V poslední době se výrazně rozšířily možnosti léčby pacientů s mnohočetným myelomem (MM) a v současné době lze i v České republice využít mnoho léčebných režimů obsahujících thalidomid, lenalidomid nebo bortezomib. Bylo prokázáno, že významnou úlohu v dlouhodobém přežití a z hlediska prognózy pacientů hraje dosažení kompletní remise (CR). Vhodné je proto v indukční, konsolidační i udržovací léčbě používat takové režimy s nejvyšší incidencí CR, jaké máme v současnosti k dispozici. V tomto ohledu je nepochybně favorizováno podání kombinací s bortezomibem či lenalidomidem oproti thalidomidovým, u kterých je incidence CR výrazně nižší. Při výběru vhodné terapie je nezbytné vzít v úvahu i profil toxicity daného režimu – dlouhodobá léčba bortezomibem a thalidomidem zvyšuje riziko polyneuropatie, léčba lenalidomidem a thalidomidem je spojena s rizikem tromboembolismu a podávání lenalidomidu bývá spojeno s rozvojem cytopenie. U mladších nemocných pak má stále nezastupitelnou úlohu vysokodávkovaná chemoterapie s následnou autologní transplantací krvetvorných buněk.

Treatment options for patients with multiple myeloma (MM) have been considerably expanded recently, and now it is possible to use many treatment regimens containing thalidomide, lenalidomide, or bortezomib in the Czech Republic. Attainment of complete remission (CR) has been demonstrated to be a major factor both for long-term survival and prognosis of the patients. It is therefore appropriate to use regimens with the highest possible CR incidence rates from those available at present for induction, consolidation, and maintenance therapy. In this respect, the clearly favoured approach is the administration of combinations with bortezomib or lenalidomide as opposed to thalidomide-based combinations that are associated with markedly lower CR incidence. Selection of appropriate therapy should always consider the toxicity profile of a regimen – long-term therapy with bortezomib and thalidomide increases the risk of polyneuropathy, therapy with lenalidomide and thalidomide is associated with the risk of thromboembolism, and lenalidomide usually induces cytopaenia. High-dose chemotherapy with subsequent autologous haematopoietic cell transplantation is still irreplaceable in younger patients.

Interní hematoonkologická klinika FN Brno

Treatment optimization in patients with multiple myeloma

Lit.: 16