Cíl Provést analýzu potřeby paliativní péče u hospitalizovaných pacientů se zhoubným nádorem. Paliativní péče je nezbytnou součástí komplexní onkologické péče a zjištění potřeb paliativní péče (palliative care needs, PCN) pacientů se zhoubnými nádory je téma, které dosud nebylo dostatečně zkoumáno. Pacienti a metody Sběr údajů pro tuto studii byl prováděn prospektivně u hospitalizovaných pacientů University Medical Center Freiburg ve Freiburgu (Německo), které disponuje 982 nemocničními lůžky. V průběhu 17měsíčního období sledování byl každý pacient propuštěný z oddělení nemocnice posouzen ošetřujícím lékařem, který připravoval jeho propuštění, z hlediska PCN na základě defi nice paliativní péče WHO z roku 1990. Při vyplňování povinného elektronického propouštěcího formuláře bylo nutno vyplnit upravený formulář propuštění, v němž byl každý propouštěný pacient hodnocen podle odpovědi na otázku PCN „ano/ne“. Výsledky Celkově byla odpověď na danou otázku poskytnuta u 96 % propuštěných pacientů, což umožnilo provést analýzu údajů o 39 849 pacientech. PCN byla zjištěna u celkem 6,9 % všech pacientů nemocnice a 9,1 % pacientů starších než 65 let. Z 2 757 pacientů s PCN mělo 67 % (n = 1 836) zhoubný nádor. U 11 584 pacientů se zhoubným nádorem byla PCN zjištěna u 15,8 %, zejména u pacientů s karcinomem hlavy a krku (28,3 %), maligním melanomem (26,0 %) a mozkovými nádory (18,2 %). Onemocnění zhoubným nádorem zvyšuje pravděpodobnost rozvoje PCN 3,63krát (95% interval spolehlivosti [confi dence interval, CI] 3,27–4,04). U pacientů s metastazujícím zhoubným nádorem se riziko rozvoje PCN zvyšuje 12krát (poměr šancí [odds ratio, OR] 12,27; 95% CI 11,07–13,60). Závěr Je třeba vybudovat strukturní předpoklady pro poskytování paliativní péče onkologickým pacientům.

Department of Palliative Care University Medical Center Freiburg Germany

Lit.: 22