Alzheimerova nemoc představuje nejběžnější formu demence, přičemž ve věku nad 85 let postihuje více než třetinu osob. Je charakterizována progresivním zhoršováním paměti a kognitivních funkcí. Mezi patologické nálezy, s nimiž se u Alzheimerovy nemoci setkáváme, patří akumulace amyloidových plaků, neurofi brilární klubka tvořená proteinem tau a deplece acetylcholinu. Neexistují sice ověřené způsoby, jak zajistit prevenci Alzheimerovy nemoci, ale jako slibné se do jisté míry jeví léčba hypertenze, suplementace ω-3 mastných kyselin, tělesná aktivita a kognitivní trénink. Léčba první linie u Alzheimerovy nemoci spočívá v podávání inhibitorů acetylcholinesterázy – to je spojeno s mírným zlepšením týkajícím se kognitivních funkcí, chování a vykonávání všedních aktivit, ale klinický význam těchto jejich účinků je nejasný. Mezi nejčastější nežádoucí účinky inhibitorů acetylcholinesterázy patří nevolnost, zvracení, průjem, závratě, zmatenost a srdeční arytmie. Krátkodobé podávání antagonisty receptorů pro N-methyl-D-aspartát, memantinu, může u pacientů se středně těžkou až těžkou Alzheimerovou nemocí vést k mírnému zlepšení kognice, chování a vykonávání všedních aktivit. Memantin lze rovněž podávat v kombinaci s inhibitory acetylcholinesterázy. Memantin je obecně vzato dobře snášen, nicméně je sporné, zda přínosy jeho užívání vedou ke klinicky smysluplnému zlepšení. Antagonisté receptorů pro NMDA a inhibitory acetylcholinesterázy mohou zpomalit progresi Alzheimerovy nemoci, žádná farmaka však nedokážou tuto progresi zvrátit. Atypická antipsychotika mohou zajistit zmírnění některých behaviorálních příznaků, ale byla uvedena do souvislosti se zvýšenou úmrtností starších pacientů trpících demencí. V rámci léčby Alzheimerovy nemoci existují rozporuplné údaje o přínosu podávání selegilinu, testosteronu a výtažků z jinanu. Chybějí jakékoli důkazy podporující přínos léčby vitaminem E, estrogenem nebo nesteroidními antirevmatiky.

Alzheimer disease is the most common form of dementia, aff ecting more than one-third of people older than 85 years. It is characterized by progressive memory loss and cognitive decline. Amyloid plaque accumulation, neurofi brillary tau tangles, and depletion of acetylcholine are among the pathologic manifestations of Alzheimer disease. Although there are no proven modalities for preventing Alzheimer disease, hypertension treatment, omega-3 fatty acid supplementation, physical activity, and cognitive engagement demonstrate modest potential. Acetylcholinesterase inhibitors are fi rst-line medications for the treatment of Alzheimer disease, and are associated with mild improvements in cognitive function, behavior, and activities of daily living; however, the clinical relevance of these eff ects is unclear. The most common adverse eff ects of acetylcholinesterase inhibitors are nausea, vomiting, diarrhea, dizziness, confusion, and cardiac arrhythmias. Short-term use of the N-methyl-D-aspartate receptor antagonist memantine can modestly improve measures of cognition, behavior, and activities of daily living in patients with moderate to severe Alzheimer disease. Memantine can also be used in combination with acetylcholinesterase inhibitors. Memantine is generally well tolerated, but whether its benefi ts produce clinically meaningful improvement is controversial. Although NMDA receptor antagonists and acetylcholinesterase inhibitors can slow the progression of Alzheimer disease, no pharmacologic agents can reverse the progression. Atypical antipsychotics can improve some behavioral symptoms, but have been associated with increased mortality rates in older patients with dementia. There is confl icting evidence about the benefi t of selegiline, testosterone, and ginkgo for the treatment of Alzheimer disease. There is no evidence supporting the benefi cial eff ects of vitamin E, estrogen, or nonsteroidal anti-infl ammatory drug therapy.

Denver Health Medical Center

Swedish Family Medicine Residency Littleton Colorado

University of Wyoming School of Pharmacy Laramie

Treatment of Alzheimer disease

Holmerová, Iva,. Léčba Alzheimerovy nemoci - komentář. 2011.

Obsahuje 2 tabulky

Literatura