Východiská: Vývoj vysoko účinných protinádorových terapií za posledných niekoľko desaťročí zásadným spôsobom zmenil situáciu pacientov so zhubným nádorovým ochorením, ktorí v súčasnosti dosahujú vysokú mieru vyliečenia v skorých štádiách ochorenia. Napriek obrovskému pokroku chemoterapia naďalej zostáva základnou liečebnou modalitou včasného karcinómu prsníka. Komplikácie súvisiace s chemoterapiou majú však zásadný vplyv na kardiovaskulárnu morbiditu a mortalitu tejto skupiny pacientov. Takmer 80 % žien s diagnostikovanou rakovinou prsníka má viac ako 50 rokov a má prítomné rizikové faktory pre kardiovaskulárne ochorenie, ako je vek, rodinná anamnéza, hypertenzia, zvýšený cholesterol, fajčenie, cukrovka a zvýšený index telesnej hmotnosti. Väčšina pacientok na rakovinu prsníka nezomrie a v súlade s celkovou populáciou zostávajú kardiovaskulárne ochorenia najčastejšou príčinou úmrtia. Preklinický výskum, retrospektívne analýzy a zopár prospektívných prác popisujú dyslipidemický účinok cytostatík, ktorý môže predisponovať k vzniku aterosklerotických kardiovaskulárnych ochorení. Podanie neoadjuvantnej alebo adjuvantnej chemoterapie na báze antracyklínov a taxánov môže viesť k zvýšeniu celkového cholesterolu, triacylglyceridov, LDL cholesterolu a poklesu HDL cholesterolu. Abnormálne vysoké koncentrácie lipidov v krvi predstavujú jeden z hlavných rizikových faktorov pre rozvoj a progresiu kardiovaskulárnych ochorení. Práce naznačujú i koreláciu medzi hladinami sérových lipidov a mierou dosiahnutia patologickej kompletnej remisie po podaní neoadjuvantnej chemoterapie. Dyslipidémia je u pacientiek s rakovinou prsníka liečených neoadjuvantnou chemoterapiou asociovaná s horšou prognózou. Cieľ: Cieľom práce je poukázať na dyslipidemické účinky cytostatík a riziká vzniku aterosklerotických kardiovaskulárnych ochorení u pacientok s karcinómom prsníka, ktoré absolvovali adjuvantnú alebo neoadjuvantnú chemoterapiu pre včasný karcinóm prsníka. Identifikácia kardiovaskulárnych rizikových faktorov na začiatku onkologickej liečby, monitorácia lipidového spektra a včasná intervencia liečby dyslipidémie unikajú v súčasnosti pozornosti.
Backround: The development of highly effective anti-cancer therapies over the past several decades has dramatically changed the situation of patients with malignant tumor disease, who currently achieve a high rate of cure in the early stages of the disease. Despite tremendous progress, chemotherapy remains the primary treatment modality for early breast cancer. However, chemotherapy-related complications have a major impact on cardiovascular morbidity and mortality in this group of patients. Almost 80% of women diagnosed with breast cancer are over 50 years of age and already have risk factors for cardiovascular disease, such as age, family history, hypertension, elevated cholesterol, smoking, diabetes, and elevated body mass index. Most breast cancer patients do not die and, in line with the general population, cardiovascular disease remains the most common cause of death. Clinical research, extensive retrospective analyzes and prospective works describe the dyslipidemic effect of cytostatics, which may predispose to the development of atherosclerotic cardiovascular diseases. The administration of neoadjuvant or adjuvant chemotherapy based on anthracyclines and taxanes can lead to an increase in total cholesterol, triacylglycerides, LDL cholesterol and a decrease in HDL cholesterol. Abnormally high concentrations of lipids in the blood represent one of the main risk factors for the development and progression of cardiovascular diseases. The works also indicate a correlation between serum lipid levels and the rate of achieving pathological complete remission after the administration of neoadjuvant chemotherapy. Dyslipidemia is associated with a worse prognosis in breast cancer patients treated with neoadjuvant chemotherapy. Purpose: The aim of the thesis is to point out the dyslipidemic effects of cytostatics and the risks of atherosclerotic cardiovascular diseases in breast cancer patients who have undergone adjuvant or neoadjuvant chemotherapy for early breast cancer. The identification of cardiovascular risk factors at the beginning of oncological treatment, the monitoring of the lipid spectrum during the treatment and the timely intervention of dyslipidemia treatment escape attention at present.
- MeSH
- antracykliny farmakologie terapeutické užití MeSH
- cytostatické látky * farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- dyslipidemie * chemicky indukované etiologie krev MeSH
- farmakoterapie klasifikace metody MeSH
- kardiovaskulární nemoci chemicky indukované etiologie MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu diagnóza epidemiologie farmakoterapie MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- časná detekce nádoru metody MeSH
- cílená molekulární terapie klasifikace metody MeSH
- farmakoterapie klasifikace metody MeSH
- lékařská onkologie klasifikace MeSH
- nádory * diagnóza etiologie farmakoterapie klasifikace prevence a kontrola MeSH
- radioterapie klasifikace metody MeSH
- staging nádorů metody MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- diabetes mellitus 1. typu diagnóza farmakoterapie metabolismus MeSH
- diabetes mellitus 2. typu diagnóza farmakoterapie metabolismus MeSH
- diabetes mellitus * diagnóza farmakoterapie klasifikace metabolismus prevence a kontrola MeSH
- diabetické angiopatie diagnóza klasifikace MeSH
- farmakoterapie klasifikace metody MeSH
- gestační diabetes diagnóza farmakoterapie metabolismus MeSH
- hypoglykemie diagnóza etiologie MeSH
- inzulinová rezistence MeSH
- komplikace diabetu diagnóza klasifikace prevence a kontrola MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Nádory gastroesophageální junkce (GEJ) a žaludku vzhledem k vysoké incidenci globálně představují závažný medicínský problém. Převážná část těchto onemocnění je diagnostikována v lokoregionálně pokročilém a/nebo metastatickém stadiu, které vyžaduje komplexní multidisciplinární přístup. Základem léčby lokoregionálně pokročilých stadií je systémová perioperační terapie, která prokazatelně zlepšuje prognózu pacientů. S cílem dalšího zlepšení je standardní perioperační chemoterapie kombinována s imunoterapií. Cílem tohoto sdělení je podat přehled současných doporučení a nových směrů léčby lokoregionálně pokročilých stadií nádorů GEJ a žaludku.
Given the high incidence of gastroesophageal junction (OGJ) and gastric tumours globally, they represent a major medical problem. The majority of these diseases are diagnosed at a locoregionally advanced and/or metastatic stage, which requires a comprehensive multidisciplinary approach. The mainstay of treatment of locoregionally advanced stages is systemic perioperative therapy, which has been shown to improve patient prognosis. With the aim of further improvement, standard perioperative chemotherapy is combined with immunotherapy. The aim of this review is to provide an overview of current recommendations and new treatment guidelines for locoregionally advanced stages of OGJ and gastric cancer.
- MeSH
- antitumorózní látky * aplikace a dávkování MeSH
- chemoradioterapie MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- gastroezofageální junkce patologie MeSH
- gastrointestinální nádory * chirurgie farmakoterapie terapie MeSH
- imunoterapie metody MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- kombinovaná terapie metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory žaludku chirurgie farmakoterapie terapie MeSH
- neoadjuvantní terapie MeSH
- perioperační péče metody MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- hapteny imunologie metabolismus MeSH
- léková alergie diagnóza imunologie metabolismus MeSH
- lékový hypersenzitivní syndrom * diagnóza farmakoterapie klasifikace patofyziologie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv klasifikace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Karcinom pankreatu je nádorové onemocnění se špatnou prognózou, které představuje třetí nejčastější příčinu úmrtí na zhoubný nádor ve vyspělých zemích a jehož incidence a mortalita dle predikcí nadále významným způsobem porostou. Téměř 80 % pacientů je diagnostikováno s pokročilým onemocněním a je tudíž odkázáno na paliativní protinádorovou léčbu s limitovanou účinností. Avšak i u 10-20 % nemocných s lokalizovaným karcinomem pankreatu, kteří úspěšně absolvovali radikální resekci a následnou adjuvantní chemoterapii, obvykle dojde k relapsu do 2-3 let od operace. Příčiny lze hledat v pozdním stanovení diagnózy, v komplikované anatomické lokalizaci, ve výrazné nádorové heterogenitě znesnadňující testování nových léčiv a v neposlední řadě i v přítomnosti denzního nádorového stromatu znesnadňujícího přístup jak cytostatik, tak i cílených léčiv do nádorové tkáně. V tomto sdělení uvádíme souhrn aktuálních možností diagnostiky a léčby lokalizovaných i pokročilých forem karcinomu pankreatu včetně možností molekulární diagnostiky a cílené léčby podskupin.
Pancreatic ductal adenocarcinoma is a cancer disease with a very poor prognosis, which poses the third-leading cause of cancer-related deaths and whose incidence and mortality have been predicted to increase significantly in the upcoming years. Almost 80% of patients are diagnosed with advanced unresectable disease and therefore rely on palliative anticancer treatment with limited efficacy. However, even in case of 10-20 % of patients who have successfully undergone radical surgical resection of the localized disease and subsequent adjuvant chemotherapy, the vast majority will relapse within 2-3 years of surgery. The reasons can be found in late diagnosis due to the prolonged clinically asymptomatic course of the disease, complicated anatomical localization, significant tumor heterogeneity, which makes it difficult to test new drugs and, last but not least, in the presence of dense tumor stroma, that complicates the access of cytostatics and targeted drugs into the tumor tissue. Here we present a summary of current treatment options of localized and advanced pancreatic cancer, including molecular diagnostics and targeted treatment of small patients subgroups.
Antimigrenika jsou dynamicky se vyvíjející skupinou léčiv, u které s nárůstem klinických poznatků o účinnosti adekvátně rostou také poznatky o bezpečnosti a lékových interakcích. Tento článek navazuje na dvě předchozí sdělení publikovaná v tomto odborném periodiku věnovaná problematice lékových interakcí antimigrenik. Jakkoliv by se mohlo zdát, že od odevzdání rukopisu uplynuly pouze tři roky a že se za tak krátkou dobu nic významného v oblasti lékových interakcí neudálo, je spíše opak pravdou. Potvrdilo se s definitivní platností, že nová antimigrenika ze skupiny tzv. gepantů představují v oblasti lékových interakcí problém, neboť klinicky významně interagují s inhibitory a induktory CYP3A4, což vyžaduje ze strany lékaře provedení konkrétních intervencí. Potvrdilo se také, že lasmiditan a zejména biologická léčba jsou z hlediska lékových interakcí velmi bezpečnou terapií.
Antimigraines are a dynamically developing group of drugs, for which, with the increase in clinical knowledge about effectiveness, knowledge about safety and drug interactions also grows adequately. This article follows on from 2 parts of the previous communication published in this professional periodical dedicated to the issue of drug interactions. Although it might seem that only 3 years have passed since the submission of the manuscript and that nothing significant has happened in the field of drug interactions in such a short time, the opposite is more true. It has been definitively confirmed that the new antimigraine drugs from the group of so‐called gepants represent a problem in the area of drug interactions, as they clinically significantly interact with inhibitors and inducers of CYP3A4, which requires the physician to carry out specific interventions. It has also been confirmed that lasmiditan and especially biological treatment are a very safe therapy in terms of drug interactions.
- Klíčová slova
- lasmiditan, rimegepant, ubrogepant, atogepant,
- MeSH
- antagonisté CGRP receptorů farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- farmakoterapie * metody MeSH
- humanizované monoklonální protilátky farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- inhibitory cytochromu P450 CYP3A farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- migréna * farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Článek upozorňuje na závažnost problematiky syndromu demence a jeho nejčastější příčiny Alzheimerovy nemoci. Představuje současné možnosti nejen farmakoterapie, ale i podpory pacientů a jejich rodinných příslušníků. Podrobněji se zabývá dosud nejvýznamnějším směrem vývoje nových léčiv pro farmakoterapii Alzheimerovy nemoci, antiamyloidovou terapii a diskutuje její efekt, ale i úskalí a bariéry, které jsou v současné době zvažovány v procesu schvalování těchto léčiv a jejich uvedení do praxe. Tyto léky představují významnou naději pro pacienty i jejich blízké a jsou i potvrzením, že progresi Alzheimerovy nemoci (a výhledově i dalších neurodegenerativních onemocnění vedoucích k demenci) je možné významně zpomalit či zastavit. Indikační spektrum těchto léků je zatím relativně úzké a ani v budoucnu z nich nebudou moci profitovat všichni pacienti. Proto je důležité dostatečně využívat možností dostupné symptomatické léčby farmakologické i nefarmakologické.
The article highlights the importance of dementia syndrome and its most common cause, Alzheimer's disease. It presents current options for not only pharmacotherapy but also support for patients and their family members. It delves into the most significant current development in new treatments for Alzheimer's disease, anti-amyloid therapy, discussing its effects, challenges, and the barriers currently considered in the approval process and practical implementation of these drugs. These medications offer significant hope for patients and their loved ones, demonstrating that it is possible to substantially slow or even halt the progression of Alzheimer's disease (and potentially other neurodegenerative diseases leading to dementia). However, the indications for these drugs are currently quite narrow, and not all patients will benefit from them even in the future. Therefore, it is crucial to fully utilize available symptomatic treatments, both pharmacological and non-pharmacological.
- Klíčová slova
- antiamyloidová léčba,
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * diagnóza farmakoterapie MeSH
- amyloid antagonisté a inhibitory MeSH
- časná diagnóza MeSH
- demence diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- farmakoterapie * klasifikace metody MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- memantin farmakologie terapeutické užití MeSH
- nootropní látky farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Retinoblastom je nejčastějším nitroočním maligním nádorem v dětském věku. Zásadní parametr určující stupeň retinoblastomu dle mezinárodní klasifikace retinoblastomu představuje seeding, neboli disperze nádorových partikulí do přilehlých kompartmentů. V článku jsme se zaměřili na vitreální seeding, jeden z hlavních limitujících faktorů úspěšné léčby retinoblastomu, při níž je zachován bulbus tzv. „eye-preservation treatment“. Článek shrnuje přehled vývoje léčby vitreálního seedingu retinoblastomu, zavedených postupů a zároveň seznamuje s novinkami na úrovni výzkumu. Zavedení systémové chemoterapie v léčbě retinoblastomu koncem 90. let znamenalo významný přelom, který umožnil postupné opuštění externí radioterapie s jejími vedlejšími účinky. Docílené koncentrace chemoterapeutik ve sklivcovém prostoru při systémové chemoterapii však nejsou pro léčbu vitreálního seedingu dostatečné a toxické účinky systémově podávaných chemoterapeutik nejsou zanedbatelné. Významnou změnou byl nástup chemoterapie in situ s cíleným podáváním chemoterapeutik, a to intraarteriálně a intravitreálně, což přispělo k definitivní eradikaci externí radioterapie a omezení systémové chemoterapie. Ačkoliv vitreální seeding zůstává nejčastějším důvodem selhání intraarteriální chemoterapie, tato technika výrazně ovlivnila původní léčebné schéma retinoblastomových dětí. Nejvíce se však zasloužila o zvýšení pravděpodobnosti zachování oka i zrakových funkcí u pacientů s pokročilým nálezem intravitreální chemoterapie. Nadále probíhá mnoho prací na vývoji nových terapeutických technik, a to s použitím periokulární aplikace chemoterapeutika, imunoterapie, genové terapie či onkolytických virů, z nichž se některé jeví jako slibné, ale k rutinnímu využití nejsou zatím dokončeny klinické studie.
Retinoblastoma is the most common primary malignant intraocular tumor in children. Seeding, specifically the dispersion of the tumor into the adjacent compartments, represents a major parameter determining the degree of retinoblastoma according to the International Classification of Retinoblastoma. In this article we focused on vitreous seeding, one of the main limiting factors in the successful “eye preservation treatment” of retinoblastoma. This article presents an overview of the history of vitreous seeding of retinoblastoma, established treatment procedures and new-research modalities. The introduction of systemic chemotherapy in the treatment of retinoblastoma at the end of the 1990s represented a significant breakthrough, which enabled the progressive abandonment of radiotherapy with its attendant side effects. However, the attained concentrations of chemotherapeutics in the vitreous space during systemic chemotherapy are not sufficient for the treatment of vitreous seeding, and the toxic effects of systemic chemotherapy are not negligible. A significant change came with the advent of chemotherapy in situ, with the targeted administration of chemotherapeutic drugs, namely intra-arterial and intravitreal injections, contributing to the definitive eradication of external radiotherapy and a reduction of systemic chemotherapy. Although vitreous seeding remains the most common reason for the failure of intra-arterial chemotherapy, this technique has significantly influenced the original treatment regimen of children with retinoblastoma. However, intravitreal chemotherapy has made the greatest contribution to increasing the probability of preservation of the eyeball and visual functions in patients with advanced findings. Novel local drug delivery modalities, gene therapy, oncolytic viruses and immunotherapy from several ongoing preclinical and clinical trials may represent promising approaches in the treatment of vitreous retinoblastoma seeding, though no clinical trials have yet been completed for routine use.
- Klíčová slova
- intravitreální chemoterapie,
- MeSH
- farmakoterapie klasifikace metody MeSH
- injekce intravitreální klasifikace metody MeSH
- léčba šetřící orgány klasifikace metody MeSH
- lidé MeSH
- retinoblastom * diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- rozsev nádorových buněk * MeSH
- sklivec patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
