouze se třemi testy přesnosti hodu vypracovanými pro školní mládež (Bös 2001; Mecner 1975; Měkota, Blahuš 1983). Testy se skládají z několika opakovaných sérií hodů, vůbec nediferencují odhodovou vzdálenost pro chlapce a dívky ani pro jednotlivé věkové skupiny a vyžadují poměrně složitý grafický záznam úspěšných zásahů terče, který nelze v hodině tělesné výchovy snadno a rychle vyhodnotit. Smyslem studie je vytvořit test přesnosti hodu na cíl, který eliminuje uvedené nedostatky. Optimalizace odhodové vzdálenosti vychází z podmínky normálního rozdělení testových skóre u jednotlivých odhodových vzdáleností a z podmínky, že se průměrný počet zásahů terče u konkrétní odhodové vzdálenosti bude blížit hodnotě 7,5 zásahů terče. K posouzení významnosti rozdílu sledovaných odhodových vzdálenosti byla použita jednofaktorová ANOVA. Zkoumaný soubor tvořilo 105 chlapců a 114 dívek tří náhodně vybraných ostravských škol ve věku 11 až 14 let. Byly stanoveny tři odhodové vzdálenosti (chlapci 6; 8; 10 m, dívky 3,5; 5,5; 7,5 m) v kombinaci s vertikálním kruhovým terčem o průměru 0,7 m. Testovaná osoba házela hodem nad úrovni ramene z místa z každé odhodové vzdálenosti 20 hodů. Skóre testu představoval počet zásahu terče z 6.–20. hodu (zácvik 1. –5. hod). Byly zjištěny optimální odhodové vzdálenosti pro test přesnosti hodu na cíl pro chlapce kategorie 11–12 let (6 m), kategorie 13–14 let (8 m), pro dívky kategorie 11–12 let (5,5 m), kategorie 13–14 let (7,5 m) v kombinaci s terčem o průměru 0,7 m.

Throw accuracy is not being currently quite developed within school PE lessons; it is being developed only as part of skills of a particular sports discipline. This shortcoming may stem from the lack of a suitable test assessing this skill. In the literature we have seen only three throw accuracy tests intended for school youngsters (Bös 2001, Mecner 1975, Měkota; Blahuš 1983). These tests consist of a few repeated series of throws, failing to distinguish a throwing distance for boys and girls and even age groups, and requiring a rather complicated graphic record of successful target hits that cannot be assessed easily and quickly during a PE lesson. The purpose of the study is to create a test of measuring throw accuracy at a target eliminating the aforementioned shortcomings. The optimisation of a throwing distance is based on the condition of a normal Gaussian distribution of data related to individual throwing distances, and on the condition that an average number of target hits within a concrete throwing distance will be close to 7.5 target hits. To assess the importance of the difference of the observed throwing distances one-factor ANOVA (One Way Analysis of Variance) was used. The assessed group consisted of 105 boys and 114 girls of three randomly selected schools in Ostrava between 11 and 14 years old. Three throwing distances were determined (boys 6; 8; 10 m, girls 3.5; 5.5; 7.5 m) in combination with a vertical round target of 0.7 m in diameter. The tested person used an overarm throwing technique and made 20 throws for each throwing distance. The test score was the number of the target hits from the 6th - 20th throw (training: 1st -5th throw). The optimum throwing distances were identified for the accuracy test of a target throw for boys of the 11-12 year category (6 m), 13-14 year category (8 m), for girls of the 11-12 year category (5.5 m), 13-14 year category (7.5 m) while using a target of 0.7 m in diameter.

Ostravská univerzita Ostrava

Optimisation of a throwing distance to test throw accuracy of 11–14 year old children

Citace poskytuje Crossref.org

Lit.: 18