-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Kardiopulmonální resuscitace v nemocnici
[In-hospital cardiopulmonary resuscitation]
Anatolij Truhlář
Jazyk čeština Země Česko
Typ dokumentu kazuistiky
- Klíčová slova
- léčba, resuscitace v nemocnici, rozšířená neodkladná resuscitace, zástava oběhu,
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- elektrická defibrilace metody přístrojové vybavení využití MeSH
- elektrokardiografie metody využití MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- financování organizované MeSH
- hospitalizovaní pacienti MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- masáž srdce metody využití MeSH
- prognóza MeSH
- rozšířená kardiopulmonální recuscitace metody využití MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- srdeční zástava komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- ultrasonografie metody využití MeSH
- umělé dýchání metody přístrojové vybavení využití MeSH
- urgentní služby nemocnice organizace a řízení pracovní síly využití MeSH
- zdravotnický personál organizace a řízení využití MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Srdeční zástava se v lůžkových zdravotnických zařízeních vyskytuje s četností přibližně jeden až pět případů na 1000 přijatých pacientů. Navzdory okamžité přítomnosti kvalifikovaného zdravotnického personálu s kompletním vybavením však nejsou výsledky léčby uspokojivé. Pravděpodobnost přežití do propuštění z nemocnice je pouze 17,6 %. Text shrnuje zásady provádění kardiopulmonální resuscitace v nemocničním prostředí na základě aktuálních doporučených postupů Evropské resuscitační rady a zdůrazňuje nejdůležitější kroky správného postupu. U hospitalizovaných nemocných obvykle nevzniká zástava oběhu neočekávaně, ale předchází jí progresivní zhoršování zdravotního stavu pacienta. Z hlediska prognózy mají nezastupitelný význam preventivní opatření a včasné zahájení léčby akutně vzniklých potíží, což může vzniku srdeční zástavy zcela zabránit. Při resuscitaci je kladen největší důraz na kvalitní provádění nepřímé srdeční masáže (hloubka kompresí 5–6 cm, frekvence 100–120/min), časnou defibrilaci (u nemocných s defibrilovatelnými rytmy) a léčbu všech potenciálně reverzibilních příčin srdeční zástavy. Nejčastěji se vyskytujícím rytmem u spatřených nemocničních zástav je bezpulzová elektrická aktivita, při níž je nutné vyloučit zejména hypoxii, hypovolémii, metabolické příčiny, tenzní pneumotorax, srdeční tamponádu a plicní embolii. V diferenciální diagnostice může být přínosné ultrasonografické vyšetření.
The incidence of cardiac arrests occurring in inpatient healthcare facilities varies between 1 to 5 cases per 1000 admissions. Inspite of immediate availability of treatment by qualified medical personnel with full resuscitation equipment, the treatment results are often not satisfactory. The reported survival rate to hospital discharge is 17.6%. Basic principles of in-hospital cardiopulmonary resuscitation based on current European Resuscitation Council guidelines are summarized in the article and the most important steps of the treatment procedure are highlighted. Cardiac arrests in patients admitted into a hospital are not generally unpredictable events, but they are usually preceded by progressive deterioration of the patient’s condition. In terms of prognosis, preventive measures and early treatment of all acute disorders are essential, and may even prevent the onset of cardiac arrest altogether. Once resuscitation is needed, chest compressions of high quality (5-6 cm deep at frequency of 100-120 per min), early defibrillation (in patients with shockable rhythms), and treatment of all potentially reversible causes of cardiac arrest are emphasized the most. Pulseless electrical activity is the most frequent rhythm in witnessed in-hospital arrests in which case hypoxia, hypovolemia, metabolic causes, tension pneumothorax, cardiac tamponade, and pulmonary embolism need to be ruled out. Ultrasound imaging can be beneficial in searching for underlying cause.
In-hospital cardiopulmonary resuscitation
Obsahuje 4 tabulky
Bibliografie atd.Literatura
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc12016630
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20131203155604.0
- 007
- ta
- 008
- 120528s2012 xr do f 000 0cze||
- 009
- AR
- 040 __
- $a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Truhlář, Anatolij $7 xx0106452 $u Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, Hradec Králové; Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzívní medicíny, Hradec Králové
- 245 10
- $a Kardiopulmonální resuscitace v nemocnici / $c Anatolij Truhlář
- 246 31
- $a In-hospital cardiopulmonary resuscitation
- 500 __
- $a Obsahuje 4 tabulky
- 504 __
- $a Literatura $b 29
- 520 3_
- $a Srdeční zástava se v lůžkových zdravotnických zařízeních vyskytuje s četností přibližně jeden až pět případů na 1000 přijatých pacientů. Navzdory okamžité přítomnosti kvalifikovaného zdravotnického personálu s kompletním vybavením však nejsou výsledky léčby uspokojivé. Pravděpodobnost přežití do propuštění z nemocnice je pouze 17,6 %. Text shrnuje zásady provádění kardiopulmonální resuscitace v nemocničním prostředí na základě aktuálních doporučených postupů Evropské resuscitační rady a zdůrazňuje nejdůležitější kroky správného postupu. U hospitalizovaných nemocných obvykle nevzniká zástava oběhu neočekávaně, ale předchází jí progresivní zhoršování zdravotního stavu pacienta. Z hlediska prognózy mají nezastupitelný význam preventivní opatření a včasné zahájení léčby akutně vzniklých potíží, což může vzniku srdeční zástavy zcela zabránit. Při resuscitaci je kladen největší důraz na kvalitní provádění nepřímé srdeční masáže (hloubka kompresí 5–6 cm, frekvence 100–120/min), časnou defibrilaci (u nemocných s defibrilovatelnými rytmy) a léčbu všech potenciálně reverzibilních příčin srdeční zástavy. Nejčastěji se vyskytujícím rytmem u spatřených nemocničních zástav je bezpulzová elektrická aktivita, při níž je nutné vyloučit zejména hypoxii, hypovolémii, metabolické příčiny, tenzní pneumotorax, srdeční tamponádu a plicní embolii. V diferenciální diagnostice může být přínosné ultrasonografické vyšetření.
- 520 9_
- $a The incidence of cardiac arrests occurring in inpatient healthcare facilities varies between 1 to 5 cases per 1000 admissions. Inspite of immediate availability of treatment by qualified medical personnel with full resuscitation equipment, the treatment results are often not satisfactory. The reported survival rate to hospital discharge is 17.6%. Basic principles of in-hospital cardiopulmonary resuscitation based on current European Resuscitation Council guidelines are summarized in the article and the most important steps of the treatment procedure are highlighted. Cardiac arrests in patients admitted into a hospital are not generally unpredictable events, but they are usually preceded by progressive deterioration of the patient’s condition. In terms of prognosis, preventive measures and early treatment of all acute disorders are essential, and may even prevent the onset of cardiac arrest altogether. Once resuscitation is needed, chest compressions of high quality (5-6 cm deep at frequency of 100-120 per min), early defibrillation (in patients with shockable rhythms), and treatment of all potentially reversible causes of cardiac arrest are emphasized the most. Pulseless electrical activity is the most frequent rhythm in witnessed in-hospital arrests in which case hypoxia, hypovolemia, metabolic causes, tension pneumothorax, cardiac tamponade, and pulmonary embolism need to be ruled out. Ultrasound imaging can be beneficial in searching for underlying cause.
- 650 _2
- $a hospitalizovaní pacienti $7 D007297
- 650 _2
- $a urgentní služby nemocnice $x organizace a řízení $x pracovní síly $x využití $7 D004636
- 650 _2
- $a zdravotnický personál $x organizace a řízení $x využití $7 D006282
- 650 _2
- $a srdeční zástava $x komplikace $x prevence a kontrola $x terapie $7 D006323
- 650 _2
- $a masáž srdce $x metody $x využití $7 D006336
- 650 _2
- $a rozšířená kardiopulmonální recuscitace $x metody $x využití $7 D022561
- 650 _2
- $a umělé dýchání $x metody $x přístrojové vybavení $x využití $7 D012121
- 650 _2
- $a elektrická defibrilace $x metody $x přístrojové vybavení $x využití $7 D004554
- 650 _2
- $a elektrokardiografie $x metody $x využití $7 D004562
- 650 _2
- $a ultrasonografie $x metody $x využití $7 D014463
- 650 _2
- $a diferenciální diagnóza $7 D003937
- 650 _2
- $a farmakoterapie $x metody $x využití $7 D004358
- 650 _2
- $a prognóza $7 D011379
- 650 _2
- $a směrnice pro lékařskou praxi jako téma $7 D017410
- 650 _2
- $a statistika jako téma $7 D013223
- 650 _2
- $a ženské pohlaví $7 D005260
- 650 _2
- $a lidé středního věku $7 D008875
- 650 _2
- $a lidé $7 D006801
- 650 _2
- $a financování organizované $7 D005381
- 653 00
- $a léčba
- 653 00
- $a resuscitace v nemocnici
- 653 00
- $a rozšířená neodkladná resuscitace
- 653 00
- $a zástava oběhu
- 655 _2
- $a kazuistiky $7 D002363
- 773 0_
- $t Postgraduální medicína $x 1212-4184 $g Roč. 14, č. 5 (2012), s. 469-479 $w MED00011396
- 856 41
- $u http://www.zdn.cz/archiv/postgradualni-medicina/covers
- 910 __
- $a ABA008 $b B 2177 $c 1062 $y 2 $z 0
- 990 __
- $a 20120528063142 $b ABA008
- 991 __
- $a 20131203160242 $b ABA008
- 999 __
- $a ok $b bmc $g 910443 $s 773775
- BAS __
- $a 3
- BMC __
- $a 2012 $b 14 $c 5 $d 469-479 $i 1212-4184 $m Postgraduální medicína $n Postgraduální med. $x MED00011396
- LZP __
- $a 2012-28/ipal