Kazuistika se věnuje pacientce s parézou levé hlasivky. K tomuto stavu došlo po operaci adenomu příštítného tělíska. Případová studie se zaměřuje na popis průběhu hlasové reedukace a míru jejího efektu na kvalitu pacientčina hlasu. Paréza hlasivky je nejčastěji způsobená obrnou zvratného nervu (nervus laryngeus recurrens) v důsledku operace v jeho blízkém okolí (Dršata, 2010). Ztráta hybnosti hlasivky s sebou přináší řadu obtíží manifestujících se v oblasti dechu a kvality hlasu. Pacienta omezuje v jeho osobním, ale často i v pracovním životě. Pro efekt hlasové reedukace je nezbytné její včasné zahájení.
The case report is about a patient with left vocal cord palsy. This condition occurred after parathyroid adenoma surgery. The case study focuses on the description of the course of vocal re-education and the extent of its effect on the quality of the patient's voice.
Primárna progresívna afázia (PPA) je klinický syndróm, ktorý vzniká na podklade neurodegeneratívneho procesu. PPA je charakteristická postupným rozpadom jazykového systému. Symptómy ochorenia sa najčastejšie manifestujú okolo 50. roku života, no vyskytujú sa aj u čoraz mladšej populácie. Oboznámenie sa s takýmto typom diagnózy predstavuje pre pacienta určitú psychickú záťaž. Vyrovnávanie sa s diagnózou závisí od osobnostných čŕt pacienta (Nash, Hutner a Caligor, 2014). Neadekvátne spracovanie stresu a psychickej záťaže môže viesť k rozvoju funkčnej poruchy hybnosti (Thenganatt a Jankovic, 2015). Prezentujeme kazuistiku 38-ročnej pacientky s anamnézou tri roky trvajúcej poruchy reči. Subjektívne udávané ťažkosti sa týkali najmä aktualizácie a komolenia slov. Pacientka podstúpila komplexnú neurologickú diagnostiku a bolo jej doplnené PET CT s nálezom zmien zodpovedajúcim lvPPA. Krátko po oznámení diagnózy sa u pacientky začali vyskytovať meniace sa vzorce motorického narušenia reči, ktoré výrazne limitujú ďalšiu diagnostiku a zároveň aj terapiu. Pacientke bolo odporučené psychologické a psychiatrické vyšetrenie. Kazuistika upozorňuje na dôležitosť multiodborovej spolupráce.
Primary progressive aphasia (PPA) is a clinical syndrome caused by a neurodegenerative process. PPA is characterised by a progressive disruption of the language system, which limits the patient in activities of daily living. The symptoms of this disease mostly manifest around 50 years of age, but are often seen in a much younger population. Acquaintance with this kind of diagnosis represents a certain psychological burden to the patient. Coping with it depends on the patient's personality traits (Nash, Hutner and Caligor, 2014). Inadequate stress processing can lead to development of a functional movement disorder (Thenganatt and Jankovic, 2015). Here we present a case report of a 38-year-old female patient with a 3-year history of a speech disorder. She subjectively stated difficulties, mainly related to word finding difficulties and garbled words. The patient underwent a comprehensive neurological examination. A PET CT scan was performed, with findings of changes corresponding to lvPPA. Shortly after the diagnosis was announced, the patient began to experience changing patterns of motor speech impairment, which significantly limit the further diagnostic and therapeutic processes. A psychological and psychiatric examination was recommended to the patient. This case report draws attention to the importance of multidisciplinary cooperation.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- motorické poruchy etiologie MeSH
- poruchy řeči * etiologie MeSH
- primární progresivní afázie * diagnóza komplikace terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Předkládaný článek se zabývá možnostmi diagnostiky sociálně pragmatické komunikační poruchy (dále SPKP) se zacílením na dotazníkové metody, testové metody a hodnotící škály. V zahraničí probíhá diagnostika této poruchy často prostřednictvím kombinace rozhovorů, dotazníků, hodnotících škál, pozorování a dalších metod. Cílem této práce bylo vytvořit integrativní přehled, tedy sumarizovat dotazníkové metody, hodnotící škály a testové metody, které jsou zaměřené na diagnostiku pragmatické jazykové roviny. Pro tyto účely bylo vybráno sedm metod, které se zabývají rozpoznáváním deficitů v oblasti pragmatické jazykové roviny, vytvořených v letech 1989–2023. Jednotlivé metody byly hodnoceny stran věkového rozmezí, zaměření, obsahu, norem a časové náročnosti. Tyto kategorie byly sledovány u zahraničních diagnostických metod, poněvadž v tuzemsku zatím žádné materiály tohoto typu dostupné nejsou.
The present article deals with the possibilities of diagnosing social pragmatic communication disorder (SPCD), focusing on questionnaire methods, test methods and assessment scales. Abroad, diagnosis of this disorder is often done through a combination of interviews, questionnaires, rating scales, observations and other methods. The aim of this paper was to create an integrative overview, i.e. to summarise questionnaire methods, rating scales and test methods that are aimed at diagnosing pragmatic language. For this purpose, seven methods were selected that deal with the recognition of deficits in pragmatic language, developed between 1989 and 2023. The individual methods were evaluated in terms of age range, focus, content, norms, and time duration. These categories were followed for foreign diagnostic methods, since no materials of this type are yet available in the Czech Republic.
Orální restrikci můžeme považovat za problematiku, která spadá do dikce mnoha odborností, jako např. pediatra, laktační poradkyně, stomatologa, logopeda, ortodontisty, fyzioterapeuta, ORL lékaře a dalších. Je potřeba na ni nahlížet komplexně v širším časovém horizontu. Článek shrnuje dopady orální restrikce na pacienta v průběhu jeho vývoje a poukazuje na oblasti, které by mohly být diagnostickým vodítkem k odhalení orální restrikce a jejímu řešení z pohledu multidisciplinárního týmu. Čím je pacient starší, tím více odborníků se bude na jeho léčbě podílet. Tímto příspěvkem si klademe za cíl vzbudit zájem o problematiku u různých odborníků, a předcházet tak nepříznivým dopadům na zdraví jedinců. Orální restrikce jsou sice svým rozsahem malé tkáňové struktury, ale mohou velmi negativně ovlivnit kvalitu našeho života.
Tethered oral tissues can be considered as an issue that belongs under the scope of many specialists, such as paediatricians, lactation consultants, dentists, speech therapists, orthodontists, physiotherapists, ENT doctors and others. It is necessary to look at tethered oral tissues comprehensively in a broader timeframe. The article summarises the impact of tethered oral tissues on the patient throughout their development and highlights areas that could provide diagnostic clues to detect tethered oral tissues and their management from a multidisciplinary team perspective. The older the patient, the more specialists will be involved in their treatment. With this paper, we aim to arouse interest about the issue among different professionals and to prevent adverse effects on the health of the individual. Although tethered oral tissues are short stretches of tissue, they can have a very negative impact on the quality of life.
- MeSH
- ankyloglosie komplikace MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- malokluze MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- nemoci úst * diagnóza komplikace MeSH
- podjazyková uzdička patologie MeSH
- poruchy artikulace etiologie MeSH
- poruchy dýchání etiologie MeSH
- poruchy hlasu etiologie MeSH
- poruchy příjmu potravy etiologie MeSH
- primární prevence metody MeSH
- retní uzdička patologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
V posledných rokoch sa hodnotenie jazykových schopností osôb s kognitívnym deficitom zameriava na hodnotenie diskurzu. Konkrétne analýza informatívnosti sa ukazuje ako účinný diagnostický nástroj. Ide o hodnotenie, ktoré kombinuje štrukturalistický a funkcionalistický prístup k analýze diskurzu. Cieľom výskumu je zhodnotiť informatívnosť diskurzu osôb s demenciou pri Alzheimerovej chorobe (AD) a miernou kognitívnou poruchou (MCI). Výskumnú vzorku tvorí 25 osôb s AD, 25 osôb s MCI a 25 zdravých kontrol. Vzorky diskurzu sú elicitované pomocou opisu obrázkov. Na hodnotenie informatívnosti sa používa metóda analýzy hlavných konceptov. Výsledky výskumu nachádzajú signifikantné rozdiely vo výkonoch troch skupín výskumnej vzorky, pričom najviac konceptov vyjadrujú osoby z kontrolnej vzorky, nasleduje skupina MCI a najmenej konceptov vyjadruje skupina AD. Podľa výsledkov post-hoc testu sú signifikantné rozdiely v informatívnosti medzi AD a zdravými kontrolami, medzi MCI a zdravými kontrolami, ako aj medzi AD a MCI. Na základe výsledkov štúdie sa analýza hlavných konceptov, a teda hodnotenie informatívnosti ukazuje ako vhodná metóda na zachytenie jazykových ťažkostí pri AD a MCI. Cieľom ďalšieho výskumu by malo byť podrobné spracovanie metódy hodnotenia hlavných konceptov a jej spracovanie aj pre ďalšie elicitačné materiály bežne používané v slovenskej praxi.
In recent years, the assessment of the language abilities of persons with cognitive deficits has focused on discourse assessment. Specifically, the assessment of informativeness proves to be an effective diagnostic tool. This is an evaluation that combines a structuralist and functionalist approach to discourse analysis. The aim of this study is to evaluate discourse informativeness of persons with Alzheimer's dementia (AD) and mild cognitive impairment (MCI). The research sample consists of 25 persons with AD, 25 persons with MCI and 25 healthy controls. Discourse samples are elicited using picture description. Main concept analysis is used to evaluate informativeness. The results show significant differences in the performance of the three groups of the research sample, with the most concepts being expressed by people from the control sample, followed by the MCI group, and the least concepts being expressed by the AD group. According to the results of the post-hoc test, there are significant differences in informativeness between AD and healthy controls, between MCI and healthy controls, and also between AD and MCI. Based on the results of the study, main concept analysis and thus the evaluation of informativeness appears to be a suitable method for capturing language difficulties in AD and MCI. The goal of further research should be a detailed elaboration of main concept analysis and its application to other elicitation materials commonly used in Slovak practice.
Zátěží vyvolaná obstrukce laryngu (exercise induced laryngeal obstruction, EILO) je jedna z častých příčin námahové dušnosti objevující se v maximální zátěži při normální morfologii a funkci hrtanu v klidu. Nejčastější je u žen v adolescentním věku a u sportů s vysokými nároky na ventilaci. Obstrukci způsobuje addukce částí laryngu při nádechu, může vznikat v oblasti glotické paradoxním pohybem hlasivek nebo častěji supraglotické addukcí až vnitřním prolapsem aryepiglotických řas a okolních struktur. Často je zaměňována za astmatickou dušnost. Symptomy jako inspirační dušnost se stridorem a diskomfortem v oblasti krku a jugula, někdy doprovázené hyperventilací nebo panickou reakcí z pocitu dušení, se objevují rychle při vysoké intenzitě zátěže a mizí sekundy po zastavení. Nereagují na antiastmatika. Patofyziologie není jasná. Uplatňují se aerodynamické mechanismy dané zrychleným prouděním vzduchu při nárůstu ventilace, změny podpůrných struktur laryngu, funkce instrinsických i extrinsických svalů, postury a hybných stereotypů, dechový vzor nebo ochranné reflexy. Diagnóza je to klinická, v rámci vyšetření je nutné vyloučit jiné příčiny, zejména astma bronchiale, zátěží indukovanou bronchokonstrikci nebo strukturální patologii v dýchacích cestách. Lze provést kontinuální zobrazení laryngu flexibilním laryngoskopem (CLE test) při zátěžovém testu k objektivizování tíže addukce struktur laryngu. Pro efektivní terapii je nutná edukace pacienta o diagnóze a možnostech léčby. Cílem je kontrola abdukce struktur laryngu a optimalizace dechového stereotypu ve vysoké intenzitě zátěže. V terapii se uplatňuje multioborová spolupráce mezi klinickým logopedem, psychoterapeutem a trenérem, lze též použít nácvik biofeedbackem při užití flexibilního laryngoskopu navazující na CLE t
Exercise-induced laryngeal obstruction (EILO) is a common cause of exertional dyspnoea occurring at maximal exertion in individuals with normal laryngeal morphology and function at rest. It is most frequent in adolescent females and in sports with high ventilation demands. The obstruction results from the adduction of laryngeal structures during inhalation, occurring either at the level of the glottis with paradoxical vocal fold movement, or more commonly with supraglottic adduction and inward prolapse of aryepiglottic folds and surrounding structures. It is often mistaken for asthma-related dyspnoea.
V príspevku sa budeme venovať programu InterACT – Attitude Change & Tolerance Program (Weidner, 2015) určenému pre deti predškolského a mladšieho školského veku, ako i procesu jeho adaptácie do poľského (2019) a slovenského (2019–2023) jazyka. Program nadväzuje na niekoľko výskumov, ktoré sledovali postoje detí k zajakavosti a možnosti včasného oboznámenia sa s relevantnými informáciami o zajakavosti. Výskumy potvrdili potrebu venovať sa zmene postojov k zajakavosti už v predškolskom veku. Štatisticky sa preukázalo, že program InterACT efektívne zlepšuje postoje detí k zajakavosti a učí, ako vhodne komunikovať s deťmi so zajakavosťou (Wesierska a Weidner, 2022). Program je koncepčne vytvorený tak, aby bolo možné preložiť ho do iných jazykov so zohľadnením kultúrnych podmienok. Keďže Slovensko je jazykovo, kultúrne aj historickým kontextom blízke Poľsku, kde je efektivita programu potvrdená, javí sa nám aplikovanie výsledkov z ich výskumov relevantné aj pre Slovensko ako súčasť logopedickej prevencie a efektívnej podpory procesu antistigmatizácie
In this paper we discuss the InterACT - Attitude Change & Tolerance programme (Weidner, 2015) for preschool and younger school-age children, as well as the process of its adaptation into Polish (2019) and Slovak (2019-2023) languages. The programme builds on several research studies that have investigated children's attitudes towards stuttering and the possibilities of early exposure to relevant information about stuttering. Research has confirmed the need to address changing attitudes towards stuttering already at pre-school age. Statistically, the InterACT programme has been shown to be effective in improving children's attitudes toward stuttering and teaching how to appropriately interact with children with stuttering (Wesierska and Weidner, 2022). The programme is conceptualised in a way that it can be translated into other languages, with consideration of cultural contexts. As Slovakia is close in terms of language, culture and historical context to Poland, where the effectiveness of the programme is confirmed, we find the application of the results from their research relevant for Slovakia as part of speech therapy prevention and effective support of the process of anti-stigmatisation of stuttering.
Porucha autistického spektra (PAS) je multifaktoriální neurovývojová porucha, charakterizovaná kromě značné heterogenity také výskytem sekundárních příznaků, mezi které patří mj. poruchy motorických funkcí a narušení motorického vývoje. Hlavním cílem této explorativní studie bylo posoudit u dětí s PAS ve věku 7–10 let koexistenci motorických a funkčních jazykových deficitů (FL), škálovaných dle kritérií ICD-11, standardizovaným hodnocením s užitím testu motoriky pro děti The Movement Assessment Battery for Children, 2. edice (MABC-2). U výzkumného souboru (n = 47; 39 chlapců, 8 dívek; věk 7–10 let, průměrný věk = 8,49; SD = 1,12) byly u 74,5% detekovány významné motorické obtíže a zpoždění motorického vývoje; 44,7 % participantů bylo identifikováno s mírným postižením FL, nebo bez postižení; 21,3% s narušeným FL a 34,0% s úplnou nebo téměř úplnou absencí FL. Výsledky u výzkumného souboru (n = 47) prokázaly významný pozitivní vztah (r = 0,64; p = 0,005) mezi celkovým testovým skóre (MABC-2) a postižením FL dle kritérií ICD-11. V této studii u participantů (n = 47) lepší motorický výkon významně koreloval s menšími deficity FL.
Autism spectrum disorder (ASD) is a complex neuro-developmental disorder that is characterised by considerable heterogeneity and the occurrence of secondary symptoms, including motor function disorders and disturbances in motor development. The study's main objective was to assess the coexistence of motor and functional language deficits (FL), scaled according to ICD-11 criteria, and standardised evaluation using the motor test for children: The Movement Assessment Battery for Children, 2nd edition (MABC-2). In the research sample (n = 47; 39 boys, 8 girls; age 7-10 years, average age = 8.49; SD = 1.12), the results revealed that 74.5% of the participants had significant motor problems and delays in motor development. Among the participants, 44.7% had no or a slight disability of FL, 21.3% had disturbed FL, and 34.0% had complete or almost complete absence of FL. The results showed a significant positive relationship (R = 0.64; p = 0.005) between the Total Test Score (MABC-2) and the FL involvement, according to the ICD-11 criteria. In this study, better motor performance was significantly associated with smaller FL deficits.
