Ciele: Predkladaný výskum sa zaoberá identifikáciou prenatálnych faktorov vplývajúcich na abnormálny neurovývin a postnatálnu manifestáciu autistického fenotypu v súbore 107 chlapcov (priemerný vek 4,31 ± 2,24). Súbor a metódy: Biologické matky autistických chlapcov poskytli údaje týkajúce sa ich reprodukčného zdravia, infekcií počas gravidity, užívaní orálnej antikoncepcie pred počatím, prípadne užívaním návykových látok pred a počas gravidity a tiež informácie týkajúce sa novorodenca. Následne boli chlapci dia gnostikovaný na poruchy autistického spektra (PAS), pomocou dia gnostických nástrojov ADOS-2 (Autism Dia gnostic Observation Schedule) a ADI-R (Autism Dia gnostic Interview – Revised). V ADOSE-2 bol zvolený dia gnostický modul podľa rečových schopností dieťaťa, buď Modul 1 – neverbálny alebo minimálne verbálny chlapci (n = 68) a verbálni chlapci (n = 39). Výsledky: Na základe našich výsledkov, má reprodukčné zdravie matky súvisiace s dĺžkou menštruačného cyklu pred graviditou s autistickým dieťaťom, súvis s mierou rečového postihnutia (p = 0,017), taktiež počet predošlých tehotenstiev (p = 0,026). Matky neverbálnych detí uvádzali kratší cyklus (27,35 dní ± 6,60) ako matky verbálnych detí (30,14 days ± 4,44) a mali viac predošlých tehotenstiev (0,93 ± 1,07 vs. 0,51 ± 0,91). Neuviedli však počet živo narodených detí pred tehotenstvom s autistickým dieťaťom. Deti, ktoré boli neskôr dia gnostikované ako neverbálne, mali dlhší pôrod (od 2 do 48 hod; v priemere 11,13 hod, SD = 9,49), ako verbálne (od 1 do 27 hod, čo bolo v priemere 7,09 hod, SD = 8,91), p = 0,0182. Spôsob pôrodu nezohrával úlohu, ani spôsob počatia (prirodzené vs. umelé). Záver: Skúmanie prenatálnych faktorov v etiológii autizmu z hľadiska rečového vývinu sa javí ako dobrý prístup.

Objectives: The presented research aimed to identify prenatal factors involved in abnormal neurodevelopment and postnatal manifestation of an autistic phenotype in 107 boys (average age 4.31 ± 2.24 years). Materials and methods: Their biological mothers were asked to fill out a comprehensive questionnaire about their reproductive health, infections during pregnancy, oral contraceptive intake before conception, and potential substance abuse before and during pregnancy as well as delivery and newborn information. The boys were subsequently diagnosed with autism spectrum disorder (ASD) using the combination of Autism Diagnostic Observation Schedule (ADOS-2) and Autism Diagnostic Interview – Revised (ADI-R). Based on the ADOS-2 module chosen during diagnosis, boys diagnosed with Module 1 can be classified as nonverbal or minimally verbal (N = 68), while those diagnosed using Module 3 are fully verbal (N = 39). Results: According to our results, reproductive health related to the length of the menstrual cycle before pregnancy with the autistic child seems to play a role with regards to the severity of the disorder (P = 0.017) as well as the number of previous pregnancies (P = 0.026). Mothers of nonverbal children reported to have had a much shorter menstrual cycle (27.35 ± 6.60 days) than those with verbal children (30.14 ± 4.44 days) and reported more previous pregnancies (0.93 ± 1.07 vs. 0.51 ± 0.91), while not reporting the number of live births before they had the autistic child. Children who were later diagnosed as non-verbal had a longer delivery time (from 2 to 48 hours; on average 11.13 hours, SD = 9.49) than verbal ones (between 1 and 27 hours, which was on average 7.09 hours, SD = 8.91), P = 0.0182. Delivery method didn’t play a role in this context, and neither did the type of conception (natural, insemination, etc.). Conclusion: Studying the involvement of prenatal factors in the etiology of autism based on the speech of the child seems to be a promising approach.

• MeSH
• dítě MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• lidé MeSH
• menstruační cyklus genetika   MeSH
• neurovývojové poruchy diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• porod MeSH
• poruchy autistického spektra * diagnóza   klasifikace   komplikace   MeSH
• poruchy řeči * diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prenatální poškození genetika   klasifikace   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• teratogeny klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Hypokinetic dysarthria (HD) is a difficult-to-treat symptom affecting quality of life in patients with Parkinson's disease (PD). Levodopa may partially alleviate some symptoms of HD in PD, but the neural correlates of these effects are not fully understood. The aim of our study was to identify neural mechanisms by which levodopa affects articulation and prosody in patients with PD. Altogether 20 PD patients participated in a task fMRI study (overt sentence reading). Using a single dose of levodopa after an overnight withdrawal of dopaminergic medication, levodopa-induced BOLD signal changes within the articulatory pathway (in regions of interest; ROIs) were studied. We also correlated levodopa-induced BOLD signal changes with the changes in acoustic parameters of speech. We observed no significant changes in acoustic parameters due to acute levodopa administration. After levodopa administration as compared to the OFF dopaminergic condition, patients showed task-induced BOLD signal decreases in the left ventral thalamus (p = 0.0033). The changes in thalamic activation were associated with changes in pitch variation (R = 0.67, p = 0.006), while the changes in caudate nucleus activation were related to changes in the second formant variability which evaluates precise articulation (R = 0.70, p = 0.003). The results are in line with the notion that levodopa does not have a major impact on HD in PD, but it may induce neural changes within the basal ganglia circuitries that are related to changes in speech prosody and articulation.

• MeSH
• antiparkinsonika škodlivé účinky   MeSH
• dysartrie etiologie   komplikace   MeSH
• kvalita života MeSH
• levodopa * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• Parkinsonova nemoc * komplikace   diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• poruchy řeči diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• řeč fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Publikace je souborem cíleně sestavených cvičení pro obnovení komunikační schopnosti a její využití v reálném životě nejen pro osoby s afázií, ale také pro seniory, pacienty s demencí a osoby s kognitivním deficitem. Zahrnuje trénink porozumění mluvenému i psanému slovu, paměti atd.

• Klíčová slova
• Sociálně zdravotnický pracovník,
• MeSH
• afázie MeSH
• dospělí MeSH
• klinická logopedie MeSH
• kognitivní poruchy MeSH
• komunikační poruchy MeSH
• poruchy řeči MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH

• NLK Obory
• logopedie, klinická logopedie

Recent fMRI resting-state findings show aberrant functional connectivity within somatomotor network (SMN) in schizophrenia. Moreover, functional connectivity aberrations of the motor system are often reported to be related to the severity of psychotic symptoms. Thus, it is important to validate those findings and confirm their relationship with psychopathology. Therefore, we decided to take an entirely data-driven approach in our fMRI resting-state study of 30 chronic schizophrenia outpatients and 30 matched control subjects. We used independent component analysis (ICA), dual regression, and seed-based connectivity analysis. We found reduced functional connectivity within SMN in schizophrenia patients compared to controls and SMN hypoconnectivity with the cerebellum in schizophrenia patients. The latter was strongly correlated with the severity of alogia, one of the main psychotic symptoms, i.e. poverty of speech and reduction in spontaneous speech,. Our results are consistent with the recent knowledge about the role of the cerebellum in cognitive functioning and its abnormalities in psychiatric disorders, e.g. schizophrenia. In conclusion, the presented results, for the first time clearly showed the involvement of the cerebellum hypoconnectivity with SMN in the persistence and severity of alogia symptoms in schizophrenia.

• MeSH
• afázie patofyziologie   diagnostické zobrazování   etiologie   patologie   MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie * MeSH
• mozeček * diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• nervová síť diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• nervové dráhy patofyziologie   diagnostické zobrazování   MeSH
• schizofrenie * diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Speech dysfunction represents one of the initial motor manifestations to develop in Parkinson's disease (PD) and is measurable through smartphone. OBJECTIVE: The aim was to develop a fully automated and noise-resistant smartphone-based system that can unobtrusively screen for prodromal parkinsonian speech disorder in subjects with isolated rapid eye movement sleep behavior disorder (iRBD) in a real-world scenario. METHODS: This cross-sectional study assessed regular, everyday voice call data from individuals with iRBD compared to early PD patients and healthy controls via a developed smartphone application. The participants also performed an active, regular reading of a short passage on their smartphone. Smartphone data were continuously collected for up to 3 months after the standard in-person assessments at the clinic. RESULTS: A total of 3525 calls that led to 5990 minutes of preprocessed speech were extracted from 72 participants, comprising 21 iRBD patients, 26 PD patients, and 25 controls. With a high area under the curve of 0.85 between iRBD patients and controls, the combination of passive and active smartphone data provided a comparable or even more sensitive evaluation than laboratory examination using a high-quality microphone. The most sensitive features to induce prodromal neurodegeneration in iRBD included imprecise vowel articulation during phone calls (P = 0.03) and monopitch in reading (P = 0.05). Eighteen minutes of speech corresponding to approximately nine calls was sufficient to obtain the best sensitivity for the screening. CONCLUSION: We consider the developed tool widely applicable to deep longitudinal digital phenotyping data with future applications in neuroprotective trials, deep brain stimulation optimization, neuropsychiatry, speech therapy, population screening, and beyond. © 2024 The Author(s). Movement Disorders published by Wiley Periodicals LLC on behalf of International Parkinson and Movement Disorder Society.

• MeSH
• biologické markery MeSH
• chytrý telefon * MeSH
• hlas fyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc * patofyziologie   komplikace   MeSH
• parkinsonské poruchy patofyziologie   MeSH
• porucha chování v REM spánku * patofyziologie   diagnóza   MeSH
• poruchy řeči etiologie   MeSH
• prodromální symptomy MeSH
• průřezové studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Klíčová slova
• vývojová dysfázie,
• MeSH
• afázie diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• nemoci jazyka * klasifikace   terapie   vrozené   MeSH
• neurovývojové poruchy * diagnóza   klasifikace   MeSH
• poruchy řeči diagnóza   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Primárna progresívna afázia (PPA) je klinický syndróm, ktorý vzniká na podklade neurodegeneratívneho procesu. PPA je charakteristická postupným rozpadom jazykového systému. Symptómy ochorenia sa najčastejšie manifestujú okolo 50. roku života, no vyskytujú sa aj u čoraz mladšej populácie. Oboznámenie sa s takýmto typom diagnózy predstavuje pre pacienta určitú psychickú záťaž. Vyrovnávanie sa s diagnózou závisí od osobnostných čŕt pacienta (Nash, Hutner a Caligor, 2014). Neadekvátne spracovanie stresu a psychickej záťaže môže viesť k rozvoju funkčnej poruchy hybnosti (Thenganatt a Jankovic, 2015). Prezentujeme kazuistiku 38-ročnej pacientky s anamnézou tri roky trvajúcej poruchy reči. Subjektívne udávané ťažkosti sa týkali najmä aktualizácie a komolenia slov. Pacientka podstúpila komplexnú neurologickú diagnostiku a bolo jej doplnené PET CT s nálezom zmien zodpovedajúcim lvPPA. Krátko po oznámení diagnózy sa u pacientky začali vyskytovať meniace sa vzorce motorického narušenia reči, ktoré výrazne limitujú ďalšiu diagnostiku a zároveň aj terapiu. Pacientke bolo odporučené psychologické a psychiatrické vyšetrenie. Kazuistika upozorňuje na dôležitosť multiodborovej spolupráce.

Primary progressive aphasia (PPA) is a clinical syndrome caused by a neurodegenerative process. PPA is characterised by a progressive disruption of the language system, which limits the patient in activities of daily living. The symptoms of this disease mostly manifest around 50 years of age, but are often seen in a much younger population. Acquaintance with this kind of diagnosis represents a certain psychological burden to the patient. Coping with it depends on the patient's personality traits (Nash, Hutner and Caligor, 2014). Inadequate stress processing can lead to development of a functional movement disorder (Thenganatt and Jankovic, 2015). Here we present a case report of a 38-year-old female patient with a 3-year history of a speech disorder. She subjectively stated difficulties, mainly related to word finding difficulties and garbled words. The patient underwent a comprehensive neurological examination. A PET CT scan was performed, with findings of changes corresponding to lvPPA. Shortly after the diagnosis was announced, the patient began to experience changing patterns of motor speech impairment, which significantly limit the further diagnostic and therapeutic processes. A psychological and psychiatric examination was recommended to the patient. This case report draws attention to the importance of multidisciplinary cooperation.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• motorické poruchy etiologie   MeSH
• poruchy řeči * etiologie   MeSH
• primární progresivní afázie * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Orální restrikci můžeme považovat za problematiku, která spadá do dikce mnoha odborností, jako např. pediatra, laktační poradkyně, stomatologa, logopeda, ortodontisty, fyzioterapeuta, ORL lékaře a dalších. Je potřeba na ni nahlížet komplexně v širším časovém horizontu. Článek shrnuje dopady orální restrikce na pacienta v průběhu jeho vývoje a poukazuje na oblasti, které by mohly být diagnostickým vodítkem k odhalení orální restrikce a jejímu řešení z pohledu multidisciplinárního týmu. Čím je pacient starší, tím více odborníků se bude na jeho léčbě podílet. Tímto příspěvkem si klademe za cíl vzbudit zájem o problematiku u různých odborníků, a předcházet tak nepříznivým dopadům na zdraví jedinců. Orální restrikce jsou sice svým rozsahem malé tkáňové struktury, ale mohou velmi negativně ovlivnit kvalitu našeho života.

Tethered oral tissues can be considered as an issue that belongs under the scope of many specialists, such as paediatricians, lactation consultants, dentists, speech therapists, orthodontists, physiotherapists, ENT doctors and others. It is necessary to look at tethered oral tissues comprehensively in a broader timeframe. The article summarises the impact of tethered oral tissues on the patient throughout their development and highlights areas that could provide diagnostic clues to detect tethered oral tissues and their management from a multidisciplinary team perspective. The older the patient, the more specialists will be involved in their treatment. With this paper, we aim to arouse interest about the issue among different professionals and to prevent adverse effects on the health of the individual. Although tethered oral tissues are short stretches of tissue, they can have a very negative impact on the quality of life.

• MeSH
• ankyloglosie komplikace   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• malokluze MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• nemoci úst * diagnóza   komplikace   MeSH
• podjazyková uzdička patologie   MeSH
• poruchy artikulace etiologie   MeSH
• poruchy dýchání etiologie   MeSH
• poruchy hlasu etiologie   MeSH
• poruchy příjmu potravy etiologie   MeSH
• primární prevence metody   MeSH
• retní uzdička patologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

V príspevku sa budeme venovať programu InterACT – Attitude Change & Tolerance Program (Weidner, 2015) určenému pre deti predškolského a mladšieho školského veku, ako i procesu jeho adaptácie do poľského (2019) a slovenského (2019–2023) jazyka. Program nadväzuje na niekoľko výskumov, ktoré sledovali postoje detí k zajakavosti a možnosti včasného oboznámenia sa s relevantnými informáciami o zajakavosti. Výskumy potvrdili potrebu venovať sa zmene postojov k zajakavosti už v predškolskom veku. Štatisticky sa preukázalo, že program InterACT efektívne zlepšuje postoje detí k zajakavosti a učí, ako vhodne komunikovať s deťmi so zajakavosťou (Wesierska a Weidner, 2022). Program je koncepčne vytvorený tak, aby bolo možné preložiť ho do iných jazykov so zohľadnením kultúrnych podmienok. Keďže Slovensko je jazykovo, kultúrne aj historickým kontextom blízke Poľsku, kde je efektivita programu potvrdená, javí sa nám aplikovanie výsledkov z ich výskumov relevantné aj pre Slovensko ako súčasť logopedickej prevencie a efektívnej podpory procesu antistigmatizácie

In this paper we discuss the InterACT - Attitude Change & Tolerance programme (Weidner, 2015) for preschool and younger school-age children, as well as the process of its adaptation into Polish (2019) and Slovak (2019-2023) languages. The programme builds on several research studies that have investigated children's attitudes towards stuttering and the possibilities of early exposure to relevant information about stuttering. Research has confirmed the need to address changing attitudes towards stuttering already at pre-school age. Statistically, the InterACT programme has been shown to be effective in improving children's attitudes toward stuttering and teaching how to appropriately interact with children with stuttering (Wesierska and Weidner, 2022). The programme is conceptualised in a way that it can be translated into other languages, with consideration of cultural contexts. As Slovakia is close in terms of language, culture and historical context to Poland, where the effectiveness of the programme is confirmed, we find the application of the results from their research relevant for Slovakia as part of speech therapy prevention and effective support of the process of anti-stigmatisation of stuttering.

• MeSH
• dítě MeSH
• koktavost * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• postoj ke zdraví MeSH
• předškolní dítě výchova   MeSH
• předsudek prevence a kontrola   MeSH
• primární prevence metody   MeSH
• stereotypizace MeSH
• tolerance MeSH
• zdravotní výchova * metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě výchova   MeSH

Pracovní sešit a příručka, která se zaměřuje na různá logopedická cvičení k terapii afázie, kognitivní poruch, komunikačních poruch a poruch řeči u dospělých. Určeno široké veřejnosti.

• MeSH
• afázie MeSH
• dospělí MeSH
• klinická logopedie MeSH
• kognitivní poruchy MeSH
• komunikační poruchy MeSH
• poruchy řeči MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• logopedie, klinická logopedie
• NLK Publikační typ
• pracovní sešity