OBJECTIVE: This study aims to evaluate the efficacy of the Uniform Data Set (UDS) 2 battery in distinguishing between individuals with mild cognitive impairment (MCI) attributable to Alzheimer's disease (MCI-AD) and those with MCI due to other causes (MCI-nonAD), based on contemporary AT(N) biomarker criteria. Despite the implementation of the novel UDS 3 battery, the UDS 2 battery is still used in several non-English-speaking countries. METHODS: We employed a cross-sectional design. A total of 113 Czech participants with MCI underwent a comprehensive diagnostic assessment, including cerebrospinal fluid biomarker evaluation, resulting in two groups: 45 individuals with prodromal AD (A+T+) and 68 participants with non-Alzheimer's pathological changes or normal AD biomarkers (A-). Multivariable logistic regression analyses were employed with neuropsychological test scores and demographic variables as predictors and AD status as an outcome. Model 1 included UDS 2 scores that differed between AD and non-AD groups (Logical Memory delayed recall), Model 2 employed also Letter Fluency and Rey's Auditory Verbal Learning Test (RAVLT). The two models were compared using area under the receiver operating characteristic curves. We also created separate logistic regression models for each of the UDS 2 scores. RESULTS: Worse performance in delayed recall of Logical Memory significantly predicted the presence of positive AD biomarkers. In addition, the inclusion of Letter Fluency RAVLT into the model significantly enhanced its discriminative capacity. CONCLUSION: Our findings demonstrate that using Letter Fluency and RAVLT alongside the UDS 2 battery can enhance its potential for differential diagnostics.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * diagnóza mozkomíšní mok MeSH
- amyloidní beta-protein mozkomíšní mok MeSH
- biologické markery * mozkomíšní mok MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- kognitivní dysfunkce * diagnóza etiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy * normy statistika a číselné údaje MeSH
- proteiny tau mozkomíšní mok MeSH
- průřezové studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Biomarkers are the most significant diagnosis tools tending towards unique approaches and solutions for the prevention and cure of Alzheimer's Disease (AD). The current report provides a clear perception of the concept of various biomarkers and their prominent features through analysis to provide a possible solution for the inhibition of events in AD. Scientists around the world truly believe that crucial hallmarks can serve as critical tools in the early diagnosis, cure, and prevention, as well as the future of medicine. The awareness and understanding of such biomarkers would provide solutions to the puzzled mechanism of this neuronal disorder. Some of the argued biomarkers in the present article are still in an experimental phase as they need to undergo specific clinical trials before they can be considered for treatment.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * farmakoterapie diagnóza metabolismus MeSH
- amyloidní beta-protein metabolismus antagonisté a inhibitory MeSH
- biologické markery * analýza metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- proteiny tau metabolismus antagonisté a inhibitory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Tau protein je jedním z neurocytoskeletálních proteinů podílejících se na patogenezi závažných neurologických onemocnění, zejména Alzheimerovy nemoci. Vyznačuje se značnou strukturní variabilitou, která se odráží v existenci jeho četných proteoforem. Tento přehled si klade za cíl poskytnout stručné informace o struktuře tau proteinu a jeho proteoformách, které se zdají být perspektivní jako biomarkery pro klinické použití. Jsou diskutovány biologické tekutiny vhodné pro laboratorní vyšetření v klinické praxi, tj. mozkomíšní mok a krev (plazma/sérum). Celkový tau protein a jeho fosforylované formy (hlavně protein pT181-tau, fosforylovaný na threoninovém zbytku 181) již našly klinické uplatnění v diagnostice Alzheimerovy nemoci.
The tau protein is one of the neurocytoskeletal proteins that participate in the pathogenesis of serious neurological diseases, especially Alzheimer's disease. The tau protein is characterized by considerable structural variability, which is reflected in the existence of its numerous proteoforms. This review aims to provide brief information on the structure of tau protein and its proteoforms, which seem promising biomarkers for clinical use. Biological fluids, suitable for laboratory examination in clinical practice, i.e., cerebrospinal fluid and blood (plasma/serum), are discussed. Total tau protein and its phosphorylated forms (mainly the pT181-tau protein, phosphorylated at the threonine residue 181) have already found clinical application in diagnosis of Alzheimer's disease.
V roce 2009 se metoda masivního paralelního sekvenování (NGS) prokázala jako velmi účinný nástroj při identifikaci variant, které souvisí s mnoha neurodegenerativními nemocemi. Množství genetických dat mělo významný dopad na klinickou diagnózu a zároveň významně přispělo k objevu molekulárních mechanismů, které jsou základem těchto onemocnění. Nicméně objasnění rolí nalezených variant identifikovaných NGS, a zejména variant nejasného významu (VUS), je náročné a je zcela klíčová spolupráce genetika, neurologa a neuropatologa. Vytvoření konsenzuálních postupů a vývoj veřejných genomických/fenotypových databází jsou proto zásadní pro usnadnění sdílení a ověřování údajů. Práce poskytuje systematický přehled nejčastějších mutací u neuropatologicky diagnostikovaných pacientů s neurodegenerativním onemocněním a shrnuje techniky genetické diagnostiky a význam bioinformatiky při interpretaci výsledků neurodegenerativních onemocnění na příkladu 5 zajímavých kazuistik.
In 2009, next-generation sequencing (NGS) proved to be a very powerful tool in identifying variants associated with many neurodegenerative diseases. Whole-exome sequencing and whole-genome sequencing are effective for identifying variants in new or unexpected genes responsible for inherited diseases, while targeted sequencing is useful in detecting variants in previously known disease-associated genes. The wealth of genetic data provided by NGS has had a significant impact on clinical diagnoses while contributing to these discoveries of the molecular mechanisms underlying disease. However, eluciding the roles of the found variants identified by NGS, and especially the variants of unclear significance (VUS), is challenging and the cooperation of a geneticist, a neurologist and a neuropathologist is absolutely key. The establishment of consensus guidelines and the development of public genomic/phenotypic databases are therefore essential to facilitate data sharing and validation. In this review article, we will provide a systematic overview of the most frequent mutations in neuropathologically diagnosed patients with neurodegenerative diseases and summarize genetic diagnostic techniques and the importance of bioinformatics in the interpretation of neurodegenerative disease results.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc diagnóza genetika patologie MeSH
- amyotrofická laterální skleróza diagnóza genetika patologie MeSH
- Creutzfeldtova-Jakobova nemoc diagnóza genetika patologie MeSH
- diagnostické techniky molekulární MeSH
- frontotemporální lobární degenerace diagnóza genetika patologie MeSH
- genetická predispozice k nemoci genetika MeSH
- genetické testování metody MeSH
- Gerstmannova-Strausslerova-Scheinkerova nemoc diagnóza genetika patologie MeSH
- lidé MeSH
- neurodegenerativní nemoci * diagnóza genetika patologie MeSH
- vysoce účinné nukleotidové sekvenování metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
BACKGROUND: There is initial evidence suggesting that biomarker neurogranin (Ng) may distinguish Alzheimer's disease (AD) from other neurodegenerative diseases. Therefore, we assessed (a) the discriminant ability of cerebrospinal fluid (CSF) Ng levels to distinguish between AD and frontotemporal lobar degeneration (FTLD) pathology and between different stages within the same disease, (b) the relationship between Ng levels and cognitive performance in both AD and FTLD pathology, and (c) whether CSF Ng levels vary by apolipoprotein E (APOE) polymorphism in the AD continuum. METHODS: Participants with subjective cognitive decline (SCD) (n = 33), amnestic mild cognitive impairment (aMCI) due to AD (n = 109), AD dementia (n = 67), MCI due to FTLD (n = 25), and FTLD dementia (n = 29) were recruited from the Czech Brain Aging Study. One-way analysis of covariance (ANCOVA) assessed Ng levels in diagnostic subgroups. Linear regressions evaluated the relationship between CSF Ng levels, memory scores, and APOE polymorphism. RESULTS: Ng levels were higher in aMCI-AD patients compared to MCI-FTLD (F[1, 134] = 15.16, p < .001), and in AD-dementia compared to FTLD-dementia (F[1, 96] = 4.60, p = .029). Additionally, Ng levels were higher in FTLD-dementia patients compared to MCI-FTLD (F[1, 54]= 4.35, p = .034), lower in SCD participants compared to aMCI-AD (F[1, 142] = 10.72, p = .001) and AD-dementia (F[1, 100] = 20.90, p < .001), and did not differ between SCD participants and MCI-FTLD (F[1, 58]= 1.02, p = .491) or FTLD-dementia (F[1, 62]= 2.27, p = .051). The main effect of diagnosis across the diagnostic subgroups on Aβ1-42/Ng ratio was significant too (F[4, 263]=, p < .001). We found a non-significant association between Ng levels and memory scores overall (β=-0.25, p = .154) or in AD diagnostic subgroups, and non-significant differences in this association between overall AD APOE ε4 carriers and non-carriers (β=-0.32, p = .358). CONCLUSIONS: In this first study to-date to assess MCI and dementia due to AD or FTLD within one study, elevated CSF Ng appears to be an early biomarker of AD-related impairment, but its role as a biomarker appears to diminish after dementia diagnosis, whereby dementia-related underlying processes in AD and FTLD may begin to merge. The Aβ1-42/Ng ratio discriminated AD from FTLD patients better than Ng alone. CSF Ng levels were not related to memory in AD or FTLD, suggesting that Ng may be a marker of the biological signs of disease state rather than cognitive deficits.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * mozkomíšní mok diagnóza MeSH
- amyloidní beta-protein mozkomíšní mok MeSH
- apolipoproteiny E genetika mozkomíšní mok MeSH
- biologické markery * mozkomíšní mok MeSH
- frontotemporální lobární degenerace * mozkomíšní mok diagnóza MeSH
- kognitivní dysfunkce * mozkomíšní mok diagnóza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- neurogranin * mozkomíšní mok MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- průřezové studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Článek upozorňuje na závažnost problematiky syndromu demence a jeho nejčastější příčiny Alzheimerovy nemoci. Představuje současné možnosti nejen farmakoterapie, ale i podpory pacientů a jejich rodinných příslušníků. Podrobněji se zabývá dosud nejvýznamnějším směrem vývoje nových léčiv pro farmakoterapii Alzheimerovy nemoci, antiamyloidovou terapii a diskutuje její efekt, ale i úskalí a bariéry, které jsou v současné době zvažovány v procesu schvalování těchto léčiv a jejich uvedení do praxe. Tyto léky představují významnou naději pro pacienty i jejich blízké a jsou i potvrzením, že progresi Alzheimerovy nemoci (a výhledově i dalších neurodegenerativních onemocnění vedoucích k demenci) je možné významně zpomalit či zastavit. Indikační spektrum těchto léků je zatím relativně úzké a ani v budoucnu z nich nebudou moci profitovat všichni pacienti. Proto je důležité dostatečně využívat možností dostupné symptomatické léčby farmakologické i nefarmakologické.
The article highlights the importance of dementia syndrome and its most common cause, Alzheimer's disease. It presents current options for not only pharmacotherapy but also support for patients and their family members. It delves into the most significant current development in new treatments for Alzheimer's disease, anti-amyloid therapy, discussing its effects, challenges, and the barriers currently considered in the approval process and practical implementation of these drugs. These medications offer significant hope for patients and their loved ones, demonstrating that it is possible to substantially slow or even halt the progression of Alzheimer's disease (and potentially other neurodegenerative diseases leading to dementia). However, the indications for these drugs are currently quite narrow, and not all patients will benefit from them even in the future. Therefore, it is crucial to fully utilize available symptomatic treatments, both pharmacological and non-pharmacological.
- Klíčová slova
- antiamyloidová léčba,
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * diagnóza farmakoterapie MeSH
- amyloid antagonisté a inhibitory MeSH
- časná diagnóza MeSH
- demence diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- farmakoterapie * klasifikace metody MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- memantin farmakologie terapeutické užití MeSH
- nootropní látky farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Péče o pacienty s Alzheimerovou nemocí (AN) a dalšími demencemi je v ČR roztříštěná a v různých regionech nerovnoměrně a nedostatečně dostupná. Podílí se na ní neurologové, psychiatři, geriatři a praktičtí lékaři. Cílem implementace Národního akčního plánu pro AN a obdobná onemocnění pro roky 2020-2030 (NAPAN) schváleného vládou ČR je vytvořit jednotný doporučený postup pro diagnostiku a léčbu AN a obdobných onemocnění tak, aby pacient vždy dostal dobrou komplexní péči nezávisle na tom, ke kterému odbornému lékaři a v jakém regionu přijde. Součástí tohoto postupu je i snaha definovat systém péče, vymezit roli a nastavit spolupráci jednotlivých specializací a vytvořit síť péče zajišťující dostupnost všech výše uvedených odborností i specializovaných center pro péči o pacienty s AN.
Care for patients with Alzheimer's disease (AD) and other cognitive disorders has been fragmented in the Czech Republic and unevenly and inadequately accessible in different regions. Neurologists, psychiatrists, geriatricians and general practitioners are involved in treatment. The aim of the implementation of the National Action Plan for AD and Similar Diseases 2020-2030 (NAPAN), approved by the Government of the Czech Republic, is to establish a single recommended approach for the diagnosis and treatment of patients with AD and similar diseases, so that the patient always receives good comprehensive care, regardless of the consulted specialist and the concerned region. These recommended practices include also an effort to define the system of care, to define the role and set up cooperation between the various specialties and to create a network of care ensuring the availability of all the above-mentioned specialties and specialized centers for management of AD patients.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * diagnóza terapie MeSH
- demence diagnóza terapie MeSH
- dostupnost zdravotnických služeb organizace a řízení MeSH
- lidé MeSH
- management péče o pacienta normy organizace a řízení MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
V posledných rokoch sa hodnotenie jazykových schopností osôb s kognitívnym deficitom zameriava na hodnotenie diskurzu. Konkrétne analýza informatívnosti sa ukazuje ako účinný diagnostický nástroj. Ide o hodnotenie, ktoré kombinuje štrukturalistický a funkcionalistický prístup k analýze diskurzu. Cieľom výskumu je zhodnotiť informatívnosť diskurzu osôb s demenciou pri Alzheimerovej chorobe (AD) a miernou kognitívnou poruchou (MCI). Výskumnú vzorku tvorí 25 osôb s AD, 25 osôb s MCI a 25 zdravých kontrol. Vzorky diskurzu sú elicitované pomocou opisu obrázkov. Na hodnotenie informatívnosti sa používa metóda analýzy hlavných konceptov. Výsledky výskumu nachádzajú signifikantné rozdiely vo výkonoch troch skupín výskumnej vzorky, pričom najviac konceptov vyjadrujú osoby z kontrolnej vzorky, nasleduje skupina MCI a najmenej konceptov vyjadruje skupina AD. Podľa výsledkov post-hoc testu sú signifikantné rozdiely v informatívnosti medzi AD a zdravými kontrolami, medzi MCI a zdravými kontrolami, ako aj medzi AD a MCI. Na základe výsledkov štúdie sa analýza hlavných konceptov, a teda hodnotenie informatívnosti ukazuje ako vhodná metóda na zachytenie jazykových ťažkostí pri AD a MCI. Cieľom ďalšieho výskumu by malo byť podrobné spracovanie metódy hodnotenia hlavných konceptov a jej spracovanie aj pre ďalšie elicitačné materiály bežne používané v slovenskej praxi.
In recent years, the assessment of the language abilities of persons with cognitive deficits has focused on discourse assessment. Specifically, the assessment of informativeness proves to be an effective diagnostic tool. This is an evaluation that combines a structuralist and functionalist approach to discourse analysis. The aim of this study is to evaluate discourse informativeness of persons with Alzheimer's dementia (AD) and mild cognitive impairment (MCI). The research sample consists of 25 persons with AD, 25 persons with MCI and 25 healthy controls. Discourse samples are elicited using picture description. Main concept analysis is used to evaluate informativeness. The results show significant differences in the performance of the three groups of the research sample, with the most concepts being expressed by people from the control sample, followed by the MCI group, and the least concepts being expressed by the AD group. According to the results of the post-hoc test, there are significant differences in informativeness between AD and healthy controls, between MCI and healthy controls, and also between AD and MCI. Based on the results of the study, main concept analysis and thus the evaluation of informativeness appears to be a suitable method for capturing language difficulties in AD and MCI. The goal of further research should be a detailed elaboration of main concept analysis and its application to other elicitation materials commonly used in Slovak practice.
The application of artificial intelligence (AI) in neurology is a growing field offering opportunities to improve accuracy of diagnosis and treatment of complicated neuronal disorders, plus fostering a deeper understanding of the aetiologies of these diseases through AI-based analyses of large omics data. The most common neurodegenerative disease, Alzheimer's disease (AD), is characterized by brain accumulation of specific pathological proteins, accompanied by cognitive impairment. In this review, we summarize the latest progress on the use of AI in different AD-related fields, such as analysis of neuroimaging data enabling early and accurate AD diagnosis; prediction of AD progression, identification of patients at higher risk and evaluation of new treatments; improvement of the evaluation of drug response using AI algorithms to analyze patient clinical and neuroimaging data; the development of personalized AD therapies; and the use of AI-based techniques to improve the quality of daily life of AD patients and their caregivers.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * diagnóza farmakoterapie metabolismus MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- neurozobrazování metody MeSH
- umělá inteligence * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Péče o pacienty s Alzheimerovou nemocí (AN) a dalšími demencemi je v ČR roztříštěná a v různých regionech nerovnoměrně a nedostatečně dostupná. Podílí se na ní neurologové, psychiatři, geriatři a praktičtí lékaři. Cílem implementace Národního akčního plánu pro AN a obdobná onemocnění pro roky 2020-2030 (NAPAN) schváleného vládou ČR je vytvořit jednotný doporučený postup pro diagnostiku a léčbu AN a obdobných onemocnění tak, aby pacient vždy dostal dobrou komplexní péči nezávisle na tom, ke kterému odbornému lékaři a v jakém regionu přijde. Součástí tohoto postupu je i snaha definovat systém péče, vymezit roli a nastavit spolupráci jednotlivých specializací a vytvořit síť péče zajišťující dostupnost všech výše uvedených odborností i specializovaných center pro péči o pacienty s AN.
Care for patients with Alzheimer's disease (AD) and other cognitive disorders has been fragmented in the Czech Republic and unevenly and inadequately accessible in different regions. Neurologists, psychiatrists, geriatricians and general practitioners are involved in treatment. The aim of the implementation of the National Action Plan for AD and Similar Diseases 2020-2030 (NAPAN), approved by the Government of the Czech Republic, is to establish a single recommended approach for the diagnosis and treatment of patients with AD and similar diseases, so that the patient always receives good comprehensive care, regardless of the consulted specialist and the concerned region. These recommended practices include also an effort to define the system of care, to define the role and set up cooperation between the various specialties and to create a network of care ensuring the availability of all the above-mentioned specialties and specialized centers for management of AD patients.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * diagnóza terapie MeSH
- demence diagnóza terapie MeSH
- dostupnost zdravotnických služeb organizace a řízení MeSH
- lidé MeSH
- management péče o pacienta normy organizace a řízení MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
